Květen

Jan Kozel

Vážení čtenáři,

moderní trendy pěstování a obhospodařování lesů v Evropě s sebou přinášejí i nepříjemné skutečnosti, které se začínají pozvolna objevovat.

Jemnější způsoby obhospodařování vedoucí u zanícených pěstitelů až k péči o jednotlivé stromy jsou bezpochyby obdivuhodné. Majitelé a správci lesů ze západoevropských států rovněž sdílejí tento obdiv, avšak konstatují, že taková péče je u nich z ekonomického hlediska nemyslitelná. Mzdové náklady je nutí udržovat stav lesního personálu tak, aby správní náklady negativně neovlivňovaly jejich konkurenceschopnost. Činnost lesníků se výrazně racionalizuje. Výchovné zásahy jsou podmíněny především poptávkou po sortimentech z vychovávaných porostů. Pokud se výchova nezaplatí prodejem dříví, nezasahuje se. Argumenty, které hájí prodělečné probírky a hovoří o zásahu ve prospěch lesa, neobstojí.

Jemné způsoby hospodaření s důrazem na minimalizaci holých sečí vedou k výběrným principům hospodaření a neustále se prodlužující obnovní doba směřuje k nepřetržitosti. Vyšší náklady na méně soustředěnou a pracnější těžbu v těchto lesích musí eliminovat vyšší objem těžených stromů. Objemné tlusté kmeny se ale začínají na trhu objevovat stále ve větší míře a jejich nabídka převyšuje poptávku. Jak uvádějí zahraniční zdroje, v Rakousku se každým rokem bude zvyšovat těžba sortimentů tlustších než 50 cm o 80 %. Očekává se proto ještě výraznější rozdíl nabídky a poptávky.

Přesto, že ekonomická hlediska nutí i rakouské vlastníky lesů k uvážlivosti, stoupá podíl tlustého dříví v porostech i na trhu. Významnou roli v tomto nárůstu hrají selské lesy. Je tedy patrné, že výběrné principy hospodaření jsou do značné míry spojené s formou vlastnictví a účelem využívání lesa. Majitelé, kteří nejsou existenčně závislí pouze na výnosech z lesa a jeho produkty využívají jako doplněk k zemědělské činnosti, přistupují k porostům účelově výběrně.

Je jisté, že potřeba přeměn lesních porostů i jejich převodů na jiné způsoby hospodaření je nevyhnutelná z mnoha důvodů. Nikdy však nemůže být samoúčelná a je nutné počítat s dopady těchto změn na dřevozpracovatelský průmysl a zohlednit podmínky trhu. Nerespektování zpětných vazeb vede k hospodářské nedostatečnosti lesnického sektoru. Příkladem může být Slovenská republika, kde je přírodě blízká skladba lesních porostů v nesouladu se zpracovateli dřeva a slovenské lesnictví tím strádá. V Rakousku pak nutí předpovědi o zvětšujícím se přebytku tlustého dříví odborníky k přemýšlení nad jeho racionálním využíváním. Jaké to bude v České republice?