Archiv časopisu Lesnická práce

Jan Kozel

Vážení čtenáři,

moderní trendy pěstování a obhospodařování lesů v Evropě s sebou přinášejí i nepříjemné skutečnosti, které se začínají pozvolna objevovat.

SILNÁ KORUNA SNÍŽÍ ZISK AMATI - DENAK

Letošní zisk tradičního výrobce hudebních nástrojů, kraslické společnosti Amati - Denak sníží současný vysoký kurz koruny vůči zahraničním měnám. Vedení společnosti, která patří ke třem nejvýznamnějším výrobcům hudebních nástrojů v Evropě, předpokládá v souvislosti se silnou korunou téměř o polovinu nižší výnosy oproti minulému roku. Vysoký kurz koruny způsobuje pokles zisku především proto, že produkce jde z 90 % na export. Situaci ovlivní i časová prodleva od okamžiku vystavení faktury po faktické získání částky za prodané zboží.

Jozef Konôpka

V príspevku “Slovenské lesné hospodárstvo na dejinnej križovatke” (Lesnická práce 12/2001) sme zdôraznili veľký význam verejnoprospešných funkcií lesa pre blaho spoločnosti, vrátane potreby ich začlenenia do hospodárskeho mechanizmu. Chybou by bolo, keby sme podceňovali produkciu dreva a jeho mnohorakého využitia. Drevo a výrobky z neho sprevádzajú človeka od kolísky až po hrob. Je to surovina, na produkciu ktorej sa využíva slnečná energia, voda a živiny z pôdy. Jeho využitie v porovnaní s inými surovinami má veľké perspektívy do budúcnosti. Ide o ekologicky bezchybnú surovinu, ktorá neškodí životnému prostrediu a na konci sa môže znovu vrátiť do kolobehu látok v prírode. Pri rešpektovaní zásady “trvale udržateľného obhospodarovania lesov” je to obnoviteľná surovina, pri ktorej nehrozí nebezpečenstvo jej vyčerpania.

Přehled škodlivých činitelů za rok 2001 je tak jako v předchozích letech zpracován na základě hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby. Číselné údaje se vztahují na necelé 3/4 výměry lesů (1,9 mil. ha) v České republice. Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích, částečně jsou zastoupeny lesy obecní, soukromé a lesní družstva. Výskyt škodlivých činitelů je členěn podle okresů; pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena.

Libor Jankovský

Změněné ekologické podmínky se odrážejí i na zdravotním stavu našich lesů a volně rostoucí zeleně. Z pohledu ekologické stability lze nyní značnou část našich lesů označit za nestabilní. Z hlediska scénářů klimatických změn představují pro současné lesy vysoké riziko gradace temporárních škůdců a šíření houbových patogenů. Destabilizace lesa je rovněž důsledkem činnosti člověka. V situaci, kdy je řada lesních biocénů na okraji ekologického optima, může i minimální změna vychýlit ekosystém za hranici přirozené rezilience.

Ilja Andrš

Změny související s očekávaným oteplováním atmosféry by měly lesníky zajímat více než pracovníky jiných odvětví. Dlouhá doba růstu lesa přesahuje jednu i více lesnických generací. Lesník by měl mít možnost vidět do daleké budoucnosti. To však není možné. Měl by tedy zakládat nové porosty s přihlédnutím k případným změnám růstových podmínek. Dávat přednost dřevinám, kterým očekávané změny vyhovují. Případně těm, u nichž lze předpokládat přizpůsobení se novým podmínkám. Bylo by pochybné tvrdit předem, že případné oteplování bude mít všeobecně negativní důsledky pro les. V r. 1997 bylo v německém časopisu AFZ/Der Wald uveřejněno více článků s touto tematikou. České lesníky, kteří neměli možnost seznámit se s jejich obsahem, by mohla zajímat rozdílnost názorů cizích lesníků.

Petr Kantor, Antonín Martiník, Tomáš Sedláček

Douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) lze mj. charakterizovat jako hospodářsky nejvýznamnější introdukovanou jehličnatou dřevinu ve střední a západní Evropě. I z tohoto důvodu je jí věnována v odborném lesnickém tisku těchto zemí nemalá pozornost. Podobná situace je i v České republice, kde na stránkách Lesnické práce prezentovali své zkušenosti s touto dřevinou v poslední době např. Ing. Wolf (č. 4 a 5 roč. 1998), Ing. Dolejský (č. 11 roč. 2000) a doc. Podrázský (č. 9 roč. 2001). Předkládaný příspěvek hodnotí rozsah zastoupení, ale zejména produkční možnosti douglasky na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny.

Vilém Podrázský, Jaroslav Kobliha, Jiří Remeš, Ivo Kupka a kol.

Pozornost věnovaná třešni ptačí (Cerasus avium /L./ Moench) v českém i evropském lesnictví je dosud značná. Souvisí zejména se dvěma výraznými trendy: zájmem společnosti o lesy jako předmět celospolečenského (veřejného) zájmu a se zájmem lesního hospodářství samotného na zvyšování diverzity a kvality nabídky dřevní suroviny. V prvním případě se argumentuje záchranou a obnovou biodiverzity lesních ekosystémů (genofondu), ve druhém produkcí mimořádně cenných sortimentů při dodržení zásad trvalého či dokonce přírodě blízkého lesního hospodářství.

Vladimír Tesař

V r. 1989 bylo ve Slovinsku ustaveno hnutí lesníků usilujících o přírodě blízké obhospodařování - PRO SILVA. Hnutí dnes zastřešuje přes dvacet národních poboček po celé Evropě. V roce 1995 se k němu přihlásili i čeští lesníci založením sdružení PRO SILVA BOHEMICA, začleněným jako pobočka do České lesnické společnosti. Myšlenkovou oporou hnutí bylo pracovní společenství pro přírodě přiměřené obhospodařování lesa (Arbeitsgemeinschaft Naturgemässe Waldwirtschaft - ANW).

Adolf Schlaghamerský

Víceoperační těžební stroje lze efektivně využívat i pro výchovné těžby v probírkových porostech. Hospodárnost nasazení harvestorů v těchto případech je však podmíněna zodpovědným posouzením mnoha vlivů, které na ni působí. Pro lepší orientaci v této problematice předkládáme čtenářům Lesnické práce příspěvek, jenž přináší základní poznatky o možnostech použití harvestorů při výchovných zásazích.