Archiv časopisu Lesnická práce

Petr Kuklík, Anna Kuklíková

S možnostmi širšího využití dřeva ve stavebnictví u nás souvisí především překonání představy odborné i neodborné veřejnosti o dřevu jako materiálu, který je vhodný pouze na dočasné stavby, krovy, stropy, menší inženýrská díla, sloupy, oplocení, okna, dveře, podlahy, obklady a další stavebně-truhlářské výrobky.

V. Mansfeld, P. Pacourek

Zvládnutí informačního náporu bude mít v 21. stol. zásadní vliv na postavení ve společnosti. Mohutný nástup informačních technologií v každém oboru lidské činnosti dnes již nikoho nenechává na pochybách, že už je dávno pryč doba, kdy se uživatelé spokojili s prostou databází. Současným standardem na poli informačních technologií (IT) jsou vyspělé databáze povahy geografické, tedy souřadnicově připojené.

Jan Klíma

Na jaře roku 1998 se na mnoha místech v České republice vyskytla, v podobném rozsahu dosud nepozorovaná, epidemie rzi jehlicové na výsadbách borovice lesní. Podrobné pojednání o biologii a výskytu této choroby podal Ing. Jančařík prostřednictvím LP 7/98.

Prof. Ing. V. Podrázský, CSc., Doc. Ing. Ivo Kupka, CSc.

V pondělí 23. září 2002 zemřel ve věku nedožitých 82 let prof. Ing. Zdeněk Poleno, DrSc. Je to pro nás pro všechny, kteří jsme ho znali, neuvěřitelná zpráva. On, který byl plný neutuchající vitality, takže i jeho studenti s ním často v lese nedokázali udržet krok, a který překypoval novými nápady a plány, tu najednou není. Zbylo po něm nepřehlédnutelné prázdné místo, které jen těžko někdo znovu zaplní. Profesor Poleno byl nejen významným lesníkem v původním smyslu tohoto slova, protože jeho odborný záběr byl mnohem širší než obor pěstování lesů, jehož byl profesorem, ale byl i výraznou osobností. Myslím, že lze o něm bez přehánění říci, že každý, kdo v tomto oboru pracoval, ho znal - většina z nás osobně. A my všichni jsme vždy pozorně naslouchali jeho názorům. Až do konce svého života si dokázal udržet kontakt s odbornými špičkami evropského a světového lesnictví a nejlepší myšlenky využít i pro lesnictví české. Proto měl přirozenou odbornou autoritu a každému jeho vystoupení a publikaci vždy lesnická veřejnost pečlivě naslouchala. Je zbytečné při této příležitosti vyčíslovat množství jeho vědeckých a odborných publikací. Ono nejde jen o množství, ale také o kvalitu a ta byla u Profesora Polena vždy na prvním místě. Měli jsme to štěstí, že jsme byli po jeho boku v posledních letech jeho života. Mohli jsme tak s ním spolupracovat na řadě výzkumných projektů a vidět zblízka jeho úžasnou analytickou schopnost najít podstatu problému a ten potom řešit. Vždy jsme obdivovali jeho schopnost v diskusi obhajovat odbornou a věcnou správnost názoru, nikdy mu nešlo jen o prestiž.

Zdeněk Bluďovský

Provozní pracovníci lesního hospodářství a majitelé lesů všech vlastnických kategorií si v současné době stále častěji kladou otázku o příčinách dlouhodobého a strmého poklesu cen surového dříví. Na tuto otázku jsem se snažil dát odpověď v komentářích této rubriky v předchozích měsících. Vlivů, které na cenový vývoj působí, je celá řada a navíc se u jednotlivých sortimentů vzájemně liší a diferencují.

POSSIBILITIES OF FOREST ECOSYSTEMS TO REDUCE FLOODS
Petr Kantor, František Šach (pp. 493- 495)

The paper deals with potential possibilities of mountain forests to reduce floods. Long-term studies of precipitation-runoff relations on slopes in the Orlické hory Mts. proved negligible surface runoff even in the period of high precipitation, on the contrary, massive subsurface runoff. Although the Norway spruce is the main tree species covering hills, increasing portion of broadleaves would not reduce risk of floods. The forest soil as well as the whole forest biotope possesses only finite retention capacity. The depth of 150 to 200 mm precipitation is supposed as a critical level of rainstorm that can be reduced by a mountain forest ecosystem in the Czech Republic.

- 1. 10. 1907 - lesnické ústavy - školy v Písku počaly knihtiskem vydávat svůj odborný časopis čtrnáctideník Les a lov, který od 1. 10. 1911 převzal do svého nákladu Jaroslav Burian, knihkupec a nakladatel v Písku. Vyšlo celkem pět ročníků. Poslední číslo pak vyšlo 30. 9. 1912. V redakci se vystřídali Robert Bohutinský, František Matějka a František Salač, učitelé školy.