ROK 2002 - PŘÍNOS A INSPIRACE PRO INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

V. Mansfeld, P. Pacourek

Zvládnutí informačního náporu bude mít v 21. stol. zásadní vliv na postavení ve společnosti. Mohutný nástup informačních technologií v každém oboru lidské činnosti dnes již nikoho nenechává na pochybách, že už je dávno pryč doba, kdy se uživatelé spokojili s prostou databází. Současným standardem na poli informačních technologií (IT) jsou vyspělé databáze povahy geografické, tedy souřadnicově připojené.

Mezinárodní konference FORESTSAT 2002 a mezinárodní kongres FOREST IT 2002 přinesly mnoho inspirace a podnětů k zamyšlení. Obě konference se neomezily pouze na vlastní problematiku informačních technologií, ale dokázaly i účelně navázat na obory, které s daným tématem úzce souvisejí (viz Aktuality v LP 10/2002, str. 468).

BEZDRÁTOVÝ PŘÍSTUP DO DATOVÉHO SKLADU

ÚHÚL Brandýs nad Labem představil v rámci projektu WIRELESSINFO IST-1999-21056 (LP 10/2002, str. 468) konkrétní návrh řešení bezdrátového přístupu do datového skladu (DS). Získané poznatky mají rozhodující vliv na koncepční zaměření IDC ÚHÚL (Informační a datové centrum) a praktický dopad na DS, který ÚHÚL v pilotním projektu buduje. Smyslem nabízeného řešení je:

- zjednodušení přístupu uživatelům do datového skladu

- zlepšení kontroly pracovníkům státní správy při terénních pochůzkách v lese

- zefektivnění sběru dat při venkovním mapování

- publikace dat oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL), rychlý přístup k aktuálním informacím

- potlačení nákladné distribuce dat na CD nosičích

Tyto představy jsou již ověřovány na prvních jednoduchých aplikacích. Ukazuje se, že vlastní technologické řešení není limitující. Realizaci tohoto záměru však komplikují možnosti internetového připojení. Navrhované řešení musí počítat s přenosem větších objemů dat a s počtem připojených uživatelů. Dalším aspektem je reálná doba, po kterou uživatel čeká na internetovou odpověď z datového skladu. K tomu, aby tato technologie fungovala optimálně, je zapotřebí rychlých a vysokokapacitních internetových linek, které jsou vzhledem k cenovým poplatkům v této kategorii zatím příliš drahé. Z technického hlediska je vývoj a následné uplatnění v praxi limitováno nalezením úspěšného východiska při hledání efektivního připojení uživatele IT k síti internetu. Je pochopitelné, že v navrhovaném řešení se odráží současné trendy tohoto oboru.

SOUČASNÉ TRENDY

Hlavní současný trend na poli IT je především zaměřen na vzájemnou komunikaci a propojení jednotlivých informačních systémů. Tomu zásadní měrou napomáhají možnosti internetu. Dalším významným trendem, který vstupuje do oblasti IT, je využití běžně dostupných mobilních přístrojů, jako jsou mobilní telefony a přenosné (kapesní) počítače. Není zde patrná snaha za každou cenu vyvíjet nové produkty, ale přes syntetická řešení maximálně využít stávající podmínky komerčního trhu. Tento přístup je efektivní. Na jedné straně přináší úsporu řešiteli problému a zároveň i zisk zavedeným komoditám.

Svět se ubírá cestou globalizace, která přináší úspory tím, že uživatelé přebírají již vyzkoušené systémy a technologie. Proto se jednotliví uživatelé sdružují do mezinárodních konsorcií (např. OPEN GIS) a respektují vyhlášené standardy, které zjednodušují komunikaci mezi jednotlivými informačními systémy. OPEN GIS řeší potřeby uživatelů integrovat geografické informace obsažené v heterogenních skladech geodat, jenž jsou ale v nekompatibilních formátech a strukturách, které brání vzájemnému použití. Tato nekompatibilita byla během posledních dvaceti let limitující pro použití GIS (Geographic Information System) technologií v podnicích a nyní i v internetových počítačových prostředích. Pracnost, nákladnost a odbornost nutná ke konverzi geodat zpomalovala zavedení a využití informačních systémů ve všech částech trhu, kde bylo možné tato data potenciálně využívat.

ANALÝZY DAT V DATOVÝCH SKLADECH

Je až překvapující, jak často se objevuje prvek ústřední databáze jako zdroje informací o lese. Proto se na různých úrovní budují datové sklady, které umožní komplexní vyhodnocení dostupných informací. Následně dochází k analýzám přírodních podmínek v zájmovém území anebo ke komplexnímu plánování operací, počínaje obnovou lesa a zpracováním dřeva konče. Možnosti optimalizace lidských zdrojů a dalších informací přináší úsporu finančních prostředků. Často jsou tyto informační systémy zaváděny do manažerských programů na podporu rozhodovacích procesů a řízení firmy.

Analýzy dat v datových skladech nacházejí v lesnictví široké uplatnění - např. vyhodnocení lesních hospodářských plánů (LHP), optimalizace lesní dopravní sítě, ochrana přírody a životního prostředí, sledování ekosystémů a biodiverzity dřevin, sledování globálních změn klimatu, průzkumu a dobývání nerostných surovin, modelování a projektování krajiny.

Dnes se usiluje o řešení, která podporují vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými datovými sklady (servery). To znamená, že v budoucnosti bude postupně ubývat fyzické předávání dat a významnější se stane vzájemná komunikace dat různých zdrojů, respektive serverů, které obsahují požadované databáze a informace.

PŘEDNOSTI IT

Význam IT stále roste. Jejich hlavní předností je kromě dostupnosti v rámci celosvětové internetové sítě ekonomická výhodnost (snadná údržba vzhledem k jednotnému prostředí). Proto nacházejí tyto “webovské” aplikace (prohlížeče dat) uplatnění v rámci vnitropodnikových sítí (intranet). Tento trend vyhovuje produktům technologie GIS, kde většina koncových uživatelů potřebuje data pouze prohlížet. Technologie internetu tak dovolují nabídnout GIS velkému počtu uživatelů. Není potřeba instalovat drahý a na obsluhu složitý software, ale stačí využít běžného PC s internetovým prohlížečem.

Tento přístup ve své konečné podobě sníží náklady na vývoj a údržbu softwarů, které jsou technologicky vázány na datový formát. “Webovské” aplikace jsou méně nákladné a internet je dostupný všem. Uživatel není omezen datovým formátem a poskytovatel dat efektivně publikuje informace, protože z jednoho místa spravuje jednu vlastní “webovskou” aplikaci a zdroj dat. Pokud by se správce dat rozhodl pro fyzickou distribucí např. na CD nosiči musí pro data zajišťovat programové vybavení (včetně servisu) a dodávku jednotlivým uživatelům. Hned je patrné, jak nákladný je tento přístup, který se navíc prodražuje s následnou aktualizací a správou dat.

STANDARDIZACE

Z tohoto stručného popisu vidíme, jak významnou roli hraje standardizace na mezinárodní technologické úrovni nebo na úrovni oborové. Dobrým příkladem oborové standardizace v ČR jsou vyhlášené standardy LHP a oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL). Ministerstvo zemědělství (MZe) ve srovnání s jinými obory v naší společnosti na tomto úseku provedlo značný posun vpřed, protože již zmíněné lesnické projekty jsou připravené na komunikaci s dalšími informačními systémy. Pokud mají tyto systémy efektivně fungovat, nestačí se přizpůsobit pouze formátem dat, ale též i obsahem dané informace. Mají být otevřené a čitelné, aby potencionální uživatelé mohli s těmito informacemi lehce pracovat. Standardizace projektů v oblasti IT přináší úsporu nejen při pořizování dat, ale především při dalším využití pořízených informací.

Projekty GIS nesmí být složité. Ať už se jedná o kartografickou interpretaci, anebo architekturu vlastního projektu, kde se má ctít jeden objekt - jedna databáze - jedna vrstva. Pokud tato pravidla hned zpočátku nerespektujeme, tak nám to později zpravidla přinese řadu problémů při komunikaci s jinými GIS anebo při již zmíněné publikaci na internetu. Právě zde v tomto směru konference FORESTSAT 2002 ukázala řešení - barevný letecký snímek doplněný jednoduchou kartografickou symbolikou. Taková interpretace má mnohem více vypovídacích možností a jednoduchá grafika nebrání digitální - “webovské” publikaci a širokému využití v ostatních informačních systémech.

NÁSTUP TECHNOLOGIE GPS

Světový trend naznačuje, že snímání pomocí “desktopu” (snímací plochy - tablety) připravených analogových podkladů je na ústupu a více pozornosti bude věnováno řešením, která nabízí technologie GPS (Global Position System). Obecně se dá říci, že bezdrátový přenos informací má rozhodně “zelenou” a nebude se omezovat jen na textové zprávy. Naopak uživatelům poskytne nejen přístup k plnohodnotným GIS (včetně grafického vykreslení a možnosti prohlížet databáze), ale též možnost interaktivní editací se podílet na tvorbě a údržbě geografických dat.

Přednosti nabízených možností, jako je např. rychlý přístup do datových skladů či přesné a efektivní pořizování informací v terénu, posouvají limity opět dál, než bylo před pár lety myslitelné. Ovšem sebelepší plány musí být podpořeny komerčním úspěchem na trhu (jako např. u mobilních telefonů).

ÚSTUP TIŠTĚNÝCH MÉDIÍ V USA

Bez povšimnutí by neměl zůstat referát, který zazněl na konferenci Forest IT 2002. Jde o zajímavý postřeh, který byl dokumentován na statistických číslech z USA. Rozvoj webovských aplikací přináší sníženou poptávku po novinovém papíru. Tím postupně přichází lesní hospodářství o významného zákazníka, který dodával tolik potřebné finance pro naše odvětví. Většina hlavních deníků má svůj internetový portál, kde jsou všechny informace jako v novinovém vydání. Stále více lidí dává přednost této podobě, protože je to levnější a nabízí další možnosti (např. fulltextové vyhledávání). Nevýhodou je kvalita monitorů a poměrně nízká mobilita tohoto řešení (pokud nepočítáme notebooky a handhely). Jak se vše bude vyvíjet dále, ukáže čas. Přesto je možné v tuto chvíli konstatovat to, že se v oboru IT vyplatí střídmost a respektování uživatelských potřeb při realizování budoucích vizí.

ZÁVĚR

Celosvětový trend postupného zlevňování IT je dobrým signálem pro běžné využití v praxi. Na druhé straně však nelze podcenit jeden významný faktor - vlastní trh. Nabízené možnosti musí být pro uživatele nejen cenově dostupné, ale i srozumitelné. Je potřeba tento progresivní obor a s ním související technologie vymanit z domény úzkých specialistů a zpřístupnit je široké veřejnosti.

To potvrdila i zkušenost z projektu OPRL, kdy potenciální uživatelé nedokáží pracovat s jejich digitální formou, a následně tak vzniká dojem, že takovéto projekty jsou zbytečné, protože nemají využití v praxi. Paralelním příkladem je zkušenost Javiera Fernándeze-Casalse, pracovníka španělského ministerstva zemědělství, při uplatňování technologií GIS. Španělští farmáři v jejich zemi nedokáží uplatnit GIS v praxi jen proto, že nemají znalosti z tohoto oboru. Přitom řešení, jaké jim technologie GIS nabízí, např. v oblasti sledování (kontroly) hnojení a využití pesticidů v zájmovém území, jsou bezkonkurenční nejen z pohledu úspory finančních prostředků, ale také z pozice šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Obecně se dá říci, že zpřístupnění těchto možností je aktuálním úkolem. Moderní technologie musí být dostatečně zpopularizovány, aby následně našly své místo v praktickém využití.

Adresa autorů:
Ing.Vratislav Mansfeld
Vedoucí skupiny GIS
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Patrik Pacourek
Vedoucí oddělení vnějších vztahů
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem