AKTUALITY
SILNÁ KORUNA SNÍŽÍ ZISK AMATI - DENAK
Letošní zisk tradičního výrobce hudebních nástrojů, kraslické společnosti Amati - Denak sníží současný vysoký kurz koruny vůči zahraničním měnám. Vedení společnosti, která patří ke třem nejvýznamnějším výrobcům hudebních nástrojů v Evropě, předpokládá v souvislosti se silnou korunou téměř o polovinu nižší výnosy oproti minulému roku. Vysoký kurz koruny způsobuje pokles zisku především proto, že produkce jde z 90 % na export. Situaci ovlivní i časová prodleva od okamžiku vystavení faktury po faktické získání částky za prodané zboží.
Ztráty vzniklé rozdílným kurzem koruny opět negativně ovlivňují hospodářský výsledek podniku. V loňském roce zaznamenala firma zisk před zdaněním ve výši 30 mil. Kč. Letos se zřejmě tato částka sníží až o polovinu, a to i přesto, že s odbytem nemá Amati - Denak žádné potíže. V letošním roce vyveze své výrobky do sedmdesáti zemí světa. Amati - Denak je česká společnost se třemi výrobními závody - Kraslice, Stříbro, Hradec Králové, které zaměstnávají zhruba 720 lidí. V hlavním závodě v Kraslicích je soustředěna výroba dřevěných a plechových hudebních nástrojů, do Hradce Králové je soustředěna produkce cylindrových nástrojů, především tub. Ve Stříbře se vyrábí příslušenství k hudebním nástrojům.
Podle ČIA, redakce
PAPÍRNY, JEŽ JSOU NA PRODEJ, ZVYŠUJÍ ZISK
ČSOB, která se snaží po jednotlivých závodech rozprodat holding Jihočeské papírny, má pro případné zájemce dobrou zprávu: Největší a nejcennější závod holdingu, JIP Papírny Větřní, je stále více ziskový a méně zadlužený. Lepší zprávy v letošním roce, kdy by měla papírny definitivně prodat, si ani nemohla přát. Odborným poradcem ČSOB, který prodej papírenské skupiny řídí, je investiční společnost Patria Finance. ČSOB se stala vlastníkem Jihočeských papíren po převzetí IPB. Závod JIP Papírny Větřní, jenž se zaměřuje na tiskové a balicí papíry, loni v meziročním srovnání více než třikrát zvedl zisk z 23 mil. na 75 mil. Kč. Tyto předběžné neauditované výsledky za rok 2001 podnik zveřejnil na svých internetových stránkách. Z nich mj. vyplývá, že firmě loni poklesly tržby o 12 % na 1,94 mld. Kč. Růst hospodářského výsledku vysvětlují papírny tím, že ceny rozhodujících surovin se loni držely na relativně nízké úrovni. Naopak, výdělek mohl být ještě větší, pokud by ho dolů nestáhly kurzové ztráty v důsledku posilování koruny vůči euru a americkému dolaru. Společnost pracovala v roce 2001 s dostatečným přebytkem pracovního kapitálu, byla solventní a nevykazovala žádné závazky po lhůtě splatnosti. Bankovní úvěry papíren, které zaměstnávají 890 lidí, meziročně poklesly z 490 mil. na 331 mil. Kč. JIP Papírny Větřní jsou rozhodující dceřinou společností holdingu, na niž připadá přes 80 % produkce skupiny. Proto je možné předpokládat, že o tento závod budou mít případní investoři největší zájem. Vlastníci před prodejem naordinovali papírnám ozdravnou kúru, aby vylepšili jejich obrázek. Hlavní změnou ve Větřní je výrazná orientace na výrobu kvalitního papíru pro časopisy a magazíny, po němž je velká poptávka a přináší zisk.
Podle Mladé fronty Dnes, redakce
OLŠANSKÉ PAPÍRNY PO ZTRÁTĚ VYKÁZALY ZISK
Akciová společnost Olšanské papírny, třetí nejvýznamnější papírenská firma v České republice, vykázala loni podle zatím neauditovaných výsledků hrubý zisk 32,16 mil. Kč po ztrátě 98,14 mil. v roce 2000. Předběžné hospodářské výsledky zveřejnilo vedení Olšanských papíren na podnikových internetových stránkách. Olšanské papírny v roce 2001 takřka zdvojnásobily své tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, a to z 986,9 mil. Kč v roce 2000 na 1,93 mld. Kč. Výroba papíren loni meziročně vzrostla z 33 265 tun na 72 478 tun papíru. Zhruba 65 % produkce firma loni exportovala zejména na západoevropské trhy. Na konci roku 2001 měly Olšanské papírny základní kapitál 157,28 mil. Kč a jejich vlastní kapitál obnášel 36,58 mil. Kč.
Podle Zlínských novin, redakce
BIOCEL ZVYŠUJE VÝROBU, ALE POKLES ZISKŮ NEZASTAVIL
Biocel Paskov, který před rokem převzala rakouská firma Heinzel Pulp and Paper, sice zvyšuje výrobu buničiny, vydělává však čím dál méně. Už loni podniku spadl zisk z předloňských 732 mil. na pouhých 64 mil. Kč. Letos čeká dokonce ztrátu. Biocel se přitom chystá vyrobit rekordní množství 260 tis. tun buničiny. Loni byly jeho tržby 3,8 mld., letos čeká pokles na
3,6 mld. Kč. Na výsledcích Biocelu se pravidelně odrážejí cenové výkyvy na světových trzích. Loni ceny buničiny klesly téměř o třetinu, k tomu se na hospodaření firmy, jež 90 % produkce vyváží, podepsala silná koruna. Biocelu se přitom loňským začleněním do rakouské celulózko-papírenské skupiny rozšířily exportní možnosti. K jeho tradičním vývozním teritoriím, jako je Itálie, Německo, Slovinsko, Řecko, Francie, Slovensko či Belgie přibyly Čína, Egypt, Izrael a Maroko. Mateřská skupina Heinzel Pulp and Paper je hlavně obchodní firmou, loni prodala přes 1,4 mil. tun produktů buničiny a papíru v hodnotě přes 690 mil. eur. Sama má jen dva výrobní závody, kromě paskovského Biocelu loni koupila také celulózku a papírnu v rakouském Pölsu, tamní produkce buničiny je o něco málo vyšší než v Paskově.
Podle Mladé fronty Dnes, redakce
SERVER SILVARIUM.CZ OBDRŽEL “OCENĚNÍ TOP AGRIS 2002”
Internetové servery využitelné pro podnikání v agrárním sektoru se hodnotí v rámci projektu AGRIS řešeného na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Druhé kolo hodnocení proběhlo v období na přelomu prosince a ledna. Hodnocené servery byly rozděleny dle jejich zaměření do 28 sekcí. Hodnocení probíhalo ve všech sekcích stejným způsobem. Hodnocena však byla vzhledem k různému zaměření každá sekce samostatně. Při hodnocení spolupracovalo 1485 studentů Provozně ekonomické, Agronomické a Lesnické fakulty ČZU v Praze, kteří v tomto období absolvovali vybrané předměty vyučované Katedrou informačních technologií.
V sekci Lesnictví získal první místo server Silvarium.CZ. Další kolo hodnocení WWW serverů pro podnikání v agrárním sektoru proběhne za 12 měsíců.
Podle Silvaria.CZ, redakce
STÁTNÍ PODNIK LČR JEDNAL S ORGANIZÁTORY ŠESTIDENNÍ
Lesy České republiky jednaly 17. 4. v Liberci již počtvrté s organizátory Šestidenní motokrosové soutěže ENDURO 2002. Schůzky se zúčastnili zástupci oblastního inspektorátu Liberec, jablonecké a ještědské lesní správy a zástupci organizátora ISDE Jablonec. Řešili otázky spojené s umístěním soutěžních tras na pozemcích obhospodařovaných LČR. Podle návrhu, který předložili organizátoři soutěže, by závody měly probíhat na 20 km lesních cest a na 7 km úseků vedených lesními porosty. Pracovníci LČR tyto návrhy překreslili do lesnických map a připravili svá stanoviska k tomu, kde s navrženou trasou mohou LČR souhlasit z hlediska ochrany přírody a nezbytnosti minimalizace škod. Zároveň formulovali svá zamítavá stanoviska k těm úsekům, kde hrozí mimořádné poškození přírody nebo značné hospodářské škody.
Zkušenosti s pořádáním motokrosových soutěží v prostředí lesa jednoznačně dokazují, že závodní stroje a pohyb desetitisíců diváků působí v lesních porostech a na lesních cestách značné škody. Jedná se zejména o vytváření erozních rýh, oděr stromů a jejich kořenových náběhů a další škody na porostech.
Lesy České republiky mají v této souvislosti velmi negativní zkušenosti z důsledků motocyklových soutěží CROSS COUNTRY (6. a 7. 10. 2001) a ENDURO (13. a 14. 10. 2001). Jejich pořadatelé se zavázali, že odstraní způsobené škody. Svůj slib nesplnili a dosud neuhradili ani statisícové pokuty, které jim za porušení lesního zákona při těchto soutěžích vyměřil referát životního prostředí okresního úřadu v Jablonci nad Nisou.
LČR na základě předchozích zkušeností od-hadují, že by škody na lesních porostech a cestách způsobené závodníky a diváky v rámci připravované “Šestidenní” mohly v rámci původních navržených tras dosáhnout v závislosti na momentálním průběhu počasí výše až 10 milionů korun. Státní podnik LČR bude v této souvislosti od pořadatelů “Šestidenní” požadovat dostatečné finanční garance na zahlazení vzniklých škod a to buď formou kvalitního pojištění nebo složení dostatečně vysoké kauce, z níž by případné škody byly hrazeny. LČR zároveň nepovolí vedení závodních tras na těch úsecích, kde by došlo k závažnému poškození přírody.
Podle tiskové zprávy V.I.A. PRAHA, a.s., redakce
ROZBÍHÁ SE VÝZKUM VYUŽITÍ tlustých SORTIMENŮ
Na světovém dřevařském trhu je velmi omezená a specializovaná poptávka po tlustých sortimentech jehličnatého dříví, ale v evropských lesích se jejich zásoba zvětšuje. Tak např. v Rakousku se do roku 2016 zdvojnásobí, těžba výřezů o středním průměru přes 50 cm by se měla zvyšovat o 80 % ročně. Největší posun do vyšších tloušťkových tříd (o 190 %) nastane v selských lesích. Především je proto nutno zabránit dalšímu nárůstu této disproporce a postupně ji snižovat, a to i za pomoci lesnického a dřevařského výzkumu, na jehož rozhraní vznikla v této oblasti při zadávání výzkumných projektů mezera. Cesty k souladu nabídky a poptávky totiž nelze najít snadno. Např. pro zkrácení doby obmýtí ze 120 na 80 let by se musela odhadem po 40 let zdvojnásobit těžba a trh by se zaplavil nežádoucím sortimentem. Výnosové hledisko přitom mluví podle JÖBSTLA (BOKU Vídeň) při dnešních cenových relacích proti zkracování doby obmýtí, přičemž objemový přírůst hraje větší roli než hodnotový přírůst. A cenné smrkové výřezy o středním průměru 50 cm se podílejí jen 23 % na objemu kmenů o výčetním průměru 60 cm. Současná ekonomika těžby a dopravy mluví ovšem ve prospěch silnějších sortimentů (podle známého vztahu kusy/objem - čím větší počet slabších kmenů na 1m3, tím vyšší náklady). Významnou roli hraje podle TEISCHINGERA (BOKU) také obchodní válka mezi uživateli masivního dřeva a lepených i jiných konstrukčních polotovarů a plastových materiálů. Rozdíly v technických vlastnostech dřeva z kmenů různé tloušťky si vynucují výzkum a vývoj i v dřevařských oborech. Pro výrobu kvalitního papíru lze např. využít poznatku, že vnější dřevo tlustých kmenů má zvlášť dlouhá vlákna, a hodí se tedy při recyklaci starého papíru jako příměs. Nové aspekty - často ve prospěch vyššího mýtného věku porostů - přinášejí i ekologické a společenské nároky na les. Hledisek je tedy mnoho, ale v žádném případě by se nemělo v lese vyrábět dřevo, které nenajde odbyt. Mohlo by to vést až ke zhoršení zdravotního stavu porostů, v krajním případě, ke zvyšování počtu “doupných” stromů. Podle SPÖRKA (BOKU) je účelné pěstovat tlusté sortimenty jehličnatého dřeva jen na úrodných půdách v klimaticky příznivých oblastech. Tím spíše je nutno využít dnešních komunikačních možností pro zlepšení marketingu.
Österreichische Forstzeitung, 4/2002, Čk
PŘIROZENÁ OBNOVA V HORSKÝCH LESÍCH
Také v horských lesích se musí pěstování lesů přizpůsobit specifickým stanovištním podmínkách, dřevinám a funkčnímu poslání jejich porostů. Účelnost využívání přirozené obnovy při delších obnovních dobách poněkud omezuje - v porovnání s jinými oblastmi - orientaci na aktuální požadavky dřevařského trhu. Některé empirické pěstební postupy je nutno znovu prověřit a podle potřeby podložit výzkumem, který v tomto oboru pochopitelně trvá delší dobu. Protože rok 2002 byl vyhlášen za “Rok hor”, považovali pořadatelé tradičních “Mariabrunnských pěstebních dní” (14.-15. 3.) za vhodné věnovat podstatnou část jednání postupu prací Spolkového výzkumného lesnického ústavu a lesnické fakulty vídeňské University půdní
kultury (BOKU) na společném výzkumném programu, věnovaném samoregulační schopnosti neobhospodařovaných ochranných lesů. V hospodářském lese lze využít jen omezený počet poznatků, většinou “staronových” (o periodicitě plodnosti dřevin, o délce obnovní doby, o vlivu zvěře na zastoupení dřevin apod.). Z dalšího průběhu “Pěstebních dnů” bude ÖF postupně uveřejňovat vybrané příspěvky.
Österreichische Forstzeitung, 4/2002, Čk
ŽÁDNÉ PENÍZE Z FOND EU PRO LESY?
Jak konstatovali lesničtí účastníci zimního sněmování ekosociálního fóra, které se konalo 13. února 2002 v Lesnickém spolkovém výzkumném ústavu (Vídeň-Mariabrunn), neexistují žádná pravidla pro financování programu NATURA 2000 a nejsou dostatečné finanční prostředky na podporu lesního hospodářství. Bude proto nutné, aby zástupci tohoto odvětví při všech dalších jednáních s EU-GD pro zemědělství vystupovali mnohem energičtěji a dožadovali se spolupředsednictví v komisích. Zástupce Finska navrhl, aby se delegáti zainteresovaných zemí pro Světový lesnický kongres v r. 2003 v Quebecku začali neprodleně společně připravovat. Předtím se ovšem musí v Rakousku (kde má být 27. února t.r. přijata novela lesního zákona) sjednotit názory na některé zásadní otázky: např. “zelení” zastávají názor, že deregulace je v rozporu s principem trvalostního hospodaření - ale zajišťuje silnější regulace skutečně vyšší stupeň trvalosti?
Österreichische Forstzeitung, 3/2002, Čk
KDO LÉPE HOSPODAŘÍ V ČESKÝCH LESÍCH?
V programu lesnického dne zimního sněmování ekosociálního fóra ve Vídni-Mariabrunnu porovnával 13. února tr. Martin CHYTRÝ z MZe ČR hospodářské charakteristiky státních a soukromých lesů. Hodnocení vyznělo lépe pro státní lesy (v roce 2000 vykázaly zisk 406 Kč/ha, největší zátěží byly přitom vysoké personální náklady), i když se v posledních třech letech
hospodářské výsledky soukromých lesů zlepšily (343 Kč/ha, nejlepší z nich až 368 Kč /ha). Obecní lesy vykazují v průměru 230 Kč/ha. To vyústilo v závěr: z 63% podílu státních lesů na celkové rozloze nepodporovat žádnou další privatizaci (soukromé lesy zaujímají 22,1 %, zbytek patří městům, obcím a družstvům, církevní lesy o rozloze 170 tis. ha dosud nebyly restituovány).
Majitel restituovaných lesů Jerome COLLOREDO-MANNSFELD v diskusi poukázal na to, že se při hodnocení tak trochu sčítají hrušky s jablky, že soukromé vlastníky mj. zatěžuje nutnost oprav budov, které v minulosti nebyly soustavně udržovány. Majitel rozsáhlých lesů v Čechách a v Německu Karl SCHWARZENBERG kritizoval přehlížení hospodářského aspektu stavu lesů, které musí mít při delším trvání katastrofální důsledky. Chtěl by hospodářsky volně dýchat bez brzdícího vlivu byrokratických zásahů “svatým duchem zvlášť osvícených lesníků z úředních míst”. Zvlášť kriticky posuzuje, že se oddělilo obhospodařování a vlastnictví státních lesů. V dodavatelských akciových společnostech je mnoho přátel “získání rychlých peněz”, což stavu lesů vždy neprospívá.
Österreichische Forstzeitung, 3/2002, Čk
OCHRANA PŘÍRODY - PROSTŘEDEK NEBO CÍL?
NATURA 2000 se znovu osvědčuje jako spolehlivý prostředek prohlubování příkopů mezi uživateli a ochránci přírody. Přitom obě strany nešetří námahou, aby před veřejností přesvědčivě proklamovaly ochotu a nutnost vzájemné spolupráce. V praxi bohužel všechno vypadá jinak: nepochopení, nedorozumění, nedostatek informací, kompetenční zmatky, soupeření o dotace, někdy i jazykové bariéry. A jaký je výsledek vzájemných bojů o moc mezi uživateli a ochránci přírody? Ochrana se osamostatnila, stala se sama cílem: jde jí o to, získat co největší rozlohy chráněných ploch, co nejvíc obohatit seznam chráněných druhů a ekotopů. Proč vlastně Natura 2000 počítá jen se vstupním scénářem a nepodporuje snahu o výstup ze seznamu ohrožených druhů a stanovišť? Nemělo by být jejím dlouhodobým cílem, aby ohrožené jednotky již nepotřebovaly ochranu a jejich seznam se zmenšoval?
Pro takový pragmatismus ovšem ještě není zralá doba, zatím naopak devastace přírody namnoze razantně pokračuje. Přesto by se vyplatilo pracovat nejen s přímými a nepřímými sankcemi, ale také s pozitivní motivací - s odměňováním prokázaných zásluh o vyškrtnutí ohrožených druhů a lokalit z červeného seznamu!
Österreichische Forstzeitung, 2/2002, Čk
ŽLUTÉ BRÝLE ZLEPŠUJÍ VIDĚNÍ V LESE
V lesních porostech, vnímáme-li je jako pracovní prostředí, hraje světlo klíčovou roli. Neexistují pro ně však žádná zákonná vymezení. V lese převažují zhoršené světelné podmínky, měnící se s denní dobou a počasím, které mají nepříznivý vliv zejména na kontrastní vnímání. To způsobuje při práci zvýšenou zátěž očí, vede k únavě zraku, ovlivňuje nepříznivě plnění pracovně kvalitativních požadavků a zvyšuje riziko pracovních úrazů, příp. havárií, zejména při vykonávání těžké fyzické práce, ale i u psychicky náročných činností. Týká se to lesníků, lesních dělníků a operátorů lesních strojů. Ochranná síťka na helmě dřevorubců tuto situaci ještě zhoršuje.
Účinnou pomoc poskytují brýle se žlutým zbarvením skel. Vyplývá to ze studií oboru lesní hospodářství a životní prostředí Vysoké školy v Göttingenu, jimiž se škola zabývá již od roku 1991. Použití ochranných brýlí se žlutými skly pomáhá překvapivě ke zlepšení základních světelných parametrů pracoviště, zvyšuje kontrastnost prostředí a tím i jistotu při pohybu (snižuje riziko klopýtání, poranění očí ap.). Tato levná pomůcka by měla být zařazena do budoucna mezi pracovní ochranné pomůcky pro práci v lese.
Podle Forst Technik 1/2002, Šve
TOPOLOVÉ ENERGETICKÉ PLANTÁŽE
Soukromý zemědělec Josef Zelinger z Rakouska (Wippenham, Horní Rakousko) se již mnoho let angažuje pro obnovitelné zdroje energie. Dokazuje, že pěstování a využívání energetické biomasy může být stejně tak ekonomicky, jako i ekologicky přínosné. Více než 15 let se zabývá pěstováním energetických plodin na své zemědělské půdě. Nejprve dělal pokusy s různými rychle rostoucími dřevinami, pěstoval řepku olejnou, slunečnici a miscanthus. Dnes pěstuje na 40 ha, z celkové plochy 55 ha, topolové energetické porosty, které slouží jako přírodní zásobárna energie. Energetická plantáž je založena výsadbou 10 - 15 tis. topolových řízků na 1 ha, které získává z vlastní matečnice. Po 5 - 6 letech je porost sklizen a již po 1/2 roce dosahují nové výmladky výšky 1 m. Při tom jsou plochy hnojeny pouze dřevným popelem z vlastní kotelny. Z 1 ha těží ročně cca 10 tun suché dřevní substance ve formě štěpek. Štěpky prodává z větší části do tepláren a jiným odběratelům v okolí. Teplo pro svoji farmu získává výhradně z vlastních štěpek.
J. Zelinger je všestranně aktivní propagátor myšlenky energetické soběstačnosti. Je zakladatelem a prezidentem I.N.E.e.V. (Mezinárodní svaz pro podporu využívání energetických rostlin), bojuje za využití obnovitelných zdrojů energie. Na své farmě vytvořil vhodné podmínky pro různé doprovodné a propagační aktivity. Jedenkrát měsíčně organizuje např. “kulatý stůl energetiky”, kde umožňuje účast všem zájemcům. Kulatý stůl je stále hojně navštěvován a dává prostor pro diskusi a nové ideje. V posledním roce navštívilo Loryhof ve Wippenham cca 5000 návštěvníků. Pro další rok má J. Zelinger připraveny další náměty a projekty. Jedním z nich je záměr vyrábět elektrický proud pro potřeby farmy z vlastních energetických zdrojů.
Podle Energie-Pflanzen 6/2001, Šve
VÍDEŇSKÝ LES MÁ BÝT BIOSFÉRICKÝM PARKEM
V Lesnické práci č. 10/01 jsme uveřejnili krátkou zprávu o tom, že z Vídeňského lesa nebude národní park (Holzkurier 32/01). Nyní se můžeme dočíst (Holzkurier 12/02), že dolnorakouský hejtman E. Pröll a vídeňský starosta M. Häupl hodlají k tisíciletému jubileu Vídeňského lesa a k 120. výročí jeho záchrany J. Schöffelem uhájit toto cenné území před stálými útoky na jeho osídlení. Do dvou měsíců připraví tito dva pánové projekt na biosférický park, který má zajistit další existenci Vídeňského lesa, garantovat možnosti jeho využití k rekreaci obyvatelstva Vídně a cest v něm pro cykloturistiku a nepřipustit výstavbu domů a silnic.
Holzkurier 12/02, Proch
PROGNÓZA RŮSTU PODÍLU PŘETLOUSTLÉHO DŘEVA DO ROKU 2016
Prognóza předpokládá, že se podíl stromů s výčetní tloušťkou nad 50 cm zvýší z 18,5 % na 29,3 %. Celkové zvýšení zásob smrku a jedle o 20 %, ale naproti tomu přetloustlé dřevní hmoty o 90 % a v malolesích o 190 %. Ovšem podíl sortimentů nad 50 cm středního průměru bude na 10 %, v současnosti 6,9 %. V absolutních číslech jde o vzestup ze 400 tis. m3 v současnosti téměř na 800 tis. m3 v roce 2016.
Holzkurier 11/02, Proch
PŘEMĚNA LESŮ Z JEHLIČNATÝCH NA SMÍŠENÉ A LISTNATÉ SLOUŽÍ TAKÉ OCHRANĚ VOD
Přeměna lesů jehličnatých na stanovištích odpovídajících lesům listnatým a smíšeným slouží také ochraně vod povrchových, podzemních i zásobování pitnou vodou. Na tuto okolnost poukázal Bavorský zemský úřad hospodaření s vodou. Listnaté porosty filtrují méně škodlivé látky z atmosféry, mohou více akumulovat dusík a odpařují méně vody, což vede k nižšímu zatížení prosakující vody škodlivými látkami. Tak např. se pod bukovými porosty pozoruje znatelně méně vymytých dusíkatých látek než pod smrčinami. Tento příznivý vliv pod smíšenými porosty stoupá s rostoucím zastoupením listnáčů. Nezávisle na tom lze přesto tvrdit, že zatížení různými látkami z atmosféry - zejména depozicemi dusíkatých látek - je stále ještě vysoké. Přibývá příznaků toho, že až doposud výborně zařazená kvalita podzemní vody pod lesem je ohrožena nasycením lesních porostů dusíkatými imisemi. Je proto naléhavě nutná trvalá ochrana vody před dusíkatými emisemi automobilového provozu a zemědělství.
AFZ/Der Wald 3/02, Proch
PRIVATIZACE PŮDY V NOVÝCH SPOLKOVÝCH ZEMÍCH ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJE
Organizace pro zpeněžení a správu půdy, s.r.o. Bodenverwertungs - und - vewaltungs GmbH (BVVG) dosáhla v roce 2001 nejlepšího výsledku za dobu své existence. Se zájemci o koupi lesa se jí podařilo uzavřít 1256 smluv zahrnujících plochu lesů téměř 60 tis. ha. V roce 2002 se má celkově privatizovat ještě větší plocha, a to 139 tis. ha. Z toho 65 tis. ha pro zemědělské využití, 70 tis. pro lesnické účely a mimo zemědělské a lesnické účely 3610 ha. Celkově zůstane ještě k dispozici 320 tis. ha.
Od poloviny roku 2001 se na biosférickou rezervaci Střední Labe převedlo příslušným spolkovým zemím bezplatně 1950 ha chráněných území a v převodu se bude v tomto roce pokračovat. V letošním roce prodá BVVG další pozemky a budovy (mimo jiné 35 mil. m2 stavebních pozemků). Celkově chce prodejem pozemků získat 289 mil. eur a na konci roku převést federaci jako přebytek 197 mil. eur.
AFZ/Der Wald 3/02, Proch
NAD BAVORSKÝM TRHEM SE DŘÍVÍM V ÚNORU 2002 SVÍTILO SLUNCE
Cenová úroveň všech rozhodujících sortimentů a dřevin byla stabilní. Poptávka, především po čerstvém smrkovém dříví, byla dobrá. Mimořádně pozitivní byl vzestup cen cenných jehličnatých sortimentů z Franků. U smrkové kulatiny nebyly proti předchozím měsícům žádné změny, kdežto poptávka po standardních délkách zůstala na vysoké úrovni - tloušťková třída 2b 67-70 eur/m3. Také u borové kulatiny zůstaly ceny beze změn. Cenné sortimenty zůstaly v průměru na úrovni minulého roku 133 euro/m3. Jako potěšitelné se označují ceny modřínové kulatiny s průměrem 179 eur/m3. Objevila se však i naprosto výjimečná cena 351 eur/m3, která nebyla k vidění po mnoho let. Ceny bukové kulatiny byly většinou vázány smlouvami a zůstaly mírně pod loňskou sezónou. Prodej dubové kmenoviny měl dobrý průběh a cena byla stabilní až mírně vzestupná. Ceny průmyslového dříví se nezměnily.
AFZ/Der Wald 5/02, Proch
NĚMECKÝ PAPÍRENSKÝ PRŮMYSL JE PLNÝ DŮVĚRY
Přes ochlazení konjunktury měl v minulém roce klidný výsledek. Po přehřátém roce 2000 se tento obor pohybuje na normální úrovni. Produkce německých papíren klesla proti minulému roku o 1,3 % na 17,9 mil. tun a obrat o 1,2 % na 12,7 mld. eur. Předpokládá se, že v tomto roce papírenský průmysl zaznamená velmi mírný vzestup, ale spotřeba papíru dále poroste. Tato naděje se zrcadlí v trvalé investiční pohotovosti papírenského průmyslu, který v letošním roce uvádí do provozu nové kapacity a další plánuje. Na pozadí hospodářské slabosti Německa se však požaduje, aby se všichni partneři v hospodářství, politice a společnosti přičinili na prolomení staré strnulosti a pomohli při tvorbě nových pružných struktur.
AFZ/Der Wald 5/02, Proch
MINISTR MOLTERER PŘEDNESL VÝROČNÍ ZPRÁVU
Rakouský spolkový ministr zemědělství, lesního a vodního hospodářství a životního prostředí W. Molterer seznámil veřejnost s výroční zprávou ministerstva za rok 2001. Prezentace výsledků hospodaření v roce 2001 se uskutečnila 14. března ve Vídni. Ministr Molterer zejména vyzvedl pozitivní bilanci nového oboru ministerstva - hrazení bystřin a lavinových území. Podařilo se splnit stanovené úkoly - vypracovat 13 500 expertiz (o 2 266 více než v roce 2000), zpracovat 80 plánů pro nebezpečné zóny (+20) a 1 141 (-71) pro stavební místa. Kromě technických opatření bylo celkem zalesněno 376 ha71 mil. eur se uhradily z kalamitního fondu. (+120), realizovala se vylepšení kultur a biologicko-inženýrská opatření. Výlohy ve výši
Rakouská strategie chráněného lesa plně odpovídá jeho rostoucímu významu (800 tis. ha, což představuje 21 % plochy všech lesů). Všichni uživatelé lesa musí být k péči o něj účinněji přitaženi - zejména obce. V novém lesním zákoně, který je k majitelům lesa velmi vlídný, je uživatelský princip zakotven, stejně jako otázka nákladů. Aby se zajistil výkon ochrany lesa, mohou v budoucnu jeho majitelé žádat o poskytnutí finančních prostředků. K tomuto účelu jsou k dispozici prostředky v programu “Rozvoj venkova” (“Ländliche Entwicklung”) a v “Kalamitním fondu” (“Katastrophen Fond”). Lesní zákon nabízí pro hrazení bystřin a lavinových území (Wildbach und Lawinenverbaung) také možnost spoluúčasti při vypracování plání a nových monitorovacích systémů gravitačních územích.
V závěru prezentace vystoupila nová představená oboru Ochrana proti přírodním nebezpečím (Schutz vor Naturgefahren) Maria Patek, která v letošním roce disponuje 1 300 pracovníky a rozpočtem 71 mil. eur. Tím se má zdokonalit management rizikových situací a výstražných systémů. Komplexní systém ochrany má nahradit dosavadní činnost dílčích úseků. K dosažení uvedených cílů je pro letošní rok zpracován podrobný plán.
Holzkurier 12/02, Proch