VÝSKYT LESNÍCH ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ V ROCE 2001
Přehled škodlivých činitelů za rok 2001 je tak jako v předchozích letech zpracován na základě hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby. Číselné údaje se vztahují na necelé 3/4 výměry lesů (1,9 mil. ha) v České republice. Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích, částečně jsou zastoupeny lesy obecní, soukromé a lesní družstva. Výskyt škodlivých činitelů je členěn podle okresů; pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena.
ABIOTICKÉ VLIVY
Povětrnostní podmínky v roce 2001 byly pro vývoj zdravotního stavu lesa příznivější než v roce 2000. Teplotně byl rok 2001 normální, přičemž v jednotlivých obdobích docházelo k výrazným výkyvům (mírně teplé jaro, chladnější počátek léta, teplé léto, chladný počátek podzimu, velmi teplý podzim, časný nástup zimy). Srážkový úhrn byl v průměru mírně nadnormální, s poměrně vyrovnaným průběhem. Pro rozvoj většiny živočišných škůdců nepanovaly příznivé podmínky, naopak u houbových chorob je možno hovořit o opačné situaci. Poškození lesa abiotickými vlivy se proti roku 2000 dále snížilo. Uvedené se celkově projevilo relativně příznivým stavem ochrany lesa; podíl nahodilých těžeb činil přibližně pouhých 15 % těžeb celkových (ještě v první polovině 90. let minulého století se podíly nahodilých těžeb pohybovaly v rozmezí 30 - 60 %). Celková výše nahodilých těžeb v důsledku působení abiotických vlivů činila 1 272 tis. m3 (64 % stavu roku 2000). Nejvyšší objem připadl jako obvykle na vítr (974 tis. m3, 67 % stavu roku 2000). V mnohem menší míře se na nahodilých těžbách podílely ztráty způsobené suchem (157 tis. m3, 80 %), dále sněhové polomy (47 tis. m3, 30 %), poškození porostů kombinovanými nebo blíže neidentifikovatelnými vlivy (42 tis. m3, 58 %), exhalacemi (33 tis. m3, 59 %) a nejmenší objem představovalo poškození způsobené námrazou (18 tis. m3, 34 %). Polomy způsobené větrem, sněhem a námrazou byly podobně jako poškození suchem, exhalacemi a ostatními nezjištěnými příčinami nejnižší za poslední desetiletí. Největší poškození porostů větrem, sněhem a námrazou bylo lokalizováno do oblasti Českomoravské vrchoviny, Šumavy, Českého lesa, západní části Krušných hor, širší oblasti Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd. Mezi nejpostiženější okresy patřily Jindřichův Hradec (104 tis. m3), Bruntál (75 tis. m3) a Jeseník (64 tis. m3). Poškozením exhalacemi, suchem a ostatními nezjištěnými příčinami byly nejvíce zasaženy okresy Vyškov (19 tis. m3), Česká Lípa (19 tis. m3) a Karlovy Vary (15 tis. m3). Mrazem bylo poškozeno celkem 130 ha porostů (43 % proti roku 2000), z toho nejvíce na území okresů Znojmo (25 ha) a Most (19 ha).
HMYZ
Podkorní hmyz
Celkový objem evidovaného smrkového dříví napadeného kůrovci činil včetně lapáků 179 tis. m3, což představuje pokles o 40 % proti roku 2000 (297 tis. m3). Z toho samotných lapáků bylo celkem 99 tis. m3, což je zhruba o čtvrtinu méně než v roce 2000 (127 tis. m3). Z celkového objemu 179 tis. m3 napadeného dříví bylo odkorněno 50 tis. m3, chemicky asanováno 28 tis. m3 a zbytek hmoty byl včas vyvezen z lesa a zpracován na dřevoskladech. Nejvyšší podíl napadené hmoty připadal jako každoročně na lýkožrouta smrkového (Ips typographus), částečně také lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus) a lýkožrouta menšího (Ips amitinus) /dohromady 93 %/; lýkožroutem severským (Ips duplicatus) a lýkohubem matným (Polygraphus poligraphus) bylo podle evidence napadeno pouze kolem 13 tis. m3 (v roce 2000 necelých 12 tis. m3). Po-dle těchto údajů lze konstatovat, že v roce 2001 se na většině území vyskytoval lýkožrout smrkový a ostatní kůrovci na smrku v základním stavu; v průměru činil přepočet kůrovcového dříví 0,12 m3/ha smrkových porostů (rok 2000: 0,21 m3/ha). Vážnější situace stále přetrvává v Čechách v oblasti Šumavy, kde bylo na území okresů Klatovy, Prachatice a Český Krumlov celkem evidováno 42 tis. m3, tj. čtvrtina veškerého kůrovcového dříví evidovaného v ČR (rok 2000: 93 tis. m3, tj. 30 %). Většina tohoto množství je vázána na NP Šumava. V oblasti Moravy a Slezska je nejvážnější situace v Jeseníkách a jejich předhůří, kde bylo na území okresů Jeseník, Šumperk, Bruntál a Opava celkem evidováno 39 tis. m3 kůrovcového dříví (rok 2000: 71 tis. m3). Na ostatních dřevinách podkorní hmyz nezpůsobil podobně jako v řadě posledních let významnější ztráty. Objem borového dříví napadeného podkorním hmyzem činil podle evidence pouhé 2,4 tis. m3 (rok 2000: 4 tis. m3). U ostatních dřevin bylo celkem evidováno jen zhruba 0,5 tis. m3 napadené hmoty.
Listožravý hmyz
V jehličnatých porostech byl výskyt listožravého hmyzu vykázán na rozloze 4 100 ha, což představuje 95 % proti roku 2000. Obranné zásahy zamezující vzniku nebezpečných žírů byly provedeny na celkové rozloze 1 550 ha, a týkaly se výhradně pilatek na smrku (v roce 2000 nebyly zásahy ve větším měřítku uskutečněny). Výraznější poškození asimilační plochy v napadených porostech nevzniklo. Výskyt ploskohřbetek rodu Cephalcia na smrku byl evidován na rozloze 425 ha (68 % proti roku 2000). Plocha smrkových porostů napadených pilatkami (převážně pilatkou smrkovou - Pristiphora abietina) se proti roku 2000 mírně snížila (93 %), evidováno bylo 3 250 ha. Převážná většina napadených ploch se nacházela ve východních Čechách (okresy Pardubice, Ústí nad Orlicí, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou - celkem 1 900 ha) a v oblasti severní Moravy a Slezska (okresy Frýdek-Místek, Ostrava, Nový Jičín, Opava a Karviná - celkem 1000 ha). Stejně jako v minulých letech nebylo podle očekávání ve smrkových porostech zaznamenáno přemnožení bekyně mnišky (Lymantria monacha), ani smrkové formy obaleče modřínového (Zeiraphera griseana). Škůdci ostatních jehličnatých dřevin rovněž nebyli ve významnější míře zjištěni.
V listnatých porostech bylo zaznamenáno přemnožení listožravého hmyzu na celkové ploše 1 300 ha, což představuje mírný pokles (87 % proti roku 2000). Převážná většina napadené plochy byla reprezentována přemnožením obalečů a píďalek na dubech (hlavně obaleče dubového /Tortrix viridana/), podobně jako v jiných letech. Celkově bylo komplexem obalečů a píďalek slabě napadeno 1 280 ha. Výskyt poškození byl soustředěn především do oblasti střední a jižní Moravy (okresy Kroměříž, Olomouc, Brno-venkov a Uherské Hradiště - celkem 950 ha).
Z méně významných druhů listožravého hmyzu je možno zmínit několik pomístních přemnožení pouzdrovníčka modřínového (Coleophora laricella) a dále trvající přemnožení klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella), jehož intenzita se však již nezvyšovala, spíše bylo možno pozorovat mírný pokles (resp. oddálení termínu defoliace stromů).
Ostatní hmyz
Rozsah poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým (Hylobius abietis) zůstává již řadu let na relativně přijatelné nízké úrovni; v roce 2001 činil 1 900 ha6 250 ha výsadeb (rok 2000: 6 760 ha), což představuje zhruba třetinu plochy jehličnatých výsadeb v daném roce. (88 % proti roku 2000). Nejvíce postižené okresy se jako ve většině minulých let nalézaly především v západní polovině republiky (Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Rakovník, Rokycany, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Pardubice). Za účelem zamezení žírů klikoroha bylo ošetřeno
Ze savého hmyzu opět nabyly na významu korovnice zelená (Sacchiphantes viridis) a korovnice pupenová (Adelges laricis) v souvislosti s odumíráním mladých modřínů.
OBRATLOVCI
Hlodavci
V roce 2001 byl zaznamenán další pokles poškození lesních porostů hlodavci. Výskyt poškození byl evidován na ploše necelých 1 150 ha, což představuje 88 % plochy zasažené v roce 2000. Za hlavní škodlivé druhy je možno stejně jako v minulých letech označit norníka rudého (Clethrionomys glareolus) a hraboše (Microtus agrestis, Microtus arvalis). Poškození bylo soustředěno především do výsadeb a kultur. Nejvíce bylo postiženo území okresů Most, Rychnov nad Kněžnou, Svitavy, Příbram a Prachatice. Celkový evidovaný rozsah poškození je vůbec nejnižší za posledních deset let.
Zvěř
Poškození lesních porostů ohryzem, loupáním a okusem zvěří je stále neúměrně vysoké. K dispozici jsou stejně jako v předchozích letech pouze data o výši kmenových stavů, odstřelů a údaje o škodách u části vlastníků. Přestože údaje nelze považovat za objektivní, představuje vypočtená výše škod v rámci republiky zpětně za rok 2000 (36,4 mil. Kč) nárůst oproti roku 1999 (25,8 mil. Kč) o dvě pětiny.
HOUBOVÉ CHOROBY
Poměrně příznivé srážkové poměry na jaře a na podzim roku 2001 velmi významně ovlivnily výskyt, rozšíření a aktivizaci řady houbových patogenů. Pro houby vhodné povětrnostní podmínky byly na řadě míst navíc umocněny předloňským výrazným přísuškem, který oslabil dřeviny.
Listové skvrnitosti a sypavky
V roce 2001 výrazně vzrostl oproti minulým rokům výskyt plísně šedé Botrytis cinerea na semenáčcích a sazenicích lesních dřevin, a to na jehličnanech i na listnáčích; za nápadně zvýšený lze označit i rozvoj řady hub podílejících se na vzniku listových skvrnitostí. Zcela mimořádné a velmi nápadné bylo napadení listů lip po vyrašení houbou Apiognomonia tiliae. Byl zaznamenán i zvýšený výskyt dalších listových skvrnitostí (na buku působených houbou Apiognomonia errabunda, na platanu Apiognomonia veneta, na jírovci Guignardia aesculi, na vrbě Marssonina salicicola). I v tomto roce se výrazně prezentovalo padlí dubové Microsphaera alphitoides na dubech a některá jiná padlí (především Uncinula bicornis na javorech).
I v roce 2001 byl registrován hojný výskyt sypavek jehličnanů, především na borovicích, působených houbami Lophodermium pinastri a Lophodermium seditiosum. Na řadě lokalit bylo nezbytné přistoupit k preventivní ochraně některých výsadeb, resp. kultur a mlazin (především v borech severních a středních Čech). Dále byl registrován i vyšší výskyt sypavky na smrku působený houbou Lophodermium piceae, častěji zaznamenána byla i sypavka jalovce (Lophodermium juniperinum) a tisu (Sphaerulina taxi). Pokračovalo také napadení vejmutovek sypavkou vejmutovkovou Meloderma desmazieresii, především v oblasti NP České Švýcarsko. Karanténní červená sypavka borovic působená houbou Mycosphaerella pini byla prokázána ve výsadbách borovice černé na řadě míst na Moravě i ve Slezsku, v Čechách byla doložena pouze v okrasných školkách. Prozatím u nás nebyl potvrzen její výskyt na borovici lesní. Výskyt hnědé sypavky borovic působené houbou Mycosphaerella dearnesii nebyl ani v roce 2001 v ČR prokázán.
Výskyt rzí
Zvýšený výskyt rzí byl charakteristický i pro rok 2001, především se jednalo o rez jehlicovou Coleosporium tussilaginis s.l. na borovicích, rez vejmutovkovou Cronartium ribicola na vejmutovce, dále pak o rez vrbkovou Pucciniastrum epilobii na jedlích. V podzimním období bylo (především podél říčních toků) zaznamenáno mimořádně silné napadení topolů rzí Melampsora populnea, která zapříčinila předčasný opad listů.
Odumírání modřínů
Po řadě let se opět objevilo v masovém měřítku výrazné prosychání až odumírání modřínů, především v mlazinách a kulturách na nejrůznějších lokalitách v ČR. Nejvíce případů bylo hlášeno z širší oblasti Českomoravské vrchoviny a Jeseníků (okresy Jindřichův Hradec, Žďár nad Sázavou, Šumperk a Bruntál). V celorepublikovém měřítku se jednalo o několik set ha redukované plochy. Příčinu poškození modřínů je možno spatřovat v jejich oslabení abiotickými vlivy v kombinaci s napadením savým hmyzem (korovnicemi) a saproparazitickými houbami z rodu Nectria, méně pak Valsa, Phomopsis, Phoma či Lachnellula.
Houba Ascocalyx abietina, která se v roce 2000 masově objevila především na poškozených smrcích v Orlických horách, nebyla ve zvýšeném měřítku zjištěna.
Dřevokazné houby
Z dřevokazných hub je nutno především zmínit nápadnou aktivizaci václavek po předloňském výrazném přísušku. Právě václavky z rodu Armillaria (nejčastěji václavka smrková Armillaria ostoyae) se stávají v posledních letech stále častější příčinou odumření napadených stromů. Nejvíce je takto postižena oblast severní Moravy a Slezska (okresy Opava, Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek), kde dochází navíc k aktivizaci podkorního hmyzu. V porostech jehličnanů na území celé republiky zůstávají nadále významnějšími původci hnilob také kořenovník vrstevnatý Heterobasidion annosum a ranový parazit pevník krvavějící Stereum sanguinolentum.
ZELENÍ PARAZITÉ
V roce 2001 dále vzrostlo napadení dřevin jmelím bílým Viscum album, především u borovice lesní. Také škodlivost ochmetu evropského Loranthus europaeus na dubech má vzrůstající tendenci. Oba parazité ze skupiny vyšších rostlin se začínají stávat v řadě oblastí vážným problémem.
Poznámka: Předložený přehled je stručnou verzí podrobné zprávy, která jako každoročně vychází ve Zpravodaji ochrany lesa, Supplementum (vydává útvar ochrany lesa VÚLHM). Na samotný závěr děkujeme všem, kdo se podíleli na zpracování obou materiálů.
Adresa autorů:
Ing. Petr Kapitola, Dr. František Soukup, CSc., Ing. Jan Liška, Ing. Vítězslava Pešková
Lesní ochranná služba
VÚLHM Jíloviště - Strnady
156 04 Praha 5 – Zbraslav