LESNICKÁ VÝROČÍ - ČERVENEC 2001

PhDr. Jiří Uhlíř, řádný člen Obce spisovatelů a emeritní profesor SLŠ Trutnov

· 1. 7. 1891- se ve Volduchách u Rokycan narodil ve staré lesnické rodině Hugo Konias, významný český lesnický pěstitel, ředitel velkostatku Colloredo-Mansfelda v Opočně v Podorličí, pak od roku 1946 ředitel lesní správy a později ředitel závodu Výzkumného ústavu lesního hospodářství v Opočně. Zemřel 6. 5. 1954 v Opočně (viz LP 1999, s. 194).

· 1. 7. 1931 - se narodil v Praze Vladimír Chalupa, univerzitní profesor dendrologie a fyziologie dřevin na České zemědělské univerzitě v Praze, Ing., DrSc., vědecký pracovník v lesnictví a lesnický pedagog, předseda redakční rady Lesnictví-Forestry, člen předsednictva OLH ČAZV. Absolvent LF ČVUT Praha 1954. V letech 1954-91 působil ve VÚLHM v Jílovišti-Strnadech, kde pracoval jako vedoucí oddělení biotechnologie a fyziologie lesních stromů, od r. 1991 působil na LF ČZU v Praze jako vedoucí katedry dendrologie. Jako vynikající odborník působil tři roky jako vědecký pracovník v zámořských a evropských ústavech a na univerzitách, zejména v Kanadě a USA 1965 - 66, 1968 - 70, 1991 a 1993 a ve Švédsku 1980. Přednášel v celé řadě zemí světa. Uplatnil se zejména jako přední světový odborník v oboru biotechnologií lesních stromů. Do r. 1998 publikoval více než 200 vědeckých a odborných publikací doma i v zahraničí. Získal řadu poct a uznání (viz LP 1991, s. 320.).

· 2. 7. 1921 - v Šumperku na Moravě se narodila Eliška Nováková, Ing. et RNDr., DrSc., významná lesnická a myslivecká odbornice, zooložka, ekoložka, vědecká pracovnice, výzkumnice, pedagožka a odborná spisovatelka. Maturovala na francouzském reálném gymnáziu v Praze. V roce 1947 druhou státní zkouškou absolvovala lesní inženýrství a v roce 1951 při zaměstnání stihla vystudovat zoologii na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze a v roce 1951 získat doktorát z filozofie přírodních věd. Její pozdější specializaci ovlivnili zejména vysokoškolští profesoři Antonín Pfeffer a Julius Komárek. V letech 1947-60 pracovala jako asistentka a vědecká pracovnice na LF ČVUT v Praze a v letech 1961-62 jako vědecká pracovnice ve VÚLHM ve Zbraslavi-Strnadech. V r. 1959 získala hodnost kandidáta biologických věd a v r. 1987 doktora biologických věd. Od r. 1962 do r. 1971 pracovala v ČSAV, a to v Ústavu pro tvorbu a ochranu krajiny a v letech 1971 až 1982, kdy odešla do penze v Ústavu krajinné ekologie ČSAV na detašovaném pracovišti v Říčanech - Radošovicích. Ve vědeckovýzkumné a pedagogické práci neustala ani v důchodu, kdy od r. 1982 pracovala jako samostatný pracovník pro výzkum v Ústavu aplikované ekologie a ekotechniky VŠZ v Kostelci n. Č. l. Stala se zakladatelkou školy bioindikace změn v životním prostředí. Zabývala se ekologií obratlovců, zejména lovné zvěře (zvláště zajíce), jejím využitím při bioindikaci a při ekologickém monitoringu změn v krajině. Vždyť téma její doktorské a interdisciplinární práce bylo Využití volně žijících ptáků a savců, zvláště v bioindikaci, biodiagnostice a ekologickém monitoringu. Do r. 1996 je autorkou a spoluautorkou 33 knižních publikací a skript, 120 původních vědeckých prací, téměř 100 odborných příspěvků a studií a asi 70 populárně vědeckých článků. Aktivně se zúčastňovala svými cizojazyčnými příspěvky mezinárodních vědeckých konferencí. Získala za svou příkladnou a inspirativní práci řadu uznání, ocenění a vyznamenání, např. získala stříbrnou plaketu J. G. Mendela (ČSAV 1991) nebo cenu ministra životního prostředí, neboť pracovala jako poradkyně ministra životního prostředí J. Vavrouška. Zasloužila se o záchranu koní plemene hucul. Byla spoluzakladatelkou a první předsedkyní nezávislého sdružení přátel přírody TIS. Jako osobnost houževnatá, cílevědomá, nesmírně erudovaná, pracovitá a pilná i morálně charakterová vykonala mnoho pro české lesnictví, myslivost, ochranu přírody a ekologii. Proto si zaslouží uznání a poctu budoucích lesnických generací (viz LP 1986, s. 379-380; LP 1996, s. 365;) Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století (1998, s. 419-420). Zemřela 27. 11. 2000 (viz LP 1/2001, s. 43).

· 4. 7. 1936 - se narodil Václav Šrámek, Ing., CSc., emeritní vedoucí školního polesí Hůrky a profesor SLŠ Písek (1980-1988), kde vyučoval praxe a ekonomiku a organizaci, zakladatel a první ředitel od r. 1988 Střední lesnické školy ve Žluticích na Karlovarsku.

· 10. 7. 1921 - se narodil v Praze Josef Tlapák, PhDr. (1952) a CSc. (1973), významný čs. lesnický historik, archivář a muzejník, redaktor a publicista. V letech 1932-39 studoval na reálce v Praze-Vyšehradě, gymnáziu v Křemencově ulici (latina 1944) a na Akademickém gymnáziu v Praze (staročeština). Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval v letech 1945-1950 latinu a historii a zde v roce 1952 získal na základě disertační práce o raabizaci na Zbraslavsku doktorát (PhDr.). Už v letech 1949-1951 pracoval jako aktuárský adjunkt v Čs. státním archivu zemědělském v Praze a v letech 1951-55 jako správce vedl Zemědělsko-lesnický archiv v Konopišti. V období 1955-66 byl vědeckým pracovníkem Zemědělského muzea v Praze, kde řídil Sbírku písemných dokladů, jejíž základ tvoří někdejší lesnický archiv, a v níž je uložena řada významných lesnických dokumentů. Zde v roce 1973 získal vědeckou hodnost kandidáta zemědělských a lesnických věd. Od r. 1973 redigoval sborník Vědecké práce Zemědělského muzea, knižní dokumentační sbírku Prameny a studie a od r. 1978 mezinárodní bulletin Acta museorum agriculturae. Byl členem výboru Historického klubu, od r. 1972 členem předsednictva Společnosti přátel starožitností, od r. 1984 čestným členem mezinárodního kongresu zemědělských muzeí a v roce 1989 byl signatářem provolání Několik vět. Mnoho studií věnoval historii lesů a lesnictví, je autorem historických hesel v Naučném slovníku zemědělském. Dr. J. Tlapák, CSc., patří k významným čs. historikům lesnictví, jako byli dr. Černý, dr. Janoušek, dr. Kazimour, dr. Josef Nožička, Ing. Otakar Kokeš, Ing. Jozef Urgela, CSc., ad. Dr. J. Tlapák je autorem desítek studií a článků, např. Lesnictví 1800-1918 (s Ing. E. Hoškem, 1983-84); Vývoj lesnictví v českých zemích v první polovině 20. století (1984), Zemědělské lesnické archivnictví 1919-1955 (1998) ad. Tlapákovy práce vynikají detailní akribií a vědeckou erudicí. Jubilant se významně zasloužil o poznání minulosti lesů, lesnictví a lesního hospodářství v českých zemích. Patří mu náš dík a úcta (viz LP 1981, s. 425. 1 obr.).

· 12.7. 1926 - se narodil Miloň Pohořelý, Ing. a CSc. (1963), vědecký pracovník VÚLHM Jíloviště-Strnady, taxátor, ekonom, emeritní vedoucí oddělení informačních systémů, pedagog, výzkumník, publicista a zejména počítačový expert. Absolvent pražské LF ČVUT, kde v letech 1951-1958 pracoval jako asistent na katedře hospodářské úpravy lesů a lesnické ekonomiky. V r. 1958 přešel do ústředí Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (Lesprojekt) v Brandýse n. L., kde pracoval na úseku geodézie. V r. 1963 úspěšně obhájil disertační práci a stal se kandidátem zemědělsko-lesnických věd. V letech 1968-69 absolvoval studijní pobyt na univerzitě ve Freiburgu v SRN. Zde získal zkušenosti s aplikací výpočetní techniky v lesním hospodářství, které uplatnil při zpracování Inventarizace lesů (1970), tak i při dalším rozvíjení automatizace tvorby lesních hospodářských plánů a permanentní inventarizace lesů. V roce 1977 se Ing. M. Pohořelý, CSc., stal vědeckým pracovníkem VÚLHM Jíloviště-Strnady. Do r. 1986 publikoval 130 popularizačních, odborných i vědeckých článků, řadu z nich v Lesnické práci. Je spoluautorem pěti odborných příruček, řady recenzí a často působil jako lektor v odborných kurzech pořádaných MLVH ČSR. Aktivně svými příspěvky se zúčastňoval i mezinárodních sympozií doma i v zahraničí (viz LP 1986, s. 332).

· 19. 7. 1871 - zemřel v Lobči u Kralup n. Vlt. Jan Bedřich Gintl, český lesní hospodář v křivoklátských lesích, spoluzakladatel a první předseda České lesnické jednoty, zakladatel dvouleté soukromé lesnické mistrovské školy v Křivoklátě (1840-1848). Zasáhl do pěstitelství, těžby i přibližování dřeva. Prošel takřka všemi lesnickými funkcemi, posléze v roce 1854 se stal lesním radou. Zasloužil se též o zřízení lesnické školy v Bělé p. B. (1855). Narodil se 23. 1. 1800 v Praze.

· 19. 7. 1926 - se narodil Jiří Machaníček, Ing. a CSc., přední odborník v oboru lesního semenářství a kontroly jakosti lesního osiva, emeritní vedoucí výzkumné stanice v Uherském Hradišti, průkopník rentgenografických metod kontroly jakosti a zdravotního stavu v mezinárodním měřítku (IUFRO). Publikoval více odborných a vědeckých prací a přednesl stovky přednášek na konferencích, sympoziích, postgraduálních aj. kursech (viz LP 1986, s. 380, 1 obr.).

· 22. 7. 1911 - se narodil v Praze - Nuslích František Fric, Ing., lesnický pedagog v Trutnově a v Hranicích na Moravě, lesnický a myslivecký spisovatel. Zemřel 7. 10. 1970 v Hranicích na Moravě (viz LP 1986, s. 380-381).

· 23. 7. 1861 - se v Hankově u Olomouce narodil Jan Dostál, český lesnický vynálezce a zlepšovatel. Z původně lesníka - samouka a námořníka se vypracoval významný lesník - novátor. Působil jako revírník v Cholíně u Litovle, kde zemřel 10. 7. 1932.

· 27. 7. 1981 - zemřel ve věku 92 let Ing. František Pražan, bývalý ředitel Vyšší lesnické školy v Hranicích (1939-1940) a v Písku (1945-1948), kde vyučoval lesnickou botaniku a těžbu (1920-41 v Hranicích) a v Písku v letech 1945-48 matematiku, zařízení lesů a lesnické stavby.