DOUGLASKA TISOLISTÁ NA ŠKOLNÍM LESNÍM PODNIKU KŘTINY

Petr Kantor, Antonín Martiník, Tomáš Sedláček

Douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) lze mj. charakterizovat jako hospodářsky nejvýznamnější introdukovanou jehličnatou dřevinu ve střední a západní Evropě. I z tohoto důvodu je jí věnována v odborném lesnickém tisku těchto zemí nemalá pozornost. Podobná situace je i v České republice, kde na stránkách Lesnické práce prezentovali své zkušenosti s touto dřevinou v poslední době např. Ing. Wolf (č. 4 a 5 roč. 1998), Ing. Dolejský (č. 11 roč. 2000) a doc. Podrázský (č. 9 roč. 2001). Předkládaný příspěvek hodnotí rozsah zastoupení, ale zejména produkční možnosti douglasky na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny.

ŠKOLNÍ LESNÍ PODNIK MASARYKŮV LES KŘTINY

Postavení a charakteristika Školního lesního podniku (ŠLP) Masarykův les Křtiny jsou naší lesnické veřejnosti vesměs dobře známy. Vznikl již v roce 1923 a je účelovým zařízením Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Tvoří jej souvislý komplex více než 10 000 ha lesa severně od Brna po obou březích řeky Svitavy. ŠLP leží v nadmořské výšce 210 m až 574 m, průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7,5 °C, v nižších polohách až 8,1 °C. Dlouholeté rozpětí ročního úhrnu srážek se zde pohybuje mezi 520 až 680 mm. Lesy ŠLP náleží k PLO 30 - Drahanská vrchovina a spadají do prvních čtyř lesních vegetačních stupňů: stupeň dubový 5,4 %, stupeň bukodubový 27,1 %, stupeň dubobukový 51,5 %, stupeň bukový 16,0 %. Zastoupení dřevin na ŠLP udává tabulka 1. Z pěstebního hlediska je při takto vyrovnaném zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin významný rozsah přirozené obnovy, který se zde v posledních letech pravidelně pohybuje mezi 30 až 50 % z celkové obnovované plochy.

ZASTOUPENÍ DOUGLASKY NA ŠLP KŘTINY

Podle údajů posledního LHP (platnost k 1. 1. 1993) je na ŠLP evidováno 434 porostních skupin se zastoupením douglasky 1 % a vyšším. Většinou se jedná o smíšené porosty s jednotlivě, popř. skupinkovitě vtroušenou (přimíšenou) douglaskou. Pouze v 41 porostech má douglaska zastoupení větší než 30 % a v dalších 8 porostech je evidována v nesmíšeném postavení (zastoupení 90 až 100 %). S redukovanou plochou 109,14 ha zde činí celkové zastoupení této dřeviny 1,1 %. Tento údaj je zajímavý mj. i proto, že zastoupení douglasky v celé naší republice je jen 0,2 % (4 280 ha ), tedy přibližně šestkrát méně než na ŠLP Křtiny.

Přehled o podílu douglasky v jednotlivých věkových stupních znázorňuje obr. 1. Výrazné rozdíly v jednotlivých decenniích mohou mj. vypovídat o “oblibě” této dřeviny v různých obdobích existence ŠLP. Více než 45 % porostů se zastoupením douglasky (49 ha redukované plochy) bylo založeno ve 20. až 40. letech minulého století (současný 6. a 7. věkový stupeň), významný podíl připadá i na první věkový stupeň. Ve zbývajících stupních (2. až 5. a 8. až 11.) se pohybují hodnoty redukované plochy douglasky mezi 1,15 ha (11. věkový stupeň) a 12,41 ha (3.věkový stupeň).

Z historického hlediska je mimořádně zajímavé, že nejstarší dosud stojící porost 331C15 na polesí Bílovice v rezervaci Kněžnice s 10% zastoupením douglasky byl založen již v roce 1844. Přitom naše prameny (Nožička 1963) uvádí, že první pokusné výsadby na území ČR spadají do 20. let 19. století a nejstarší dosud žijící douglaska byla pravděpodobně vysazená roku 1843 v Chudenickém parku, tedy mimo les.

Zastoupení douglasky v jednotlivých edafických kategoriích koresponduje s jejich rozsahem na ŠLP. Více než 91 % výměry ŠLP je zařazeno do živné, popř. humusem obohacené řady (kategorie S, C, B, H, W, D, A). Na těchto stanovištích je také evidováno 97 % plochy porostních skupin s douglaskou. Bližší údaje o zastoupení této dřeviny v jednotlivých souborech lesních typů jsou uspořádány na obr. 2.

PRODUKČNÍ POTENCIÁL DOUGLASKY NA ŠLP

Pro posouzení produkčních možností douglasky na ŠLP Křtiny byl v rámci diplomové práce jednoho ze spoluautorů tohoto příspěvku (Ing. T. Sedláček) zvolen jednoduchý postup. V 10. věkovém stupni bylo vybráno 15 porostních skupin s dostatečným zastoupením douglasky, reprezentujících spektrum stanovištních podmínek ŠLP (vesměs tedy živná řada). V každé porostní skupině bylo vybráno a očíslováno 10 douglasek s největším výčetním průměrem d1,3. U všech byla změřena jejich výška s přesností 1 m i výška nasazení zelené koruny. Výčetní průměr byl měřen ve směru S-J a V-Z s přesností 0,1 cm. Celkem bylo takto proměřeno 150 stromů ve věku 91 až 100 let. Z hmotových tabulek byl následně dopočítán objem každého změřeného stromu.

Z tohoto vzorku 150 douglasek byl vybrán soubor 16 stromů (v 8 reprezentativních porostech vždy douglaska s největším a nejmenším objemem) pro analýzu tloušťkového přírůstu. Presslerovým nebozezem byly z těchto vzorníků odebrány z východní strany ve výčetní tloušťce vývrty, které byly vyhodnoceny na Eklundově přírůstoměru v laboratoři Ústavu zakládání a pěstění lesů. Pozornost byla věnována zejména dynamice běžného tloušťkového a následně i objemového přírůstu mýtných stromů v posledních 5 letech.

Dendrometrická zjištění

Základní dendrometrická data, resp. údaje o přírůstu jsou sestaveny v tabulkách 2, 3 a 4. Z nich vyplynula řada podle našeho názoru zajímavých poznatků. V prvé řadě je třeba zdůraznit zcela mimořádný produkční potenciál douglasky v daných podmínkách ŠLP, tedy vesměs na živných stanovištích. Ve věku 91 až 100 let se zde ve smíšených porostech s douglaskou pohybovala horní porostní výška této dřeviny v širokém rozpětí 29 - 42 m a průměrná výčetní tloušťka (měřených stromů) v rozmezí 54 - 79 cm (viz tab. 2). Objem jednotlivých stromů zde při věku 90-100 let dosahoval až 9 m3, popř. i 10 m3!!

Retrospektivní analýza tloušťkového přírůstu těchto stromů potvrdila jeho dynamický průběh v období posledních 70 let. Až do věku porostu 55 let se jeho hodnoty pohybovaly v rozpětí 3,0 až 3,5 mm.rok-1 a ani v současné době ve věku 91 až 100 let neklesají pod 2,5 mm.rok-1 (viz obr. 3). To dokumentují i data sestavená v tabulce 4. Z ní je zřejmé, že běžný objemový přírůst u těchto nejobjemnějších jedinců se pohybuje v mýtném věku od 0,16 do 0,20 m3.rok-1. Jinými slovy, periodický objemový přírůst těchto jednotlivých douglasek za posledních 5 let činí obdivuhodných 0,78 až 1,00 m3!!

ZÁVĚR

Údaje sestavené a komentované výše v textu o zastoupení douglasky a jejích produkčních možnostech na ŠLP Křtiny mají především informativní charakter. Přesto potvrzují zcela mimořádný produkční potenciál této dřeviny v našich podmínkách tak, jak o tom referovali v již zmíněných příspěvcích na stránkách Lesnické práce např. Ing. Wolf (1998) a Ing. Dolejský (2000). V souladu se závěry doc. Podrázského (2001) lze na základě “principu předběžné opatrnosti” doporučit zakládání porostů s douglaskou a jejich pěstování způsobem běžným na ŠLP Křtiny, tedy zejména ve formě jednotlivě smíšených porostů.

V souvislosti s dosud uvedeným je ale třeba připomenout platnost zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde se mimo jiné uvádí: “Záměrné rozšíření geograficky nepůvodních druhů rostlin či živočichů do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy.”

Obdobné zákony zřejmě platí ve většině zemí střední a západní Evropy. Přesto se např. v Německu, lesnicky zcela jistě mimořádně vyspělé zemi, zvýšilo zastoupení douglasky z 1,1 % lesní půdy v roce 1970 na 3,3 % lesů (cca 300 tis. ha) v roce 1995 a předpokládá se zde další nárůst jejího zastoupení až na 5 % lesů. (Teuffel, Kastrup 1998, Peters 1997). Snad stojí za zmínku i další doprovodné údaje z německého tisku (Burgbacher, Greve 1996), podle nichž je douglaskové dřevo na německém trhu více ceněno (v roce 1995 v průměru 140 DM za m3) než dřevo smrku a jedle (ve stejném roce v průměru 110 DM za m3).

Autoři předkládaného příspěvku se domnívají, že i z tohoto pohledu a navíc v souvislosti s již uvedeným zcela nevýznamným zastoupením douglasky v ČR (4280 ha, tj. 0,2 % lesa) je třeba objektivně posoudit perspektivu další kultivace a pěstování této dřeviny i v naší republice.

Referát byl vypracován v rámci projektu č. 526/99/1302, který byl finančně podporován GA ČR a v rámci Výzkumného záměru LDF MZLU v Brně č. MSM 434100005.

LITERATURA

- Burgbacher H., Greve, P., 1996. 100 Jahre Douglasienanbau im Stadtwald Freiburg. AFZ, č. 20, s. 1109 - 1111.

- Dolejský V., 2000. Najde douglaska větší uplatnění v našich lesích? Lesnická práce, č.11, s. 492-493.

- Hofman J., 1964. Pěstování douglasky. SZN Praha, 254 s.

- Nožička J., 1963. Zavádění douglasky v českých zemích do r.1918. Práce VÚL ČSSR, č. 27, s. 207-242.

- Peters S., 1997. Douglasien langer unter Schirm belassen. Österr. Forstzeitung, č. 11, s. 32 - 33.

- Podrázský V., a kol., 2001. Má douglaska degradační vliv na lesní půdy? Lesnická práce, č. 9, s. 393-395.

- Teuffel K., Kastrup M., 1998. Die Douglasie in Baden Württemberg. AFZ č. 6, s. 283 - 287.

- Wolf J., 1998a. Výchova douglaskových porostů. Lesnická práce, č. 4, s. 134-136.

- Wolf J., 1998b. Jak rostl nejstarší porost douglasky u Písku. Lesnická práce, č. 4, s. 182-185.

Adresa autorů:
Prof. Ing. Petr Kantor, CSc.,
Ing. Antonín Martiník, Ing. Tomáš Sedláček
LDF MZLU v Brně, Ústav zakládání a pěstění lesů
Zemědělská 3, 613 00 Brno