Únor

Jan Kozel

Vážení čtenáři,

z informací každoročně uveřejňovaných ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky vyplývá, že stoupá doba obmýtí. Tento fakt koresponduje s vývojem zásob dřeva v lesních porostech, zvětšujícím se rozdílem těžby a přírůstu, změnou hospodářského způsobu atd. Výklad těchto skutečností se různí - ekologičtí aktivisté se pravděpodobně radují, že některé lesní ekosystémy konečně dospějí do fáze rozpadu, a nastartuje se tak jejich “přirozený” vývoj. Názory lesnických odborníků budou spíše skeptické. Hrozby, jako nižší odolnost lesních orostů, nárůst kalamitních těžeb, vyšší podíl hniloby těžených stromů, pokles zpeněžení, jsou v tomto případě reálné.

V České republice, ale i v jiných evropských státech se nyní objevují i přímé tržní dopady, které s vysokým obmýtím mohou souviset. Odběratelé surového dříví, zejména pilařské kulatiny, nejsou ochotni akceptovat přímou úměrnost mezi cenou a tloušťkou dříví. Tlusté sortimenty skrývají hnilobu ve vyšší míře než kmeny tenčích dimenzí atd. a výhody provázející ideu starších porostů s urostlými stromy, které se prodávají za nejvýhodnější ceny, se tak posouvají do jiné, ne tak lichotivé roviny.

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že porosty ve vyšším věku již tak efektivně nepoutají oxid uhličitý a také nastupující hniloba přispívá k dalším emisím tohoto skleníkového plynu do atmosféry. Funkci přirozeného fixátoru oxidu uhličitého - sinku - již tyto porosty plní nedostatečně. Vytěžení mýtně zralého lesa však uvolní prostor pro výrazně asimilující obnovené porosty a výrobky ze dřeva vytěžených stromů mohou fixovat oxid uhličitý i nadále. Pokud ovšem ekologisté nebudou “chránit naše lesy” a současně propagovat výrobky nahrazující dřevo.

Včasný hospodářský zásah - těžba dřeva spojená s obnovou porostů - je tedy environmentálně prospěšný v těch nejširších ekologických a ekonomických souvislostech.