ZAKLÁDÁNÍ A RŮST KULTUR NA TĚŽKO ZALESNITELNÝCH PLOCHÁCH V KRKONOŠÍCH

Ing. Horst Kriegel, CSc. - VÚLHM Výzkumná stanice Opočno

Obnovu lesa v horských oblastech ovlivňují klimatické, půdní a cenotické faktory. V místech, kde se nacházejí vhodné fruktifikující porosty s příznivými stanovištními podmínkami pro vyklíčení semen, lze využít přirozeného zmlazení. Existuje však řada lokalit, kde není možné kalkulovat s přirozenou obnovou porostů z důvodů silného zabuřenění stanoviště, absence vhodných lesních porostů apod. Jedná se zejména o lokality s výskytem pokryvu kapradin - hlavně papratky alpínské (horské) Athyrium distentifolium TAUSCH - respektive trávy Calamagrostis.

Tyto těžko zalesnitelné lokality s výskytem papratky se jen v Krkonoších v oblastech KRNAP nacházejí v 7. a 8. lesním vegetačním stupni na 8,7 % porostní plochy (Schwarz 1997).

Papratka alpínská je vytrvalá, statná až 150 cm vysoká arkticko-alpínská kapradina, velmi podobná papratce samičí (Athyrium filix femina /L./ ROTH). Roste zejména ve stinných polohách na bazických, avšak nevápnitých, mírně kyselých, svěžích humusových půdách, jakož i ve smíšených lesích s bylinným podrostem; je zároveň i ukazatelem horských niv. Její výskyt je dokladován (Soukupová 1995) na vlhkých půdách ovlivňovaných tajícím sněhem, a proto nelze uvažovat na severních svazích s jejím přirozeným ústupem.

PŘÍPRAVA JAMEK V PŘEDSTIHU

Klasická jamková výsadba sazenic do porostů kapradin se neosvědčuje z důvodů vysokých ztrát úhynem způsobených zastíněním sazenic a konkurenčním růstem kapradin. Proto jsme ověřovali speciální technologii skládající se z přípravy jamek v předstihu před výsadbou a z následného zabránění růstu zakrácených podzemních plazivých oddenků (rizomů) kapradin v jamce pomocí mulčovacích plachetek.

Vlastní práce byly vykonány v letech 1997 - 1999 na pomístně rozvolněných plochách smrkových porostů na polesích Labská, v nadmořských výškách 1060 m a 1160 m, v pásmech ohrožení porostů imisemi B, v klimatické oblasti C1, v lesních typech 8 Z4 a 8 Y, v humózní hnědé lesní půdě. Jamky o rozměrech 35 x 35 cm byly připraveny ve tří- až devítiměsíčním předstihu před výsadbou za účelem získání jistoty odumření rozmělněných rizomů.

POUŽITÍ MULČOVACÍCH PLACHETEK

K odumření zakrácených plazivých oddenků kapradiny a k zamezení růstu nežádoucí buřeně v jamce, významnou měrou přispěly mulčovací plachetky z hladké papírové lepenky vyráběné recyklací sběrového papíru. Mulčovací plachetky o tloušťce 2,5 až 4 mm a rozměrech 40 x 40 cm byly pomocí kamenů upevněny až do výsadby v místech připravených jamek. Před vlastní výsadbou sazenic došlo k odstranění plachetek a k prokypření zeminy i s odumřenými zakrácenými rizomy kapradin. Po výsadbě obalených sazenic byly plachetky uloženy zpět na jamky okolo sazenic, aby bránily v prorůstání buřeně. Účinné působení mulčovacích plachetek bylo pozorováno po dobu 3 až 5 roků v závislosti na jejich tloušťkách.

ZÁVĚR

Během 4letého sledování vývoje kultur se prokázala vhodnost použití ověřovaného technologického postupu. Testované dřeviny buku lesního, javoru klenu a smrku ztepilého vykázaly v důsledku zamezení konkurenčního vývoje buřeně a zvýšení půdní vlhkosti v jamce (v průměru o 6 %) relativně příznivou ujímavost; za významné považujeme zdůraznit bezztrátový růst sazenic chráněných v plastových krytech (tab. 1). Výškový růst sledovaných druhů dřevin je odpovídající stanovištním podmínkám. Po překonání adaptačních problémů se u stromků s aplikovanými mulčovacími plachetkami výškový růst v juvenilním stadiu trvale zvyšoval, což je patrné zejména u listnatých dřevin chráněných navíc v plastových neperforovaných chráničích. Rozdíly ve výškovém růstu mezi stromky chráněnými v plastových krytech a jedinci nechráněnými byly statisticky průkazné.

Na základě výše uvedených šetření u testovaných druhů dřevin při výsadbě na těžko zalesnitelných lokalitách lze ověřovanou technologii zakládání kultur doporučit, včetně individuální ochrany vysázených sazenic plastovými neperforovanými kryty.