MOŽNOSTI VYUŽITÍ DŘEVA V BYTOVÉ VÝSTAVBĚ
Petr Kuklík, Anna Kuklíková
S možnostmi širšího využití dřeva ve stavebnictví u nás souvisí především překonání představy odborné i neodborné veřejnosti o dřevu jako materiálu, který je vhodný pouze na dočasné stavby, krovy, stropy, menší inženýrská díla, sloupy, oplocení, okna, dveře, podlahy, obklady a další stavebně-truhlářské výrobky.
PROJEKT “DOMY VELKÉ VODY”
V současnosti se v tisku objevilo poměrně hodně článků o vhodnosti využití dřeva v bytové výstavbě. Tyto články byly většinou odezvou na projekt Ministerstva zemědělství (MZe) ČR nazvaný “Domy velké vody”.
Cílem tohoto projektu je v co nejkratší době zrealizovat nové plnohodnotné bydlení pro obyvatele nejvíce postižených oblastí s využitím dřeva, kterého máme v současnosti v naší republice dostatek. Pro výstavbu těchto domů byla vybrána technologie montované dřevostavby především z důvodu rychlosti její realizace a možnosti okamžitého užívání po jejím dokončení, což u staveb realizovaných klasickými mokrými procesy není v tak krátkém čase možné.
V případě “Domů velké vody” má velmi významnou roli dodávka dřeva od LČR, s.p., za symbolickou cenu 1 Kč za krychlový metr, která nezanedbatelně sníží cenu těchto domů.
STAVEBNÍ TECHNOLOGIE
Ve zmíněných článcích bylo poukázáno na architektonicky nevhodný zásah do krajiny a uspěchanost výstavby “Domů velké vody”, jejímž důsledkem bude také použití nevysušeného dřeva, které se zkroutí a tyto domy zdeformuje. Zazněly též hlasy o celkově nedostatečné funkční způsobilosti těchto domů. S ohledem na to, že problematika funkční způsobilosti dřevostavby z hlediska životnosti, požární odolnosti, akustiky, tepelné izolace atd. vydá na samostatný článek, zaměříme se především na bytové domy v podmínkách “velké vody” z hlediska použitých stavebních technologií.
Všechny domy bez ohledu na technologii jejich výstavby mají mnoho společného. Je to např. založení stavby. Odborné provedení spodní stavby domu rozhodujícím způsobem ovlivňuje jeho statiku. Povodeň na Moravě v roce 1997 i letošní záplavy ukázaly, že v mnoha případech dobrého založení domu, kdy došlo k částečnému podemletí základů, nedošlo k destrukci ani k narušení jeho statiky. U lehkých staveb, kterými dřevostavby oproti stavbám z tvárnic nebo cihel bezesporu jsou, je důležitá také kvalita jejich ukotvení k základům. Podcenění tohoto technického detailu může mít za následek uvolnění dřevostavby od základu proudící vodou.
VYSOUŠENÍ DOMŮ PO POVODNÍCH
U všech domů (bez rozdílu na použitou technologii výstavby) je nutné v co nejkratším čase po opadnutí vody provést kompletní vyklizení vodou zasažených prostor. U domů z klasických materiálů, vystavených několikadennímu působení vody, dojde k značnému nasáknutí. Vysušení svislých a vodorovných konstrukcí je časově velmi náročné a vyžaduje odstranění vnějších a vnitřních omítek. Vysychání zdí je možné počítat na měsíce.
U dřevostaveb je nutné odstranit nasákavé izolační materiály ze všech vodou zasažených konstrukcí. To se provádí obvykle odstraněním vnitřního pláště obvodových konstrukcí a jednoho pláště vnitřních příček.
Po odstranění nasákavých izolací a desinfekci zbylých, vodou zasažených konstrukcí, se provede vysušení. Proces vysušení dřevěné konstrukce je výrazně kratší než u klasického zdiva. Zde je možno mluvit řádově o týdnech. Při dosažení vlhkosti dřevěných prvků pod 20 % je možno zahájit opravné práce. Vzhledem ke skutečnosti, že při výstavbě dřevostaveb jsou převážně používány suché stavební procesy, je možno čas opravy vysušeného domu, prováděné odbornou firmou, počítat na dny. Po ukončení oprav je dřevostavba ihned schopna užívání.
ESTETICKÉ HLEDISKO
Dnes, kdy máme k dispozici špičkové omítkové materiály, často ani odborník na první pohled nepozná, zda je dům zděný či ze dřeva. Dřevostavby mohou být po architektonické stránce velmi působivé (obr. 1) a zcela rovnocenné zděným domům.
Stupeň elegance každého domu, a to i zděného, je však silně podmíněn jeho cenou. Architektonické pojetí “Domů velké vody” je především dáno výší finančních prostředků dostupných pro jejich výstavbu s cílem zajistit jejich obyvatelům dobré bydlení.
I v případě architektonicky jednoduchých domů lze jejich vhodným rozmístěním v terénu a celkovým provedením venkovních úprav docílit velmi dobrého výsledku jako v případě obdobných sídel v Nizozemí (obr. 2).
Skutečnost, že dřevo je architektonicky vhodný materiál, dokazují i případy, kdy dřevo bylo použito na střešní nástavby panelových domů a jejich celkovou modernizaci (obr. 3).
PLNOHODNOTNÉ BYDLENÍ
Závěrem je možno konstatovat, že dřevostavby jsou stavbami trvalými a poskytují plnohodnotné bydlení. U těchto staveb je však důležitá, stejně jako u staveb z klasických materiálů, přesnost a kvalita jejich provedení. Výrobci dřevostaveb zapojení do projektu “Domy velké vody” používají systémy, které jsou jako celek atestovány a certifikovány. Kvalita jejich výroby včetně jakosti řeziva je neustále dozorována nezávislými tuzemskými a zahraničními kontrolními orgány.
Důkazem vysoké kvality provedení montovaných rodinných domů, vyráběných v současnosti firmami působícími v ČR, je skutečnost, že dřevostavby představují třetinu exportu stavebních prací ČR do zahraničí (především do Německa a Rakouska).
Například v Německu, se kterým máme stejné stavebně kulturní tradice, jsou dřevostavby stále více žádány pro jejich přednosti, kterými jsou především:
- rychlost výstavby;
- dispoziční flexibilita;
- nižší provozní náklady.
Roční výstavba dřevěných domů v Německu se pohybuje okolo 35 000 rodinných domů a bytů, což je cca 7 % z celkové bytové výstavby. Z toho cca 1 500 bytů je ve vícepodlažních dřevostavbách.
Podíl dřevostaveb na bytové výstavbě u nás je zatím malý a představuje 1 %.
Domníváme se proto, že řada negativních názorů, se kterými se setkáváme v posledních dnech v tisku v souvislosti s projektem “Domy velké vody”, vychází z hlubší neznalosti problematiky možností zpracování dřeva v současnosti a problematiky dřevostaveb jako takových.
Tento článek vznikl za podpory výzkumného záměru ČVUT JN MSM 210000001 “Funkční způsobilost a optimalizace stavebních konstrukcí”.
Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.
Ing. Anna Kuklíková
Fakulta stavební ČVUT
Thákurova 7, 166 29 Praha 6