HOUBA ASCOCALYX ABIETINA V DOTAZECH A ODPOVĚDÍCH
Václav Nárovec
Tento příspěvek navazuje na předchozí sdělení (LP 6/2001), věnované okolnostem nálezu konidiového stadia houby Ascocalyx abietina (Lagerb.) Schläpfer-Bernhard v orlickohorských smrčinách. Zahrnuje doplňující informace z literatury o předchozím rozšíření této houby na území ČR a poukazuje na rozsah nynějších aktivit pracovníků VÚLHM Jíloviště-Strnady při řešení dané problematiky. Je koncipován jako odpovědi na následující tři dotazy:
ŠLO O PRVNÍ NÁLEZ TÉTO HOUBY NA SMRKU V ČESKÉ REPUBLICE?
Na uvedenou otázku lze odpovědět, že pravděpodobně ano! Vysokoškolská učebnice Lesnická fytopatologie (Černý 1976, s. 144 - 145) uvádí:”Je velmi pravděpodobné, že houba Scleroderris lagerbergii Gremmen (synonymum pro Ascocalyx abietina) je v ČSSR dosti rozšířena, avšak dosud byla přehlížena.” Její výskyt je zde spojován především s odumíráním borovic. Ačkoliv přítomnost houby Scleroderris lagerbergii na uschlých či usychajících větvích borovice lesní a borovice černé byla v letech 1959 a 1960 uváděna i v zahraničních pramenech (Donaubauer 1960), je to především popis mykoflóry, který dnes může vyvolávat pochybnosti, zda se již tehdy skutečně jednalo o průkazné nálezy Scleroderris lagerbergii na našem území (nesouhlasí rozměry výtrusů). Druhou indicií, která podporuje domněnku, že se v roce 1960 ještě nejednalo o faktický nález této houby, je skutečnost, že spoluautor citované práce označuje teprve až následný nález imperfektního stadia této houby za prvotní na území ČR. Uskutečnil se 3. května 1972 v lesní školce Březina (LZ Nepomuk) a týkal se tříletých sazenic borovice lesní (Uroševič a Jančařík 1973a, 1973b, Jančařík a Uroševič 1973).
Soukup a Pešková (2000) poukazují na referát ze semináře Pěstování porostů borovice lesní (Jančařík 1988), podle kterého byly v 80. letech minulého století plodnice houby Ascocalyx abietina nalezeny také na kosodřevině v Krkonoších, tedy opět na borovicích. Lokvenc, Vacek a Štursa (1996, s. 257) v této souvislosti uvádějí, že houba Scleroderris lagerbergii způsobovala v Krkonoších rozsáhlé odumírání výhonů kleče horské. Kulminaci poškození kleče upřesňují na období let 1982 až 1984. Krátkou zmínku o domnělém zjištění Ascocalyx abietina v Orlických horách pak uvádějí ještě Vacek a kol. (2000, s. 44), když se odvolávají na ústní sdělení Ing. Miloše Duška (ÚHÚL - pobočka Hradec Králové), podle kterého měla být přítomnost této houby na smrku ztepilém zjištěna již v roce 1986. Z osobní komunikace s Ing. Milošem Duškem nicméně vyplývá, že v tomto případě došlo k nesprávné interpretaci tehdy vysloveného podezření na přítomnost hub z rodu Ophiostoma u smrků, postižených žloutnutím jehličí a zimním vysycháním. Dále např. Zlatník a Hubený (2001, s. 126) datují napadení smrkových letorostů houbou Ascocalyx abietina v regionu Hrubého Jeseníku obdobím let 1998/1999. Ani tato informace, publikovaná v oblastním plánu rozvoje lesů (OPRL), však nemůže být potvrzena průkazným nálezem této houby, tj. doložitelným mikroskopickým rozborem vzorníkových větví (osobní sdělení Ing. Vincence Zlatníka ze dne 8. 2. 2002). Nicméně jde o sdělení, která potenciální přítomnost houby Ascocalyx abietina u nás spojují se smrkem ztepilým jako s hostitelskou dřevinou.
Nevyplynou-li proto z hlubšího studia tuzemské odborné literatury nová fakta, která by poukazovala na předchozí zjištění přítomnosti houby Ascocalyx abietina na našem území (což může být velmi pravděpodobné i u nejstarších pramenů, uvážíme-li, že Brunchorst popsal imperfektní stadium této houby již v roce 1888, resp. 1887), pak nález prof. Hardy Pfanze (Universität Essen) ze dne 15. 6. 2000 můžeme zatím označit za prvotní zjištění konidiového stadia Ascocalyx abietina na smrku jako hostitelské dřevině na našem území (Nárovec 2001).
ZE KTERÝCH PRAMENŮ MŮŽE LESNICKÁ PRAXE ČERPAT INFORMACE O ASCOCALYX ABIETINA?
Na determinaci této houby ve smrčinách Orlických hor se během června až srpna 2000 spolupodílela řada odborných pracovišť (Lesní ochranná služba útvaru ochrany lesa VÚLHM Jíloviště-Strnady, fytopatologická laboratoř Ústavu ochrany lesa a myslivosti LDF MZLU v Brně aj.), včetně odborníků ze zahraniční (např. Cech a Krehan 2000a, 2000b). Intenzivní průzkumné práce proto již v závěru srpna 2000 dovolily zainteresovanou lesnickou veřejnost (vlastníky lesa v zájmovém regionu) informovat o nových poznatcích na odborném semináři Lesnické hospodaření v imisní oblasti Orlických hor. Následně byla nejširší lesnická veřejnost se základními informacemi o Ascocalyx abietina a o jejím nálezu v Orlických horách seznámena prostřednictvím LP 10/2000 (Soukup a Pešková 2000), č. 6/2001 (Nárovec 2001) a č. 5/2002 (Jankovský 2002).
V roce 2001 o kolonizaci letorostů smrku ztepilého i pichlavého houbou Ascocalyx abietina referovali pracovníci Lesní ochranné služby (LOS) na řadě regionálních i celostátních akcí - např. na 25. setkání lesníků tří generací (10. dubna 2001) na téma “Nebezpeční škodliví biotičtí činitelé v lesním hospodářství a zemědělství” s přednáškou “Současný význam houby Ascocalyx abietina a její rozšíření ve vysokohorských smrčinách” (Soukup 2001; v tisku). Pro provozní praxi nejdůležitější závěry studia této houby kompletují i ostatní dokumenty a materiály, vydané LOS v průběhu roku 2001. Je to zejména přílohový leták, uveřejněný v LP 10/2001 (Soukup a Pešková 2001a). Ve Zpravodaji ochrany lesa, věnovaném výskytu lesních škodlivých činitelů v roce 2000 a jejich očekávanému stavu v roce 2001, byla mimo jiné otištěna i mapa ČR, zaznamenávající exaktně prokázaný výskyt houby Ascocalyx abietina na smrku během roku 2000 (Soukup a Pešková 2001b, s. 50).
Uvedený přehled domácích prací, týkajících se daného tématu, není zdaleka kompletní. V řadě prací i jiného odborného zaměření, než je lesnická fytopatologie či ochrana lesa, lze nyní nacházet dílčí ohlasy na předloňský nález Ascocalyx abietina v Orlických horách (např. LP č. 11/2001, s. 495). Pro hlubší studium mohou být využitelné i některé další práce, které v předstihu na reálné riziko houby Ascocalyx abietina pro naše lesní hospodářství poukazovaly (Jančařík 1988, 2000a; Jančařík et Procházková 2000).
JE PŘÍTOMNOST TÉTO HOUBY V ORLICKÝCH HORÁCH I NADÁLE AKTUÁLNÍ?
Loňský rok (2001) znamenal jisté “zklidnění” a “stabilizaci” situace, známé z předchozích let. U pravidelně odebíraných vzorníkových větví smrku ztepilého a pichlavého bylo zatím možné zaznamenat “jen” kolonizaci odumřelých a odumírajících větviček touto houbou. Rovněž při nynějších odběrech vzorníkových větví, prováděných pracovníky LOS během května a počátkem června 2002, nebyly dosud na smrku v Orlických horách nalezeny čerstvé (letošní) plodnice Ascocalyx abietina. Nacházeny jsou pouze plodnice z předchozích let 2000 a 2001 (Soukup a kol. 2002, s. 14; Soukup a Pešková 2002).
Skutečnost, že studovaná houba v letošním roce dosud plodnice nevytváří, ovšem nijak nesnižuje potenciální závažnost a hospodářský význam této houby pro zdravotní stav orlickohorských smrkových porostů, na který upozornil Jančařík (2000b). Stejně tak lze lesnickou praxi i nadále odkázat na názor, vyslovený již na podzim 2000 (Soukup a Pešková 2000, s. 473):”A. abietina rozhodně není a nemůže být primární či nejdůležitější příčinou současného zhoršování zdravotního stavu orlickohorských smrčin.
Seznam citovaných pramenů je k dispozici u autora příspěvku, event. přístupný na webových stránkách VÚLHM - Výzkumné stanice Opočno (http://vulhm.opocno.cz).
Adresa autora:
Ing. Václav Nárovec, CSc.
VÚLHM - VS Opočno,
Na Olivě 550, 517 73 Opočno
Foto: archiv autora