ELMIA WOOD Z POHLEDU HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY A INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
Redakce
Přesto, že byl v minulých číslech Lesnické práce tento významný veletrh poměrně široce popsán, rádi bychom tuto mozaiku doplnili o hodnocení z pohledu lesnických informačních technologií a hospodářské úpravy lesů obecně. Na úvod je třeba poznamenat, že spíše než svým rozsahem byl pro nás tento veletrh zajímavý jako demonstrace moderních přístupů a nástrojů k popisu lesních porostů, zjišťování stavu lesa a efektivního využití nasbíraných dat pro vlastníka lesa.
Přesto, že se podstatná část celé akce odehrávala přímo v lese i v provizorních podmínkách montovaných stánků a stanů, běžely počítače nabité moderními informačními technologiemi. Zejména menším a středním vlastníkům lesů se zde nabízely komplexní a uživatelsky přívětivé informační systémy, obvykle s možností propojení s modulem GPS pro terénní mapování a s různými typy terminálů pro pořizování či přenos rozličných druhů dat.
Směry HÚL
Spíše než množství vystavovaných technologií nás tedy zaujaly trendy a současné pojetí skandinávské hospodářské úpravy lesa a činností s ní související. Překvapilo nás, s jakou přesností a zodpovědností se zde zjišťují například dendrometrické charakteristiky porostů, v nichž se předpokládají různé těžební zásahy, jakým způsobem a jak často jsou tato data aktualizována, i grafická implementace informací o ostatních funkcích lesa (přírodní rezervace, vodohospodářská pásma, turistické a rekreační oblasti) do jinak ryze ekonomicky zaměřených informačních systémů. Tyto, v pravém slova smyslu otevřené a uživatelsky přístupné systémy, spolu s běžnými numerickými i grafickými formáty, umožňují poměrně snadnou výměnu informací mezi vlastníkem a příslušnými autoritami o územích, kde se vzájemné aktivity a zájmy překrývají nebo střetávají. To platí v oblasti obecně používaných datových formátů. Nikde jsme se však nesetkali s výraznou snahou o datovou standardizaci digitálních výstupů s cílem propojení např. jejich lokálních GISů. Chybí zde v tomto směru tradice. Možnost systémů komunikovat mezi sebou je dána nejen schopností formátové konverze, ale i jednotností datových struktur a k tomuto standardizace slouží. Zde je toto vše na vlastníkovi, který si definuje, jak podrobně a v jaké návaznosti bude informace o svém majetku šetřit.
RACIONALIZACE ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ VÝROBY
Jakkoliv nelze problematiku lesnického plánování ve Skandinávii zjednodušit na popis používaných nebo nabízených nástrojů, lze konstatovat, že spíše než na přesvědčování vlastníků lesa o tom, jaký systém by si pro správu svého majetku měli pořídit, snažili se vystavovatelé, konzultační a softwarové firmy, v převážně míře pou-kazovat na to, kde a jak lze na kvalitních informacích o lesním majetku vydělat, ušetřit. Řada prezentovaných nástrojů tedy jednoznačně směřovala ke zrychlení a zjednodušení řízení, plánování výroby a aktualizaci informací o lese. Jednotlivé systémy, obvykle postavené na lesnických aplikacích v prostředí standardních geografických softwarů (MapInfo, ArcInfo) a připojených databázích, jsou založeny na komplexní provázanosti taxačních dat s ekonomickými aspekty lesní výroby. To, co u nás rozumíme hospodářskou úpravou lesa (často zjednodušeně i LHP), je zde skutečně zaměřeno hlavně na co nejefektivnější sběr a zpracování taxačních dat. Na straně druhé ovšem prolíná do každodenní ekonomiky a řízení celého majetku. Například formou operativního plánování výroby a odbytu, neustálé kontroly výnosovosti, periodických výhledů a třeba i každoročního oceňování majetku. Výhody digitální formy informací jsou zde využívány více než je zatím obvyklé u nás k zohlednění dynamického charakteru lesního majetku, přičemž se zvolna upouští od chápání decennia jako základní plánovací periody. Na rozdíl od našich poměrů se ovšem do zdejšího lesnického plánování mnohem méně promítá role právních norem, závazných doporučení, úředních procedur a formální jednotnosti zpracování.
Nedá se říci, že by vše bylo jednoduší, i když celkový dojem tak působí, ale lze s určitostí konstatovat, že přístup a použité systémy jsou z pohledu konkrétního vlastníka efektivnější. Příčinu tohoto stavu lze spatřit převážně v těchto momentech:
1. Je to především seriózní přístup k tradici soukromého vlastnictví lesa. Vlastník lesa je jmenovatelem a rovnocenným partnerem všech aspektů, které od ochrany přírody až po různé státní zájmy vstupují do běžného života.
2. Státní správa funguje efektivně, není zbytečná byrokracie, do rovnováhy je uvedena složka servisní a represivní.
3. Logika a efektivnost podmínek tržního hospodářství více směřuje uživatele využívat obecně produkty osvědčené a především funkční. Proto jsme nepotkali firmu, která by vyvíjela originální švédský SW v oblasti GIS. Zároveň je potřeba připomenout, že Švédsko není nováčkem v oblasti komunikačních a informačních systémů.
4. Velké rozlohy vitálních a ve srovnání s našimi podmínkami jednodušších ekosystémů. Ty jsou v jižním a ve středním Švédsku charakterizovány jednodušším zastoupením dřevinné skladby, ideálními terénními podmínkami (převážně mírně zvlněná rovina), které předurčují možnost využití efektivních technologií např. od statistických metod, přes využití GPS, leteckých, či družicových snímků a v neposlední řadě i harvestorů a vyvážecích souprav.
TERÉNNÍ SBĚR DAT A MAPOVÁNÍ
Další poznatky z letošní Elmie se týkaly vybavení pro terénní sběr dat a mapování. Vedle GPS technologií, které dnes jednoznačně spolu s fotogrammetrií patří k hlavním nástrojům pro tvorbu a aktualizaci lesnických map, se zde prezentovaly nejnovější typy přesných laserových dálkoměrů, často i v kombinaci s adaptérem pro měření horizontálních i vertikálních úhlů. V tomto směru návštěva některých stánků jen potvrdila, že vybavení použité pro naší inventarizaci lesů (elektronická buzola MapStar, laserový dálkoměr FOREST PRO, digitální průměrka MANTAX, příruční terénní počítač Psion, GPS Trimble apod.) patří bezesporu k tomu nejmodernějšímu, co v této kategorii současný světový trh nabízí.
Elektronické registrační průměrky
Potvrdila se i naše domněnka, že ve výrobě a každodenním využíváním např. elektronických registračních průměrek si Švédové stále udržují mírný náskok nejen před námi, ale i před ostatním světem, a že tyto nástroje jsou zde považovány za samozřejmou součást vybavení většiny lesníků. Výrazný podíl uživatelů tvoří i operátoři harvestorů, jimž tato pomůcka slouží k rychlé kalibraci palubních počítačů pro přesné výpočty objemu těženého dřeva. Zdá se, že většímu rozvoji těchto technologií u nás brání kromě cenových relací i podstatně menší důraz kladený na zjišťování porostních zásob statistickými metodami, pro které je tento typ přístroje velmi praktickým a oblíbeným pomocníkem. I tady se naše inventarizace jeví přinejmenším jako krok správným směrem.
Vedle průběžně vylepšovaných, robustních elektronických registračních průměrek se stále se zdokonalujícím programovým vybavením pro měření i kalkulace objemů stromů (stojících i ležících) se na výstavě objevila i jedna skutečná novinka: jednodušší a lehčí varianta elektronické průměrky MANTAX DIGITECH. Váží pouhých 600 g a od svých starších sourozenců se liší hlavně tím, že všechny změřené tloušťky ihned odesílá pomocí radiového signálu do kapesního PC. Tento malý počítač s OS Windows, jehož popularita i u nás v poslední době výrazně narůstá, může mít obsluha třeba v kapse nebo na opasku. Vedle zvýšeného komfortu měření tento přístup umožňuje například používat pro následné výpočty běžné PC programy vytvořené pro prostředí Windows. Třeba rekalkulaci zásob a sortimentaci v jednotlivých porostech podle obvyklých vzorců, jejich oceňování, aktualizaci databází apod. Otevírají se tak nejen možnosti provádět ihned v lese různé dendrometrické výpočty včetně jejich okamžitých statistických kontrol, ale i implementovat další komponenty: elektronické výškoměry a dálkoměry, GPS přístroje, modemy pro dálkový přenos dat apod. Průměrka sama je nejen levnější než její “dospělé příbuzenstvo” s výkonnými procesory, ale její provozní náklady jsou prakticky nulové (jedna tužková baterie na celou sezónu!). Předpokládá se ovšem, že obsluha pro svou práci již používá některý z moderních kapesních počítačů (Casio, iPAQ, Symbol, Psion) nebo tak v budoucnu hodlá činit. Jeho pořizovací cena totiž zatím zanedbatelná není. Na rozdíl od speciálních lesnických přístrojů jejich cena rychle klesá a klesat vždy bude.
Elektronický výškoměr Vertex
Mezi další zajímavé nástroje pro efektivní zjišťování porostních zásob bezesporu patří i elektronický výškoměr Vertex III, i když za skutečnou novinku lze považovat spíše jeho některá vylepšení. Slouží nejen k velmi přesnému a rychlému měření stromových výšek, ale v kompletní sestavě nabízí i rychlé a pohodlné ultrazvukové vytyčování kruhových zkusmých ploch. Přestože se ani zde nejedná o levný přístroj, jeho používání umožňuje zjišťování porostních zásob metodikou kvalitativně vyšší kategorie, než na jakou jsme byli zvyklí, a která u nás v minulosti vedla k postupné redukci reprezentativních metod v praxi HÚL na relaskopická měření. Ve spojení s některou z elektronických průměrek, případně s GPS přijímačem, tak vzniká moderní a široce využitelný technologický postup, nepochybně jedna z cest ke zefektivnění a zpřesnění terénní práce při lesnickém plánování.
Program Estimate
Za zmínku ovšem stojí i program Estimate, který možná zaujme i některé odborníky u nás. “Běhá” v průměrce Mantax (výrobce Haglof) a vedle standardního průměrkování na stojato nabízí i možnost současného měření pařezů po vytěžených stromech. Pomocí příslušných přepočtových vzorců pak zpětně dopočítá zásobu původního porostu, resp. odstraněné hmoty. Tento program, který má i celou řadu dalších zajímavých funkcí, sice slouží švédským lesníkům zejména k plánování a kontrole provedení probírek, v našich podmínkách by ovšem mohl z pochopitelných důvodů zaujmout i státní správu, či soudní znalce. Vedle švédského originálu je k dispozici i anglická verze a jejímu vyzkoušení u nás by, vzhledem k množství průměrek MANTAX, které se u nás už používají, nemělo nic bránit.
PRACOVIŠTĚ ŠVÉDSKÉ NÁRODNÍ INVENTARIZACE LESŮ
Za zmínku z návštěvy Švédska stojí také den strávený v terénu s pracovníky švédské národní inventarizace lesa při vytyčování a měření nepermanentních zkusmých ploch. Historie švédské inventarizace lesů sahá na počátek dvacátých let a je jednou z nejstarších v Evropě. Mohli jsme přímo v lesních porostech porovnat vybavení terénní skupiny, pracovní postupy a zkušenosti naše se švédskými. Například v tom, jak cenné mohou být soubory dat pořizované propracovanou metodikou od sběru a zpracování až po jejich široké využívání a prezentaci výsledků např. formou datových souborů nabízených na internetu. Rozsáhlý projekt národní inventarizace lesů slouží sice jako u nás především účelům státní lesnické politiky a k monitoringu lesa jako základní složky životního prostředí obecně, ale jeho využití je podstatně širší. Obrovský objem takto jednotně pořizovaných dendrometrických dat i dlouhodobá kontinuita (první měření se datují od roku 1920) slouží jako obecně přístupný zdroj informací použitelných k tvorbě, ověřování a upřesňování (regionálních) algoritmů pro výpočty hmot, k rozličnému modelování růstových procesů, k bonitacím porostů, případně i k evidenci využívání (nejen) lesní půdy. Zejména v tomto směru pro nás byla příležitost seznámit se s prací zkušených lesníků - inventarizačních specialistů - velmi inspirativní. Sběr i zpracování dat takového rozsahu je součástí státem hrazeného projektu a organizačně i metodicky za něj odpovídá
příslušné pracoviště na univerzitě v Umea (www.slu.se). Vedle konkrétní metodiky sběru dat, technického vybavení pracovní skupiny a podkladů získávaných z centra nás zajímaly i ryze praktické aspekty jejich práce jako jsou denní výkony, problematika sezónnosti práce nebo způsoby předávání a kontroly pořízených dat.
Článek vznikl z materiálů Ing. Viléma Urbánka - Silvi Nova CS, a. s., Ing. Jiřího Holického a Ing. Vratislava Mansfelda - ÚHÚL