AKTUALITY
BUDE SE DŘÍVÍ OBCHODOVAT PŘES KOMODITNÍ BURZU?
Na počátku října zahájila obchodování se zemědělskými komoditami Komoditní burza Praha (KBP). Hned první burzovní den byl zobchodován sojový šrot za 471 tisíc Kč. Dalšími obchodovanými komoditami v prvním týdnu byly jatečný skot, jatečná prasata a semeno řepky. Pro lesnický sektor je jistě zajímavé, že KBP obdržela od MZe rovněž licenci pro obchodování dřívím. KBP nyní spolu s vybranými osobami lesnické odborné veřejnosti hledá sortimenty dříví, které by se daly nejlépe standardizovat a tím i obchodovat přes elektronický parket burzy. O výsledku této snahy vás budeme informovat v některém z dalších čísel Lesnické práce.
Jan Klíma
KVĚTOVSKÉ SETKÁNÍ
Na pozvání pana K. Schwarzenberga proběhlo dne 23. 9. 2002 neformální setkání soukromých vlastníků lesů v oboře Květov v lovecké chatě Tyrolský dům.
Setkání se zúčastnilo 55 hostů. Účastníci setkání soukromých vlastníků se vyjádřili k projednávaným bodům takto:
n Cenový tlak ze strany odběratelů v ČR je způsoben především netržním chováním státních lesů, nerovnováhou drobné nabídky dřeva soukromými a komunálními vlastníky a vzrůstající koncentrací odběratelů. Hledat řešení je možno ve spolupráci vlastníků lesů při nabídce dřeva v rámci regionu. Výhledově doporučili spolupracovat při rozšíření plodinové burzy o dřevní surovinu a hledat možnosti optimalizace dodávek dřeva.
Vyslechli informaci o současných problémech státní dotační politiky a doporučili usilovat o zachování dosavadní úrovně.
Nový zákon o myslivosti respektuje jen částečně zájmy vlastníků lesů, nadměrné stavy zvěře nadále ohrožují ekonomiku lesního hospodářství i stav lesa a dokonce je v rozporu i s cíli státní lesnické politiky. Je nutné nadále soustavně prosazovat práva vlastníků lesa zejména při projednávání prováděcích vyhlášek MZe a případné novelizace zákona o myslivosti.
Zdůraznili význam sdružení vlastníků lesů a důležitost jednotného postupu vůči orgánům státní správy a mezinárodním organizacím. Doporučili rozšíření počtu aktivních členů sdružení a výraznější prosazení vlastníků lesa zejména v mezinárodních organizacích.
Vyzvali všechny zodpovědné státní orgány k urychlenému hledání cest s řešením problému znečištění ovzduší způsobující velkoplošné odumírání lesa v Orlických horách.
Nabídku svolání další schůzky předložil Dr. Radslav Kinský do Žďáru n. Sáz. přibližně za půl roku, což bylo jednoznačně přijato.
Podle Josefa Vovesného, redakce
TVÁŘ NAŠÍ ZEMĚ - KRAJINA DOMOVA
Z podnětu prezidenta republiky Václava Havla a pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu ČR Petra Pitharta proběhl ve dnech 8. - 11. října již druhý ročník multioborové konference “Tvář naší země - krajina domova”. Společnost pro krajinu a Česká komora architektů ji uspořádaly v kongresovém centru Výzkumného ústavu Silva - Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích. Již v minulém čísle Lesnické práce jsme přinesli příspěvek Igora Míchala “Lesní hospodář jako spolutvůrce krajiny”, který je součástí sborníku pod hlavičkou Rehabilitace krajiny.
Jan Klíma
STAV LESŮ VE STŘEDOČESKÉM KRAJI PO SRPNOVÝCH POVODNÍCH
Na toto téma se v úterý 1. 10. 2002 konala tisková konference v Hotelu Jalta, na níž zástupci Lesů České republiky za účasti hostů z Klubu českých turistů poskytli informace o rozsahu povodňových škod, pomoci LČR občanům postiženým povodněmi, výsledcích hospodaření LČR ve Středočeském kraji a o aktivitách LČR v oblasti mimoprodukčních funkcí lesa. Závěr konference byl věnován informacím o spolupráci LČR s Klubem českých turistů při budování turistické infrastruktury a o podpoře značení turistických cest. Na údržbu značených turistických cest dostane KČT od LČR ročně částku 4 mil.Kč.
Jan Klíma
150. VÝROČÍ LESNICKÉHO ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR
V pátek 11. 10. proběhlo v areálu SLŠ v Hranicích slavnostní zasedání ke 150. výročí trvání lesnického školství na Moravě. Po několika působištích - Úsov 1852-1867 a Sovinec 1867-1896 - zakotvilo lesnické vzdělávání pevně v Hranicích na Moravě. Oslavy se zúčastnili zástupci Ministerstva zemědělství ČR, LČR, s. p., ostatních SLŠ z Čech, Slovenska i Polska a zástupci státní správy. Součástí zasedání bylo odhalení pomníku v přilehlém arboretu školy připomínající 150 let lesnického vzdělávání u nás.
Oto Lasák
Zájem o Valmet na Slovensku
Ve dnech 1. až 3. 10. proběhlo v areálu SOUL ve Svobodě n.Ú. setkání zástupců firmy Valtek a.s., dovozce TDS Valmet pro ČR a SR, se slovenskou delegací složenou ze zástupců Vojenských lesů Kežmarok a Malacky, Výzkumného lesnického ústavu a LFD ve Zvolenu a odborného tisku. Důvodem akce byla diskuze o nasazení technologií firmy Valmet na Slovensku a možnost zaškolení operátorů ve výukovém areálu pro operátory TDS bez jazykových bariér u nás.
Oto Lasák
MISTROVSTVÍ SVĚTA DŘEVORUBCŮ
V rámci výstavy mezinárodní lesnické výstavy APF 2002 ve Skotsku proběhlo ve dnech 25. až 28. září Mistrovství světa dřevorubců 2002. Na mistrovství světa se nominovalo 80 závodníků z 28 zemí, společně s 18 juniory, kteří soutěžili samostatně. Za ČR soutěžil dvojnásobný mistr ČR Jiří Kostrůnek (Husqvarna 372 XP, skončil 44.), několikanásobný mistr ČR Miroslav Gerža (Husqvarna 372 XP, 40. místo) a vicemistr ČR Jaroslav Čech (Husqvarna 372 XP. 64. místo).
Mistrem světa pro rok 2002 se stal německý dřevorubec Gottfried Schadlich s pilou Husqvarna 372 XP a výkonem 1623 bodů. Podal excelentní výkon hned v první disciplíně - kácení, kde ztratil pouhé 2 body od maxima. Před odvětvováním vedl Rakušan Bitschnau (Stihl 044) o pouhých 5 bodů, ale Gottfried Schadlich předvedl v této poslední disciplíně bezchybný výkon. Dosud první Bitschnau měl 1 suk, a tak skončil druhý. Na třetím místě se umístil Balz Recher (Stihl 044) za Švýcarska.
Český tým potkalo několik nepříjemností počínaje odmítnutím pil Britskými aeroliniemi přes vyplňování dotazníků, což se přeneslo ve stres a zákonitě se odrazilo i na výsledcích našeho týmu. K pohodě týmu nepřispěla ani špatná organizace ze strany pořadatelů. Kácel se modřín, trenažery pro odvětvování měly jen 12 cm průměr a nepravidelné větve. Rozhodčí nebyli sehraní, řada z nich vykonávala tuto funkci poprvé. Příčinou byla nejednotnost v rozhodování. Problém dělaly i převody palců na metrickou soustavu. Celkový dojem pořadatelů na naše i ostatní závodníky vyšel velmi negativně.
Oto Lasák
PREZENTACE METOD OCEŇOVÁNÍ FUNKCÍ LESA
Dne 1.10. 2002 proběhlo na zámku v Kostelci nad Černými lesy rozšířené zasedání Předsednictva ČAZV, které se zabývalo problematikou hodnocení a oceňování funkcí lesa. Představitelé tří hlavních metod měli na konkrétním příkladě kvantifikovat změnu hodnot jednotlivých funkcí lesního porostu při jeho proředění a vyjádřit současnou hodnotu těchto funkcí. Po úvodních slovech Ing. Krečmera, CSc. a doc. Švihly představili své metody a způsob ocenění jejich hlavní představitelé. Ing. J. Seják, CSc., ředitel Českého ekologického ústavu, stručně informoval o Hesenské metodě (LP 11/2001, str. 496 - 497) a poté zhodnotil metody “Vyskotovu” (upozornil na příbuznost s Hesenskou metodou i přes různou metodiku) a “Šišákovu” (vyjádřil pochybnosti nad některými aspekty této metody). Konkrétní příklad nehodnotil. Doc. Ing. Z. Šišák, CSc. z LF ČZU zdůraznil rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými zdroji, diferencované hodnocení funkcí lesa a fakt, že jím prezentovaný způsob oceňování vychází ze společenských potřeb (LP 7/2002, str. 300-302). Poté se věnoval konkrétnímu vysvětlení způsobu ocenění zmíněného porostu. Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc. z LDF MZLU upozornil, že člověk je pouze součástí ekosystému, a tedy i metoda kvantifikace a hodnocení funkcí lesů (Vyskot a kol.) vychází z ekosystémového pojetí. Funkce lesních ekosystémů jsou pak kvantifikovány v úrovních jejich funkčních potenciálů a aktuálních reálných efektů (LP 1/2001, str. 15-17; LP 11/2001, str. 496 - 497). Poté se účastníci zasedání přemístili do lesa, kde se ve vybraném porostu bouřlivě diskutovalo nad konkrétním hodnocením jednotlivých funkcí a vyjádřením jejich újmy při modelovém snížení zakmenění. Soudní znalec Ing. Pavel Alexandr, CSc. se nebránil využití jakékoliv metody, ale konstatoval, že v současném stadiu rozpracovanosti metod je pro soudní znalectví použitelná pouze metoda “Vyskotova”. Prof. Vyskot vyjádřil pochybnost nad srovnatelností odpovědí vypracovaných podle “jeho” a “Šišákovy” metody. O formulaci závěrů se bude snažit na svém zasedání (5. 11. 2002) předsednictvo ČAZV. Čtenáře LP by pak mělo informovat prostřednictvím doc. Švihly (předsedy Komise pro mimoprodukční funkce lesa) o výsledcích.
Michal Třeštík
MNIŠKOVÁ KALAMITA V JIŽNÍM BRANIBORSKU
Žír nejnebezpečnějšího středoevropského lesního škůdce mnišky (Lymantria monacha) se vyskytl na 12 místech Jižního Braniborska (Südbrandenburg). Celkem byl žír zjištěn na ploše 10 tis. ha borových porostů, a to bez ohledu na vlastnictví lesů. Z toho na 2 tis. ha byl žír silný a na 4 tis. ha znatelný. Braniborské ministerstvo zemědělství a životního prostředí nepoužilo k ochraně proti mnišce obvyklé chemické prostředky s leteckou aplikací a spolehlo se na obrannou sílu lesa. Při certifikaci zemských lesů se navíc zřeklo použití ochranných chemických prostředků.
V závěru informace se uvádí, že lze jen těžko předvídat, nakolik v létě kůrovci a jiní škůdci napadnou mniškovým žírem oslabené stromy. Je také otázkou, zda výskyt kůrovců zůstane na současné nízké úrovni. Pokud se mniška na jaře příštího roku (2003) vyskytne ve větším množství, budou ochranná opatření nezbytná na větší ploše. Po dvojnásobném žíru housenek se většina stromů již nevzpamatuje.
AFZ/Der Wald 17/02, Proch
BÁDENSKO - WüRTtEmBERSKO - DOMÁCÍ PRODUKCE VÁNOČNÍCH STROMKŮ LETOS POKRYJE PŘES POLOVINU POTŘEBY
K tomuto závěru došlo na svém setkání (20. července 2002) 100 členů “Pracovního kruhu domácích pěstitelů vánočních stromků”. Organizace kruhu byla založena před třemi lety (1998) jako součást Lesnické komory Bádenska-Württemberska. V této spolkové zemi se letos prodají přibližně 2 mil. vánočních stromků. Trvalou reklamou loga “Vánoční stromek z Bádenska-Württemberska” a propagací kvality vánočních stromků a jejich svěžestí se podařilo dosáhnout toho, že prodej předčí dosavadní dodávky z Dánska.
V posledních letech se trvale zlepšovaly podmínky pro pěstování vánočních stromků, což se také naléhavě vyžadovalo od zemědělců a majitelů lesů, kteří se začali věnovat této činnosti. Přitom se neposkytují pro tento účel žádné příspěvky ani z národních zemědělských podpůrných programů, ani z EU. U zákazníků si získala na oblibě časově vyhovující těžba (stromky se mohou nejdříve těžit 24. 11.), čerstvé zboží a krátké dopravní vzdálenosti. V informaci se uvádí, že klesá zájem o stromky z lesa a zvyšuje se poptávka po kvalitních druzích stromků, zejména po jedli stříbrné (vznešené) ze speciálních kultur.
AFZ/Der Wald 17/02, Proch
TAKÉ RAKOUSKO POSTIHLY ZÁPLAVY
Celkové škody letních záplav se v Rakousku předběžně odhadují na 4 mld. eur. Zatímco pro mnohé obory to znamená ohrožení existence, pro jiné je to impuls k dodatkovým stavebním investicím v roce 2003 ve výši 500 mil. eur a k investicím do spotřeby a do strojů a zařízení ve výši 200 mil. eur. Počítá se také s přímými finančními podporami z veřejných prostředků a se snížením daňového zatížení. Článek se podrobněji zmiňuje o dřevařských a papírenských závodech, které jsou tradičně umístěny u vodních toků a byly také tentokrát zaplaveny. Jde zejména o závodech firmy Stora - Enso Timber (Ybbs a Brand). V Ybbsu nově opravený závod po loňském požáru přelil Dunaj vodou o hloubce 1,5 m a v druhém případě (Brand) odnesla voda tisíc m3 kulatiny, 200 m3 řeziva a jednu dílenskou budovu. Odhady škod nebyly zatím k dispozici. Voda zasáhla také Nettringsdorfskou papírnu, kde odnesla všechno uskladněné dřevo a štěpky a poničila celý areál podniku. Předpokládalo se, že se určité úpravy podaří ukončit do 4. září. S velkými potížemi se musí počítat také v lesích, kde se sice oživí stavby ze dřeva (to platí o Rakousku, ale ne o naší republice, kde se stále neuznávají přednosti staveb ze dřeva), ale problémy budou se zničenými lesními cestami, s mosty a s rozbředlou lesní půdou.
Holzkurier 34/20, Proch
NOVÁ VELKOPILA V PASKOVĚ MÁ BÝT UVEDENA DO PROVOZU V POLOVINĚ ROKU 2004
V LP 4/2002 jsme uveřejnili první informaci o záměru rakouské pilařské skupiny Mayr-Melnhof (MM-Holzgruppe) vybudovat novou velkopilu v těsné blízkosti celulózy v Paskově o kapacitě 600-700 tis. m3 za rok (Holzkurier 6/02). V Holzkurieru 30/31 letošního roku se dočítáme, že v managementu uvedeného holdingu proběhly letos v červenci výrazné změny a novým “kapitánem” se stal G. Pfister, což povede k další expanzi holdingu a k jeho strategickému řízení. Z obsáhlejšího článku vybíráme údaje týkající se paskovské pily.
Se vstupem G. Pfistera do vedení holdingu se definitivně rozhodlo o výstavbě velkopily v Paskově. Pila bude mít k dispozici pozemek o rozloze 30 ha v těsné blízkosti celulózky. Všechna partnerská jednání jsou do nejmenších detailů zpracována a podepsána. Pila bude vybavena prizmovací sekačkou V 35 Linck s roční výrobou 600 tis. m3 (90 % bude smrk). Zatímco další pila holdingu (Leoben Göss ve Štýrsku) se orientuje na délku kulatiny 4 m. Paskov se soustředí na delší a tlustší sortimenty (max. tloušťka na horním konci 36 cm) a na export do zahraničí. Technickou koordinací projektu je pověřen ředitel pily v Loeben Göss A. Menech. Na budoucího ředitele podniku je jmenován K. Knaf (pracoval doposud v podniku Klausner ve Wismaru (D). Má zkušenosti z “východu” a nastoupí na místo 1. října.
Budoucí pracovníci budou zaškoleni v Göss. Polovina pracovníků tak získá potřebné know-how. Celý projekt paskovské pily je koncipován metodou přímé návaznosti on-line na celulózku (štěpky, kůra). MM-holding má 5 podniků s celkovým ročním obratem 240 mil. eur 70 % výrobků je orientováno na export.
Holzkurier 30/31/02, Proch
POŽADAVKY NĚMECKÉ RADY PRO LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Německá rada pro lesní hospodářství (Der Deutsche Forstwirtschaftrat, DFWR) vznikla před 51 roky jako orgán zastupující společné zájmy vlastníků lesů a pracovníků lesního hospodářství. Na výročním shromáždění, které se konalo 28. 5. 2002 v Mettlachu (Saarland) zahájila rada dialog se zástupci zainteresované veřejnosti, politiky a novináři o budoucnosti německého lesa. Byl zformulován návrh “Společenské smlouvy pro trvalostní obhospodařování lesa”, jejíž text je dostupný na internetu (www.waldgipfel.de). Pro nejbližší období uplatňuje DFWR konkrétní politické požadavky a ve volebním období vyžaduje stanovisko stran a kandidátů k jejich plnění (zkráceno):
Zastavit a kompenzovat zhoršování rámcových podmínek, které vyplývá z neustále rostoucích nároků společnosti na les a lesní hospodářství (neoklešťovat dále práva vlastníků les, vytvořit systém honorování nevýrobních služeb, v ochraně přírody preferovat smluvní dohody před závaznými předpisy, umožnit kofinancování z prostředků EU, nejméně 5 % z výnosu ekologické daně použít na úhradu imisních škod na lese, rámcové podmínky přizpůsobit kategorické nutnosti dlouhodobého plánování).
Objasnit a vysvětlovat veřejnosti kladné účinky lesa a využívání dřeva při tlumení nepříznivých klimatických změn (působení lesa jako jímky CO2 a substituční efekty dřeva - kvantifikovat, přiměřeně finančně kompenzovat, zesílit expertní činnost lesnických a dřevařských odborníků, kontrolovat plnění Kyotského protokolu).
Považovat lesní hospodářství za neoddělitelnou součást trvalostního rozvoje (zejména ve venkovské krajině, v celostátním i zemském měřítku zlepšit v tomto smyslu informovanost veřejnosti, zapojit lesní hospodářství do celkového strategického plánování.
Podporovat využívání dřeva z trvalostně obhospodařovaných lesů (plně využívat přírodní potenciál, otevírat nové možnosti použití dřeva, odbourat přímé i nepřímé subvence zavádění náhradních materiálů za dřevo, podporovat tím zaměstnanost a drobné podnikání, nezhoršovat podmínky železniční i silniční dopravy kulatiny, sjednotit a vyladit certifikaci lesů (i pro marketing odbytu dřeva), odstraňovat administrativní překážky ekologicky příznivého využívání dřeva v příslušných odvětvích.
AFZ - Der Wald 15/2002, Čk
KOLIK PRIVATIZACE SNESE LES?
Názory na tuto otázku se velmi různí a odpovědi se pohybují v rozmezí od “žádnou privatizaci” až po “úplnou privatizaci”. Na výročním shromáždění Německé rady pro lesní hospodářství (DFWR) přednesl 29. května 2002 saarský ministr pro životní prostředí
S. MÖRSDORF své stanovisko, opírající se o místní zemské zkušenosti, a vyvolal tím živou diskusi. Je přesvědčen, že o úspěšnosti lesního hospodářství nerozhoduje forma vlastnictví, nýbrž organizační rámec činností. V Saarsku se osvědčilo oddělení podnikové a úřednické činnosti, tj. rozdělení na Zemský lesní podnik (ZLP) a Zemský lesní úřad (ZLÚ). Ten se soustřeďuje výhradně na zajišťování “výsostných” administrativních úkolů, vyplývajících z lesního zákona a přidružených předpisů. Výrobu a veřejné služby lesa řídí po všech stránkách ZLP. Jeho cílem je, aby se ekonomické výsledky pokud možno brzy přiblížily “černé nule”, tj. aby se oba tyto úseky činnosti obešly bez dotací. Zkušenost ukázala, že toho lze snáze dosáhnout v soukromých než ve státních lesích. Proto ani v tomto případě není účelné zachovávat “společné lesní úřady” pro všechny druhy činností.
V diskusi zazněla řada nesouhlasných názorů, poukazujících zejména na to, že se navržený model hodí spíš pro malé země, jako je Saarsko s malou výměrou lesní půdy. Kromě toho i státní lesy postupně zdokonalují ekonomické řízení. Šéf Bavorské zemské lesní správy G. SCHREYER uvedl, že právě společná existence státních, soukromých a komunálních lesů vytváří prospěšné konkurenční prostředí. G. JANSSEN připomněl za Dolnorakouskou správu státních lesů, že veřejné lesy přebírají řadu úkolů (např. umožňují zakládat trvalé výzkumné plochy, vyčleňovat chráněná území), které si soukromý vlastník nemůže dovolit. Diskuse bude zřejmě ještě dlouho pokračovat.
G. MÖFSDORF v závěru prohlásil, že stále věří v úplnou privatizaci, ne však v nejbližších 15 letech.
AFZ - Der Wald 15/2002, Čk
POPEL ZE DŘEVA VRÁTIT DO LESA
Snahy o racionální využití dřeva a jiné biomasy jako jednoho z obnovitelných energetických zdrojů aktualizují také otázku racionálního využití odpadu spalování - popela. Tomuto tématu bylo zasvěceno kolokvium, které se konalo letos v březnu ve Freiburgu za účasti politiků a odborníků z výzkumu i praxe (z oboru lesního, zemědělského a odpadového hospodářství).
Autoři K. WILPERT, J. NIEDERBERGER a J. SCHÄFFER na něm odůvodnili účelnost návratu tohoto odpadu do koloběhu živin, kterou potvrdily výsledky rozsáhlého mezioborového výzkumu. Důvodem, proč se této možnosti nevyužívá, jsou jednak náklady, jednak - na rozdíl od Rakouska a Švýcarska - mezery v legislativě. Protože i popel z přírodního, tj. dosud technologicky nedotčeného dřeva může obsahovat vedle hnojivých a kyselost tlumících složek také škodlivé látky - zejména těžké kovy - musí se řídit jeho návrat do koloběhu živin a složek průsakové vody přesnými normami (v podrobnostech je nutno odkázat na důkladné práce citovaných autorů).
Ekonomicky je únosná tato částečná kompenzace ztrát živin způsobených těžbou dřeva zejména v těch částech lesa, kde se dá spojit s meliorací překyselené půdy dolomitickým vápencem. Proces meliorace se tím současně urychlí.
AFZ - Der Wald 16/2002, Čk