Archiv časopisu Lesnická práce

BUDE SE DŘÍVÍ OBCHODOVAT PŘES KOMODITNÍ BURZU?

Na počátku října zahájila obchodování se zemědělskými komoditami Komoditní burza Praha (KBP). Hned první burzovní den byl zobchodován sojový šrot za 471 tisíc Kč. Dalšími obchodovanými komoditami v prvním týdnu byly jatečný skot, jatečná prasata a semeno řepky. Pro lesnický sektor je jistě zajímavé, že KBP obdržela od MZe rovněž licenci pro obchodování dřívím. KBP nyní spolu s vybranými osobami lesnické odborné veřejnosti hledá sortimenty dříví, které by se daly nejlépe standardizovat a tím i obchodovat přes elektronický parket burzy. O výsledku této snahy vás budeme informovat v některém z dalších čísel Lesnické práce.

Jan Klíma

Michal Třeštík, Jan Klíma

Rozhovor s Janem Kolowratem Krakowským (JKK), správcem Kolowratského majetku Ing. Jaroslavem Kohoutkem (K) a vedoucím LS Jaroslavem Linhartem (L)

zpracoval Jan Klíma

Zdravotní stav porostů vrcholových partií Orlických hor si vyžádal pochůzku v postižených částech za účasti náměstků ministrů MZe a MŽP, na které se účastníci dohodli na koordinovaném postupu obou ministerstev. Tato pochůzka se uskutečnila 22. 5. 2002. Náměstek MZe uložil řediteli VÚLHM Ing. Petru Zahradníkovi, aby se VÚLHM spolu s ÚHÚL stal garantem další odborné spolupráce. Obdobně postupovalo i MŽP. Materiály a výsledky, které se prezentovaly na semináři ORLICKÉ HORY 2002 konaném v Hradci Králové dne 18. 9.2002, jsou zprávami o dílčích výsledcích a jsou východiskem dalšího postupu.

Prof. Ing. Petr Kantor, CSc., Ústav zakládání a pěstění lesů,
Ing. František Šach, CSc., VÚLHM - Výzkumná stanice Opočno

V příloze “Věda” deníku MF DNES byl 31. srpna 2002 publikován příspěvek “Mohou naše lesy účinně tlumit záplavy?”. Podnětem k sepsání této krátké studie byly názory jednotlivců i představitelů různých organizací, prezentované ve sdělovacích prostředcích, o negativním vlivu obhospodařování lesů (obnova lesa, nevhodná druhová skladba) na intenzitu povodně a rozsah záplav v srpnu tohoto roku. Stručný výtah článku byl zveřejněn i v rubrice Aktuality v LP 10/2002 (str. 465). V následujícím textu je tato problematika s mimořádně závažným celospolečenským dopadem analyzována podrobněji.

Ing. Vladimír Oplt

V měsíci září tohoto roku převzal zástupce Sdružení vlastníků a správců lesních majetků ČR od certifikačního orgánu certifikát osvědčující, že se v lesích regionu Česká republika hospodaří v souladu s principy TUH (trvale udržitelné hospodaření). Bylo tak naplněno několikaleté úsilí lesnických odborníků o získání regionálního certifikátu lesů v Českém systému PEFC (Pan European Forest Certification Scheme) na základě standardů pro certifikaci lesů na území ČR.

Antonín Jurásek, Jarmila Nárovcová

O přednostech a možných úskalích použití krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin (KSA) v lesnické praxi se již dlouhodobě diskutuje na nejrůznějších úrovních. Je nesporné, že krytokořenný sadební materiál má řadu praktických výhod. Jedná se především o účinnou ochranu kořenů před vysycháním ve fázi manipulace se sadebním materiálem před výsadbou a během ní.

Ivo Vicena

Vítr, sníh a námraza působí v našich lesích stále vyšší škody. Do r. 1960 činil objem polomů 10 % celkové těžby (PFEFFER, 1958), v dlouhodobém průměru let 1960 - 1975 17 % (VICENA, PAŘEZ, KONOPKA, 1979), od r. 1976 průměrně 5,1 mil. m3 ročně, což představovalo 41 % celkové těžby. Tento strmý nárůst musí vést odpovědné lesníky k zamyšlení, v čem spočívají příčiny tohoto nepříznivého vývoje. Hlavními důvody jsou bezpochyby hniloby porostů, hrubé chyby v prostorové úpravě a zanedbání teorie a vědy na poli odhalování příčin abiotických škod.

Pavel Hadaš

Pokles emisí vnášených do ovzduší ČR se projevil i na území přírodní lesní oblasti (PLO) Krušné hory. Například z vývoje průměrných ročních koncentrací SO2 vyplývá (tab. 1), že v průběhu let 1993 až 1999 se snížily o více než 78 %, minimální roční koncentrace se snížily o 81.2 %, maximální roční průměry SO2 o 79.5 %.

Přinášíme Vám tři příspěvky, které popisují stav různých druhů břízy v imisních podmínkách Krušných hor. Navazujeme tak na předcházející příspěvek E. Hadaše.

Alois Švenda

Praktická realizace energetického využití dřeva předpokládá vytvořit moderní, dlouhodobě stabilní trh palivového dříví s účastí takových podnikatelských subjektů, které zajistí zákazníkům, orientovaným svým investičně technickým vybavením na spalování dříví, dlouhodobě pravidelnou dodávku paliva v požadovaném čase a kvalitě, stejně jako u pevných fosilních paliv, elektrické energie, topného oleje a zemního plynu. Takový trh v ČR, s výjimkou dílčích lokálních iniciativ, dosud neexistuje a musí se teprve vytvářet.