ZAHRANIČNÍ LESNÍCI O OTEPLOVÁNÍ

Ilja Andrš

Změny související s očekávaným oteplováním atmosféry by měly lesníky zajímat více než pracovníky jiných odvětví. Dlouhá doba růstu lesa přesahuje jednu i více lesnických generací. Lesník by měl mít možnost vidět do daleké budoucnosti. To však není možné. Měl by tedy zakládat nové porosty s přihlédnutím k případným změnám růstových podmínek. Dávat přednost dřevinám, kterým očekávané změny vyhovují. Případně těm, u nichž lze předpokládat přizpůsobení se novým podmínkám. Bylo by pochybné tvrdit předem, že případné oteplování bude mít všeobecně negativní důsledky pro les. V r. 1997 bylo v německém časopisu AFZ/Der Wald uveřejněno více článků s touto tematikou. České lesníky, kteří neměli možnost seznámit se s jejich obsahem, by mohla zajímat rozdílnost názorů cizích lesníků.

ZMĚNY V BRANDENBURSKU

Prof. Egon Wagenknecht působil na lesnické fakultě Humboldovy univerzity v oboru pěstění lesa a výzkumu zvěře. Pro úvahu o možném vlivu oteplování na les si vybral německou spolkovou zemi Brandenbursko. V této oblasti Německa by se totiž vliv oteplování na les mohl projevit nejdříve. Dlouhodobý roční průměr srážek je zde 560 mm. Stalo se již vícekrát, že se roční srážkový úhrn přiblížil 400 mm. Stromům pak trvalo více let, než se vzpamatovaly. Dokazují to užší letokruhy. Nejvíce trpí dřeviny vyžadující více vody, smrk a buk. Kdyby se srážky snížily jen o polovinu předpovídané hodnoty - na 450 mm - bylo by to pro les už vážné. V suchých letech by tedy množství srážek snadno kleslo až pod 400 mm. Protože se předpokládá výrazný pokles srážek ve vegetačním období, byly by to již podmínky stepního klimatu. Lesníci by se tedy měli ohlížet po dřevinách, které v této oblasti buď nerostou, nebo nemají v dnešních podmínkách větší význam.

Přeměny porostů a změny klimatu

V souvislosti s trendem přibližování lesního hospodářství přírodě mají zmizet cizí dřeviny, jehličnaté monokultury se mají přeměnit ve zdravější smíšené a pokud možno vše přirozeně zmlazovat. Tento záměr ovšem může být vážně ohrožen případnou změnou klimatu. V plánu je doplnit i ve středním Brandenbursku borové monokultury výsadbou buku a dubu. Tyto dřeviny zde kdysi rostly, ale za jiných podmínek, než jsou ty očekávané. Buk bude mít lepší podmínky než dnes ve vyšších nadmořských výškách, kde může velmi vhodně zkvalitnit dnešní smrkové monokultury. Jeho budoucnost v možném stepním klimatu v Brandenbursku je však velmi nejistá. V programu pro tuto oblast by se asi také měl přehodnotit záměr snížit podíl borovice na polovinu. Borovice je z místních hlavních dřevin jediná, která by měla překonat očekávané změny klimatu. Samozřejmě by nebylo rozumné pokračovat v čistém borovém hospodářství. Plánovaný buk by ale měl být, aspoň z části, nahrazen jinou dřevinou. Z místních listnáčů jsou nejodolnější bříza a osika. Od nich se ale nemůže očekávat velký přínos. Poohlédnutí po cizích dřevinách je tedy asi nutné.

Hledání příkladných oblastí

Je velmi obtížné předpovídat jen na základě teoretických úvah. Užitečné by bylo najít oblasti, kde jsou už dnes podmínky podobné těm, které se očekávají v budoucnosti v oblasti Brandenbursko. Takovou je např. maďarská pusta. Typickou dřevinou pusty je akát, který se tam již dlouho pěstuje a poskytuje dobré výnosy. Použití akátu pro doplnění borových monokultur v Německu je pro mnoho lidí nezvyklá a u části z nich může vyvolat i odpor. Znemožní-li však změna klimatu v použití buku, nezbude nic jiného než se poohlédnout po jiné dřevině. Nemusí to být přímo akát, ale musí to být dřevina, která bude ve změněných podmínkách schopna růst.

Vodní režim

Očekávané změny klimatu vyvolávají i další problémy. Na prvním místě je zásobování vodou. V oblastech, kde bude tento bod velmi důležitý, bude asi nutné snížit zápoj už v mladých porostech, aby se snížila potřeba vody pro růst stromů. S tím vyvstávají další otázky. Jak se bude chovat buřeň? Bude možné přirozené zmlazení?

Ostré reakce

Článek prof. Wagenknechta vyvolal v Německu ostrou diskusi. Jeho protivníci mu mj. vytýkali, že napsal hororový scénář. Autor v reakci na tuto kritiku uvedl, že svůj článek napsal záměrně provokativním způsobem, aby rozvířil diskusi na vyšší úrovni. Zdůraznil, že oteplování pokračuje a pro oblast s podmínkami, jaké má Brandenbursko, to musí být zvláště varovné. Stačí jen menší pokles ročních srážek a již budou problémy. Názory jako “Ono to nebude tak zlé!” nebo “Musíme počkat, jak se věci vyvinou!” nejsou jistě zodpovědné. Autor dále zdůraznil, že při své úvaze vyšel z nejhorší varianty. Tak se ale musí postupovat vždy, má-li se předejít vzniku škod.

FINSKÉ NADĚJE

Optimističtěji pohlížejí na vliv předvídaného oteplování na lesy Finové. Článek do AFZ/Der Wald napsal prof. Seppo Kellomäki z evropského lesnického institutu v Joensuu. Prognóza uvádí, že teplota by se měla nejvíce zvýšit na zemských pólech (o 5-6 °C) a nejméně na rov-níku (o necelý 1 °C). Pro Finsko z toho vychází nárůst průměrné roční teploty o 4 °C. Délka vegetačního období by se zvýšila v okolí Helsinek ze 170 na 210 dní. Na severu v oblasti Oulu ze 145 na 190 až 200 dní. Sníh by ležel na jihu 1 měsíc místo současných 4-5 měsíců, v Laponsku 4 měsíce místo dnešních 7 měsíců. Zatímco dnes ztěžují přirozenou obnovu smrku a borovice za polárním kruhem dlouhé intervaly mezi semennými roky, na jihu semení tyto dřeviny často. Lze tedy předpokládat, že oteplení usnadní přirozenou obnovu na severu země.

Zvýšení přírůstu

Oteplení a zvýšený obsah CO2 v ovzduší se projeví zvýšeným přírůstem. Modelové propočty dospívají k závěru, že zvýšená teplota by měla zvýšit přírůst na jihu Finska o 10 %, na severu o 30 %. Následovat by mělo zkrácení doby obmýtí o 10-15 %. Oteplení by mělo zlepšit podmínky pro listnaté dřeviny, které by mohly významně rozšířit oblast svého růstu směrem na sever. Oteplení by se mělo promítnout i ve skladbě fauny. Rozšíří se počty a asi také druhy býložravců. Některé druhy jako los, sob, daněk a srnčí budou profitovat z nižší sněhové pokrývky. Jižní druhy ptáků se rozšíří dále na sever a severských druhů ubude.

ZÁVĚR

Dělat závěry k úvahám o možném oteplování ovzduší není možné. Dnes nemůže nikdo předvídat vývoj na delší dobu. Lesníci nemají asi žádnou jinou možnost než připravovat lesy na případné změny. Zvláště ohrožena muže být budoucnost dřevin rostoucích na hranicích jejich přirozených areálů.

Adresa autora:
Ing. Ilja Andrš
Přimda 194, 348 06