TŘICET LET SEMENÁŘSKÉHO ZÁVODU V TÝNIŠTI NAD ORLICÍ
Ing. Jaroslav Forejtek, Ing. Zdeňka Hlavová - Semenářský závod Týniště nad Orlicí LČR, s. p.
V květnu roku 2001 uplynulo 30 let od zahájení zkušebního provozu nového semenářského závodu státních lesů v Týništi nad Orlicí. Tímto rokem byl současně ukončen provoz semenářského závodu v Českých Budějovicích (Pošumavská luštírna) po 60 letech činnosti a luštírny v Janovicích u Rýmařova po 23 letech činnosti. Oba objekty vznikly rekonstrukcí dřívějších pivovarů a jejich zařízení již neodpovídalo požadavkům lesního semenářství 60. let, zejména z hlediska dlouhodobého uchování osiva lesních dřevin bez podstatné ztráty klíčivosti a genetické garance při zpracování, uskladnění a expedici osiva lesních dřevin. V neposlední řadě to byly i nevyhovující podmínky pro práci dělníků v luštírnách. Investiční záměr pro výstavbu nového semenářského závodu státních lesů odstranil nedostatky dřívějších luštíren. Při projektování staveb a technologie byly využity nejmodernější poznatky doby.
PARAMETRY SEMENÁŘSKÉHO ZÁVODU
Nový závod byl budován s těmito parametry:
- jednorázová skladová kapacita šišek asi 800 t s odděleným uložením jednotlivých semenných oddílů šišek a zpracovatelskou kapacitou asi 2000 t šišek za rok při odděleném luštění jednotlivých oddílů bez ohledu na jejich hmotnost,
- skladová kapacita čistého semene v klimatizovaném prostředí ve výši 50 - 60 t s odděleným uložením jednotlivých semenných oddílů,
- odstranění namáhavých prací při skladování šišek, nevyhovujících hygienických a pracovních podmínek při luštění a čištění semen lesních dřevin,
- průběžná kontrola kvality a původu dodávaných šišek, luštění a čištění osiva, prováděním provozních rozborů ve vlastní laboratoři.
Po počátečních obtížích při oživování technologického zařízení závodu a průběžných rekonstrukcích nevyhovujících zařízení byl v roce 1972 uveden do plného provozu. Po 12 letech neúrody smrku zastihla v letech 1971 - 1972 nový závod velká úroda smrku a střední úroda borovice lesní a modřínu. Tyto úrody, byť s nemalými problémy, prověřily kapacitní možnosti nového závodu. Celkem bylo přijato a vyluštěno 1899 t šišek těchto dřevin. Následovaly pak obdobně bohaté úrody v letech 1980 - 1981 s přijetím a vyluštěním 2227 t šišek a v letech 1992 - 1993 s vyluštěním 1173 t šišek.
Poprvé v historii lesního semenářství se v ČR podařilo vytvořit a uchovat potřebnou zásobu osiva smrku ztepilého na dobu více než 10 let bez podstatné ztráty klíčivosti. Klimatizovaný sklad osiva se tak stal garantem nepřetržitosti produkce sadebního materiálu jehličnatých dřevin.
Samostatnou částí klimatizovaného skladu osiva je “Banka lesního osiva”, do které se ukládají části semenných oddílů s vysokou genetickou hodnotou. Tento sklad byl uveden do provozu v roce 1994. Režim skladování je hluboko pod bodem mrazu (-22 °C) s cílem uchovat biologické hodnoty osiva na několik desítek let. Příjem i výdej osiva z banky se řídí samostatným statutem.
KVALITA OSIVA
Po roce 1993 dochází k poklesu spotřeby osiva smrku, částečně i borovice a modřínu, vlivem nové lesnické politiky, tj. preferování jemnějších způsobů hospodaření s vyšším využitím přirozené obnovy a zvyšováním podílu melioračních a zpevňujících dřevin v obnovních cílech. Bylo by však neprozřetelné se domnívat, že tím skončila éra péče o dostatečné zásoby osiva jehličnanů. Přestože se předpokládá pokles podílu jehličnatých dřevin (vyjma jedle) v lesích o 30 % během příštích 50 let a zvyšuje se podíl přirozené obnovy, zůstane ještě značná potřeba osiva hlavních jehličnatých dřevin k umělé obnově, i jako rezerva pro případ nepředvídatelných kalamit. Je proto třeba využít každé dobré úrody jehličnatých dřevin v rozsahu potřebném k zajištění nepřetržitosti produkce sadebního materiálu s výhledem do očekávané další úrody. Snížená spotřeba by pak měla vést ke zvýšení genetické kvality osiva (poměr kategorie A : B). Koncem roku 2000 byl podíl osiva kategorie A na celkových zásobách osiva u smrku 25,7 %, borovice 35,0 % a modřínu 30,0 %. V roce 1993 tento podíl činil u smrku 18,5 %, borovice 15,5 % a modřínu 25,0 %.
Semenářský závod prakticky od počátku své činnosti provádí skladování semenné suroviny, osiva a luštění jako službu vlastníkům lesa, tzv. formou námezdního luštění (NL). Tento systém ponechává plnou odpovědnost na vlastnících lesů ve smyslu vyhlášky MZe č. 82/1996 Sb. za genetický původ semenné suroviny lesních dřevin dodávaných do semenářského závodu k luštění, za jeho druhovou skladbu a potřebné množství pro obnovu lesa. Pouze v omezeném množství zajišťuje semenářský závod na komerčním základě obstarání požadovaného osiva pro odběratele.
V semenářském závodě není přijímána ke zpracování žádná semenná surovina bez dokladu o jejím původu (List o původu). Rovněž osivo expedované semenářským závodem je vždy vybaveno údaji o svém původu a nezbytnými kvalitativními hodnotami osiva. Tím jsou vytvořeny podmínky, aby se k umělé obnově lesních porostů používalo jen osivo adresných genetických kvalit.
SKLADOVÁNÍ OSIVA LISTNATÝCH DŘEVIN
Závod byl kapacitně i technickým vybavením již v investičním záměru budován převážně k zajištění dostatku osiva jehličnatých dřevin, jak to vyžadoval tehdejší převažující hospodářský způsob a potřeba odstranit následky hmyzích a abiotických kalamit. Kapacity na zpracování a skladování semen listnatých dřevin nebyly při uvedení do provozu vytvořeny. Tuto absenci skladovacích a technických zařízení si od počátku uvědomovali vedoucí pracovníci závodu, a proto již po zvládnutí první bohaté úrody smrku postupně vytvářeli potřebné kapacity na zpracování a skladování osiva listnáčů. Bylo to nejprve zařízení na zpracování a čištění suchých plodů listnáčů (lípa, habr, jasan, javor, akát, bříza). V důsledku nutnosti přechodně zalesněnit rozsáhlé imisní holiny, zejména v Severočeském kraji, byla zřízena linka na zpracování dužnatých plodů listnáčů, zejména jeřábu ptačího a třešně ptačí. Vedle luštění šišek jehličnanů a šištic olší, bylo v období do roku 1990 zpracováno několik stovek tun dužnatých a suchých plodů listnáčů na čisté osivo pro výsevy ve školkách a na vzniklých rozsáhlých imisních holinách.
Ke komplexnímu řešení zajištění potřebného osiva listnáčů i v období neúrody a zejména osiva buku, případně dubu, dosud chyběla potřebná zařízení na jeho ošetření před dlouhodobým uskladněním a vlastní klimatizované sklady v kapacitě potřebné na překlenutí období neúrod i u těchto dřevin.
V roce 1988 se započalo s výstavbou nového objektu pro zpracování a dlouhodobé skladování osiva buku, jedle, případně i dubu. Objekt byl uveden do zkušebního provozu v roce 1992. Současně s tím se vytvořily i podmínky pro zpracování dužnatých plodů dalších dřevin a keřů.
Obdobně jako při spuštění luštírenské části zastihla nový provoz v roce 1991 až 1992 bohatá úroda buku. Bylo přijato 86 t suroviny buku a z toho bylo 79 t připraveno k dlouhodobému uskladnění v mrazících boxech. Další bohatá úroda následovala v roce 1995. Z ní bylo přijato 104 t suroviny buku a z toho bylo k dlouhodobému uskladnění připraveno 98 t. Následovala úroda 1998 a 1999 s přijetím 21 t bukvic a uskladněním 13 t bukvic v mrazících boxech. Bukvice jsou po přečištění a po snížení obsahu vody na 8 - 10 % skladovány v uzavřených plastových obalech při teplotě -7 až -10 °C podle mezinárodně ověřené metodiky.
Výstavbou provozu na zpracování a dlouhodobé skladování buku, jedle, případně dubu byly v semenářském závodě vytvořeny podmínky pro požadovanou každoroční produkci sadebního materiálu i u listnatých dřevin za předpokladu, že budou vlastníky lesů využívány zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin, zejména v období bohatých úrod, kdy je osivo nejhodnotnější. To je také jeden ze základních předpokladů realizace cíle vyhlášeného Ministerstvem zemědělství, tj. zvýšit zastoupení listnatých dřevin o 9 % během příštích 50 let.
DALŠÍ SEMENÁŘSKÉ SLUŽBY
Vedle hlavní činnosti luštění a čištění semen jehličnanů a listnáčů a jejich krátko nebo dlouhodobé skladování se postupně semenářský závod zaměřil na další semenářské služby pro lesní provoz. Jsou to zejména:
- Péče o zásoby osiva krátkodobě a dlouhodobě skladovaného v klimatizovaných skladech závodu. Osivo je pod systematickou kontrolou po stránce kvantity a zejména kvality. Každoročně jsou ve skladech prováděny množstevní inventarizace spojené s odběrem rozborových vzorků pro Kontrolní semenářskou stanici v Uherském Hradišti. O výsledcích rozborů jsou vlastníci osiva informováni soupisem zásob vždy k 31. 12. běžného roku.
- Třídění osiva podle absolutní hmotnosti semen na tři nebo pět frakcí. Tříděním a flotací se dociluje vyššího podílu plných semen v 1. a 2. frakci proti základnímu oddílu. To je zvláště výrazné u osiva modřínu. Třídění má význam pro síje ve fóliovnících a na substrátech, kde je zájem o nejvyšší produkci semenáčků z metru čtverečního.
- Moření osiva před výsevem, kdy se osivo moří podle požadavků odběratelů chemickými nebo biologickými přípravky, registrovanými v “Seznamu povolených přípravků”.
- Tzv. provozní rozbory u oddílů nízkých hmotností nepodléhajících rozborové povinnosti Kontrolní semenářskou stanicí (smrk a borovice do 5 kg, modřín do 3 kg) podle zájmu odběratelů. Těmito rozbory se aktualizují informace o momentální biologické hodnotě osiva, kterou potřebuje znát každý školkař i zákazník při koupi a prodeji osiva.
- Stratifikace - předosevní příprava osiva listnáčů.
- Obchodní činnost semenářského závodu spočívá v zabezpečení osiva lesních dřevin pro odběratele bez vlastní zásoby v tuzemsku i prodej osiva do zahraničí. Semenářský závod současně zprostředkovává nákup osiva pro introdukci lesních a okrasných dřevin a keřů ze zahraničí a jeho expedici tuzemským odběratelům.
STRATIFIKACE
Předosevní příprava listnáčů byla zavedena v roce 1993 po vytvoření technických podmínek (klimatizované prostředí a zřízení tzv. teplé komory). Stratifikace slouží k překonání klíčního klidu (dormance) a provádí se v teplé i studené fázi podle druhu osiva, bez média v klimatizovaném prostředí. Předosevní příprava bez média se provádí i u osiva hlavních jehličnatých dřevin bez klíčního klidu. Výhodou postupu je rychlé a stejnoměrné vzcházení síjí. V letech 1994 až 2000 bylo v semenářském závodě stratifikováno osivo (mimo buku): jedle bělokoré (mražená, čerstvá) 4 263 kg; třešně ptačí 200 kg; lípy malol., velkol., plstnaté 3 938 kg; javoru klenu, mléče 349 kg; jasanu ztepilého 1734 kg; smrku, borovice, modřínu 2 329 kg; ostatní (jeřáb, tis, habr) 50 kg.
Těžiště stratifikace je od roku 1994 u osiva buku skladovaného v mrazírenských boxech. V letech 1994 - 2000 bylo stratifikováno 44 532 kg osiva buku dlouhodobě skladovaného (mraženého) a 6220 kg osiva buku krátkodobě skladovaného.
Zkušenosti s dlouhodobým skladováním a stratifikací buku nejsou jednoznačné z pohledu jednotlivých semenných roků i jednotlivých oddílů téže úrody, a to ve fázi stratifikace bukvic z dlouhodobého skladování v mrazících boxech. Jak vyplynulo i z jednání celostátního semináře s mezinárodní účastí v červnu 1999, ukazuje se, že jedním ze základních problémů úspěšného dlouhodobého skladování bukvic je způsob testování vitality jednotlivých oddílů bukvic před jejich dlouhodobým uskladněním. Ukazatel životnosti bukvic získaný barvením nedává v tomto směru dostatečné informace. Zatímco u jehličnanů lze zjistit kvalitu semene za 21 dnů, pak zkouška klíčivosti bukvic je záležitostí podstatně časově náročnější, což je z hlediska přípravy bukvic ke skladování a počtu semenných oddílů obtížně řešitelný úkol. Částečným východiskem by mohlo být použití schématu uplatňovaného např. ve Francii a Německu, tj. stratifikovat ihned po sklizni a následně bukvice připravit ke skladování. Avšak ani tento způsob zcela neřeší základní otázku zjišťování vitality jednotlivých oddílů bukvic a jejich vhodnost pro dlouhodobé skladování. V každém případě je však potřebné věnovat maximální péči a šetrnost již při sběru a další manipulaci s bukvicemi ve sběrnách, aby se snížila na minimum možnost mechanického poškození a infekce houbovými chorobami.
ZÁVĚR
Semenářský závod svým vybavením budov a početným, převážně jednoúčelovým technologickým zařízením představuje investičně náročný objekt. Plodivost lesních dřevin je však převážně periodická. Oba tyto faktory se nezanedbatelně promítají i do ekonomické stránky závodu. Proto v obdobích neúrod musí semenářský závod řešit také otázky zaměstnání kvalifikovaných pracovníků i přiměřené využití výrobních kapacit. V posledních letech je to např. program na podporu biologické ochrany lesů, v němž se vyrábí ptačí budky podle zájmu odběratelů. Z tohoto pohledu je třeba velmi pozitivně hodnotit rozhodnutí z období transformace státních lesů, že zůstal semenářský závod začleněn jako přímo řízený závod pod LČR, s. p., a nebyl vyčleněn mezi subjekty na bázi ryze komerční. Semenářský závod tak od roku 1992 (jako účelový závod LČR, s. p.) poskytuje kompletní semenářské služby jednotlivým zákazníkům, jimiž jsou v současné době lesní správy a lesní závody LČR, s. p., lesní akciové společnosti, vojenské lesy, národní parky, městské a obecní lesy, soukromí vlastníci lesů a odborné školy. Semenářský závod v Týništi nad Orlicí se za dobu 30 let své existence stal dobře vybavenou technickou základnou lesního semenářství pro další léta 21. století schopný plnit úkoly na podporu realizace cíle vyhlášeného Ministerstvem zemědělství pro lesní hospodářství na období příštích 50 let.