PŘÍČINY A DŮSLEDKY PŘETRVÁVAJÍCÍHO POKLESU CEN SUROVÉHO DŘÍVÍ
Zdeněk Bluďovský
Provozní pracovníci lesního hospodářství a majitelé lesů všech vlastnických kategorií si v současné době stále častěji kladou otázku o příčinách dlouhodobého a strmého poklesu cen surového dříví. Na tuto otázku jsem se snažil dát odpověď v komentářích této rubriky v předchozích měsících. Vlivů, které na cenový vývoj působí, je celá řada a navíc se u jednotlivých sortimentů vzájemně liší a diferencují.
DALŠÍ POKLES
Tyto závěry platí i dnes a vývoj cen v září je potvrzuje. Také v září došlo k dalšímu poklesu cenové hladiny o 0,8 %, přičemž v kvalitě III.A se ceny smrkových výřezů snížily o 0,3 %, borových o 3 %, dubových o 0,5 %, bukových o 4,5 %. Ceny smrkového vlákninového dříví v září poklesly o dalších 1,2 %, borového o 1,6 %, listnatého o 4 %. V absolutních hodnotách to u nejrozšířenějších sortimentů znamená, že průměrná cena smrkových výřezů III.A poklesla z lednových 1951 Kč/m3 na současných 1741 Kč/m3 (-210 Kč/m3) a smrkové vlákniny z 838 Kč/m3 na 743 Kč/m3 (- 95 Kč/m3).
SITUACE V ZAHRANIČÍ
Poslední výsledky cenové statistiky sousedních zemí potvrzují, že pozitivní vývojové trendy cen surového dříví a řeziva, o nichž jsem se zmiňoval v LP 10/2002, se podstatně nezměnily. Ani posouzení vývoje kurzu eura k hodnotě koruny neposkytuje přesvědčivé argumenty k nepřetržitě pokračujícímu poklesu cen surového dříví. Kurs eura se změnil z 31,68 Kč k 2. 1. 2002 na 30,37 Kč k 2. 10. 2002. Změna kurzu tedy ovlivnila reálné tuzemské ceny smrkových pilařských výřezů maximálně do 80 Kč/m3.
Náročné tržní podmínky bezesporu prohloubí také očekávaný nárůst nabídky dřevařské produkce ze zemí východní Evropy. Časopis EUWID Holz uvádí, že v období nejbližších 2 - 3 let bude např. v Rusku zahraničními investory realizována výstavba pilařských provozů, které zvýší roční kapacitu výroby (a zřejmě i exportu) řeziva o 2,16 mil. m3, v Lotyšsku o 1,41 mil. m3, v Rumunsku o 0,62 mil. m3, v Estonsku a Litvě o 0,45 mil. m3 (do předpokládaného rozšíření pilařských kapacit je dále zahrnuta také výstavba pily v Paskově, která má ročně zpracovat 0,4 mil. m3 českého a polského dříví).
OBAVY Z DALŠÍHO VÝVOJE
Bez přehánění lze vyslovit obavy, které vyvolává levné dříví a s tím související nedokonalé zhodnocování výsledků produkce lesního hospodářství pro odvětvovou ekonomiku v nejbližších obdobích. Připomeňme jen, že ještě před nedávnem naše odvětvové prognózy počítaly s tím, že postupným přibližováním ekonomice evropského společenství bude nezbytné řešit rozpor mezi rostoucími náklady lesnického reprodukčního procesu (zejména náklady na pracovní sílu) a stagnujícími příjmy z tržní realizace produkovaného dříví. Situace se ale letos zásadně změnila. Předpoklad rostoucích nákladů zůstává, stagnující ceny dříví nahradil jejich prudký pokles.
V současné době představuje řešení tohoto problému pro lesníky tvrdý oříšek. Očekávat výraznější dotační podporu z veřejných zdrojů je zcela nereálné a utěšovat se konstruováním vysoké “ceny” tzv. veřejně prospěšných funkcí lesa podle subjektivně vyzkoumaných systémů nám také příliš nepomůže. Proto se z důsledků dlouhodobého poklesu cen surového dříví stává stále naléhavější problém, který může zásadně ovlivnit postavení lesního hospodářství a trvale udržitelné plnění jeho poslání.
Adresa autora:
Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský, DrSc.
VÚLHM, Soukenická 2
337 01 Rokycany