Archiv časopisu Lesnická práce

Redakce

V týdnu od 21. - 26. května 2001 si Správa Národního parku Šumava připomněla desáté výročí trvání Národního parku Šumava. V rámci týden se konala řada akcí, kterou zahájil odborný seminář zaměřený na prezentaci Plánu péče o NP Šumava. 24. 5. 2001 při příležitosti Evropského dne národních parků bylo otevřeno nové informační středisko (IS) ve Stožci.

Redakce

Ve čtvrtém patře budovy Ministerstva životního prostředí České republiky v Praze byla ve čtvrtek 24. května slavnostně zahájena výstava fotografií Ing. Eduarda Průši, CSc. - Diverzita lesních ekosystémů.

Ing. Jaroslav Forejtek, Ing. Zdeňka Hlavová - Semenářský závod Týniště nad Orlicí LČR, s. p.

V květnu roku 2001 uplynulo 30 let od zahájení zkušebního provozu nového semenářského závodu státních lesů v Týništi nad Orlicí. Tímto rokem byl současně ukončen provoz semenářského závodu v Českých Budějovicích (Pošumavská luštírna) po 60 letech činnosti a luštírny v Janovicích u Rýmařova po 23 letech činnosti. Oba objekty vznikly rekonstrukcí dřívějších pivovarů a jejich zařízení již neodpovídalo požadavkům lesního semenářství 60. let, zejména z hlediska dlouhodobého uchování osiva lesních dřevin bez podstatné ztráty klíčivosti a genetické garance při zpracování, uskladnění a expedici osiva lesních dřevin. V neposlední řadě to byly i nevyhovující podmínky pro práci dělníků v luštírnách. Investiční záměr pro výstavbu nového semenářského závodu státních lesů odstranil nedostatky dřívějších luštíren. Při projektování staveb a technologie byly využity nejmodernější poznatky doby.

S využitím sborníku a průvodce terénní exkurzí připravil Ing. Jan Kozel

Ve dnech 17.- 18. května 2001 se v Opočně a jeho okolí konal celostátní odborný seminář nazvaný “Odkaz opočenského lesního hospodářství Huga Koniase”. Spolupořadateli byli: pobočka České lesnické společnosti Pro Silva Bohemica, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti - Výzkumná stanice Opočno a státní podnik Lesy České republiky. Setkání se uskutečnilo pod patronací Ministerstva zemědělství České republiky a Národního lesnického komitétu. Akce byla věnovaná významné osobnosti českého lesnictví - lesnímu radovi Colloredo-Mansfeldského majetku na Opočensku Hugo Koniasovi a zúčastnilo se jí okolo 130 zájemců.

Dr. Ing. Libor Jankovský - Ústav ochrany lesů a myslivosti, FLD MZLU v Brně

Červená sypavka borovice Mycosphaerella pini E. Rostrup byla ve volné výsadbě na území České republiky zjištěna poprvé v roce 2000 (Jankovský, Šindelková, Palovčíková 2000, 2001). V té době již byla tato sypavka známa z řady evropských zemí, včetně Rakouska (Petrak 1961), Německa (Butin, Richter 1983), Polska (Kowalski, Jankowiak 1998), Slovenska (Kunca, Foffová 2000, Kodrik, Hlaváč 2000 ústní sdělení) a Maďarska (Koltay 1997). Během relativně krátkého období byla M. pini zjištěna na řadě lokalit a oproti původním očekáváním se stala jedním z nejvýznamnější karanténních organismů, které se v současnosti na území ČR šíří.

Prof. RNDr. Ing. Jaroslav Urban, CSc. - Fakulta lesnická dřevařská MZLU Brno

U slovanských národů byla lípa symbolicky uctívanou dřevinou, která našim předkům přinášela mnohostranný užitek. Rostla často na výsluní při lidských obydlích a volně v krajině nebo při okrajích lesa či v prosvětlených lesních porostech. Člověku kromě dřeva, lýka a léčivého květu poskytovala také bohatou pastvu pro jeho včely a cennou letninu pro dobytek. Za letních veder lidé v jejím blahodárném stínu odpočívali při namáhavých polních pracích nebo se setkávali při různých rodinných a společenských událostech. Lípy účinně chránily lidská stavení před bořivými větry a jako působivé krajinné dominanty esteticky dotvářely životní prostředí člověka. Tyto a četné další (v dávné minulosti často jen intuitivně vnímané) přínosy lip ke kvalitě života člověka nabyly zvláště v poslední době na významu v souvislosti s ekologickou destabilizací přírody.

Oto Lasák

Společnost Mercata - Polívka, s. r. o., Ing. Jerome Colloredo Mansfeld a SVOL ČR a LS Velké Meziříčí uspořádali 14. června 2001 praktický seminář na polesí Lhota pod Radčem v lesích majetku J. C. Mansfelda nedaleko Zbirohu. Na programu byly praktické ukázky moderních technologií při aplikaci některých chemických a repelentních přípravků při ochraně. Součástí semináře byly i ukázky přípravy půdy pro zalesňování a přirozenou obnovu lesa frézou a likvidace klestu štěpkovačem.

Ze Švédska Oto Lasák

Jižně od Jönköpingu u osady Vaggeryd v oblasti Bratteborgs gard se po 4 letech konal další mezinárodní lesnický veletrh Elmia Wood. Na ploše ploše 150 ha lesa (2x větší než v roce 1997) se rozmístilo 481 vystavovatelů z 23 zemí světa. Výstavní plocha se oproti minulé výstavě zvýšila ze 41 tis. m2 na 78 tis. m2.Nejvíce vystavovatelů bylo z pořádajícího Švédska (347), Finska (49), Německa (23) a Dánska (10). Z dalších zemí stojí za zmínku Rakousko (7), Norsko a USA (6), Kanada (5), Francie, Itálie a Velká Británie (4). Z naší republiky se jako spoluvystavovatel prezentovalo Silvaco, a. s. Praha v roli potencionálního distributora pro Českou republiku. Podle dostupných informací se do Švédska z České republiky vypravilo 5 autobusů (Silvaco, Husqvarna, Profesional, Reparoservis), letecký zájezd (Mercata-Polívka, s.r.o.) a celá řada osobních vozů. Vedle 54.369 návštěvníků se podle našeho odhadu veletrhu zúčastnilo přes 300 odborníků z celé České republiky, což je trojnásobek oproti roku 1997. V této reportáži se zaměřím především na těžebně-dopravní stroje (TDS), které veletrhu dominovaly a některé drobnosti. V dalších článcích v LP se vrátíme k některým dalším zajímavostem.

Když vstoupíte do opravdového šípkového království manželů Průšových ve Slavětíně nad Ohří, usednete pod starobylou hrušní, která v letním žáru, kdy se ani lístek nepohne, poskytuje blahodárný stín, a zaposloucháte se do vyprávění slovutného starého pána, náhle se před vámi odvíjí úžasný film naplněný pestrým dějem s četnými výhrami i pády. Je to životní příběh Eduarda Průši.

Ing. Jan Sádlík

Biomasa je veškerá hmota organického původu. Zdrojem energetické biomasy v České republice může být především dřevní odpad z dřevozpracujícího průmyslu a lesní těžby (piliny, hobliny, kůra, štěpky, větve, odpad z prořezávek, palivové dříví nebo speciálně upravované dřevěné brikety a peletky). Energetický zdroj mohou představovat také dřevěné a lepenkové nekontaminované obaly a výhledově i energetické rychlerostoucí dřeviny (topoly, vrby, jasany) pěstované například na lesní půdě vzniklé převodem z nevyužité půdy zemědělské.