KOMUNIKACE S VEŘEJNOSTÍ

Rozhovor s ředitelkou odboru rozvoje lesního hospodářství MZe Ing. Andreou Pondělíčkovou

Ing. Jan Kozel

Ministerstvo zemědělství České republiky (MZe) odvětví lesního hospodářství se mj. zabývá i otázkami propagace a osvěty. Činnost v této oblasti je vedena strategií komunikace odvětví lesního hospodářství MZe s veřejností. Na podrobnosti skrývající se pod tímto názvem, týkající se zejména působení na laickou veřejnost, jsme se zeptali ředitelky odboru rozvoje lesního hospodářství MZe (ORLH) Ing. A. Pondělíčkové.

ORLH zabezpečuje koncepční programy poradenství, osvěty a propagace v oblasti lesního hospodářství. Jakým způsobem působíte na laickou veřejnost?

Na odboru rozvoje lesního hospodářství je jedním z našich úkolů právě propagace a osvěta. Doposud se však naše činnost zaměřovala spíše k odborné veřejnosti. Propagace, tzn. oslovení a představení problematiky lesního hospodářství směrem k laické veřejnosti, zůstávala, především z finančních důvodu, na okraji. O tom, že situace je v tomto ohledu neutěšená, se mluví už několik let. Z loňského semináře “Komunikace lesníků a majitelů lesa s veřejností” uspořádaného v březnu v Kostelci nad Černými lesy Českou lesnickou společností (ČLS) a Lesnickou fakultou ČZU v Praze vzešla výzva, kterou byly obeslány všechny významné lesnické organizace včetně nevládních zájmových organizací. Cílem bylo zkoordinovat tyto aktivity a založit koordinační skupinu - “Výbor pro komunikaci odvětví lesního hospodářství s veřejností” (Výbor), který by činnosti kolem komunikace lesníků s veřejností řešil.

Co je hlavním posláním Výboru a jakou roli v něm sehrává sekce lesního hospodářství MZe?

Sekce lesního hospodářství MZe se ujala role koordinátora a na podzim 2000 jsme svolali první schůzku. Byli jmenováni zástupci organizací a zahájena diskuse nad celkovou strategií. Mezi oslovenými subjekty byly tyto organizace: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství, Česká lesnická společnost, Česká jednota lesnická, Lesy České republiky, Lesnická fakulta ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská MZLU v Brně, Sdružení majitelů lesa a podnikatelů v LH, Národní lesnický komitét a Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR. Všichni zúčastnění se pokusili zformulovat analýzu činností, které jednotlivé organizace doposud na tomto poli prováděly. Několik schůzek proběhlo spíše v diskusním duchu, kdy jsme zvažovali všechny náměty, nápady, zahraniční zkušenosti, které se na poli osvěty objevily. Nyní se dostáváme před klíčový úkol, a to - jak vybrat z celé řady námětů to, co bychom mohli dále rozvíjet, v jakém rozsahu a hlavně na jaké cílové skupiny se zaměřit a dál s nimi pracovat. Jde i o to, jakou podobu bude mít zapojení jednotlivých subjektů z pohledu finančního a organizačního zajištění.

Při formulování strategie není jednoduché vyslovit základní požadavky bez analýzy současného stavu. Z jakých poznatků a zjištění vychází činnost Výboru?

S jednotlivými zástupci Výboru jsme v první fázi samozřejmě diskutovali o tom jaké cílové skupiny chceme oslovit, udělat šetření před i po kampani a poté ji vyhodnotit. To vše s vědomím, že takováto šetření jsou velmi finančně náročná. K dispozici máme zatím jeden výstup - podrobně jsme studovali sociologický průzkum zpracovaný týmem prof. Ročka, z nějž vyplynula celá řada podnětů. Například jaká je úroveň znalostí laické veřejnosti ve vztahu k lesu. Zjistili jsme, že prakticky nemá smysl zaměřovat se v první etapě působení na vysvětlení významu lesa. Vztah veřejnosti k přírodě, k lesu je obecně velmi kladný. Na co bychom se měli především zaměřit, je otázka role a postavení lesníka ve společnosti a činnost této v posledních desetiletích ne vždy pozitivně vnímané profese. Napravit vnímání osobnosti lesníka veřejností je klíčovým zadáním, ze kterého bychom měli vycházet. S tím, že úloha lesníka by měla být vysvětlována v celém spektru jeho činností, tzn. nejenom v ochraně lesa, v pěstování, ale i v těžbě dřeva. Měla by být představena v úzké vazbě na další prolínající se obory - životní prostředí, dřevozpracující průmysl. Zde jsme bohužel na počátku a rádi bychom oslovili zástupce z řad dřevozpracujícího průmyslu, aby se v rámci našeho výboru těchto úvah a posléze i formulování dlouhodobé strategie aktivně účastnili.

Podařilo se vám již realizovat nějakou představu, která vyplynula z jednání. Jakým způsobem a kde?

Zatím se podařilo vytvořit v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve Strnadech od ledna letošního roku pracoviště, jehož náplň lze specifikovat jako “komunikace s veřejností a propagace LH”. Jeho úkolem je mj. zpracování studií, projektů a koncepcí v oblasti strategie komunikace odvětví lesního hospodářství s veřejností; public relation a media relation pro odvětví LH; marketingová činnost a spolupráce s institucemi a subjekty podílejícími se na komunikaci LH s veřejností; zpracování a vytváření propagačních materiálů včetně prezentace na internetu; návrhy propagačních akcí. Nově zřízené pracoviště, stručně řečeno, otázky komunikace rozvíjí a předkládá náměty na realizaci konkrétních projektů.

Prvním počinem, který se již podařilo zahájit je projekt “Stromy milénia” spočívající ve výsadbách vybraných druhů stromů. S pomocí lesnických učilišť se na jaře rozběhl a v podzimním období by se měly uskutečnit další vzorové akce při příležitosti výstav Země živitelka v Českých Budějovicích a Euroforest v Prachaticích, atd. Jeden z prvních Stromů milénia byl vysazen ministrem zemědělství ČR Ing. Fenclem při zahájení letošní výstavy Natura Viva v Lysé nad Labem. Uvažujeme i o zapojení některých větších vlastníků lesa. Připravuje se ukázková výsadba několika stromů z iniciativy Městských lesů v Hradci Králové. Na základě propagace by se měla o projektu dozvědět široká veřejnost a sami lidé by tak mohli dát impuls k dalšímu pokračování vysazování stromů s určitou finanční podporou MZe a návodem jak akci uspořádat. Koordinátorem tohoto projektu je právě zmíněné pracoviště na VÚLHM. Bude k dispozici databáze pracovníků, převážně z řad LČR, kteří v místě budou nápomocní při realizaci akce. Chceme docílit aktivního přístupu jednotlivých obcí nebo organizací, které budou mít sami zájem se k této akci připojit.

Názory a postoje veřejnosti se formují i výchovným a vzdělávacím působením ve školských zařízeních. Jste připraveni na osvětu v řadách pedagogů nebo spoluúčast při tvorbě učebních pomůcek?

Jednali jsme s kompetentními pracovníky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT). Snažili jsme se docílit možnosti ovlivnění textů předkládaných mládeži ve formě učebnic. Na základě vzájemné dohody jsme nabídli spolupráci v oblasti recenzí učebních textů, především s tematikou lesnictví. Oslovili jsme lesnické školy a další vzdělávací organizace, které nám poslali zájemce o práci korektorů těchto textů. Tito lidé byli zaneseni do databáze MŠMT a měli by být osloveni při posuzování nových učebnicových textů, které MŠMT bude mít k dispozici.

Jednou z hlavních činností ORLH je i výroba a distribuce videoprogramů a filmů o lesním hospodářství, které mají jistě i výchovně vzdělávací zaměření. Jak chcete tyto produkty představovat široké veřejnosti?

Samozřejmě využití filmotéky a videotéky, kterou máme na MZe k dispozici, je součástí našeho osvětového záměru. Podařilo se nám navázat kontakt s Českou televizí a společná jednání vyústila v podepsání smlouvy o odvysílání seriálu jedenácti snímků, natáčených v průběhu posledních 10 let v rámci tvorby odborných filmů a videopořadů ORLH. Vysílání snímků začalo od 7. 7. 2001 a pokračuje v průběhu obou prázdninových měsíců vždy v sobotu od 10 hod. na ČT 2. Na podzim by měla být série reprizována. V budoucnu už bychom v přímé součinnosti s Českou televizí pracovali na nových filmech a videosnímcích tak, aby jejich zaměření a odborná úroveň byla přizpůsobena požadavkům ČT a jejím projektovým záměrům.

V Rakousku a nyní již i v České republice se objevila specifická metoda působení především na mládež - lesní pedagogika. Uvažujete o podpoře této myšlenky v našich podmínkách?

Myšlenka lesní pedagogiky (viz samostatné články /poznámka redakce/) je velmi sympatická. Myslím si, že to je nejlepší cesta, jak zacílit osvětovou kampaň zejména do řad mládeže. Právě z toho důvodu, že postihuje nejvnímavější a nejtvárnější období vývoje lidské osobnosti, se lesní pedagogika jeví jako velice perspektivní způsob oslovení veřejnosti. I vzhledem k možnosti zaujmout prostřednictvím této cílové skupiny další “posluchače” zejména z okruhu rodičů. Domnívám se, že je to i relativně méně finančně náročná forma působení na veřejnost, kterou bychom měli přinejmenším vyzkoušet. Podmínkou je opět zájem samotných lesníků, kteří se budou chtít touto činností zabývat. Budeme hledat formu, jak kurzy lesní pedagogiky do jisté míry subvencovat a budeme pomáhat i při vzniku potřebných materiálů. Lesní pedagogika v Rakousku sklidila velký ohlas a její hodnocení je velmi pozitivní. Byly bychom rádi, aby všechny organizace z Výboru se s tím detailněji seznámili a aby doporučili do řad svých členů širší účast a povědomost v této formě působení na veřejnost.

V jedné z odpovědí jste se zmínila, že je nutné, aby se do aktivit oslovujících veřejnost zapojila i sféra dřevozpracujícího průmyslu. Pracují zástupci tohoto odvětví ve Výboru nebo se jinak angažují v tomto směru?

Sami se zatím, v tom smyslu, že by nás přímo oslovili, nesnaží. My jsme teď ve stavu, že bychom je před další schůzkou chtěli kontaktovat a informovat je již o konkrétních výstupech. V první fázi to bylo poněkud problematické, protože se nás sešlo poměrně mnoho a chtěli jsme si vytříbit názory a shodnout se na 2 - 3 činnostech, které bychom chtěli zástupcům dřevozpracujícího průmyslu předložit. Je to úplně v počátcích, ale jsme si vědomi, že dřevozpracující průmysl není možné opomíjet. Chtěli bychom jim nabídnout, aby prostřednictvím těchto osvětových aktivit, působili na veřejnost a nalezli jejich pozitivní smysl i ve vztahu ke svým obchodním činnostem.

Zatím asi nejvíce v povědomosti laické i odborné veřejnosti jsou v osvětové činnosti aktivity státního podniku LČR. Jakým způsobem figuruje jeho koncepce ve Výboru?

Koncepci LČR jsme brali jako základ, protože jsou v tomto směru nejdále. Mají za sebou tříletou zkušenost, celou řadu aktivit a v porovnání i s finančními možnostmi ostatních organizací jsou oni tím nosným subjektem. Faktem je, že některé z jejich počinů se nesetkávají vždy jen s kladným ohlasem a hodnocením především z řad lesníků - odborníků. Přesto jejich zkušenosti, ať už ve spolupráci s profesionálními agenturami na tomto poli, se zájmovými organizacemi typu ČSOP a dalšími, jsou základem, ze kterého lze vycházet, a který chceme společně dále rozvíjet.

V povědomí veřejnosti je nutné vytvořit i kladné vnímání lesního hospodářství jako producenta obnovitelné suroviny a její propagace. Proto je vhodné i zapojení subjektů, které mají přímou souvislost s realizací surového dříví nebo i řeziva na trhu do osvětového programu. Spolupracujete se soukromými vlastníky lesa a se správci obecních majetků?

Máme ve Výboru např. zástupce SVOL. Ale jinak jsou aktivní, spíše než zástupci nějaké organizace, jedinci. Řekla bych, že zvláště otázka osvětové činnosti v praxi je především o pozitivním vztahu jednotlivce a jeho uvědomění si důležitosti osvěty a kladného vnímání lesního hospodářství, lesníků dřeva a materiálů z něj z dlouhodobého hlediska. Samozřejmě, mezi pracovníky městských i obecních lesů jsou lidé, kteří jsou tomu velmi příznivě nakloněni a kteří nám dávají řadu podnětů k nasměrování této činnosti. Dá se říci, že tito jednotlivci již dělají to, co by měli dělat ostatní na základě Výboru. Je to iniciativa, která vychází z jejich popudu “ze spodu”, kterou je třeba podchytit a využít jejich zkušeností ve větším měřítku než doposud.

Přistupují aktivně k řešení otázek formulovaných Výborem i jiné organizace?

Mimo VÚLHM, kde vzniklo již zmíněné pracoviště, jsou ve Výboru i zástupci další přímo řízené organizace MZe - ÚHÚL, kteří jsou připraveni se na činnosti Výboru podílet. Zatím je to ve fázi úvah, ale domnívám se, že v kratším časovém horizontu se nám podaří dát společně dohromady alespoň samostatné webové stránky, kde by bylo možné podávat informace jak o akcích, které budou směřovány spíš k odborné lesnické veřejnosti, tak i o aktivitách spojených s činnostmi, které chceme nastartovat v rámci této skupiny. Měli bychom tam šířit informace, které bude možné použít i pro tiskové zprávy. Uvažujeme o tom, že by tam byl i monitoring tisku týkající se naší problematiky. Chceme, aby to bylo široké informační spektrum postihující celou problematiku komunikace s veřejností. Chtěli bychom využít i kapacit ÚHÚL na tisk jednoduchých propagačních materiálů včetně grafických návrhů, abychom snížili náklady, které jsou s tím spojené, na minimum.

Na práci Výboru se podílejí i lesnické fakulty. V čem je jejich největší přínos?

Samozřejmě v naší koordinační skupině jsou i zástupci obou lesnických fakult. Jejich úloha není přímo v oblasti osvětové činnosti, ale mají především odbornou úlohu. Oponují různé materiály a vyjadřují se k textům a k návrhům, které chceme vydávat. Podílejí se zejména na řešení odborné koncepce Výboru. Jejich hlavním úkolem a smyslem je působení na odbornou lesnickou veřejnost a výchova lesnických odborníků i s akcentem na veřejné mínění.

Děkuji za rozhovor, Ing. Jan Kozel