IRSKÉ LESNICTVÍ
Ing. Jiří Kořínek - Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství
Irsko téměř nikdo nepovažuje za lesnicky zajímavou zemi. Je známé jako “zelený ostrov” s pastvinami plnými ovcí a krav. Ale o tom, že je Irsko i z lesnického pohledu přitažlivé, jsme se mohli přesvědčit při květnové návštěvě, organizované Irskou asociací podnikatelů v lesním hospodářství (IFCA).
První kontakty s IFCA jsme navázali v září minulého roku v Celle (D), kde se konalo ustavující jednání Evropské asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ENFE). Vzhledem k tomu, že Irská republika se nikdy nesmířila s tím, že Severní Irsko patří k Velké Británii, zastupuje IFCA i podnikatele ze Severního Irska a současný prezident asociace, pan O’Reilly, odtud také pochází. Koncem ledna pak zástupci IFCA navštívili Českou republiku a konečně v polovině května se uskutečnila naše návštěva v Irsku, perfektně připravená a zorganizovaná výkonným ředitelem asociace Donalem Fitzpatrickem.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A VÝVOJ LESNICTVÍ
Irsko jako ostrov je rozděleno na Irskou republiku (70 285 km2, téměř 4 mil. obyvatel) a Severní Irsko, které je součástí Velké Británie (13 564 km2, asi 1,5 mil. obyvatel). Vnitrozemí tvoří mírně zvlněná ledovcová nížina, na pobřeží obklopená osamělými horskými masivy (nejvyšší hora Carrantuoohil 1041 m n.m.). Podnebí je výrazně oceánské, mírné a vlhké, s malými výkyvy teplot. Průměrná teplota v lednu je + 5 až + 7 °C, v červenci + 15 až + 17 °C. Roční srážky se pohybují mezi 750 - 1500 mm. Na západě však dosahují až 2500 mm. Významné jsou silné západní větry.
Pro pochopení současného irského lesnictví je důležité uvědomit si, že v průběhu 17. - 19. století byly téměř všechny lesy v Irsku vykáceny a v roce 1904 byla lesnatost pouhé 1 %. Od tohoto roku se datuje novodobá historie irského lesnictví. V roce 1904 založil Charles Stewart Parnell, jeden z největších novodobých irských politiků, ve svém sídle v Avondale lesnickou školu. V současné době je v Avondale muzeum a lesní park ve správě Irských státních lesů (Coillte). V následujících letech se v Irsku postupně zvyšovala plocha lesa a současně se konaly pokusy za účelem zjistit, které dřeviny jsou pro místní podmínky nejvhodnější.
LESNICTVÍ OBECNĚ
V současné době je v Irské republice lesnatost 8 % (560 tis. ha). Více než 400 tis. ha lesa je majetkem státu. Celková výše roční těžby dnes činí 2,8 mil. m3 a do roku 2015 se zvýší na 4,5 mil m3. Od roku 1989 zalesňují irské státní lesy více než 10 000 ha ročně (7 500 umělá obnova, ostatní - zalesnění nelesních půd) a další tisíce hektarů zalesňují soukromí vlastníci. Protože Irsko chce do roku 2030 dosáhnout lesnatosti 17 %, je v posledních letech ročně nově zalesněno téměř 25 000 ha, z toho většinu tvoří zalesňování nelesních půd (pastvin).
Největší význam má v Irsku smrk sitka (62 %), dále borovice lesní (23 %), smrk ztepilý (5 %) a douglaska tisolistá (2 %). Ostatní jehličnaté dřeviny představují 4 % a listnáčů jsou pouze 3 %. Vzhledem k přírodním podmínkám je zde výrazně kratší doba obmýtí - u smrku sitky 40 - 50 let, u smrku ztepilého 60 - 65 let a u borovice lesní 65 - 70 let. V tomto mýtním věku je však průměrná hmotnatost více než 1 m3 a nejsou výjimkou stromy o hmotnatosti přes 5 m3. To ovšem znamená, že dřevo je řídké (šířka letokruhů asi 1 cm).
TECHNOLOGIE
Při zalesňování a umělé obnově se téměř vždy používají sázecí rýhovací stroje a to pro všechny jehličnaté dřeviny. Listnáče jsou vysazovány pomocí motorových jamkovačů a někde i bagrů. Plochy zalesnění jehličnatými dřevinami se zásadně neoplocují, listnáče jsou oplocovány pouze proti vysoké zvěři drátěným pletivem. Pěstební práce probíhají pouze v sezóně, která začíná v polovině října a končí v dubnu.
Těží se z 90 % pomocí harvestorů, zbývající část připadá na lanovky (rašeliniště) a klasickou těžbu. I zde hrají velkou roli přírodní podmínky. Bez ohledu na věk porostu jsou stromy zavětveny prakticky až na zem. Proto je nutné, aby současně s harvestorem v porostu pracoval dělník s malou motorovou pilou, který na stojících stromech odřezává větve do výšky asi jednoho metru, protože teprve v této vzdálenosti od řezu může harvestorová hlavice řádně odvětvovat. V Irsku jsou zastoupeny téměř všichni výrobci harvestorů a vyvážecích souprav, nejrozšířenější jsou harvestory Timberjack a vyvážecí soupravy Valmet. V lanovkových terénech se uplatňují lehké lanovky podobné našim VLÚ-3, VLÚ-5. Všechny pařezy se natírají ochrannou látkou proti houbovým chorobám. Vytěžené dříví se zásadně krátí na délky od 1 m do nejvýše 5 m. Jakostní třídění představují tři jakosti, a to silná pilařská kulatina (čep více než 25 cm), slabá kulatina (čep 15 - 24 cm) a vláknina, která se dodává jak na zpracování celulózy a dřevotřískových desek, tak na výrobu kůlů k nejrůznějším druhům oplocení. Dříví se odváží výhradně soupravami s návěsy, většinou s hydraulickou rukou, která je obvykle instalována na návěsu. Dříví se přepravuje na velké vzdálenosti, výjimkou není vzdálenost 250 km.
IRSKÉ STÁTNÍ LESY - COILLTE
Coillte vlastní 347 tis. ha hospodářského lesa a 91 tis. ha dalších pozemků, mezi nimž jsou i národní parky. Vzhledem k rozsáhlému zalesňování se ročně zvyšuje plocha lesa spravovaného Coillte o 3000 ha. Irské státní lesy ročně použijí k hnojení lesních porostů 1 mil. tun vápence. V čele Coillte je devítičlenné představenstvo (Board of Directors), složené ze zaměstnanců (2 ředitelé a 1 zástupce odborů) a z představitelů podnikatelského (soukromého) sektoru (1 auditor, 5 zástupců dřevozpracujících firem), které je jmenované ministrem námořnictví a přírodních zdrojů. Představenstvu je podřízeno vedení společnosti (výrobní, lesní, finanční, obchodní, personální a správní ředitel). Na ústředí společnosti v Dublinu a na finančním ředitelství v Castelbaru pracuje 125 osob. Z výroční zprávy za rok 1999 vyplývá, že těžba a prodej dříví byly ve výši 2,51 mil. m3, zalesněno a obnoveno bylo 10 396 ha. Současně bylo postaveno 107 km nových lesních cest a dalších 206 km bylo opraveno. Lesní školky vyprodukovaly 500 tis. sazenic a z plantáží vánočních stromků bylo prodáno 165 tis. kusů. Coillte je rozdělena na šest územních celků (viz tab. 1). Přehled o obratu a zisku Irských státních lesů za poslední období je uveden v tabulce 2.
PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ
Po vstupu Irské republiky do Evropské unie bylo Irsko hodnoceno jako jedna z nejchudších a nejméně rozvinutých zemí v EU. To však již dávno neplatí. S pomocí nejrůznějších dotací plynoucích z Bruselu se irské hospodářství bleskově rozvinulo tak, že se dnes řadí k nejvyspělejším v Evropě a vykazuje nejrychlejší tempo rozvoje. To co platí pro celé irské hospodářství, platí samozřejmě i pro irské lesnictví. Díky evropským dotacím se výrazně zvýšilo zalesňování nelesních půd a v současné době dostává každý vlastník pozemků, který zalesní nelesní půdu, dotaci ve výši 3000 IRL/ha (132 000 Kč/ha). V případě, že při zalesňování použije listnaté sazenice (min. 10 %), zvyšuje se tato dotace o dalších 300 IRL/ha (13 200 Kč/ha).
Lesnické podnikatelské subjekty jsou částečně odlišné od českých zvyklostí. Irské státní lesy lze srovnat s Lesy České republiky, zpracovatelské provozy (pily, celulózky) jsou také srovnatelné, ale největší rozdíl je v oblasti dodavatelských prací v lesnictví. Irské státní lesy zásadně pro tyto činnosti nemají vlastní pracovníky, s výjimkou plantáží vánočních stromků. Pěstební i těžební činnost provádí malé firmy, které jsou úzce specializované, vzniklé jako rodinné firmy a u nichž se počet zaměstnanců pohybuje kolem 10. Jedná se o firmy zaměřené pouze na pěstební činnost nebo pouze těžební činnost nebo jen na odvoz dříví. Jen několik málo firem podniká současně v oblasti těžby a odvozu dříví. V Irsku se téměř nevyskytují firmy, specializované na obchod se surovým dřívím, které se prodává a nakupuje přímo mezi vlastníkem lesa a konečným zpracovatelem. V oblasti řeziva však obchodníci své místo samozřejmě mají.
Irské státní lesy jsou největším prodejcem surového dříví. Prodej je z 80 % zajišťován tak, že Coillte prodávají vytěžené dříví na odvozním místě a to přímou nabídkou konkrétnímu odběrateli bez výběrového řízení. Zbývající část se prodává formou prodeje “na stojato”, kdy jsou k osloveny vybrané firmy, z jejichž nabídek si Coillte vybere. Zajišťování prací probíhá obdobně. Asi v 90 % případů Coillte přímo oslovuje konkrétní firmu v příslušném regionu a s nímž již většinou má dlouhodobější zkušenosti. Jak potvrdili podnikatelé, jsou zde důležité osobní vztahy s lesnickým personálem. Zbývajících 10 % se zadává ve formě modifikovaného výběrového řízení, kdy Coillte vyberou 5 - 10 firem, kterým zašlou své podmínky a na základě jednání si pak vyberou vítěznou firmu. Práce se zadávají zásadně podle jednotlivých pracovišť, jejichž velikost je v průměru 2 - 3 tis. m3. V rámci Coillte je k dispozici ceník, na základě kterého se s dodavatelskou firmou jedná.
Co je ale opravdu možné irským podnikatelům závidět, je podrobně a komplexně zpracovaná příručka (tzv. “zelená bible”), která řeší všechny technologické a výrobní postupy od povolených původů sazenic přes způsoby zalesňování a obnovy až po popis jednotlivých těžebních postupů. To vše je přehledně zpracované a očíslované, takže při zadávání zakázek se prakticky hovoří pouze v číselných kódech. Funkci revírníka, tak jak ji známe u LČR nahrazuje v Irsku poštovní schránka umístěná na okraji porostu, kam obě strany ukládají příslušné dokumenty a pak kontrola po ukončení práce. Dříví se přejímá zásadně u odběratele a zásadně váhově, což znamená, že neexistuje měření dříví ať už přímo v lese nebo na odvozním místě.
ZÁVĚR
I když možná podceňované, irské lesní hospodářství se velmi rychle rozvíjí a irští lesníci a vlastníci půdy včetně irských státních lesů mají naprosto jasný názor na další vývoj a mají i skutečnou dlouhodobou koncepci. Podle této koncepce a s přihlédnutím k velmi krátké době obmýtí se z Irska stane za 20 - 30 let významný producent, který bude konkurovat, i pro svou výhodnou zeměpisnou polohu, všem dnešním lesnicky vyspělým evropským státům. Lze konstatovat, že prakticky jediným problémem je v Irsku nedostatek pracovních sil ve všech odvětvích lesního hospodářství, což se řeší benevolentní politikou při udělování pracovních povolení, avšak i tak je nedostatek kvalifikovaných lesních dělníků obrovský. Poznali jsme tak nejen krásnou přírodu, velmi přátelské a otevřené irské lesníky s mentalitou velmi podobnou naší, ale také lesnické a podnikatelské podmínky, které se výrazně liší od českých a z řady z nich by bylo možné si vzít příklad.