ÚSPĚŠNÁ PREMIÉRA KLOKOČNÉ PŘED LESNICKOU VEŘEJNOSTÍ

Ing. Vladislav Ferkl - Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany lesa

“Zásady přírodě blízkého obhospodařování lesa” - tomuto, nanejvýš aktuálnímu tématu současného lesnictví, byl věnován první díl z uceleného třídílného cyklu informací a provozních ukázek, kterými chce odbor ochrany lesa MŽP přispět k popularizaci ekologických způsobů obhospodařování lesa a péči o něj. Další díly semináře jsou věnovány neméně živým lesnickým otázkám současnosti. Je to problematika nové, alternativní metody hospodářské úpravy pro lesy s bohatou strukturou (termín konání 14. června 2001), a způsob vyjádření deklarovaných a reálných efektů funkcí lesů, jejich objektivizace a provozní uplatnění, která je třetím, závěrečným dílem celého cyklu. Koná se 6. září 2001 opět, tak jako oba předcházející díly, na Klokočné, kde v lesích jen asi 7 km od okraje Prahy, jsou tyto aktuální lesnické otázky systematicky studovány a provozně uplatňovány.

Vhodnou lokalitu a spoluorganizátory pro konání celého rozsáhlého semináře si Ministerstvo životního prostředí pečlivě vybíralo. Spolu se s. p. Lesy České republiky, Lesním závodem Konopiště a Subkomisí pro mimoprodukční funkce lesa při ČAZV zvolilo podstatnou část (téměř 500 ha) lesnického úseku Klokočná na polesí Říčany, kde LZ Zbraslav a v současné době LZ Konopiště od roku 1990 uplatňují výběrný, přírodě blízký způsob hospodaření. Za dobu jednoho decennia se lesnický úsek Klokočná stal místem využívaným nejen Lesnickou fakultou ČZU Praha k zakládání výzkumných a pozorovacích ploch, k provozním cvičením studentů a objektem k zpracování diplomových i doktorandských prací, ale i cílem návštěv dalších odborníků a exkurzí. Díky relativně pokročilejšímu stadiu pestré strukturální výstavby porostů, ke kterému v uplynulých 30 - 40 letech přispěly i živelné zásahy přírody, se Klokočná stala i vhodným objektem Výzkumného ústavu lesních ekosystémů (IFER Jílové) k vývoji nové metody hospodářské úpravy pro lesy s bohatou strukturou. Jako součást řešení výzkumného úkolu byl pro tento lesnický úsek zpracován vyvíjenou metodou hospodářské úpravy pilotní (ověřovací) projekt lesního hospodářského plánu. Prezentace takto zpracovaného LHP je předmětem II. dílu pořádaného semináře.

NOVÝ PŘÍSTUP MŽP

Skutečnost, že Ministerstvo životního prostředí se poprvé ve své existenci ujalo realizace takto rozsáhlého a odborně náročného lesnického projektu, potvrzuje změnu přístupu, především odboru ochrany lesa, ke způsobu vymezování a uplatňování postojů resortu v záležitostech odborného, provozně reálného působení na vývojové procesy lesních ekosystémů. Cílem těchto změn je upustit od proklamačního způsobu prosazování požadavků (viz např. striktní úkol navýšení podílu listnáčů v dřevinné skladbě lesů do r. 2030) a uplatňovat konstruktivní, odborně vyvážené a provozně realizovatelné ekologické přístupy nakládání s lesy.

Dokladem toho, že široká odborná veřejnost (a nejde jen o lesníky) citlivě reaguje a velmi pozitivně akceptuje nový přístup MŽP k uplatňování ekologických principů v lesním hospodářství, je mimořádně veliký zájem o celý cyklus seminářů a provozních ukázek, který tímto počinem pořadatelé vyvolali. Hned první díl semináře, zaměřený na zásady přírodě blízkého způsobu obhospodařování lesů, bylo nutno pro velké množství přihlášených zájemců opakovat třikrát (25. 4., 22. 5 a 5. 6. 2001). Jen této části semináře se zúčastnilo více než 300 odborníků z provozu, státní správy lesů i ochrany přírody, dále z odborných škol i výzkumných ústavů. Poměrně velké zastoupení měli i pracovníci z Vojenských lesů, správ obecních a soukromých lesních majetků a pracovníci z oblasti hospodářské úpravy lesů.

PŘEDNESENÉ REFERÁTY

Záštitu nad seminářem převzal náměstek ministra životního prostředí Ing. Josef Běle, CSc., který úvodním referátem také dne 25. dubna 2001 celý jeho průběh zahájil. Z ohlasů přítomných lze soudit, že přes nečekané množství účastníků se podařilo zvládnout k plné spokojenosti i složitou organizaci prvého dílu celé akce. Účastníci si z jednání odnesli i bohatý odborný materiál, který pro ně pořadatelé zajistili.

V odborné části prvého dílu semináře byly předneseny referáty:

- Ing. Tomáše Staňka, CSc., ředitele odboru ochrany lesa MŽP, k odborným iniciativám MŽP ve vztahu k lesům a změně přístupu ministerstva při jejich uplatňování;

- Ing. Miroslava Sloupa, ředitele odboru tvorby lesa MZe, zaměřený na možnosti uplatnění diferencovaných způsobů hospodaření v lese a význam demonstračních objektů při jejich ověřování;

- Prof. Ing. Zdeňka Polena, DrSc., o přírůstu jako kritériu mýtné zralosti při uplatňování výběrného principu;

- Ing. Františka Morávka, v té době výrobně technického ředitele LČR, s. p., o trvale udržitelném hospodaření v lesích a jeho vazbě na hospodářskou úpravu lesů;

- Prof. Ing. Vladimíra Tesaře, CSc., o obsahu pojmu “přírodě blízkého hospodaření v lesích”;

- Ing. Petra Mouchy, CSc., náměstka ředitele Správy CHKO, o diferencovaném způsobu přírodě blízkého obhospodařování lesů v CHKO;

- Doc. Ing. Viléma Podrázského, CSc., na téma rychle uplatnitelné aspekty a prvky přírodě blízkého hospodaření v lesích;

- Ing. Bohuslava Švarce, bývalého ředitele LZ Nové Hrady, o zkušenostech s maloplošným způsobem hospodaření na bývalém LZ Nové Hrady.

PROVOZNÍ UKÁZKY

Provozní ukázky přírodě blízkého obhospodařování lesů zahájil přivítáním přítomných v lesích LČR ředitel LZ Konopiště Ing. Miroslav Jankovský, který zároveň představil vedoucího polesí Říčany Ing. Miloslava Kosana a lesníka na l. ú. Klokočná Ing. Jiřího Červinku. Prezentaci provozních ukázek v terénu a následnou diskusi řídil Ing. Vladislav Ferkl, odborný garant této části semináře.

Při všech třech opakováních první části semináře byly pořadateli na konkrétních porostech předvedeny ukázky charakterizující svým současným stavem jednotlivé “segmenty typu vývoje lesa - STVL” (odborné označení, odpovídající pojmům obdobného obhospodařování a členění porostů v lesnicky vyspělé Evropě), charakterizující jednotlivé fáze přechodu (nejde o převod ani přeměnu) z dosavadního způsobu obhospodařování k vytyčenému výhledovému cíli. Jde o nastartování a zajišťování nepřetržité obnovy, vývoje a zrání porostů cílové dřevinné skladby na celé obhospodařované ploše. Měl by tak vzniknout les věkově, výškově a druhově bohatý, kde v jednotlivém či skupinovitém uspořádání budou naráz probíhat všechny životní a růstové fáze s maximálním využitím přírodních procesů a minimálním podílem lidských zásahů. Přitom umělý úmyslný zásah je uplatňován především při těžbě (sklizni) dřeva a dále jen tam, kde to je nezbytné k zajištění

dosažitelného a výhledového cíle. Výběrné těžby, opakované zpravidla v pětiletých cyklech, jsou zároveň hlavním nástrojem ovlivňování a usměrňování vývoje porostů. Způsoby hospodaření, jakými se toho dosahuje, jsou zpracovány a popsány v materiálech, které účastníci semináře při prezenci obdrželi (“Cíle a zásady hospodaření v lesích l. ú. Klokočná” a “Rámcové směrnice hospodaření dle typu vývoje lesa a jejich segmentů”).

DISKUSE

Odborná diskuse účastníků v průběhu semináře mj.:

- potvrdila, že prezentovaný způsob obhospodařování a péče o lesní porosty je perspektivní a již nyní provozně uplatňovaný na řadě vhodných lokalit Lesů České republiky, s. p., a že tedy takováto forma odborných projednání a aplikace hospodářských zásad v konkrétních podmínkách ucelené lesní plochy lesnického úseku je velmi účelná;

- připomněla, že dosud nedošlo k významovému sjednocení používané terminologie k označení předmětného způsobu hospodaření (přírodě blízký, trvale udržitelný, ekologicky přípustný, ekosystémový, výběrný apod.), ale že tento teoretický problém by neměl být podstatnou závadou pro jeho účelné provozní uplatňování;

- zdůraznila, že tento způsob hospodaření vyžaduje dostatek tvůrčího prostoru pro reakci lesníka na vývoj porostu a zpětně odpovídající míru jeho profesní zodpovědnosti a odborné kontroly k zamezení zneužití této volnosti;

- konstatovala, že dosavadní výsledky a předvedené ukázky nastartovaného vývoje porostu a způsobu jejich obhospodařování jsou nejen nesrovnatelně ekologicky šetrnější než tradiční způsoby hospodaření, ale že jsou i produkčně a ekonomicky výhodnější, mezi obory činnosti, které naopak vyžadují zvýšenou pracnost určitě patří těžba a přibližování dřeva a hlavně erudice a odborné nasazení lesního hospodáře;

- zdůraznila, že mimořádně důležitým hlediskem pro účelný a zdárný růst porostů, zajištění nepřetržitosti jejich vývoje a ekonomického efektu hospodaření je stanovení reálných časových postupů a tempa uplatnění hospodářských opatření;

- konstatovala, že tento způsob obhospodařování přeje více dřevinám, které v počátečních stadiích vývoje lépe snáší zastínění, než dřevinám slunným;

- zdůraznila nenahraditelný význam přirozené obnovy v tomto systému hospodaření a to jednak jako budoucí součásti cílové skladby porostu, tak jako pomocné - výplňové dřeviny k zajištění péče o půdní kryt a počáteční stadia vývoje porostu;

- zdůraznila nutnost péče o dřevní zásobu a volbu takových těžebních výběrů, které navodí podmínky pro světlostní přírůst na nejkvalitnějších jedincích vrchní etáže;

- zároveň však upozornila na nebezpečí a záludnosti neuváženého preferování metody cílových tlouštěk;

- připomněla, že jednou z podmínek úspěšného uplatnění tohoto způsobu hospodaření je zamezení neúměrným škodám zvěří;

- připomněla nutnost zabezpečení dlouhodobé kontinuity způsobů péče o takto pěstované lesní porosty.

Diskuse i celý průběh prvého dílu semináře přírodě blízkého a šetrného způsobu obhospodařování lesa přinesl řadu dalších cenných názorů a poznatků nezbytných k úspěšné součinnosti lesního hospodáře s přírodními procesy lesa.