ŠLECHTĚNÍ TŘEŠNĚ PTAČÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Doc. Ing. Jaroslav Kobliha, CSc. - Ing. Vladimír Janeček - Lesnická fakulta ČZU v Praze
V ČR byly různé šlechtitelské aktivity s třešní ptačí. Nejvíce se však šlechtění třešně ptačí věnuje Lesnická fakulta České zemědělské univerzity v Praze. Největší objem práce v této oblasti zde byl dosud vykonán v rámci řešení šlechtitelské části projektu NAZV EP 7138 “Šlechtění a pěstování třešně ptačí (Prunus avium L.) v ČR”. Obecným cílem řešení projektu bylo šlechtění třešně ptačí na vysokou produkci a jakost dřeva pro obnovu lesa a zalesňování nelesních půd. Tento cíl se měl realizovat založením šlechtitelského programu, spočívajícím ve vytvoření základny reprodukčních výsadeb a ověřovacích testů. Dalšími cíli řešení projektu bylo získání souboru poznatků o šlechtění, množení, pěstování a ekologických funkcích třešně ptačí.
V rámci projektu byl prováděn průzkum porostů se zastoupením třešně ptačí a selekce stromů v různých oblastech ČR. Šetření se uskutečnilo v desítkách lesních porostů se zastoupením třešně a předběžně byly vybrány stovky stromů. Selekce byla završena úředním uznáním výběrových stromů na LS LČR Křivoklát, LS LČR Nižbor a VLS Velichov. Při selekci stromů třešně ptačí pro uznání za výběrové bylo postupováno na základě kritérií podle Hynka et al. (1997).
LS LČR KŘIVOKLÁT A NIŽBOR
Na LS Křivoklát bylo uznáno 42 výběrových stromů a na LS Nižbor 21 výběrových stromů třešně ptačí splňující příslušná kritéria. Výška stromů se pohybuje od 14 do 25 m, výčetní tloušťka od 18 do 42 cm. 59 stromů je úrovňových a 4 jsou podúrovňové. Délka koruny se pohybuje od 5 do 11 m, 15 výběrových stromů má korunu úzkou, 34 středně širokou a 14 širokou; 23 stromů má korunu oválnou, 13 vejčitou, 4 kuželovitou, 12 vřetenovitou a 11 opakvejčitou. 47 stromů má korunu pravidelnou, 4 jednostrannou, 12 nepravidelnou. 21 stromů má korunu hustou, 36 středně hustou a 6 řídkou. Všechny stromy mají korunu zdravou. 25 stromů má úhel nasazení větví ostrý, 13 pravý a 25 tupý. Kmen má 57 stromů plnodřevný a 6 slabě sbíhavý; 52 stromů kmen rovný a 11 slabě křivý. 11 stromů má čištění od starých větví výborné, 51 dobré a 1 špatné. Zavětvení má 20 stromů husté, 37 střední a 6 řídké. 26 stromů má větve jemné, 27 střední a 10 silné. 48 stromů má borku šupinatou, 1 brázditou a 14 hladkou.
VLS VELICHOV
Na základě předběžného výběru 125 stromů bylo selektováno a uznáno 30 výběrových stromů na VLS Velichov splňující příslušná kritéria. Výška stromů se pohybuje od 17 do 25 m, výčetní tloušťka od 21 do 39 cm. Všechny stromy jsou úrovňové. Délka koruny se pohybuje od 5 do 10 m. 2 stromy mají korunu úzkou, 19 středně širokou a 9 širokou. 14 stromů má korunu oválnou, 9 vejčitou, 7 vřetenovitou. 18 stromů má korunu pravidelnou, 8 jednostrannou a 4 nepravidelnou. 24 stromů má korunu hustou, 5 středně hustou, 1 řídkou. Všechny stromy mají korunu zdravou. Pravý úhel větvení má 29 stromů a pouze 1 strom má tento úhel tupý. Pouze 1 strom má kmen slabě sbíhavý a 29 plnodřevný. 26 stromů má kmen rovný a 4 slabě křivý. 29 stromů má čištění od starých větví výborné a 1 strom dobré. Zavětvení husté má 26 stromů a 4 stromy středně husté. 14 stromů má větve jemné a 16 středně silné. 28 stromů má borku šupinatou, 1 brázditou a 1 strom hladkou. V rámci projektu byly postupně zakládány semenné sady a klonové archivy.
SEMENNÉ SADY 2. GENERACE
V roce 1995 byly získány rouby ze SRN z Dolnosaského lesnického výzkumného ústavu, z oddělení v Escherode. Jedná se o 30 klonů, které pocházejí z elitních, tj. testy potomstev ověřených stromů. Rouby tohoto původu byly naroubovány na Šlechtitelské stanici Truba v Kostelci n. Č. l. na podnože višně mahalebky (Prunus mahaleb) v kontejnerech v únoru 1995 klasickým plátováním. Na jaře 1997 byly roubovance (139 ks) přesazeny do velkokapacitních kontejnerů. Na tomto materiálu bylo již v květnu 1997 zaznamenáno první kvetení. Na jaře 1998 byl z výše uvedeného materiálu založen semenný sad 2. generace na ŠLP v Kostelci n. Č. l. Vysázeno zde bylo postupně 155 roubovanců ve sponu 6 x 6 m. V roce 1999 a 2000 byly tvarovány korunky roubovanců.
V únoru 1997 byly dříve uvedené klony původem ze SRN přeroubovány na šlechtitelské stanici pomocí sekundárních roubů tentokrát na podnože třešně ptačí v kontejnerech. Bylo tak získáno 318 roubovanců těchto 30 klonů. Na jaře 1999 byl založen druhý semenný sad 2. generace z uvedeného materiálu ze 30 geneticky ověřených (elitních) klonů v Lesích města Prostějova. Sad byl založen na ploše 0,86 ha. Vysázeno zde bylo 228 roubovanců ve sponu 6 x 6 m. Tento semenný sad byl založen na holině po těžbě, na které byly vyfrézovány pařezy.
KLONOVÉ ARCHIVY NA ŠLP V KOSTELCI N. Č. L.
V únoru 1998 byl na šlechtitelské stanici naroubován materiál moravského původu. Tento materiál pochází z výběrových stromů z LS LČR Luhačovice, Strážnice, Brumov a obecních lesů Suchá Loz a byl získán ve formě sekundárních roubů z lesní školky v Budišově. Roubovance byly ošetřeny parafínem a na jaře zaškolkovány na záhonech ve školce šlechtitelské stanice. Na jaře 1999 byl z tohoto materiálu založen klonový archiv pro výzkumné účely (např. pro kontrolované opylování) na ŠLP v Kostelci n. Č. l. Vysázeno zde bylo 118 roubovanců 55 klonů ve sponu 3 x 3 m.
V únoru 1998 byly opět rozmnoženy roubováním elitní klony získané ze SRN pomocí sekundárních roubů z roubovanců získaných v roce 1995. Roubování bylo opět provedeno klasickým plátováním na podnože třešně ptačí ve studeném skleníku na šlechtitelské stanici. Tyto roubovance byly ošetřeny parafínem a na jaře 1998 zaškolkovány ve školce šlechtitelské stanice. Tento materiál byl určen pro vylepšování semenných sadů na ŠLP v Kostelci n. Č. l. a v Lesích města Prostějova. K tomuto účelu byl materiál sice využit pro nepatrný úhyn v uvedených sadech, většina tohoto materiálu zůstala. Vzhledem k jeho odrůstání byl použit na založení rezervního klonového archivu na jaře 2000 na ŠLP v Kostelci n. Č. l. Vysázeno bylo 141 roubovanců 26 klonů ve sponu 3 x 3 m. Roubovanci byli vyspělí, a proto jim byly tvarovány korunky.
PŘÍPRAVA ZALOŽENÍ SEMENNÝCH SADŮ NA KŘIVOKLÁTSKU A V DOUPOVSKÝCH HORÁCH
V únoru 1999 byl zajištěn sběr roubů ze 63 výběrových stromů na LS LČR Křivoklát a Nižbor. Roubování se hned nato uskutečnilo na šlechtitelské stanici ve studeném skleníku plátováním na podnože třešně ptačí v kontejnerech. Naroubováno bylo 397 roubů, ovšem vzhledem k extrémnímu množství květních pupenů na roubech došlo k výraznému úhynu během roku. Podle podzimní inventury 1999 se ujalo pouze 120 roubů 43 klonů. Z tohoto důvodu byl opakován sběr roubů z těchto výběrových stromů, tentokrát již v prosinci 1999. Rouby byly v podstatně lepším stavu. Byly skladovány v písku v klimatizovaném skladu na šlechtitelské stanici. Roubování proběhlo počátkem února 2000 na podnože třešně ptačí v kontejnerech na šlechtitelské stanici ve studeném skleníku plátováním. Při inventuře 25. 9. 2000 bylo k dispozici 101 roubovanců z února 1999 a 249 roubovanců z února 2000, celkem tedy 350 roubovanců. S výsadbou tohoto materiálu se počítá na jaře 2002.
Na přelomu prosince 1999 a ledna 2000 byly sbírány rouby ze 30 výběrových stromů z VLS Velichov. S tímto materiálem bylo naloženo stejně jako v předcházejícím případě. Podle inventury ze dne 25. 9. 2000 bylo k dispozici 253 roubovanců. Se založením semenného sadu se počítá rovněž na jaře 2002.
TEST POLOSESTERSKÝCH POTOMSTEV STROMŮ TŘEŠNĚ PTAČÍ
V letním období 1997 byly posbírány plody ze 14 stromů třešně ptačí na ŠLP v Kostelci n. Č. l. Z těchto plodů byla získána semena (5,76 kg). Tato semena byla odděleně podle mateřských stromů stratifikována v písku v kontejnerech v klimatizovaném skladu na šlechtitelské stanici. Semena byla vyseta 28. 4. 1998 odděleně podle mateřských stromů na záhony ve školce šlechtitelské stanice. Ovšem semena v roce 1998 nevzešla, přestože při rozbití náhodně vybraných pecek před výsevem i vybraných po výsevu byla vždy semena nejen plná, ale i na řezu svěží. V důsledku extrémního sucha na jaře 1998, kdy na dané lokalitě nepršelo od 11. 4. do 18. 5., došlo přes pravidelnou zálivku k přeležení semen. Ta vzešla na jaře 1999.
Semenáčky na podzim 1999 dosáhly průměrné výšky 15,3 cm a průměrné tloušťky kořenového krčku 3,8 mm. Průměrná výška se pohybovala od 6,4 do 35,1 cm a tloušťka kořenového krčku od 1,7 do 6,9 mm. F-testy v případě výšky i tloušťky kořenového krčku prokázaly statisticky významný vliv příslušnosti k potomstvu. Na podzim 2000 byla tato potomstva vysázena do srovnávací výsadby na ŠLP v Kostelci n. Č. l. ve sponu 1,5 x 1,5 m.
KLONOVÝ TEST STROMŮ TŘEŠNĚ PTAČÍ
V září 1998 bylo získáno z Laboratoře biotechnologií v Olešné 140 obalovaných sazenic (v PE sáčcích) vypěstovaných in vitro. Jednalo se o materiál 28 klonů, od každého klonu po 5 sazenicích. Pochází původem z 28 dospělých stromů třešně ptačí, výběrových či šlechtitelských. Šlechtitelské stromy jsou z LS LČR Křivoklát, ostatní jsou výběrové stromy z LS LČR Nové Hrady a LZ Prachatice. Na jaře roku 1999 byl tento materiál vysázen do velkokapacitních kontejnerů. Na jaře 2000 byl tento materiál vysázen formou řadové výsadby na ŠLP v Kostelci n. Č. l. ve sponu 3 x 3 m.
ZÁVĚR
Uvedené šlechtitelské a výzkumné práce budou pokračovat. Ze souboru předběžně vybraných stromů budou uznány další výběrové stromy. Dokončeno bude založení semenných sadů na Křivoklátsku a v Doupovských horách. Bude rozpracována biotechnika péče o tyto výsadby. Shromážděný klonový sortiment českého, moravského i německého původu bude využíván k dalšímu výzkumu a šlechtění. Testována budou potomstva a klony ve srovnávacích výsadbách.