Archiv časopisu Lesnická práce

Rozhovor s ředitelem Správy Krkonošského národního parku Ing. Jiřím Novákem

Ing. Jan Kozel

Krkonošský národní park (KRNAP) vyhlášený v roce 1963 je naším nejstarším národním parkem a jeho rozloha i s ochranným pásmem představuje téměř 55 tis. hektarů. Z této plochy zaujímá 67 % porostní půda (přibližně 37 tis. ha). V posledních desetiletích 20. století výrazně destabilizovala a poškodila především lesní ekosystémy v Krkonoších imisní situace. IUCN (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources) zařadil KRNAP v roce 1984 mezi nejohroženější národní parky světa. Od roku 1992 je celý masiv Krkonoš i s polskou stranou zařazen do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO “Člověk a biosféra” (MAB - Man and Biosphere) a tvoří Biosférickou rezervaci Krkonoše/Karkonozse. O tom, jak pečuje Správa KRNAPu o lesní společenstva, jsme hovořili s ředitelem Správy Ing. Jiřím Novákem.

Jiří Junek - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště - Strnady

V roce 2001 máme výjimečnou příležitost na začátku třetího tisíciletí projevit svůj vztah k přírodě, k lesům a ke stromům. Tyto dokonalé výtvory přírody provázejí člověka od narození. Když nyní pomineme jejich hospodářský užitek, připomeňme si úlohu, která je snad ještě důležitější. Je to úloha estetická a citová, v dávných dobách i kultovní. Les a stromy dodávají člověku energii.

Doc. Ing. Jaroslav Kobliha, CSc. - Ing. Vladimír Janeček - Lesnická fakulta ČZU v Praze

V ČR byly různé šlechtitelské aktivity s třešní ptačí. Nejvíce se však šlechtění třešně ptačí věnuje Lesnická fakulta České zemědělské univerzity v Praze. Největší objem práce v této oblasti zde byl dosud vykonán v rámci řešení šlechtitelské části projektu NAZV EP 7138 “Šlechtění a pěstování třešně ptačí (Prunus avium L.) v ČR”. Obecným cílem řešení projektu bylo šlechtění třešně ptačí na vysokou produkci a jakost dřeva pro obnovu lesa a zalesňování nelesních půd. Tento cíl se měl realizovat založením šlechtitelského programu, spočívajícím ve vytvoření základny reprodukčních výsadeb a ověřovacích testů. Dalšími cíli řešení projektu bylo získání souboru poznatků o šlechtění, množení, pěstování a ekologických funkcích třešně ptačí.

Doc. Ing. Vilém Podrázský, CSc., Ing. Jiří Remeš, Ing. Michal Maxa - katedra Pěstování lesů LF ČZU Praha

Douglaska tisolistá je dřevinou, jejíž produkční potenciál je na velké části příznivých stanovišť nejvyšší ze všech dřevin temperátní zóny. Využitelnost poskytované dřevní suroviny je přitom všestranná. Přesto je dřevinou často vylučovanou z porostní skladby a zamítanou, a to i mimo oblasti se zvláštním zájmem ochrany přírody. Příčinou je mj. i to, že kromě technologických nedostatků dřevo-zpracujícího průmyslu dosud málo známe její vliv na celý ekosystém lesa, včetně jeho půdní složky.

Ing. Ilja Andrš

Případné obavy ze zavádění něčeho nepůvodního by se neměly omezovat jen na dřeviny. Do naší přírody se dostávaly a dostávají nejen dřeviny, které v našich lesích kdysi nerostly, ale také velmi mnoho jiných zástupců rostlinné a živočišné říše. Někteří z těchto “přivandrovalců” našli v naší staré Evropě příznivé podmínky a postupně se rozšířili. Někteří příznivě obohatili naši přírodu, jiní způsobili problémy.

Ing. Pavel Urban - Vojenské lesy a statky ČR, s. p., Praha

Při dodržování § 24 odst. 2 zákona číslo 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o plnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., se často setkáváme s problémem plynoucím z povinnosti zajištění lesního porostu do sedmi let od vzniku holiny (§ 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.) při zastoupení listnatých melioračních a zpevňujících dřevin. Vzhledem k větší náročnosti na pěstování listnatých dřevin, tlaku zvěře a dalším vlivům okolního prostředí, je lhůta pro zajištění často na žádost vlastníka lesa prodlužována.

Ing. Vladislav Ferkl - Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany lesa

“Zásady přírodě blízkého obhospodařování lesa” - tomuto, nanejvýš aktuálnímu tématu současného lesnictví, byl věnován první díl z uceleného třídílného cyklu informací a provozních ukázek, kterými chce odbor ochrany lesa MŽP přispět k popularizaci ekologických způsobů obhospodařování lesa a péči o něj. Další díly semináře jsou věnovány neméně živým lesnickým otázkám současnosti. Je to problematika nové, alternativní metody hospodářské úpravy pro lesy s bohatou strukturou (termín konání 14. června 2001), a způsob vyjádření deklarovaných a reálných efektů funkcí lesů, jejich objektivizace a provozní uplatnění, která je třetím, závěrečným dílem celého cyklu. Koná se 6. září 2001 opět, tak jako oba předcházející díly, na Klokočné, kde v lesích jen asi 7 km od okraje Prahy, jsou tyto aktuální lesnické otázky systematicky studovány a provozně uplatňovány.

Oficiální zpráva EOS - překlad Ing. Jiří Kořínek, ČAPLH

Na pozvání Svazu dřevařského průmyslu Rakouska, skupiny pilařského průmyslu se 21. 5. 2001 setkali zástupci Evropské organizace pilařského průmyslu - European Organisation of the Sawmill Industry (EOS) ve Vídni na své výroční valné hromadě, které předsedal president Emil Mosiman. Výroční zpráva, která byla předložena, hovořila o tom, že rok 2000 byl pro pilařský průmysl dobrým rokem. Zvýšila se jak výroba řeziva (na 111,7 mil. m3), tak jeho spotřeba (na 110,6 mil. m3).

Ing. Petr Navrátil, CSc. - ÚHÚL - pobočka Jablonec nad Nisou

V současné době jsou ze strany ekologických aktivistů, ochránců přírody i části lesníků podrobovány kritice tradiční způsoby lesního hospodářství. Je prosazován názor, že do budoucna bude v lesích význam dřevoprodukční funkce klesat a že naopak bude převládat význam funkcí mimoprodukčních, zejména sociálních a ekologických. Často je vytvářen dojem, že využívání lesů jako zdroje dřeva poškozuje a snižuje plnění funkcí mimoprodukčních a že pro zlepšení stavu lesů je žádoucí nezasahovat do nich hospodářsky buď vůbec, nebo zcela minimálně. Ve smyslu hesla “příroda si nejlépe pomůže sama” je často prosazováno ponechání částí krajiny samovolnému vývoji a omezování hospodářských aktivit člověka v krajině s tím, že hospodaření poškozuje přírodu.

Ing. Vladimír Oplt - předseda představenstva Lesnického sdružení ČR

Na své červnové schůzi schválil Senát vládní návrh zákona o vodách ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Nic tedy nebrání tomu, aby tato, tak dlouho připravovaná zákonná norma, nabyla po podpisu prezidentem republiky účinnost k 1. 1. 2002. Ve svém příspěvku se chci zabývat jen těmi částmi zákona, které se nejcitlivěji dotýkají odvětví lesního hospodářství, a především dopadu na správu a provoz drobných vodních toků.