OCEŇOVÁNÍ FUNKCÍ LESA PRO ÚČELY KALKULACE ÚJMY, ŠKODY A POPLATKŮ

Luděk Šišák

Vyjadřováním společenského sociálně-ekonomického významu funkcí lesa se intenzivně zabývají odborníci a instituce ve světě i u nás již několik desítek let. Dodnes se nedospělo k jednoznačnému objektivnímu řešení. Problematika hodnocení produkční a mimoprodukční významnosti lesa pro společnost je velmi komplikovaná. Les je sám o sobě složitým objektem, jehož působení je v rámci společnosti mnohostranné a navíc se les a soustava jeho užitných hodnot stále vyvíjejí v souladu s vývojem společenských potřeb. Ty jsou různé v čase i v místě, souvisejí s ekonomickou a sociální úrovní společnosti, s její kulturou, tradicemi, zvyklostmi a zvláštnostmi života.

Z uvedených skutečností plyne, že les se stejnými technickými parametry má v různých místech a čase, u různých národů a skupin obyvatelstva odlišné užitné hodnoty, které mají jiný významový společenský stupeň, a tedy i jinou společenskou hodnotu (cenu). V racionálním oceňování společenského a sociálně-ekonomického významu funkcí lesa tak nelze potřeby a požadavky společnosti (úroveň společenské poptávky, názor společnosti na cenu daných funkcí lesa) obejít.

SUBJEKTIVNOST OCEŇOVÁNÍ NETRŽNÍCH (MIMOPRODUKČNÍCH) FUNKCÍ LESA

V oceňování významnosti funkcí lesa netržního charakteru je vždy enormní podíl subjektivního faktoru, protože zde nemůže dojít ani částečně k reálné objektivizaci výchozích cen prostřednictvím reálné směny, tržního mechanismu. Konkrétních postupů, kterými lze dospět k vyjádření významnosti a ceny mimoprodukčních a z nich zejména tzv. sociálních funkcí lesa pro společnost (zdravotně-hygienických a kulturně-naučných), je mnoho, přičemž se svým obsahem a formou zásadně liší. V každém případě se metody oceňování netržních, mimoprodukčních funkcí lesa vyznačují množstvím subjektivních, tzv. “expertních odhadů”, ovlivněných řadou subjektivních, hypotetických, předpokládaných a fiktivních faktorů.

UPLATNĚNÍ V PRAXI

To je jeden z důvodů, proč zatím oceňování společenské významnosti mimoprodukčních funkcí lesa nedoznalo ve světě, zejména v legislativní praxi, významnějšího uplatnění. Skutečně zodpovědné odborné týmy, zabývající se sociálně-ekonomickou problematikou daných funkcí lesa a státní legislativní orgány příslušných zemí obvykle neuplatňují v praxi (zvláště v legislativě) uspěchaná a nehotová řešení, jimž chybí společenský konsensus, který je pro společenskou aplikaci podmínkou. Ve světle výše uvedeného se rovněž naskýtá otázka, do jaké míry je vhodné při objektivně nízké kvalitě a vypovídací schopnosti odvozených cen významnosti volit teoreticky i prakticky poměrně složité, často až scholasticky působící a navíc organizačně, pracovně a finančně náročné metody.

VYJÁDŘENÍ SPOLEČENSKÉ VÝZNAMNOSTI FUNKCÍ LESA

Při odvození společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa pro úřední a normativní účely (újmy, škody a poplatky) je zjednodušení postupů do značné míry nutné. Důležitým požadavkem je totiž nejen přijatelná míra objektivnosti oceňovacích metod a cen pro daný účel ocenění, ale rovněž jejich jednoduchost a transparentnost. Na druhé straně však mechanická zjednodušení, neodpovídající podstatě problému, nevedou k naplnění žádoucích cílů a často spíše uškodí výslednému řešení příslušných společenských otázek. Vyjadřování společenské významnosti funkcí lesa v peněžní formě je disciplína společenská, sociálně-ekonomická, a proto je doménou zejména ekonomických a sociologických věd, ne tedy technických či biologických. Z těchto oblastí však často plynou vstupy pro daná hodnocení.

ÚČELY A CÍLE HODNOCENÍ MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA

Podstatnou příčinou neúspěchů v zavádění výsledků ocenění mimoprodukčních funkcí lesa do praxe ve světě je mj. i to, že metody ocenění nejsou voleny podle účelů a cílů ocenění. Ne všechny oceňovací přístupy lze použít pro všechny účely. Obecně lze uvést následující účely a cíle hodnocení mimoprodukčních funkcí lesa:

- poznání společenského významu zdrojů v národním jmění, přírodním bohatství a národním bohatství země,

- analýza stavu a vývoje požadavků společnosti na plnění funkcí zdrojů,

- vyjádření společenské efektivnosti využívání a reprodukce obnovitelných zdrojů,

- rozhodování o substituci zdrojů,

- stanovení velikosti společenských ztrát a škod z poškození, delimitace či zničení zdrojů,

- stimulaci racionálního využívání užitných hodnot zdrojů,

- zkvalitnění procesu plánování a zacházení se zdroji v rámci jejich polyfunkčního využívání či užívání.

U nás se v poslední době dostalo do centra pozornosti oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti lesa především pro účely stanovení velikosti společenských ztrát a škod z delimitace půdního fondu, tzn. dočasného i trvalého odlesnění a zejména z omezení, poškození či likvidace příslušných funkcí lesa. Jde tedy o tzv. oceňování úřední či normativní.

VÝCHODISKA RACIONÁLNÍHO HODNOCENÍ SPOLEČENSKÉ SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÉ VÝZNAMNOSTI MIMOPRODUKČNÍCH FUNKCÍ LESA

Pokud má být zjištěná cena využita pro kalkulaci újmy a škody, pak musí jít o cenu konkrétní újmy a škody způsobené konkrétnímu společenskému subjektu (společnosti či její části) konkrétním společenským subjektem. Poplatky a škody, placené společnosti za omezení, odnětí a poškození plnění uvedených společenských funkcí, musí být konstruovány v takové výši, aby odpovídala sociálně-ekonomické škodě, ke které došlo snížením úrovně plnění daných funkcí lesa pro společnost.

Pro daný účel je nutné zásadně odlišovat mezi poškozením, devastací, zničením lesa a mimořádným odlesněním, tzn. odnětím působení jednotlivých funkcí lesa a na druhé straně mezi obnovou, výchovou a ochranou lesních porostů v rámci běžného života lesa, vycházejících v podstatě ze životního cyklu lesa. Les je environmentální zdroj s trvale udržitelnými a obnovitelnými funkcemi. Jednotlivé lesní porosty procházejí v rámci života lesa přirozeně celým životním cyklem - od obnovy mateřských jedinců a jejich skupin přes nejmladší a mladá vývojová stadia až do dospělého věku s opět následující obnovou. V tomto uceleném, stále se opakujícím procesu je nutno vidět les jako celek a oceňovat jeho funkce. Je neobjektivní vytrhovat z tohoto procesu, z uceleného koloběhu, účelově jednotlivé fáze a oceňovat je bez ohledu na současně probíhající jiné vývojové fáze lesních porostů a jedinců v rámci života lesa.

Kromě toho je nutno rozlišit škodu z trvalého odnětí či poškození daných funkcí lesa a z dočasného odnětí, zohledňujícího pouze počet let, kdy dané funkce nepůsobí, nebo působí omezeně. Dále je nutné cenu společenské ztráty či škody kalkulovat podle zvolené náhrady daného lesa a jeho funkce. Zcela jiná bude totiž škoda, byl-li les nahrazen holou plochou s pevným povrchem nebo kulturou charakteru trvalého travního porostu, sadu, příp. zahrady, nebo pastvinou, ornou půdou apod. I na to musí ocenění reagovat.

SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA FUNKCÍ LESA

Pro účely oceňování společenských funkcí lesa je nutno chápat les komplexně jako složitou biogeocenózu, tvořenou lesní půdou s podložím a lesním porostem včetně vzduchu, malých vodotečí a vodních ploch, jejichž živé složky (fytocenóza s dominujícím postavením dřevin a zoocenóza) jsou ve stálé interakci s neživými složkami. Rozsahem je tento bióm tak veliký, že se v něm vytvářejí specifické vlastnosti lesního prostředí, působící jak uvnitř, tak navenek. Les je současně pracovním předmětem, pracovním prostředkem a výrobkem i vlastní přírodní podmínkou lesní výroby. Je výrobním, ale rovněž nevýrobním faktorem v národním hospodářství a v životě společnosti. Je prací reprodukovatelným jměním a přírodním bohatstvím, environmentálním zdrojem ve společnosti, pro kterou má sociální a ekonomický význam. Z titulu především mimoprodukčních funkcí, pozitivních externalit, je les nejen soukromým, ale současně veřejným statkem.

Na lese můžeme nalézt nepřeberné množství mechanických, fyzikálních, technických, chemických a biologických vlastností či parametrů. Za užitné hodnoty a funkce lesa, jejichž sociálně-ekonomickou významnost pro společnost má smysl oceňovat, není však možno pokládat všechny dílčí biologicko-technické vlastnosti nebo parametry, ale pouze funkce, které uspokojují současné aktivně vyžadované společenské potřeby (ať již je jejím reprezentantem jakákoliv skupina). Tyto funkce musí mít vlastní hodnotově vyjádřitelný komplexní sociálně-ekonomický výstup, tedy dopad ve společnosti.

Struktura funkcí lesa je vytvářena vždy s ohledem na příslušné cíle a účely. Mimoprodukční funkce lesa se z hlediska sociálně-ekonomického obsahu jejich dopadu (působení na společnost) vzájemně zásadně odlišují. Proto jejich významnost v žádném případě není možno racionálně oceňovat jednotným paušalizovaným způsobem. V rámci tzv. expertního přístupu ne-lze např. významnost všech mimoprodukčních funkcí jednotně a mechanicky přirovnávat k významnosti (ceně) jedné funkce. Dopad některých funkcí je totiž zprostředkovaně tržní, dopad jiných není ani zprostředkovaně tržní.

RACIONÁLNÍ OCENĚNÍ HYDRICKÝCH A PŮDOOCHRANNÝCH FUNKCÍ LESA

Ve světě se zcela správně obecně uznává zmíněná diametrální rozdílnost působení mimoprodukčních (netržních) funkcí lesa ve společnosti. Tzv. “ochranné environmentální funkce lesa” (např. hydrické a půdoochrané) mají vlastní zprostředkovaně tržní sociálně-ekonomický dopad na život lidí, lidská sídla a infrastrukturu v krajině (např. extrémní průtoky ve vodotečích, kvalita vody ve vodních zdrojích). Tuto společenskou sociálně-ekonomickou významnost nelze vypočítat aritmetickými operacemi s atomizovanými fyzikálními parametry (např. mm evapotranspirace, vsaku, apod.) ani ji objektivně vyjádřit cenou průměrného ročního přírůstu dřeva nebo cenou dřeva na pni v dané lokalitě. Mezi cenou významnosti dřevoprodukční funkce lesa (např. cenou dřeva na pni) a cenou společenské sociálně-ekonomické významnosti hydrických funkcí lesa (např. ze snižování maximálních a zvyšování minimálních průtoků ve vodotečích) ani půdoochranných funkcí v příslušné lokalitě v krajině není žádný kauzální vztah - k tomu dospěl u nás již Skýpala (1988).

Společenskou sociálně-ekonomickou cenu těchto funkcí lesa nelze tedy pro dané účely odvozovat z jejich přirovnávání k ceně dřevoprodukční funkce lesa. Hydrické a půdoochranné funkce lesa jsou oceňovány prostřednictvím trhem reálně vyjádřitelných “nákladů prevence” (společenské náklady na zabránění škod) nebo “nákladů kompenzace” (náhrady za škody, společenské náklady na odstranění škod). Toto je racionální základ pro výpočet společenské sociálně-ekonomické škody a její náhrady.

RACIONÁLNÍ OCENĚNÍ ZDRAVOTNĚ-HYGIENICKÝCH A KULTURNĚ-NAUČNÝCH FUNKCÍ LESA

Oproti předchozím funkcím nelze za současné úrovně našeho poznání odvodit společenský význam kulturně naučných a zdravotně hygienických funkcí lesa ani pomocí zprostředkovaně tržních vztahů. Tyto bloky funkcí jsou v konečném důsledku netržní, chápou se jako sociální. Ve světě se uvedené bloky funkcí oceňují prostřednictvím simulovaného hypotetického trhu. Jedná se o tzv. preferenční metody, které vycházejí z teorie “spotřebitelského přebytku”, “ochoty platit”. Konkrétními metodami jsou například “kontingentní valuační metoda”, “metoda dopravních nákladů” či “hédonická oceňovací metoda” (Šišák, 1993). U nás jsou tyto přístupy za současné situace jen velmi problematicky použitelné, jak prokazoval Šišák (1993, 1997)

Za dané situace lze využít pro příslušné ocenění expertní přístupy (např. Šišák, 1994). Konkrétně lze jako východisko pro odvození obecné cenové hladiny podmínečně použít srovnání významnosti těchto funkcí se sociálně-ekonomickou významností funkcí tržně vyjádřitelných. V jednotlivých lokalitách však významnost uvedených funkcí nelze vyjádřit podle lokální konkrétní ceny dřevoprodukční funkce lesa nebo ceny lesního porostu, protože mezi nimi neexistuje žádný kauzální vztah. Lokální ceny příslušných mimoprodukčních funkcí lze vyjádřit podle diferencujících kritérií, zaměřených na společenskou poptávku (orientovanou i do budoucnosti) a míru deficitu (vzácnosti a ohroženosti) funkcí lesa. Aby dané ocenění sloužilo pro kalkulace výše společenských ztrát a škod, musí mít rozhodující úlohu názor souboru odborníků jako představitelů společnosti.

Společenskou sociálně-ekonomickou cenu dřevoprodukční funkce lesa pro účely odvození obecné cenové hladiny s vyjádřením netržních sociálních funkcí (zdravotně-hygienických a kulturně-naučných) je třeba odvodit podle průměrné roční realizované produkce dřeva v tržních cenách v rámci celé ekonomiky. Přitom obnova lesního porostu a sklizeň dřeva neznamená ztrátu společenské sociálně-ekonomické hodnoty dřevoprodukční funkce lesa, protože ta pokračuje na dané lokalitě obnovitelně dál, ale naopak vysoce pozitivní společenské produkční a ekologické využití této funkce lesa, poskytující trvale obnovitelnou surovinu.

METODIKA KALKULACE CEN

Na výše uvedených závěrech, plynoucích z výzkumů realizovaných v minulých dvou desetiletích a zejména z výsledků řešení výzkumného úkolu (“Peněžní hodnocení sociálně-ekonomického významu základních mimoprodukčních služeb lesa v ČR”, 1999-2001) je založeno ocenění společenské sociálně-ekonomické významnosti funkcí lesa pro účely odvození společenských sociálně-ekonomických ztrát, škod a poplatků ze snížení úrovně plnění funkcí lesa. Závěry, východiska metodiky oceňování funkcí lesa, vlastní metodika a příslušné ceny v tabulkové formě jsou podrobně uvedeny v publikaci připravené v současné době k tisku (vlastní ocenění včetně názorných příkladů nebylo možno v rámci omezeného rozsahu tohoto příspěvku uvést).

Za základní mimoprodukční funkce lesa, jejichž společenskou sociálně-ekonomickou významnost pro dané účely lze vyjádřit v peněžní formě (diferencovaně podle jejich sociálně-ekonomického obsahu a dostupných informačních podkladů), je možno v současných poměrech ČR považovat:

- nedřevoprodukční environmentální funkce lesa,

- ochranné environmentální funkce lesa hydrické,

- půdoochranné environmentální funkce lesa,

- zdravotně-hygienické environmentální funkce lesa,

- kulturně-naučné environmentální funkce lesa (přírodoochranné, výchovné, vědecké a institucionální).

Konkrétně se peněžní hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti uvedených mimoprodukčních funkcí lesa realizuje pro účely odvození náhrad škod a limitních cen (poplatků) za snížení úrovně plnění funkcí lesa následovně:

- tržní dřevoprodukční funkce - pro odvození významnosti netržních mimoprodukčních funkcí lesa - podle průměrného ročního objemu realizované produkce dříví z období 1996 - 2000 v tržních cenách na cenové hladině roku 2000;

- nedřevoprodukční funkce - podle objemu sběru lesních plodin ve stínových tržních cenách z období 1996 - 2000 na cenové hladině roku 2000;

- ochranné environmentální funkce - hydrické funkce - podle objemu nákladů prevence, půdoochranné funkce podle objemu nákladů kompenzace, na cenové hladině roku 2000;

- zdravotně-hygienické environmentální funkce - podle expertně odvozeného poměru průměrné významnosti k průměrné společenské významnosti tržní dřevoprodukční funkce lesa ve společnosti v rámci ČR s vnitřní diferenciací podle návštěvnosti;

- kulturně-naučné environmentální funkce - podle expertně odvozeného poměru průměrné významnosti k průměrné významnosti tržní dřevoprodukční funkce lesa ve společnosti v rámci ČR s vnitřní diferenciací podle společenské významnosti jednotlivých charakteristik daných funkcí.

Ceny jsou kalkulovány jednak jako roční pro případy, že bude odnětí či poškození funkcí lesa dočasné, jednak jako trvalé, pro případy trvalého poškození či odnětí. Ceny lze upravovat podle vývoje roční inflace. Ceny jsou dále kalkulovány s ohledem na to, čím bude les v krajině nahrazen.

Seznam použité literatury je k dispozici u autora

Adresa autora:
Doc. Ing. Luděk Šišák, CSc.
Lesnická fakulta ČZU v Praze
Kamýcká 127, 165 21, Praha 6