COLEOSPORIUM - MŮŽEME PŘEDVÍDAT?
Jan Klíma
Na jaře roku 1998 se na mnoha místech v České republice vyskytla, v podobném rozsahu dosud nepozorovaná, epidemie rzi jehlicové na výsadbách borovice lesní. Podrobné pojednání o biologii a výskytu této choroby podal Ing. Jančařík prostřednictvím LP 7/98.
Přestože v uplynulých dvou letech nebyl na území České republiky pozorován výskyt v takové míře, která by ohrozila borové kultury ve větším rozsahu, tato hrozba neustále trvá.
Poprvé jsem zaznamenal úhyn jedinců v roce 1998 na lesním majetku MÚ Havlíčkův Brod, kdy v době napadení byl porost starý 4 roky. Další úhyn byl zaznamenán na LS Vítkov. V obou případech byly ztráty cca 1 % jedinců porostu. K výraznějšímu úhynu došlo po velmi silné epidemii na LS Šternberk. Jedná se o ztrátu cca 30 % čtyřletých jedinců borovice lesní v daném porostu (Klíma, 2001). V tomto případě je zajímavostí, že vyžínání probíhalo důsledně od roku 1996, avšak příkopy podél porostu zůstaly nevyžnuty - zde bylinný hostitel zůstal a s velkou pravděpodobností odtud došlo k rozšíření infekce.
I když v celkovém měřítku výskytu borovice lesní jsou úhyny ojedinělé, přičemž hlavní příčinou úhynu nemusí být choroba způsobená rzí Coleosporium, ale jedná se zpravidla o synergické působení různých vlivů, jakými jsou například klimatické podmínky v daném roce, oslabení další chorobou (Lophodermium) apod., je třeba přistupovat k jednotlivým případům napadení obezřetně. Vážný problém může způsobit choroba na plantážích vánočních stromků. I když zde choroba nemusí způsobit úhyn jedince, může ho natolik vzhledově ovlivnit, že výsledná ekonomická ztráta bude citelná.
PREVENCE
V obraně proti této rzi se jako nejúčinnější opatření jeví prevence, tj. vyžínání mladých kultur a mlazin - přednostně odstranění bylinných hostitelů, na kterých se ložiska letních a zimních výtrusů vyskytují. Výskyt starčku, podbělu, devětsilu a dalších hostitelských bylin v blízkosti porostu 2 - 5leté borovice lesní (ale i jiných borovic) v letním a podzimním období je signálem pro zvýšenou opatrnost - kontrolu nákazy jehlic a případně následná opatření.
Rez rodu Coleosporium napadá většinu dvou a tříjehličných borovic. V současné době probíhá cyklus této choroby v Orlických horách na kleči, v místech s výskytem bylinného hostitele starčku - jedná se o Coleosporium senecionsis Fr.
Příspěvek v tomto rozsahu má provozně informační účel.
Adresa autora:
Ing. Jan Klíma
Katedra ochrany lesa, LF ČZU v Praze
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol,
Seznam použité literatury u autora
CYKLUS A STRUČNÁ BIOLOGIE
Vývojový cyklus může být jednoletý nebo bývá rozložen do dvou vegetačních období.
nákaza jehlic - pozdní léto a podzim - přenos z bylinného hostitele na jehlice. Zde přezimuje.
duben - drobné žluté pyknidy na jehlicích
duben + - na jehlicích červenožlutá puchýřkovitá ložiska aeciospor 2,5 - 3 mm (dobře viditelné). Tyto spory infikují bylinného hostitele. Po vyprášení aecií zůstává na jehlicích prasklá tenká blanka - peridie. Po úplném rozpadu peridie zůstává na jehlici pouze podélná jizva. Podle síly napadení jehlice hnědne a opadává, nebo při slabším vytrvá a v dalším cyklu se na ní vyvíjejí další ložiska aeciospor.
pokročilé jaro, léto - na spodní straně listů a někdy na stoncích bylinného hostitele se nacházejí oranžové shluky ložisek letních výtrusů uredospor (dobře viditelné). V příznivých podmínkách se může vyvinout i několik generací těchto výtrusů. Uredospory však přenášejí infekci pouze z bylinného na bylinného hostitele. Uredospory se mohou vyvíjet i bez přítomnosti borovice.
telie - krátce po vývinu uredospor se tvoří ložiska zimních výtrusů teliospor, které plní funkci odpočívajících spor, ale také mohou vyklíčit v promycelium, které produkuje basidiospory s relativně krátkou životností, které v pozdním létě a na podzim infikují jehlice dvou a tříjehličných borovic.
Nejčastější bylinní hostitelé
starček - Senecio, podběl - Tussilago, devětsil - Petasites,další zástupci čeledi Asteraceae, Campanulaceae, Lobeliaceae, Ranunculaceae, Scrophulariaceae - viz LP 7/98 str. 268 – 270