POROSTOTVORNÁ FUNKCE TŘEŠNĚ PTAČÍ

Vilém Podrázský, Jaroslav Kobliha, Jiří Remeš, Ivo Kupka a kol.

Pozornost věnovaná třešni ptačí (Cerasus avium /L./ Moench) v českém i evropském lesnictví je dosud značná. Souvisí zejména se dvěma výraznými trendy: zájmem společnosti o lesy jako předmět celospolečenského (veřejného) zájmu a se zájmem lesního hospodářství samotného na zvyšování diverzity a kvality nabídky dřevní suroviny. V prvním případě se argumentuje záchranou a obnovou biodiverzity lesních ekosystémů (genofondu), ve druhém produkcí mimořádně cenných sortimentů při dodržení zásad trvalého či dokonce přírodě blízkého lesního hospodářství.

Zvyšování ekologické stability lesních porostů představuje oficiální lesnickou politiku ve většině evropských zemí. Lesnictví je v řadě zemí také pod silným společenským tlakem, majícím za cíl v lepším případě jeho “ekologizaci”, v horším pak různé zájmové skupiny využívají relativně nepříznivé situace lesního hospodářství pod záminkou environmentalizmu k různým politickým cílům. V každém případě se snahy o trvale udržitelné či dokonce přírodě blízké hospodaření v lesích stávají určující pro další rozvoj oboru. Ke dřevinám, jež se staly z výše uvedených důvodů předmětem mimořádného zájmu, patří i třešeň ptačí. Její význam jak ekologický, tak i produkční, je v naší literatuře zmiňován od poloviny 50. let, větší projekty studující různé lesnické aspekty výskytu, šlechtění a pěstování třešně jsou však nejnovějšího data. K nim patřil i projekt NAZV EP 7138 Šlechtění a pěstování třešně ptačí, díky kterému vznikl tento příspěvek, věnovaný jeho “pěstební” části. Problematika šlechtění třešně, v rámci daného projektu mnohem rozsáhlejší a náročnější, bude předmětem jiných publikací. Uveřejněných prací věnovaných třešni je dosud v naší literatuře minimum, proto je cílem autorského kolektivu poskytnout odborné veřejnosti výsledky řešení z let (1997 - 2000).

CÍLE PROJEKTU (etapa pěstování třešně ptačí)

Cíle šetření významu třešně ptačí pro lesní hospodářství a ekologii lesa (jako obor) lze tedy shrnout: vybudovat výzkumnou základnu, umožňující základní posouzení funkcí třešně ptačí v lesních porostech; založit plochy, na kterých bude možno ověřovat pěstební opatření využitelná v kultivaci porostů s vyšším zastoupením této dřeviny; vyhodnotit potenciál třešně pro zvýšení produkce lesních porostů a její hodnoty; vyhodnotit půdotvornou funkci třešně; vyhodnotit literaturu zabývající se třešní ptačí a shrnout poznatky o jejím pěstování; shrnout poznatky o pěstování třešně a jejích funkcích v lesních porostech do formy využitelné v praxi současného lesního hospodářství.

Založení výzkumných ploch

Pro studium porostotvorné a produkční funkce třešně byly využity výsledky inventarizací, provedených jako součást jiných projektů a zejména v rámci šlechtitelské etapy projektu našeho. Inventarizace a následný terénní průzkum s cílem výběru porostů s vysokým a přitom variabilním zastoupením třešně v homogenních stanovištních podmínkách byly provedeny v oblasti Křivoklátska, Karlštejnska, Mladé Boleslavi a v oblasti ŠLP Kostelec n. Č. l. Dílčími cíli této části výzkumného projektu bylo posouzení možností a aktuálního stavu přirozeného zmlazení třešně v terénních, provozních podmínkách, dále zhodnocení podílu třešně na porostní výstavbě a výhledově i sledování její produkce (růstových a produkčních procesů).

PŘIROZENÁ OBNOVA TŘEŠNĚ

Na řadě lokalit v uvedených oblastech byla studována problematika přirozeného zmlazení a možnosti přirozené obnovy třešně. Přes rozsáhlé terénní pochůzky nebyly vybrány vhodné porosty k trvalejšímu výzkumu, neboť charakter výskytu třešně to neumožňoval. Zjištěné výsledky umožňují pouze orientační posouzení přirozeného zmlazení a jeho dynamiky v dosud prozkoumané oblasti. Daný typ šetření je přitom extrémně náročný na čas a dopravu. Přesto lze uvést několik významných poznatků:

- V dosud sledovaných porostech se objevuje sporadické přirozené zmlazení třešně, na vhodných místech (v porostních okrajích, v mezerách zápoje, mimo lesní porosty). Přirozené zmlazení nebylo nikdy na větší souvislé ploše, spíše se jednalo o jednotlivě vtroušené třešně.

- V porostech, i nižšího věku, se nejmladší semenáčky objevovaly poměrně často, a to pod různými dřevinami (SM, DB, HB, BO). Nálet rychle mizí v důsledku nedostatku světla, ve starším věku (3 - 5 let) jsou jedinci etiolizovaní, nekvalitního vzrůstu. Porosty, ve kterých se nacházejí, nebyly ve stavu, aby umožňovaly prosvětlování ve prospěch třešní. Plochy nebyly v žádném případě vhodné k založení dlouhodobých pokusů. Provozní význam může mít toto zmlazení, jen dojde-li k uvolnění náletů, což je pro nízký věk původních, clonících porostů většinou nevhodné.

- Byl zjištěn i výskyt starších třešní (fáze mlazin), ovšem jen v několika málo případech. V žádném případě nebylo racionální založení výzkumných ploch pro trvalejší šetření. Jedinci byli keřovité formy, většinou ve větších mezerách zápoje i pod ním, nekvalitního vzrůstu, se silnými křivými větvemi, s narušenou apikální dominancí. Skýtají jen omezené předpoklady vzniku kvalitních jedinců.

Výhled zastoupení třešně v porostech

- Získané výsledky pozorování umožňují předpoklad následné dynamiky zastoupení třešně ptačí v porostech:

- Třešně, které se dnes vyskytují v horní etáži sledovaných porostů, pocházejí ze stádia kultur (holin), kdy byly podmínky vhodné pro jejich nálet a rychlé odrůstání. Tomu odpovídá i jejich zastoupení jako většinou dominantních jedinců v porostech jiných dřevin.

- Třešně se pravidelně zmlazují i v místech, kde došlo k narušení zápoje. Při jeho opětovném vyrovnání však vykazují nepříznivý růst. Dojde-li v krátké době ke smýcení původního porostu, mohou dát vznik i různě kvalitním jedincům porostu následného. Růstový předstih po předchozím útlaku však ve většině případů nedává záruku kvalitních kmenů.

- Zmlazování třešně se děje i pod clonou porostů, ovšem při vyšších hodnotách zápoje rychle mizí, zejména při nižším věku mateřského porostu. Při uvážení biologického charakteru a ekologických nároků třešně s její podrostní obnovou není možné počítat.

- Třešeň se v porostech objevuje nepravidelně, a třebaže se její zmlazení vyskytuje na některých lokalitách častěji, cílevědomé a pravidelné užívání přirozené obnovy třešně ptačí je značně obtížné, v provozním měřítku zřídka možné. S výhodou jej lze využít při spontánním výskytu, ale se systematickým využíváním na vhodných lokalitách lze jen stěží počítat. Systematické vytváření vhodných podmínek pro přirozenou obnovu této dřeviny je možné jen v porostech dřevin s podobnými ekologickými nároky, při uvážení způsobu šíření třešně lze s masivním zmlazováním počítat snad jen v blízkosti silných a pravidelných zdrojů semene a na velmi omezené ploše.

- Doporučit pro obnovu třešně v provozním měřítku lze spíše obohacující výsadby do kultur a náletů (nárostů) jiných dřevin. Díky rychlému růstu třešně je možno počítat se získáním dominantního postavení a vytvářením kvalitního kmene v důsledku výchovného působení ostatních dřevin.

POROSTOTVORNÁ A PRODUKČNÍ FUNKCE TŘEŠNĚ

Také nalezení vhodných porostů ke studiu porostotvorné funkce třešně činilo značné problémy, neboť charakter jejího výskytu neumožňoval zakládání výzkumných ploch v homogenních podmínkách a přitom s variabilním, odstupňovaným zastoupením studované dřeviny. Byly zatím nalezeny pouze tři vhodné porosty. Na Lesním statku Březno u Mladé Boleslavi (porost 718A7) byl v roce 1998 vybrán dospívající listnatý porost (věk zhruba 50 let), ve kterém probíhá výzkum struktury a vývoje porostu na trvalé zkusmé ploše (30 x 30 m). Zde by měla být během dalších let výzkumu zhodnocena hmotová a hodnotová produkce spolu s posouzením možných způsobů a postupů obnovy. V roce 1998 byly všichni jedinci změřeni a byla provedena fenotypová klasifikace. Sledovaných 49 stromů tvoří porost s většinovým zastoupením TR, s výskytem čistých třešňových skupin. Tomu odpovídá i poměrně malý podíl z pěstitelského pohledu velice kvalitních stromů. Jednotlivé třešně tu dosahují výšky až 35,5 m a výčetního průměru 45 cm ve věku kolem 50 let. Význam této plochy poroste až s delší dobou sledování, kdy bude možno kalkulovat přírůst a popsat posuny v sociálním postavení jednotlivých stromů. Tato šetření však přesahovala možnosti popisovaného projektu, podobná měření vyžadují krok alespoň 5 let a několik period sledování.

V rámci ŠLP v Kostelci n. Č. l. byly vytipovány dva porosty středního věku na polesí Jevany (lokalita Penčice, porosty 39A5, 38D4), ve kterých bylo vytyčeno prozatím 9 kruhových zkusmých ploch, každá o výměře 100 m2, které jsou fixovány centrálním stromem. Velikost zkusmých ploch byla takto volena záměrně, protože třešeň se v těchto porostech vyskytuje pouze jako vtroušená dřevina. Větší počet menších ploch umožňuje lépe srovnávat vliv různého zastoupení třešně na jednotlivé vlastnosti porostu. Na každé ploše byla provedena inventarizace stromového patra a změřeny a odvozeny základní taxační parametry jednotlivých stromů (d1,3, výška, výčetní kruhová základna a objem). K tomu byla vizuálně posouzena kvalita zde rostoucích třešní (křivost kmene, větvení, pěstební kvalita). Porost 39A5 (věk 52 let v r. 1991) patří do HS 446, LT 3S1, porost 38D4 (věk 42 let v r. 1991) do HS rovněž 446 a do LT 4P1.

Poznatky z Kostelce

Výsledky šetření lze shrnout:

- Třešeň zaujímá v rámci proměřovaných ploch spíše dominantní postavení, především ve srovnání s ostatními listnáči (LP, DB, OL, JS, HB, JV). Ve srovnání s jehličnany je co se týče dimenzí, spíše rovnocenná (BO, SM), nebo i subdominantní (MD).

- Tyto výsledky se týkají jak výčetního průměru, tak i výšky, výčetní kruhové základny a objemu.

- Jednotlivé stromy dosahují výšek 20 - 27 m a výčetních průměrů 20 - 42,1 cm1,91 m3). (objem

- Jednotlivé plochy mají zastoupení TR 8 - 55 % (jedinců), což umožňuje vyhodnotit vliv zastoupení třešně na zásobu porostů (při delším časovém intervalu sledování i na přírůst).

- Zastoupení třešně může zvýšit zásobu porostu (výčetní kruhovou základnu) až (odhadem, jakkoli kvalifikovaným) o 10 - 30 %, optimum je v rozsahu zastoupení TR 25 - 30 % (obr. 1),

- Při tomto zastoupení je také možno počítat s přijatelnými podmínkami pro vytváření kvalitnějších forem kmene, při vyšším zastoupení se dominantní jedinci navzájem negativně ovlivňují. Průměrná velikost výčetní kruhové základny (dimenze) individuálních kmenů je také maximální při podílu TR 30 - 40 %.

- Třešeň vyžaduje jednoznačně dominantní pozici v rámci porostu, vhodné je vytvářet a udržet mezi jedinci TR minimální vzájemný kontakt.

- Z toho vyplývá i mimořádný význam vhodné výplňové dřeviny, odpovídající stanovišti.

Vzájemné interakce jednotlivých druhů lesních dřevin si proto v budoucnu zaslouží mimořádnou pozornost.

DALŠÍ VÝZKUMNÉ AKTIVITY

V rámci představovaného projektu probíhaly i další aktivity. Předně byly založeny kultury se zastoupením třešně, nyní ve stáří dvou let. Kromě růstu je sledován vliv přihnojení, umělé mykorhizace a aplikace simulátorů při výsadbě. Rovněž byla shrnuta disponibilní literatura o pěstování třešně a vypracován realizační výstup, sumarizující dostupné výsledky výzkumu a empirické poznatky.

ZÁVĚRY

Úvodní čtyřletá etapa výzkumu umožnila soustředit dosavadní poznatky a vytvořila základnu šířeji pojatých výzkumných prací. V dalším výzkumu se bude nutno zaměřit na tři okruhy problémů spojených s pěstováním třešně:

1. Místo třešně v systémech přírodě blízkého hospodářství, s přirozeným výskytem, vývojem a s ohledy na “přirozenou” biodiverzitu lesních porostů.

2. Snahy o maximálně efektivní pěstování třešně v lesních porostech, o dosažení co nejlepších ekonomických efektů v rámci standardního lesního, trvale udržitelného obhospodařování lesů.

3. V našich podmínkách zřejmě méně časté, plantážní způsoby pěstování třešně.

Ad 1. Třešeň je v řadě případů “přirozeného výskytu” omezena na dosti extrémní stanoviště, její růst a produkce nejsou významné z hlediska produkční funkce, zato hrají mimořádně významnou roli se zřetelem na biodiverzitu lesních ekosystémů. Zajímavá by v tomto případě byla i diskuse o původnosti třešně, a tedy i jejím místě v systémech přírodě blízkého lesního hospodářství. Mezi jinými ji i Zlatník a Dostál považovali za zavlečenou, zplanělou dřevinu, určitě alespoň v českých krajích. Nabízí se zajímavá paralela s modřínem (nebo i douglaskou). Kromě toho se zejména v moravských oblastech vyskytuje v produkčních lesních typech, kde může také výrazným způsobem přispět k produkci lesních porostů a její hodnotě. Dynamika porostů se spontánním výskytem třešně bude hrát dosti významnou roli i v chráněných územích.

Ad 2. Výzkumný projekt byl přednostně zaměřen na tento typ poznatků a tento typ využití třešně v LH. Pro efektivní trh s třešní je nutný určitý minimální objem, třešeň přitom může výrazně modifikovat produkci lesních ekosystémů. Je nutné popsat systémy a technologie optimálního způsobu získání sadebního materiálu, jeho typu, využití, zakládání a pěstování porostů se zastoupením třešně. Jako optimální se přitom jeví zastoupení třešně v rozsahu 30 - 40 % jedinců, při němž tato dřevina dosahuje optimálních parametrů a stejně tak jich dosahují sledované porosty.

Ad 3. Zakládání intenzivních výsadeb třešně, lignikultur, je možné očekávat jen v minimálním rozsahu. Prozatím pro tento způsob pěstování chybějí v našich poměrech znalosti i vhodný, tzn. šlechtěný sadební materiál. Využívání standardního materiálu v čistých třešňových kulturách je většinou nežádoucí a vede k znehodnocení jeho podstatné části.

Kromě různé úrovně z hlediska ochrany přírody a životního prostředí se dané tři systémy pěstování jakékoli dřeviny budou lišit celkovým přístupem, technologickým a znalostním zázemím i ekonomickými podmínkami. Jejich vyhodnocení a posouzení míry uplatnění v lesním hospodářství ČR jsou zásadní otázky při předpokládaném významu třešně ptačí. Popisovaný výzkumný projekt pak přispěl významným způsobem k syntéze poznatků o využívání třešně ptačí u nás a k vytváření významné výzkumné základny pro další studium důležitosti této dřeviny pro české lesnictví.

Adresa autorů:
Vilém Podrázský, Jaroslav Kobliha, Jiří Remeš, Ivo Kupka, Renata Růžová, Pavel Karnet
Katedra pěstování lesů, LF ČZU v Praze
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol