Archiv časopisu Lesnická práce

TRH S UŽITKOVÝM DŘÍVÍM V ČR ZA OBDOBÍ LEDEN AŽ ZÁŘÍ 2001

Uragán Lothar, který udeřil na švýcarsko-německo-francouzském pomezí 26. prosince 1999, za sebou ponechal 200 mil. m3 polomového dřeva. Tato skutečnost měla za následek pokles ceny dřeva především v západní Evropě. V podmínkách České republiky došlo k ovlivnění zahraničního obchodu s dřevní surovinou, kdy klesl vývoz surového dříví a naopak byl zaznamenán zvýšený objem dovozu. Výsledky za tři čtvrtletí letošního roku naznačují, že objem zahraničního obchodu se opět vrací ke stavu před touto lesní kalamitou - dochází k nárůstu vývozu a k poklesu dovozu užitkového surového dříví (viz tabulka).

Jan Kozel

Vážení čtenáři,

z informací každoročně uveřejňovaných ve Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky vyplývá, že stoupá doba obmýtí. Tento fakt koresponduje s vývojem zásob dřeva v lesních porostech, zvětšujícím se rozdílem těžby a přírůstu, změnou hospodářského způsobu atd. Výklad těchto skutečností se různí - ekologičtí aktivisté se pravděpodobně radují, že některé lesní ekosystémy konečně dospějí do fáze rozpadu, a nastartuje se tak jejich “přirozený” vývoj. Názory lesnických odborníků budou spíše skeptické. Hrozby, jako nižší odolnost lesních orostů, nárůst kalamitních těžeb, vyšší podíl hniloby těžených stromů, pokles zpeněžení, jsou v tomto případě reálné.

JUDr. Ing. Martin Flora, Dr. - Lesnická a dřevařská fakulta MZLU Brno

Na přelomu let 2000/2001 začaly v České republice fungovat kraje jako zcela nové jednotky územní samosprávy. Reforma veřejné správy se tím posunula do fáze, kdy kontury budoucího uspořádání státu mlhavě narýsované Ústavou již roku 1992 a upřesněné ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. byly přijetím zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, vyplněny hmatatelným obsahem.

Ing. D. Janouš, CSc. - Ústav ekologie krajiny AV ČR v Č.Budějovicích, pracoviště Brno

Evropské lesy zasahují do tří bioklimatických zón - na jihu do mediteránní zóny (středozemský region), temperátní zóna je v západní a střední Evropě a boreální na severu. V gradientu jih - sever zaznamenáváme pokles teploty a vzrůst vlhkosti. Pro lesní ekosystémy to obecně znamená pokles limitace vodou a vzrůst teplotní limitace. V západo-východním gradientu se přímořské klima mění na kontinentální s poklesem vlhkosti, a pro lesy tak vzrůstá limitace vodou.

Prof. Ing. Emil Klimo, DrSc., Ing. Jan Materna, CSc., Ing. Jiří Vokoun

Půda jako důležitá součást lesních ekosystémů je považována za relativně stabilní složku. K jejím změnám dochází poměrně pomalu a v podmínkách očekávaných globálních změn klimatu musíme odlišit půdní vlastnosti ovlivňované pouze s obtížemi - zrnitost půdy, stav živin a zásob, propustnost půdy a ostatní fyzikální vlastnosti, mocnost půdy atd. od vlastností, které jsou náchylnější ke změnám počasí během roku vlivem jednotlivých ročních období, vlivem různé technologie lesního hospodářství nebo během změn ve skladbě dřevin lesních porostů, ale také vlivem vývoje porostů, kdy dochází k obnově lesa.

Jakub Hruška1, Emil Cienciala2, Pavel Moravčík2, Tomáš Navrátil1, Jan Hofmeister1, 1Český geologický ústav, Klárov 3, 118 21 Praha 1, 2IFER, 254 01 Jílové u Prahy

Ing. Jiří Šindelář, CSc., Ing. Josef Frýdl, CSc. - VÚLHM Jíloviště – Strnady

Autoři příspěvku přibližují některé výsledky ověřování porostů smrku ztepilého kategorie A uznaných ke sklizni osiva - testy potomstev - se zvláštním zřetelem k podmínkám přírodní lesní oblasti (PLO) 16 - Českomoravská vrchovina.

Ing. Oldřich Hrdlička - Lesy České republiky, s. p.

V druhé polovině 80. let probíhaly v západní části Krušných hor intenzivní imisní těžby. Vznikající holiny, které dosahovaly na tehdejších lesních závodech až několika set hektarů, bylo nutné rychle zalesnit. Ztráty při umělé obnově se pohybovaly průměrně okolo 40 %. Na základě získaných zkušeností z měsíčního pobytu na Sibiři a po konzultacích s pracovištěm VÚLHM Sofronka jsme se rozhodli realizovat projekt boreální tajgy.

Prof. Ing. Josef Gross, CSc. - Lesnická fakulta ČZU v Praze

Na základě dlouhodobých smluv evropských zemí přistupuje i Česká republika k přestavbě vysokoškolského studia. Účelem přestavby je poskytnout terciární vzdělávání (patří sem všechny typy vzdělávání navazující na úplné středoškolské vzdělání) více zájemcům o toto studium a přitom jim po získání základních znalostí (předpokládá se bakalářský stupeň studia) umožnit přechod na jiné školy jak v České republice, tak i v zahraničí. Zároveň mohou studenti po ukončení bakalářského stupně odejít do praxe. Lesnická fakulta ČZU v Praze nabízí v těchto studijních programech široké spektrum vzdělání pokrývající celou oblast lesního hospodářství, ekologie, životního prostředí, krajiny, environmentálního managementu a navazujících odvětví např. dřevozpracující průmysl.

Ing. Vilém Urbánek - SILVI NOVA CS, a.s.

Technologický pokrok v oblasti geografických informačních systémů přináší stále nové a dokonalejší nástroje na správu, analýzy a využívání různých dat. Stále platné pravidlo, že za informace lze považovat pouze odpovídajícím způsobem zpracovaná a správně interpretovaná data, doplňuje i druhá zásada - s vývojem nástrojů by měly držet krok i datové zdroje, resp. by mu měly odpovídat i efektivní cesty k jejich aktualizaci. Není totiž nic absurdnějšího než moderní a výkonný systém, v němž potřebné informace nejsou nebo jsou tam (i) takové, jimž není radno věřit.