LESNÍCI O ELMII WOOD 2001

Ing. Vladimír Krchov, Ph.D.
vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody, LČR, s. p., Hradec Králové

Z mnoha podnětů letošní Elmie si dovolím zmínit tři.

Za nejvýznamnější poznatek považuji potvrzení trendu využívání technologie harvestorů a vyvážecích souprav nejenom v zemích severní, ale i střední Evropy. Navíc oproti předcházející Elmii představily již i další firmy kombinaci obou prostředků v podobě harvarderu. Nabídka firem zabývajících se výrobou harvestorů je dnes navíc výrazně rozšířena o množství adaptérů, které je možné umístit na místo kácecích hlavic, ať se již jedná o adaptéry pro přípravu půdy před zalesněním nebo jakousi obdobu sázecího stroje pro obalovanou sadbu.

Dalším okruhem dominujícím výstavě byla drobnější farmářská technika, umožňující menším vlastníkům komplexně obhospodařovat svůj les. Z pohledu obhospodařování velkého majetku se sice jedná jen o jakési “hračky”, přesto přichází doba, kdy i v České republice najdou takovéto prostředky své potenciální zákazníky mezi středně velkými vlastníky lesů, kteří mají vztah ke svému majetku a jeho obhospodařování berou nejen jako ekonomickou nutnost, ale i jako vlastního koníčka.

Třetím nejvýznamnějším poznatkem je opětovné potvrzení skutečnosti, že spotřeba dřeva na našem trhu sama od sebe nevzroste ani o m3, nebudeme-li ji účelově podporovat společnými, promyšlenými, profesionálně připravenými kroky v legislativě, ekonomice i vlastní osvětě u konečných spotřebitelů. Z evropského pohledu nepříliš významný český trh se dřívím a výrobky z něho má šanci konkurovat a uspět pouze v případě jednotného a společného postupu všech, jejichž existence na lese, dřevě a dřevěných výrobcích závisí. V tomto ohledu máme jako Česká republika co dohánět.

Ing. František Kučera
předseda VV SVOL
Městská správa lesů Pelhřimov, s. r. o.

Elmia Wood 2001 největší evropský lesnický veletrh je nejzajímavější právě tím, že většinu vystavovaných strojů a zařízení si může návštěvník prohlédnout při práci přímo v lesních porostech, tedy v prostředí, ve kterém bude tato technika využívána. Výstavu Elmia Wood jsem navštívil v letech 1993, 1997 i v roce letošním; mám tedy možnost určitého srovnání.

Především je nutno konstatovat, že se zásadním způsobem ročník od ročníku zvětšuje výstavní plocha a roste počet vystavovatelů, kteří jsou však v převážné míře právě ze skandinávských zemí. Letošní veletrh byl ještě více než ty předešlé zaměřen na těžební, odvozní a zpracovatelské technologie pro metodu standardních délek. Podle mého názoru je proto velmi vhodné, aby český lesník, který se rozhodne Elmii navštívit, získal předem některé základní znalosti a informace o lesnictví ve Skandinávii, především ve Švédsku a Finsku. A to nejenom údaje o dřevinné skladbě a kvalitě lesních porostů, ale hlavně informace o vlastnických poměrech, ekonomice, počtu THP apod. Potom totiž, obeznámen s těmito skutečnostmi, bude některé vystavované stroje a technologie hodnotit již z poněkud jiného pohledu.

Osobně mne nejvíce zaujal ohromný pokrok ve vývoji technologií na využití a zpracování dřevního odpadu a biomasy z lesních porostů. Domnívám se, že je to oblast, kterou se i v České republice bude muset v příštích letech stále více zabývat většina vlastníků lesů, a to nejenom z důvodů přísnějších opatření na ochranu životního prostředí, ale především jako zdroje tepelné energie.

Na veletrh Elmia Wood je však nutno pohlížet také jako na velkou společenskou událost, velký “lesnický svátek”, kterým po několik dnů žije celé jižní a střední Švédsko. Navštěvují jej nejen lesníci, odborníci, obchodníci a podnikatelé, ale i celé rodiny z různých koutů Švédska, což ukazuje na obrovský význam lesa a lesnictví ve Skandinávii.

Ing. Alois Grundmann
provozní náměstek
Správa Krkonošského národního parku Vrchlabí

Překvapilo zaměření výrobců. Myslím, že na výstavě převládala orientace na dvě oblasti. První oblast lze nazvat hobby-farmářskou nebo přesněji malolesní. Tím mám na mysli různé mechanizační prostředky nesené UKT, mobilní pásové pily, čtyřkolky a vozíky za ně. Na druhé straně, u rozhodujících výrobců lesní techniky jednoznačné zaměření na techniku sortimentní výroby spojenou s velkokapacitními odvozními soupravami na výřezy (nikde jsem neviděl oplen - předznamenání konce manipulačních skladů?). Působí to dojmem orientace na plantážní způsob hospodaření. Je to celkem pochopitelné s ohledem na porosty ve skandinávských zemích. Důvod je podle mne také v ekonomice, neboť zvyšování rentability lesního hospodářství je zásadnějším způsobem možné jen v oblasti výroby a dopravy dříví (ceny za sortimenty jsou v EU stabilní a dané, s pěstebními náklady se již také zázraky dělat nedají).

Pro nás se zdá být poměrně nepříznivá zpráva absence některých segmentů lesní techniky:

• malých vyvážecích souprav - jediná použitelná malá vyvážecí souprava na výstavě byla TERRI (experiment s kácecí hlavicí považuji po shlédnutí za neživotaschopný). Zároveň to byl jediný pásový mechanizační prostředek. Prototypy jako např. LogLander nic neřeší.
• opravdu probírkových harvestorů - jako jediný použitelný u nás mi připadal Rottne 2004, který je konstruován na bezeškodné proplétání porostem (stačí mu 2 m mezi stromy).
• prakticky úplná absence lesních lanovek, tomu se přiznám moc nerozumím.

Naopak mne potěšilo, že v záplavě nejmodernější lesní techniky se objevil kůň, dokonce s moderní verzí kolesny. Líbila se mi koněm tažená vyvážecí souprava. Zajímavý byl poměrně velký počet expozic (asi 6) s výrobky pro vytápění dřevěnými peletami (kotle, hořáky). Spolu s vystavovanou technologií na zpracování klestu je vidět, že tendence opravdu směřují k maximálnímu využití biomasy.

Ing. Stanislav Janský
člen VV SVOL
Správa veřejného statku města Plzně

Navštívit veletrh Elmia Wood 2001 pro mne byla nejen první možnost spatřit největší evropský lesnický veletrh, ale současně i první návštěva evropské lesnické velmoci - Švédska. O tom, že lesnická velmoc neznamená jen lesy s vysokou produkcí dřeva mne přesvědčila již cesta z letiště do místa ubytování. Zhruba 250 kmBorové lesy doplňují listnaté většinou březové porosty. Smrkové lesy jsou omezeny na vlhčí lokality. Na zemědělských půdách jsou zakládány plantáže na energetickou štěpku (vrbové lignikultury). Obnova je realizována převážně clonnými sečemi na plochách 1 - 10 ha, a to i v čistých březových porostech. 

Odlišnost středoevropského a severského lesnictví odrážela i náplň veletrhu. Vše směřuje k minimalizaci ruční práce a k minimalizaci pěstebních prací. Umožňují to i přírodní podmínky - minimální konkurence buřeně v kulturách a menší nároky na výchovné zásahy. Téměř 80 % exponátů představovaly těžební technologie. Harvestory, procesory, vyvážecí soupravy zde mohl návštěvník zhlédnout v činnosti ve všech představitelných velikostech, variantách a kombinacích. Na výstavě jsem byl 3. a 4. den, na demonstračních plochách již byly v původně netknutém lese zřetelné zásahy po dvou dnech ukázek těžebních strojů. Většinou byly pro ukázky mýtních těžeb vyznačeny clonné seče, kvalitu zásahů v probírkových porostech bylo již možné dobře posoudit.

Těžební technologie byly u několika firem doplněny technologiemi zpracování klestu. Jednou variantou byly svazkovače klestu do balíků o průměru 0,5 - 1 m a délky 4 m přímo na pasece. Další variantou štěpkovače na celé stromy a doprava štěpky velkoobjemovými kontejnery a samozřejmě klasické štěpkovače s ručním podáváním. Možnosti využití štěpky k vytápění ve větších kotelnách, rozšiřuje výroba dřevěných granulí - pelet použitelných k vytápění v automatickém kotli i v menších rodinných domcích.

V obnově lesa bylo možné vypozorovat tři trendy:

1. Pouze mechanická příprava půdy většinou těžkými zraňovači pro přirozenou obnovu.

2. Mechanická příprava půdy s adaptéry na síji (většinou BO, SM a BR semene) přímo instalovaných na zraňovačích.

3. Umělá obnova - většinou obalovanými sazenicemi pomocí sázecích strojů.

Přibližně 20 % exponátů bylo věnováno ostatním lesnickým disciplínám - taxace, výzkum, meliorace, moderní technologie impregnace řeziva, certifikace, osvěta a ekologická výchova. Způsob práce s veřejností bylo možné posoudit i podle soutěží pro návštěvníky - poznávání druhů dřev, vyznačování probírek, soutěž v házení sekerou.

Na výstavě jsem strávil dva dny. Vzhledem k rozsahu veletrhu se to ukázalo jako minimum, při kterém je možné celý výstavní areál projít a seznámit se s nejzajímavějšími exponáty.

Ing. Marek Netolička
odborný lesní hospodář
Městské lesy a zeleň, s.r.o., Valašské Meziříčí

Veletrh Elmia Wood 2001 překonal veškeré mé očekávání. V první řadě doložil vysokou úroveň švédského lesnictví, které se podle informace generální ředitelky Švédského lesnického výboru, paní Marie Norrfalk, od roku 1994 obejde bez dotací. Expozice jednotlivých firem zapadaly do celkového obrazu promyšlené stavby lesnictví od výsadby sazenic až po dovoz dříví z lesa, v různé podobě. K přírodě šetrné technologie, certifikační systémy (prezentovány Smart Wood/FSC a PEFC) ruku v ruce s ekonomikou. Moderní technologie jako např. světová premiéra harwarderu Valmet 801 Combi, neboli spojení harvestoru s vyvážecí soupravou - doprovázené historickými exempláři. A to jak třeba pilami u stánku Husqvarny či připomenutím prvního švédského lesního traktoru Bamse z roku 1957. Vynikající um a dovednost účastníků mistrovství světa vyvážecích souprav, jakoby předznamenaly to, co očekávalo návštěvníky u stánků firem, prezentujících těžební a vyvážecí techniku. Bezchybné ovládání předváděných strojů a zejména předváděcí show firmy Valmet při reprodukované hudbě a rozsvícených xenonových světlech se již blížila revuálnímu představení. Každý výrobce se snažil přijít s nějakou novinkou. Partek prezentoval např. harvestor Valmet 921.1 či elektronický podpůrný systém. “Kuchařku” ve Windows pro palubní počítač, s možností výběru z 8 světových jazyků, která umožňuje vyhledat jakoukoliv strojní součástku pro výrobky firem Cranab, FMV, Jonsered, Loglift a Valmet. Pokud se bez potřebné součástky nemůžete dostat z lesa, odešlete z kabiny vašeho harvestoru e-mail vašemu pracovníkovi MTZ, včetně souřadnic GPS, a jen čekáte.

Další gigant Timberjack (TJ) uvedl balící stroj pro zpracování potěžebních zbytků na šasi forwarderu TJ 1210B. Dále se TJ mj. prezentoval osazením všech harvestorů novými PC Timbermatic 300 s barevným monitorem, kde lze i hrát počítačové hry v pracovních přestávkách. Společnost Rottne se kterou se asi potkáme častěji i v našich lesích představila poprvé na Elmii nový harvestor Rottne H-20, s “plovoucí” kabinou, která je vždy v horizontální poloze oproti ostatním částem stroje. Firma Ponsse oblékla stroje do naprosto nových “kabátů” a firma Gremo představila prototyp nové masivní vyvážecí soupravy, speciálně konstruované pro dopravu sortimentů na delší vzdálenosti v podmínkách severního Švédska. Menším šokem byl stánek Caterpillaru (CAT) se snad největší výstavní plochou. CAT chce během deseti let dobýt se svou těžební a přibližovací technikou lesnický svět v oblasti sortimentní metody výroby dříví. Vůbec veškerá předvedená technika byla dokladem odklonu od stromové metody k metodě sortimentní. A právě zástupci CAT předpovídají, že během 10 - 15 let bude v 70 % lesů celého světa používána právě tato metoda.

Pro odreagování návštěvníků, byly různými vystavovateli připraveny rozličné soutěže a to od hodu šipkami, až po téměř maturitní návrhy pěstebních zásahů a určování některých taxačních veličin (výška a věk). Historie byla přiblížena také názornou ukázkou výroby dřevěného uhlí, tedy jak tomu bylo zvykem ve Švédsku 18. a 19. století. Bylo toho mnoho k vidění a velká část představených exponátů byla dokladem toho, že Švédové již dlouho vědí co v lese chtějí a jak toho dosáhnout.

Měl jsem smíšené pocity při pohledu na expozici školkařských firem, jejichž produkty by se jen “zdálky” mohly srovnávat s naší “liberální” normou pro pěstování sadebního materiálu lesních dřevin. Ovšem otázka zda jeden takový předpis pomůže stavu lesa a produktivitě práce je do jiné debaty... Doufám, že firma Silvaco doveze od svého francouzského partnera vedle značkovacích barev také čistící a reparační krém v jednom balení, aby bylo možné si hned po práci se spreji jednoduše a rychle očistit ruce. Bylo to krásné, poučné a náročné a přál bych všem kolegům, aby se za 4 roky přijeli podívat také.