AKTUALITY

AUTOBUSEM PO NP ŠUMAVA

Už sedmým rokem bude v letošní letní turistické sezóně turistům na Šumavě sloužit síť ekologických autobusových linek s dotovaným jízdným. Autobusy jezdí na ekologickou bionaftu (30% z řepky, 3x nižší obsah síry apod.). V loňské sezóně jich využilo sto tisíc lidí. Denně tak v průměru využívá autobusy přes 800 lidí, což znamená minimálně o 200 aut méně na šumavských silnicích. Správa parku, okresní úřady (letos nově i krajské úřady), obce i další sponzoři dotují jízdné především proto, aby zvýšili zájem o tento způsob prázdninového cestování.

Ekonomické jízdné by se totiž blížilo u některých spojů až dvojnásobku. Jen Správa v loňském roce doplatila za provoz těchto autobusů 692 tis. Kč, proto oceňuje pozitivní přístup obou krajských úřadů - Plzeňský kraj přispěje částkou 150 tis. Kč, Jihočeský 100 tis. Kč. Na linku z Horské Kvildy na Bučinu a na propagaci celého systému přispěje i letos program Phare EU.

Základní osu tvoří linka ze Špičáku a Železné Rudy přes Prášily, Srní, Modravu, Kvildu a Horní Vltavici do Kaplice pod Boubínem. Z Horské Kvildy přes Kvildu tuto linku křižuje spoj na hraniční přechod Bučina, odkud mají turisté možnost napojení na obdobný systém ekologické hromadné dopravy v sousedním NP Bavorský les (Igelbusy). Připojení na vnitrostátní dopravu umožňuje zejména linka Sušice (žel. nádraží), Srní, Modrava, Kvilda. Čtvrtý rok bude letos pokračovat provoz linky z Churáňova na Kvildu, která připojuje do systému celou oblast Zadovska (s ubytovací kapacitou přes 1000 lůžek). V jižní části parku zkrátí turistům cestu k Plešnému jezeru linka z Nové Pece na Jelení Vrchy.

Provozovatelem všech linek je opět ČSAD Sušice (vítěz výběrového řízení).

Celý systém 5 linek se rozjíždí naplno od soboty 29. června. Všechny ostatní prázdninové šumavské autobusy zahajují provoz od 29. června.

Jízdní řády budou k dispozici na všech zastávkách, vyvěšeny v obcích, kterými autobusy projíždějí, a samozřejmě i ve všech informačních střediscích NP Šumava. Informace je možné najít i na internetové adrese www.npsumava.cz

Podle tiskové zprávy Správy NP a CHKO Šumava z 12. 6. 2002, redakce

KDO ZAPLATÍ EKOLOGICKOU KATASTROFU NA HORÁCH?

Imisní poškození lesů v Orlických horách dosáhlo rozměrů ekologické katastrofy. Výzkum na zjištění neznámé příčiny a náhradu škod bude zřejmě financovat stát.

V nadmořské výšce nad 700 metrů umírají jehličnany na tisících hektarů. Ve srovnání s rokem 2000 jsou nové škody dvojnásobné. Na plochách osázených smrkem pichlavým hrozí holiny, u smrku ztepilého odumřely horní partie korun, naopak nejodolnější je kleč. Mezi poškozené vlastníky porostů patří nejen LČR, s.p., ale i soukromí majitelé Janečkovi a potomci šlechtických rodů Kristina Colloredo-Mansfeld či Jan Kolowrat Krakowský. Jan Kolowrat, kterému v Orlických horách patří 5130 hektarů lesů, odhaduje letošní rozsah poškození na svém majetku na 2000 ha.

Podle Luboše Melouna, vedoucího referátu ŽP rychnovského OkÚ, příroda pouze přirozeně reaguje na skrytý problém. Nejdříve je podle něj důležité zjistit příčinu. Nedomnívá se, že se má jednat podle standardního postupu, kdy majitelé lesa musí poškozenou část vykácet a na své náklady vysázet nové stromky. Po vypracování znaleckého posudku by stát teoreticky mohl náhradu škody vymáhat na konkrétním viníkovi. Náhradu škod by měl podle Melouna financovat stát. Problémy chce řešit lokálně, bez výsadby monokultur a založením funkčního ekosystému. Plochy se nebudou znovu zalesňovat bezezbytku. Ekologické škody potvrdili i účastníci poslední schůzky na úrovni náměstků MZe a MŽP, kteří zároveň schválili následná opatření. Ta zahrnují například inventarizaci poškození, jež vzniklo během zim 2000, 2001/2002, s odhadem výše škody, vypracování rozptylové studie. V dané oblasti se prohloubí monitoring zdravotního stavu lesů a finančně se posílí a budou se koordinovat výzkumy. Vyřešit je třeba náhrady škod vlastníků lesů.

Podle Hradeckých novin, redakce

ŽEBŘÍČEK CZECH TOP 100

V žebříčku CZECH TOP 100 obdivovaných firem ČR v roce 2002 se v oboru “Zemědělství, lesnictví, těžba dřeva a rybolov” umístily mezi prvními čtyřmi tyto společnosti: 1. Rybářství Třeboň a.s. 2. AGROFERT a.s. 3. Lesy České republiky, s.p. 4. ZÁBŘEŽSKÁ LESNÍ, a.s.

Podle Čekia, I-point, redakce

V BESKYDECH SE USADIL MEDVĚD

Už potřetí byl letos v Beskydech zpozorován medvěd. Naposledy zahlédl tuto šelmu koncem minulého týdne chalupář poblíž obce Lužná v Beskydech. Ochranáři soudí, že medvěd po zimním spánku teprve hledá klidné místo, kde by se usadil. Zatím má v lese málo potravy. Až začnou dozrávat borůvky a maliny, bude se zdržovat v nepřístupných houštinách a živit se lesními plody. Zdravý medvěd před člověkem utíká, lidé proto podle zoologů nemusí mít v Beskydech strach.

Podle MF Dnes, redakce

PO TŘECH LETECH EKOLOGICKÁ ORGANIZACE DUHA OPĚT PŘISTUPUJE K OBČANSKÉ NEPOSLUŠNOSTI

Již pět měsíců blokuje MŽP povolení pro vstup pověřených členů a spolupracovníků Hnutí DUHA do první zóny Šumavského národního parku. To by umožnilo sledovat dopady kácení na nejcennější části Šumavy a kontrolovat, zda se z nich nadále ilegálně nevyváží dřevo. Hnutí DUHA se rozhodlo, že začne stav prvních zón sledovat kvůli úřednickým průtahům i bez povolení.

Hnutí DUHA bude přitom dodržovat podmínky, které správa parku stanovila při předběžném jednání, s výjimkou ohlášení vstupu předem. Při monitoringu tak nemůže dojít k žádnému poškození přírody, například k sešlapávání rostlin.

Pověření členové a spolupracovníci Hnutí DUHA jsou připraveni zaplatit správě parku za přestupek pokutu. Ve studii, která bude výstupem monitoringu, pak zveřejní celkovou částku, kterou museli kvůli získání potřebných informací vynaložit na pokuty.

Podle zákona mají úředníci na takové rozhodnutí lhůtu jeden měsíc. Pro nepovolení vstupu do prvních zón parku chybějí věcné argumenty. Maximálně sedm osob, které budou například sčítat rostliny, mladé semenáčky nebo pařezy, totiž nenaruší chráněný vývoj lesa víc než správou povolené kácení stromů. Ministr Kužvart ve stejném případě před třemi lety rozhodl ve prospěch Hnutí DUHA s tím, že nezávislá kontrola je v tomto případě ve veřejném zájmu.

Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:

“Ministr Kužvart před třemi lety veřejnou kontrolu kácení v prvních zónách podpořil. Po té co, byly prokázány případy neoprávněného odvážení dřeva z prvních i druhých zón parku a v jednom případě dokonce krádež prostřednictvím vrtulníků, se ministerstvo snaží všemi prostředky další veřejné kontrole v parku zabránit. Bohužel pro to, abychom mohli zdokumentovat, zda správa parku opět porušuje zákony, musíme sami zákon překročit: přesto, že jsme si o povolení řádně požádali, Kužvartovi úředníci nedokázali žádost za pět měsíců vyřídit.

Je absurdní, že správa parku a ministerstvo pustí do prvních zón dřevorubce a zároveň brání vstupu těm, kteří chtějí jenom sledovat dopady kácení.”

Podle tiskové zprávy hnutí DUHA ze 7. 6. 2002, redakce

KONFERENCE MLADÝCH VĚDECKÝCH PRACOVNÍKŮ LESNICKÉ FAKULTY

24. dubna se v zasedací místnosti LF ČZU v Praze uskutečnil třetí ročník konference mladých vědeckých pracovníků (COnference of YOUng staff memberS - COYOUS 2002. V rámci prezentací odeznělo 10 příspěvků, které dokládají aktivní podíl mladých pracovníků na vědecké činnosti fakulty v nejrůznějších oborech výzkumu.

Kateřina Bímová představila práci Vliv invaze taxonů rodu Reynoutria na původní společenstva, Martin Čížek Zhodnocení převodu lesa pasečného na les výběrný v podmínkách středních Čech, Jiří Dvořák Finanční ztráty na smrkových porostech způsobené těžebně-dopravní činností, Radka Frydrychová Obnova horských lesních ekosystémů v oblasti Smědavy (Jizerské hory), Lenka Hatlapatková Dynamika porostů cílových a náhradních dřevin ve vrcholové oblasti Jizerských hor, Ivan Kuneš Přirozené zmlazení v podmínkách imisní holiny ve vrcholových partiích Jizerských hor, Petr Kuřík Modelování odtoku z přívalových dešťů - odvození povrchového odtoku, Jiří Pavlásek Proudění podzemní vody na svahu, Kateřina Pixová Sledování vývoje atributů struktury krajiny na modelovém území a Josef Flesar (Růžová - Flesar) Růst a vývoj kultur lesních dřevin ovlivněný chemickou meliorací v oblasti Žďáru nad Sázavou.

Referujícími byli jak mladí asistenti lesnické fakulty, tak i doktorandi a studenti magisterských studijních programů. Komise tvořená pedagogy LF zhodnotila příspěvky a rozhodla o ocenění tří nejpřínosnějších (1. Bímová, 2. Kuneš, 3. Pavlásek). Příspěvky dokládají, že na LF vyrůstá nadějný dorost, který bude schopen v blízké budoucnosti podstatně zvýšit úroveň vědecké činnosti na fakultě.

Doc. Ing. Vilém Podrázský, CSc.

EUROFOREST 2003

Francie usiluje o to, aby se její lesnický veletrh EUROFOREST zařadil mezi významné evropské lesnické výstavy. Proto již v této době informuje podnikatelské subjekty, že se bude ve dnech 13. až 15. června 2003 konat v soukromých lesích Saône-et-Loire v oblasti Saint-Bonnet-de-Joux třetí ročník (první byl v roce 1995 a druhý v roce 1999) veletrhu označovaného jako Evropský lesnický veletrh EUROFOREST 2003, který se chce svým pojetím přiblížit známému skandinávskému veletrhu Elmia Wood. Na poslední veletrh EUROFOREST 99 přišlo 17000 návštěvníků, aby zhlédlo při práci přímo v porostech stroje 280 značek, předváděných 210 vystavovateli. Pro příští rok slibuje Sdružení výrobců, vystavovatelů a dovozců lesních strojů (ASCODIF) ještě velkolepější podívanou, kdy mají na 120 ha výstavního areálu umístěného do hospodářských smíšených lesů pracovat (v okruhu 4 km) stroje více než 250 vystavovatelů. Vzhledem k tomu, že Francie (stejně jako ostatní západoevropské státy) byla koncem roku 1999 postižena sérií vichřic “Kurt”, “Lothar” a “Martin”, které měly za následek extrémní rozsah nahodilých těžeb, chtějí organizátoři veletrhu zaměřit následující ročník veletrhu především na stroje pro přípravu půdy pro zalesňování, prořezávky a probírky. Pochopitelně se počítá i s rozsáhlým doprovodným programem. Informace v angličtině a francouzštině (zatím však dosti kusé) jsou k dispozici na internetu, popř. si lze vyžádat propozice na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

Podle Aprovalbois, Vladimír Simanov

ÚRAZOVOST A TRŽNÍ PROSTŘEDÍ

Podle International Labour Office (ILO) je pro země, které přecházejí od plánovitého hospodářství k tržnímu, typický nárůst úrazovosti při pracích v lesích. Dosavadní bezpečnostní pravidla jsou ignorována, nová jsou vydávána velice pomalu a nejsou respektována. Bezpečnost práce tak obecně klesá, při narůstajícím počtu organizací a jednotlivců vykonávajících práce v lese. Navíc, práce vykonávají stále ve větší míře osoby bez kvalifikace, protože stěží přežívající firmy neinvestují do kvalifikace svých zaměstnanců. Výsledkem je, že stávající skupina kvalifikovaných dělníků stárne. Pozorovatelný je rovněž trend nárůstu závažnosti pracovních úrazů. Za prokázané je možno považovat i to, že drobnější zranění dělníci nehlásí z obavy o ztrátu zaměstnání. Pro drobné vlastníky lesů je pak typické, že se snaží vykonat co největší rozpětí prací vlastními silami, aniž by měli patřičné strojní vybavení, osobní ochranné pomůcky a odbornou kvalifikaci. Následkem je rovněž zvýšená četnost pracovních úrazů.

Podle Forworknet Update, Vladimír Simanov

Z CHORVATSKÉHO VÝZKUMU

Poškozování předmýtních porostů zvěří a soustřeďování dříví při výchovných těžbách má za následek nejen snížení stability porostů, ale i nižší zpeněžení dříví v pozdějších obnovných těžbách. Ekologická újma je tak doprovázena újmou ekonomickou. Chorvatský lesnický výzkumný ústav zjistil při porovnávání poškozených a zcela zdravých porostů dubu (Quercus robur, L.), že poškození porostů v období jejich růstu má za následek pozdější snížení tržeb zejména u nejtlustších sortimentů z oddénkových částí stromů. U dýhárenských výřezů to znamenalo 22% snížení tržeb oproti tržbám dosažených z nepoškozených porostů, 6% snížení u kulatinových sortimentů jakosti srovnatelné s naší III.A a jakosti III.B rovněž 6 %. Uvedené zjištění je bezesporu varující.

Podle Radovi Volumen 36, Vladimír Simanov

ŠVÉDSKÝ EXPORT V ČÍSLECH

Lesní hospodářství a průmysl zpracování dřeva se ve Švédsku podílí 17 % na celkovém objemu exportu. V národohospodářských úvahách se přitom zdůrazňuje, že tato vysoká exportní výkonnost je dosahována při minimální závislosti na importu (např. pohonných hmot). Dále je významné, že v exportu převažují komodity s vyšší mírou přidané hodnoty, papír a lepenky, jejichž podíl na exportu je 57 %, následované řezivem (22 %) a celulózou (15 %). Jen 5 % jsou zastoupeny ostatní komodity, včetně surového dříví. Pozoruhodné je, že se Švédsko podílí na celosvětovém exportu papíru, lepenek a řeziva cca 11 % a na exportu celulózy cca 9 %, přičemž plocha Švédska činí jen asi 1 % světové souše.

Podle SkogForsk, Vladimír Simanov

NÁKLADOVÉ POLOŽKY CENY DŘÍVÍ VE ŠVÉDSKU

Na ceně dříví ve Švédsku se podle sdělení lesnického výzkumného ústavu podílí 25 % příjmy vlastníků lesů, 10 % náklady na pěstební činnost a ochranu lesa, 30 % náklady na těžbu a soustřeďování dříví, 20 % náklady na transport dříví a 15 % činí náklady na správu, řízení a administrativu.

Podle SkogForsk, Vladimír Simanov

FYTOPATOLOGICKÁ ZPŘÍSNĚNÍ OBCHODU SE DŘÍVÍM

Mezinárodní obchod se dřívím se asi dočká přísnějších fytopatologických opatření. Od roku 1996 bylo totiž ve 36 státech světa zjištěno zavlečení celkem 252 druhů škodlivého hmyzu.

Podle Timber West, Vladimír Simanov

ZELENĚJŠÍ SVĚT i S KÁCENÍM LESŮ

Patrick Moore, spoluzakladatel Greenpeace veřejně promluvil v Bostonu ve zcela jiném smyslu než dříve. Podle něj může být svět zelenější než dosud, a to i při kácení více stromů. Není cestou do budoucna kácet méně stromů a využívat méně dřeva. Správnou cestou je vysazovat více stromů, což umožní jich i více pokácet a využít je. Bude to užitečnější pro lesy i pro lidstvo. Moore nyní věří, že řádné obhospodařování lesů může být spojováno s trvale udržitelným rozvojem a nemusí znamenat žádnou hrozbu pro biodiverzitu. Pro tento názor, který je blízký většině lesníků, si však Moore vysloužil u svých kolegů z Greenpeace označení Eko-Jidáš.

Podle Timber West, Vladimír Simanov

VÝRAZNĚ KRATŠÍ SUŠENÍ DŘEVA

Výzkumníci z Oak Ridge National Laboratory vyvinuli mikrovlnný systém sušení dřeva listnáčů, zkracující dobu sušení ze dvou měsíců na deset dní. Kromě snížení spotřeby energie a zkrácení času sušení je přínosem této technologie i jednodušší způsob následné nízkotlaké impregnace vysušeného dříví.

Podle Timber West, Vladimír Simanov

KAŽDÁ VÝCHOVNÁ TĚŽBA PŘINÁŠÍ POŠKOZENÍ

Podle terénních šetření prováděných lesnickou fakultou v Lublani může být při obnovní těžbě poškozeno předcházejícími výchovnými těžbami až 62 % stromů porostu. Každá těžba s následným soustřeďováním dříví přináší poškození 20 % stojících stromů. Přitom připadá 50 % na poškození nová, zbytek představuje poškození stromů, které byly již dříve jednou či vícekrát poškozeny. Na kmenovou část stromů připadá 61 % všech poškození. Soustřeďování dříví proti kopci vykazovalo o 3 % nižší poškození stojících stromů než soustřeďování po svahu. Mechanicky poškozené stromy byly napadeny hnilobou, dosahující v některých případech až do výšky 10 m, což snížilo tržby za vytěžené jehličnaté dříví o 10,4% oproti teoreticky dosažitelným tržbám.

Podle Gozdarski vestnik, Vladimír Simanov

NEJVĚTŠÍ EXPORTÉŘI JSOU I NEJVĚTŠÍMI IMPORTÉRY DŘÍVÍ

Světový objem obchodu se dřívím a výrobky z něj (surové dříví, řezivo, velkoplošné materiály, celulóza, papír, lepenky a sběrový papír) představuje přibližně 5% objemu celosvětového obchodu jako takového. Přitom obchod s papírem a lepenkami se na tomto objemu podílí polovinou, následuje obchod řezivem, představující 1/5 celého objemu, a poté celulóza a velkoplošné materiály zaujímají podíl 1/8 každý. Dvě skupiny zemí: Evropa a Severní Amerika se podílejí na světovém exportu 3/4 a tři skupiny zemí: Evropa, východní Asie (Čína, Japonsko a Jižní Korea) a Severní Amerika se podílejí na celkovém objemu importu z 85 %. Pět zemí (Kanada, USA, Německo, Finsko a Švédsko) se podílí na všech exportech více než polovinou a obdobně pět zemí (USA, Japonsko, Čína, Německo a Velká Británie) se podílí více než polovinou na celkových importech. Jen dvě země (USA a Německo) se tedy vyskytují současně mezi největšími exportéry i importéry. Ale 15 ze 20 největších exportérů je rovněž mezi 20 největšími importéry. Z celkových objemů obchodů se 3/5 uskutečňují uvnitř geografických regionů a jen 2/5 obchodů jdou mimo rámec regionů. Například v Evropě a ve východní Asii “zůstávají” 4/5 obchodně realizovaných produktů a v Severní Americe 1/2. Naopak, z bývalého SSSR, Afriky a Latinské Ameriky jde větší část produkce do jiných regionů.

Podle EFI News, Vladimír Simanov

BEZHLAVÁ TĚŽBA V AMAZONII

V Amazonii se za posledních třicet let zvýšil počet komerčně těžených druhů stromů z 20 na 300, přičemž se nyní těží i takové stromy, jejichž jiné přínosy mají vyšší hodnotu, než je cena získaného dříví. Např. jeden strom bacuri (Platonia insignis) vyprodukuje za rok tolik plodů vhodných na výrobu marmelád či zmrzliny, že jejich tržní hodnota činí 100 USD, zatímco cena dřeva celého stromu je asi 2 USD. Obdobnými znalostmi je třeba vyzbrojit místní obyvatele, aby dokázali posoudit, jaké dlouhodobé ztráty mohou utrpět při upřednostnění krátkodobého příjmu. Podobné následky však má nevědomost místního obyvatelstva i v jiných tropických zemích.

podle CIFOR Annual Report, Vladimír Simanov

POUŽITÍ A VÝHODY SYNTETICKÝCH LAN

Lana ze syntetických vláken vykazují ve srovnání s ocelovými lany mnoho výhod, ale přesto se dosud v lesním hospodářství neujaly. Při stejném průměru mají až o 1/4 vyšší pevnost, jsou ohebnější, méně se protahují a jejich měrná hmotnost je nižší než 1, takže na vodě plavou. Jejich nižší hmotnost na jednotku délky je oceňována závozníky při zatahování lana do porostu, protože namáhavost této operace tím výrazně klesá. Hlavní překážkou masového rozšíření lan ze syntetických materiálů je zatím jejich cena, která je v USA čtyřikrát až šestkrát vyšší než u ocelových lan. Přesto se ale např. při poutání nákladu na nákladních automobilech již jiných než syntetických lan nepoužívá a výrobci těchto lan očekávají další rozšiřování objemu prodeje.

Podle Forworknet Update, Vladimír Simanov

BUDOUCNOST ROBOTŮ V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

Skandinávští odborníci na lesní techniku předpokládají, že do deseti let by mohly přípravu půdy pro zalesňování, prořezávky a probírky provádět roboty. Uvažuje se s kráčejících roboech, naváděných po manipulační ploše s použitím GPS, zatímco orientace na pracovišti bude zajištěna laserovým dálkoměrem, mikrovlnnými senzory a kamerami. Vzhledem k tomu, že lesní prostředí je neobyčejně proměnlivé, neuvažuje se s naprosto autonomním provozem robotů, ale s jejich skupinovým nasazením, kdy jeden operátor bude řídit a kontrolovat celou jejich skupinu. Robot se bude totiž postupně “učit” tak, že se při prvním setkání s neznámou situací zastaví a vyšle upozorňující signál. Pak s pomocí operátora situaci zvládne. Řešení si pak uloží do paměti a další shodnou situaci již bude robot řešit sám, podle modelu uloženého v paměti. Operátor tak vlastně bude “instruktorem” robotů. V současné době existuje funkční model robota pro probírky, který má čtyři “nohy”, výšku 2 m, šířku 1,5 m a hmotnost 2,5 tuny. Pracuje tak, že vyhledá strom k těžbě, přistoupí k němu, “lehne si” na zem, aby měl co nejnižší pařez, pokácí strom směrem od sebe, odvětví ho a zkrátí při ukládání výřezů “mezi nohy”. Potom odkráčí k dalšímu stromu. Na funkčním modelu se ověřují různé typy senzorů, regulátorů, systémů dálkového ovládání, softwaru, pracovních nástrojů atd.

Podle Current Research, Vladimír Simanov

JAKÉ BUDOU LESY V ROCE 2050?

Současný stav evropských lesů lze charakterizovat nárůstem zásob (výsledek zvýšeného přírůstu, jehož příčiny jsou však z části neznámé), probíhajícími změnami druhové skladby a úbytkem výměry lesů v oblasti Středomoří následkem lesních požárů (asi o 1 % ročně). Jaký bude stav evropských lesů v roce 2050, to naznačuje použití EFISCEN (The European Forest Information SCENario model), který pracuje s daty inventarizací lesů, růstovými modely, prognózami růstových podmínek atd. Výsledky ukazují, že v roce 2050 by mohly celkové těžby dříví v Evropě dosáhnout úrovně 400 až 647 mil.m3, a průměrná zásoba na 1 ha by měla přesáhnout 200 m3. Tyto výsledky by měly být dosaženy přesto, že se pravděpodobně zvýší výměra chráněných území ze současných 4 mil. ha na 12.3 mil.ha. Dále se předpokládá, že významný podíl těžebních ploch po mýtních těžbách smrku už nebude obnovován smrkem, ale jinou dřevinou (např. v Německu se uvažuje, že 40 % těžebních ploch po mýtní těžbě smrku bude obnovováno jako bukový porost). Ani tyto postupné změny druhové skladby nesníží do roku 2050 potenciál těžeb, ale po tomto datu je nutné očekávat jeho významný pokles! Ve věkové struktuře lesů nastanou výrazné změny. Zastoupení věkových tříd do 50 let poklesne, výrazně se však zvýší zastoupení porostů nad 80 let věku a prakticky nově se objeví porosty starší 180 let (prognóza dokonce počítá i s věkovými třídami do 240 let).

Podle EFI News December 2000, Vladimír Simanov

ROSTLINY ODČERPÁVAJÍCÍ ŠKODLIVINY Z PŮDY

Universita půdní kultury (BOKU) ve Vídni vyvíjí nový - možno říci revoluční - způsob dekontaminace půdy, znečištěné zplodinami hutního, metalurgického, chemického i jiného průmyslu, dopravou, sídlištními i jinými odpady. Tradiční způsoby - odklízení a deponování, vymývání kyselinou nebo sanace ohněm jsou technicky i finančně náročné a zatížené závažným nedostatkem: půda se jimi umrtví. Metoda fytosanace kontaminované půdy s využitím solární energie by proto byla elegantním řešením.

Prvním předpokladem je výběr rostlin, které mají zvláštní schopnost akumulovat vysoké množství zejména těžkých kovů, které jsou pro jinou vegetaci toxické. V celosvětovém měřítku již bylo objeveno asi 400 takových druhů. Řada z nich patří do čeledi brukvovitých a bobovitých. Prakticky jsou důležité rychlerostoucí druhy, které produkují značnou biomasu, a ukládají v ní tudíž největší množství škodlivin. Nespornou výhodou je také to, že tyto rostliny omezují vymývání škodlivin do spodních vod. Existuje i zajímavá možnost získávat zpětně z biomasy ušlechtilé kovy (např. nikl), kterou již některé firmy v USA zkoušejí.

Dosavadní výzkum ukázal, že také jíva vykázala vysokou jímavost škodlivin, např. 116 mg kadmia a 439 mg. olova, osika až 3668 mg zinku. Podobnou vlastnost má také topol černý a osvědčily ji i některé hybridy topolů. S výhodou se dá využít i skutečnosti, že dřeviny ukládají škodliviny především v listech a že půdu dobře prokořeňují. Vedoucí projektu prof. W. WENZEL soudí, že do 5 - 6 let bude nová metoda zralá pro tržní využití

Österreichische Forstzeitung, 5/2002, Čk

INOVACE V PŘIBLIŽOVÁNÍ TENKÝCH SORTIMENTŮ

Při hledání ekologicky vyhovujících způsobů přibližování dříví vyzkoušeli v oblasti lesního závodu Braunfels pro tenké sortimenty také psí spřežení. Použili k tomu tři páry sibiřských huskies (blízkých eskymáckým psům), patřících místnímu chovateli, kteří se po zácviku velmi osvědčili, především ve špatně přístupných terénech. Svazky tenkého dříví z probírek a nahodilé těžby se upevňují k lehkému vozíku, který současně slouží k dopravě všech potřeb na pracoviště (včetně krmení pro psy). Při průměrné rychlosti asi 12 km/hod. byl směnový výkon psího spřežení za každého počasí stejný, nebo i vyšší než u přibližování koněm. Vzhledem k malé hmotnosti psů (17-26 kg) nedošlo ani na choulostivých půdách k sebemenším destrukcím. Omezujícím faktorem je pochopitelně dostupnost psího spřežení a sezónnost přibližování. Přesto je o tuto novinku zájem a na podnět z praxe již zadalo pro její další ověření několik fakult témata diplomových prací.

AFZ - Der WALD, 7/2002, Čk

CERTIFIKACE SAZENIC

Pro vývoj lesních porostů založených sadbou mají základní význam dědičné vlastnosti sazenic. Záruka vhodného původu je proto nezbytná zejména při nákupu sazenic v obchodních školkách, které mohou mít ve sjednocené Evropě pro některé dřeviny dokonce mezinárodní působnost. Levné zboží v tomto případě budí nedůvěru. Z toho důvodu se v Bavorsku a Bádensku-Würtenbersku nedávno uzavřela významná kooperační dohoda mezi školkaři a jejich odběrateli (za účasti pracovníků výzkumu).Výsledkem je způsob spolehlivé kontroly identity dodávaných sazenic, prozatím vyvinutý pro buk, klen a dub zimní i letní. Metoda se postupně zdokonaluje i pro další dřeviny, přednostně pro smrk, jedli , douglasku a olši lepkavou. Během ověřovacího zavádění do praxe od prvního pololetí r. 2002 je ještě nutno počítat s drobnými technickými nebo organizačními úpravami.

Podstatou metody je získání, označení a uchování referenčních vzorků jednotlivých proveniencí. Přidělené označení se zapisuje do certifikátu, který bude doprovázet každou další partii stejného původu od luštírny semen přes školkařský závod až ke spotřebiteli.

Namátková kontrola identity bude možná na každém článku tohoto řetězce, a to porovnáním údajů o referenčním vzorku s výsledkem rozboru, provedeného kombinací biochemické a genetické metody (na DNA), u sazenic na odebraných vzorcích pupenů.

Omezujícím faktorem by mohly být vysoké náklady takové kontroly. Tomu lze čelit jedině tím, že se metoda certifikace sazenic rychle uplatní v maximálně možném měřítku.

AFZ - Der Wald, 5/2002, Čk

ODUMÍRÁNÍ BUKU V ZÁPADNÍ EVROPĚ

V posledních letech minulého století se začala v Německu, Belgii, Francii (Ardeny) a Lucembursku epidemicky šířit komplexní choroba buku, která působí značné škody - řádově jde o statisíce m3 sanitárních těžeb. Z německých zemí a území jsou postiženy hlavně Severní Porýní - Vestfálsko, Rýnsko - Falcko, částečně Schwarzwald a Sauerland. Viditelným příznakem choroby je zpočátku vadnutí a odumírání dolních větví, později se přidá výtok slizu, borkovatění jinak hladké kůry, její odlupčivost, již na hladké kůře se často objeví stopy napadení červcem bukovým, v místech nepravé borky se v různém pořadí usadí druhotní houboví a hmyzí paraziti (hlívenka, choroše, lesan hnědý, různé druhy dřevokazů), takže mnohé stromy slábnou a posléze odumírají. Jsou to tedy vesměs škůdci, kteří byli známí již v Hartigově době, ale jejich vliv se dlouho posuzoval izolovaně. Dnes se odumírání buku považuje za komplexní chorobu, jejíhož iniciátora se prozatím nepodařilo spolehlivě určit. Někteří specialisté stále považují napadení červcem za prvotní, většina se však kloní k názoru, že i tento škůdce napadá v místech prvního výskytu jen stromy zeslabené mimořádnými klimatickými a stanovištními extrémy (sucho, mráz), které se periodicky dostavují v rozmezí 2 - 3 decénnií. Snad jen z toho by mohly vycházet úvahy o způsobu prevence.

AFZ - Der Wald, 23/2001, 7/2002, Čk

SPOKOJENOST S TRHEM S DŘÍVÍM V BÁDENSKU-WÜRTENBERSKU

Ministr výživy a venkova W. Stächele hodnotil velmi příznivě tržní sezónu 2001/02. Tak např. nejdražší kmen javoru na jedné z dražeb vynesl 13 657 eur (6265 eur/m3). Celkem se na dražbách prodalo 32 tis. m3 dřeva.

V zimní sezóně se do poloviny dubna vytěžilo 4 mil. m3, což je mnohem méně než v předešlém roce - 6,5 mil. m3. Ministr však nepovažuje zásobování pilařského průmyslu tuzemským dřívím za ohrožené, neboť vysoce hodnotné dříví, které padlo orkánem Lothar, je ještě uloženo na mokrých skladech a bude v příštích měsících odebráno průmyslem. Vyskladňování postupuje plánovitě. Z původních 4,6 mil. m3 je 95 % již prodáno a zhruba 30 % je pracováno na řezivo. Do konce roku by mělo být ještě 1,3 mil. m3 z mokrých skladů zpracováno. Když se podaří omezit rozšíření kůrovce a stabilizuje se konjunktura, mohly by se normalizovat trhy s kulatinou, předpokládá ministr Stächele.

Holzkurier, 21/02, Proch

SDRUŽENÍ DROBNÝCH MAJITELŮ LESŮ NA TRH SPOLEČNĚ

V roce 1997 dodali drobní majitelé společně 490 tis. m3, v roce 1998 to bylo již 665 tis. m3, 1999 - 795 tis. m3, 2000 - 1,047 mil. m3, 2001 - 1,513 mil. m3.

Holzkurier, 18/02, Proch

POSTOJ NĚMECKÉHO PILAŘSKÉHO PRŮMYSLU K “PŘETLOUSTLÉMU DŘÍVÍ”

V současné diskusi k tlustým sortimentům dříví se od pilařského průmyslu požaduje, aby využil šancí, které tento materiál nabízí. Přáním lesního hospodářství zejména je, aby pilařský průmysl vytvořil pro tento účel nové kapacity pořezu. Pilařský průmysl už nyní přebírá značné množství tlustého dříví. Trh a technologie jsou sice připraveny, ale vznikají značné finanční ztráty, neboť se nedosahuje příslušného cenového hodnocení tlustých sortimentů dříví, s výjimkou špičkové kvality. Pilařský průmysl je v zásadě připraven nalézt společně s lesním hospodářstvím řešení prodeje rostoucích zásob tlustých sortimentů dříví. Už v minulosti se musel vždy přizpůsobovat měnícím se požadavkům trhu.

Dále se v článku uvádí, že pozici pilařského průmyslu ovlivňuje několik faktorů: - konkurenční situace řeziva v národním a mezinárodním kontextu a ve srovnání s konkurenčními výrobky; - jednání lesního hospodářství při nabídce tlustých sortimentů a současný stav pilařských technologií. V další části se zdůrazňuje, že je třeba brát v úvahu, že poptávka po tlustém dříví se již dříve znatelně snížila. Bylo tomu tak jednak proto, že náklady na výrobu řeziva z tenkého dříví byly příznivé, jednak proto, že šířka řeziva měla zanedbatelný význam. Zavedení měřicích systémů přispělo k tomu, že podniky zpracovávající tlusté sortimenty byly vytlačeny z trhu. Pilařské svazy už tehdy upozorňovaly na to, že vysoké ceny tlustých sortimentů a zavedení měřicích systémů znevýhodňují podniky s rámovými pilami, což odbouralo značné pilařské kapacity. Tradiční výrobky z vysoce hodnotného tlustého dříví (např. truhlářské výrobky a okna) zmizely z trhu - stal se z nich méněcenný výrobek. Považuje se proto za žádoucí, aby se trh pro tyto výrobky udržel a rozvinul. Při tom ale jde o poměrně malá množství dříví mimořádné kvality.

Problémem je, že kvalita dřeva s rostoucím průměrem na tenkém konci výrazně klesá. Tlustá kulatina není tedy automaticky zároveň vysoce hodnotná. Podle informací, které jsou k dispozici, je podíl hodnotného dřeva v tlustých sortimentech jen v jednomístných procentech (s výjimkou dubu). Pořez tlustého dříví vyžaduje vyšší náklady ve srovnání s tenkými sortimenty. Vyšší využití tlustého dříví ve srovnání s tenkými sortimenty omezují často různé vady jako vyšší sukatost, sbíhavost, odlupčivost jádra, pryskyřičné závaly a hniloba.

Další části článku se zabývají trhem a výrobky z tlustých sortimentů. Především se považuje za nezbytné, aby se s ohledem na požadavky trhu udržela potřebná cenová struktura a aby se rozvinuly nové trhy na výrobky z tlustých sortimentů. Čím vznikne více impulsů na straně nabídky, tím rychleji se to podaří.

V závěru článku se zdůrazňuje, že pilařský průmysl vychází z toho, že výrobky z tlustých sortimentů mají svůj trh a další zpeněžení najdou tehdy, když se vytvoří příhodné, přiměřené a stabilní podmínky. Musí se také brát v úvahu nezbytnost srovnání takových výrobků s importovaným zbožím ze Skandinávie a východní Evropy. Vyšší ceny tlustých sortimentů, které neodpovídají kvalitě, vedou k další ztrátě trhů a brání vývoji k zlepšení jejich odbytu.

AFZ - Der Wald, 4/02, Proch

RAKOUSKO V ROCE 2001 TĚŽILO VÍCE

V uvedeném roce se vytěžilo 13,5 mil. m3 (b.k.), což bylo o 1,4 % více než v roce 2000 (13,3 mil. m3). V roce 1998 se celkově vytěžilo 14 mil. m3, v roce 1999 14,1, 2000 13,3 a v roce 2001 13,5. Průměr těžeb v letech 1996-2000 byl 14,2 mil. m3 a v desetiletí 1991-2000 to bylo 13,5 mil. m3.

Ve velkých lesích (nad 200 ha) se v roce 2001 vytěžilo o 3,7 % více - celkem 4,9 mil. m3, v malolesích (do 200 ha plochy) se jako obvykle při poklesu cen dříví těžby snížily, a to v tomto případě o 2,1 % na 6,75 mil. m3 a Rakouské spolkové lesy (ÖBf) zvýšily těžbu o 9,2 % na 1,85 mil. m3. Na celkové těžbě se Spolkové lesy podílejí 13,7 %.

Z celkové těžby v roce 2001 připadlo na pilařskou kulatinu 8,06 mil. m3, z toho 6,73 mil. m3 na pilařskou kulatinu s tloušťkou uprostřed kmene nad 20 cm a 1,33 mil. m3 na tenkou pilařskou kulatinu, 2,50 mil. m3 na průmyslové dříví a 2,91 mil. m3 na palivo. Podíl jehličnatého dříví na celkové těžbě byl 84 %, množství kalamitní hmoty se snížilo o 33 % na 2,5 mil. m3, což je 18 % celkové těžby (normální úroveň).

Ceny dříví se mírně snížily. Pilařské závody platily v ročním průměru za m3 smrku a jedle (B/2b) 73 eur, což je o 0,9 % méně než v roce 2000. Vlákninové a brusné dříví sm/jd 28,9 eur/m3 - tj. o 0,1 % více než v předešlém roce. Cena tvrdého palivového dříví stoupla o 1,4 % na 42,5 eur/m3 a za měkké dříví klesla o 0,2 % na 28 eur/m3.

Soustavně se zvyšuje množství předmýtní těžby - v roce 2001 se zvýšila o 1,5 % na 4,43 mil. m3. Za 5 let se zvýšila o 5,4 % a za 10 let o 11,6 %.

Import dřeva dosáhl v roce 2001 5,7 mil. m3 a vlastní spotřeba byla 2,6 mil. m3. Harvestory se vytěžilo 1,4 mil. m3, vyvážecí soupravy vyklidily 1,9 mil. m3, lanová zařízení 2,7 mil. m3, po zemi se přitáhlo 8,6 mil. m3.

Holzkurier, 20/02, Proch