PODROSTNÍ HOSPODÁŘSTVÍ NA ŽIVNÝCH STANOVIŠTÍCH

Podle sborníku a rukověti venkovní pochůzky, redakce

Ve dnech 29. - 30. června 2001 se v hotelu Dlouhá Voda nedaleko Hynčic u Krnova konala celostátní konference se zahraniční účastí - “Podrostní způsob hospodaření na živných stanovištích s využitím přípravy půdy”. Akci spoluorganizovaly - Česká lesnická společnost, Lesy České republiky, s. p., a Vojenské lesy a statky ČR, s. p. Součástí setkání byl i bohatý terénní program, který ukázal různé přístupy hospodářů k tématu konference v místních podmínkách a v konkrétních porostních situacích.

OBNOVA LESA Z POHLEDU LČR

Konferenci zahájil oblastní inspektor OI LČR v Krnově Ing. Josef Kubačka. S prvním referátem nazvaným “Obnova lesa z pohledu Lesů České republiky” vystoupil Ing. Pavel Indra z ředitelství LČR, s. p., Hradec Králové. Rekapituloval společenské změny, které se počátkem devadesátých let minulého století výrazně promítly i do přístupu k hospodaření v lese a staly se základem pro přijetí Zásad státní lesnické politiky v roce 1994 a zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Lesnické hospodaření LČR koresponduje s tímto vývojem a názorové změny v koncepci hospodaření v lesích jsou zakotveny i v podnikových dokumentech (Lesnická politika LČR, Program trvale udržitelného hospodaření v lesích). Vliv nové legislativy působící na změnu hospodářského způsobu směrem k podrostnímu a násečnému s respektováním stanovištních podmínek a ekologických nároků jednotlivých dřevin vedou k druhově, prostorově a věkově rozrůzněnému lesu. Počátky tohoto trendu naznačují zvyšující se podíl přirozené obnovy a pokles nahodilých těžeb. S podrostním způsobem hospodaření souvisí i bilance holin.

Nové interní pokyny

Obnova se dostavuje pod mateřským porostem bez vzniku holiny, a proto LČR vydaly interní pokyn “Vykazování obnovy lesa ve vztahu k bilanci holin”. Tento Pokyn obsahuje i zásady pro přípravu porostů k přirozené obnově a řeší některé problémy lesní hospodářské evidence. Přirozená obnova se ne vždy dostavuje spontánně a musí být podporována i těžebními a pěstebními opatřeními směřujícími ke zvýšení hodnoty mateřského porostu a přípravě půdy pro přirozenou obnovu. Ke zefektivnění vynakládaných prostředků na obnovu lesa zavádí LČR “Evidenci nezajištěných porostů”, která bude sledovat opatření směřující k zajištní porostů.

Obnova - prostředek nebo cíl?

Obnova lesa z pohledu rentabilnosti vložených prostředků je prostředkem, nikoliv cílem. Záměna mezi cílem a prostředkem vede k přecenění významu obnovy lesa s ekonomickou deformací prováděných opatření. Do budoucna si lze přát, aby svěřený majetek byl obhospodařován v souladu se zásadami trvalé udržitelnosti hospodaření a naprosto zásadní trvalou udržitelností ekonomickou.

DALŠÍ REFERÁTY

Na konferenci dále zazněly tyto referáty, jež jsou obsaženy ve sborníku:

- Prof. Ing. Petr Kantor, CSc. - Ústav pěstění lesů, Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně - “Přirozená obnova v závislosti na stanovištních a porostních podmínkách”.

- Ing. Jan Kaluža - Lesnická projekce Frýdek-Místek, a. s. - “Hospodářská úprava v podmínkách přírodě blízkého způsobu hospodaření. Přechod od holosečného k podrostnímu způsobu hospodaření”.

- Ing. František Kaňok, CSc. - Lesy ČR, s. p., Hradec Králové - “Ekonomické aspekty při uplatňování podrostního způsobu hospodaření”.

- Ing. Pavel Polák - Vojenské lesy a statky ČR, s. p., divize Lipník nad Bečvou- “Zkušenosti s podrostními způsoby hospodaření u Vojenských lesů a statků ČR Praha, divize Lipník nad Bečvou”.

- Mgr. Ing. Tadeusz Norman - Regionálního ředitelství státních lesů v Katovicích - “Rozšíření podrostního hospodaření v podmínkách polských státních lesů na konkrétních příkladech Regionálního ředitelství státních lesů v Katovicích”.

- Prof. Ing. Milan Saniga, DrSc. - Katedra Pestovania lesa, Lesnícka Fakulta TU Zvolen “Problémy s prebudovavaním bukových porastov na výberkový les”.

- Prof. Ing. Milan Saniga, DrSc., Ing. Peter Jaloviar, Ph.D. - Katedra Pestovania lesa, Lesnícka Fakulta TU Zvolen - “Podrastovy sposob - zaklad obhospodarovania bukovych porastov Slovenska”.

- Prof. Ing. Oldřich Mauer, DrSc. - Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně - “Podsadby ve smrkových monokulturách na středně bohatých a živných stanovištích”.

- Ing. Pavel Kotrla, Ph. D. - “Sadební materiál pro podrostní způsob hospodaření”.

- Ing. Vítězslav Závodný - Lesy ČR, s. p., Lesní správa Město Albrechtice - “Podrostní způsob hospodaření v podmínkách LS Město Albrechtice s využitím přípravy půdy”.

VENKOVNÍ POCHŮZKA

Při praktických ukázkách podrostního způsobu hospodaření se účastníci konference pohybovali v porostech v péči Lesní správy Město Albrechtice. Lesní správa nyní obhospodařuje asi 17 300 ha lesa na katastrální rozloze 53 000 hektarů převážně v okresu Bruntál. Svěřené porosty zasahují do čtyř přírodních lesních oblastí (PLO) - PLO 27 Hrubý Jeseník, PLO 28 Předhoří Hrubého Jeseníku, PLO 29 Nízký Jeseník a PLO 32 Slezské nížiny. Významný je i rozdíl nadmořských výšek reprezentovaný nejnižším bodem - místem, kde řeka Prudnik opouští území republiky (201 m n. m.), a nejvyšší kótou - Medvědím vrchem (1216 m n. m.). Rozmanitost přírodních podmínek dokládá také zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) od 0. borového až po 8. smrkový. Nejvíce je zastoupen bukový - 4. LVS (46 %) a jedlobukový - 5. LVS (33 %). Převládajícími hospodářskými soubory (HS) jsou HS 45 (56 %) a HS 55 (27 %). Do hospodaření Lesní správy zasáhly v minulých letech kalamity. V rozmezí let 1993 - 1995 kůrovcová kalamita a následné větrné kalamity a zejména pak větrem způsobené škody po povodni v roce 1997, když sílu větru znásobily vytrvalými dešti podmáčené půdy. Lesní správa Město Albrechtice je organizačně rozdělěna na dvanáct revírů a dodavatelskou činnost pro ni zabezpečují čtyři subjekty. Největším z nich je TILIA - LDS, a. s., se sídlem ve Městě Albrechticích, jež zajišťuje práce na devíti revírech albrechtické lesní správy.

Revír Dlouhá Voda

Navštívené porosty se nacházely v revírech Dlouhá voda a Cvilín. První den se pochůzka odehrávala v revíru Dlouhá Voda v porostech zařazených do HS 55 - živná stanoviště vyšších poloh. Popis porostů byl k dispozici ve zvlášť zpracovaném sešitu. Na místě byl vždy upřesněn s vysvětlením záměru a zvoleného postupu lesního hospodáře. V porostech byly diskutovány otázky spojené s časovým i prostorovým postupem obnovy, vnášením melioračních a zpevňujících dřevin (MZD), ochrana proti škodám způsobeným zvěří, nebezpečí zabuřenění na živném stanovišti. Místní lesníci se s posluchači podělili i o zkušenosti s pěstováním sadebního materiálu v podokapových školkách.

Revír Cvilín

Druhý den byla exkurze věnována porostům v revíru Cvilín. Vybrané porosty byly zařazeny do kategorie lesa zvláštního určení (genová základna borovice). Stanoviště odpovídala HS 44 - živná stanoviště středních poloh. Na jedné ze zastávek byl porost poznamenaný nahodilou těžbou a postup obnovy tedy nebyl zpočátku regulovám záměrem hospodáře. Kůrovcová těžba v letech 1993 - 1995 porost proředila a iniciovala zabuřenění půdy. K podpoře přirozené obnovy byla půda ošetřena Velparem a Roundapem. Část porostu byla v semenném roce jedle bělokoré připravena nakopáním plošek 50 x 50 cm. Zbytek ploch byl zraněn “finskými branami” v semenném roce modřínu a borovice. Přístup hospodáře zohledňoval specifické situace v různých částech porostu a reakce na ni kombinací mechanické a chemické přípravy půdy.

Na další ze zastávek byla demonstrována mechanická příprava půdy pomocí různých mechanizačních prostředků. Přímo v porostu byl předveden např. univerzální nesený drtič určený k drcení biomasy na štěpku a drť, fréza stavitelná - FS - 1 určená k pruhové, ploškové, jamkové nebo záhrobcové přípravě půdy, shrnovač klestu na LKT. Zastavení bylo spojeno s diskusí s provozovaleli předvedených mechanizmů a zástupcem výrobce některých z nich - LTZ, výzkumná stanice, s. r. o., Křtiny.

Na jedné z navštívených lokalit byl i porost s výběrovými stromy místního ekotypu heraltické borovice. V porostu 140 let starém se 70% zastoupením kvalitního ekotypu borovice došlo samovolným prořeďováním k rozvoji nekvalitního podružného porostu. Hospodáři se jej rozhodli pomístně potlačit a v semenném roce borovice přistoupili ke skupinovitému prosvětlení spojeném s přípravou půdy částečně “finskými branami” a částečně nakopáním plošek 50 x 50 cm. Na místě se diskutovalo o rychlosti postupu obnovy, způsobu vnesení MZD, možnosti využití podružného porostu k eliminaci rozvoje buřeně atd.

ZÁVĚR

Dvoudenní konference s mezinárodní účastí byla zorganizována na vysoké úrovni. Zásluhou organizačního a odborného garanta akce se účastníci seznámili s moderními trendy podrostního hospodářství na živných stanovištích. Velmi cenná byla i skutečnost, že terénní část obsahovala různorodou paletu stanovištních i porostních situací i přístupů lesního hospodáře. Výhodou celé exkurze a významným přínosem pro všechchny zúčastněné byla přítomnost zkušeného lesnického typologa Ing. Jiřího Vokouna, který v předem vykopaných půdních sondách demonstroval půdní zvláštnosti stanoviště a doporučil pěstební opatření odpovídající místním podmínkám a stavu půdy včetně vhodné dřevinné skladby. Tím pořadatelé podtrhli význam lesnické typologie pro trvale udržitelné lesní hospodářství.