ÚVOD DO EKONOMIKY LESNÍCH ZDROJŮ (Úvod u ekonomiku šumskih resursa)
M. S. Figurič, MUSZ, Zagreb 1996, 244 stran (ISBN 953-6307-16-2)
Nakladatelství univerzity v chorvatském Záhřebu vydalo učebnici lesnické ekonomiky. Jejím autorem je profesor ekonomiky lesního hospodářství a dřevařského průmyslu na tamější lesnické fakultě. Zatímco středoevropská lesnická literatura ekonomického zaměření navazuje převážně na prameny, které pocházejí z německé jazykové oblasti, je učebnice M. S. Figuriče orientovaná většinou na anglosaské zdroje.
Kladem publikace je úzké propojení jejího obsahu s ekonomikou dřevozpracujícího průmyslu. Obsah knihy je logicky uspořádaný a je rozdělen do sedmnácti kapitol.
VYMEZENÍ POJMŮ
Prvních sedm kapitol účelnou formou definuje základní pojmy lesnické ekonomiky a její postavení v soustavě lesnických nauk. Průběžně se v této části učebnice zdůrazňuje význam tržního přístupu k hodnocení efektivnosti lesní výroby, jejímž hlavním zdrojem je konkurenceschopnost lesních a dřevařských výrobků. Poukazuje se přitom na výhody dopravní a technologické návaznosti dřevozpracujícího průmyslu na zdroje dříví. Je třeba připomenout, že potřebu takového přístupu zdůrazňoval již prof. B. Kraljič, který byl autorovým předchůdcem na záhřebské lesnické fakultě. Závěrečná kapitola této části učebnice je věnovaná charakteristice lesa jako významného krajinotvorného činitele, který poskytuje řadu nenahraditelných mimoprodukčních funkcí.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY LESNÍ VÝROBY
V osmé a deváté kapitole se M. S. Figurič zabývá problematikou lesní půdy, lesní renty a diferenciální renty. Zvýšenou pozornost přitom věnuje přírodním podmínkám lesní výroby, které jsou na hranici rentability. Na to logicky navazuje vymezení pojmů fixní a oběžný kapitál lesního podniku a optimalizace jejich objemů. Rentabilita lesní výroby je zde chápána do značné míry komplexně, tj. ve vazbě na dřevozpracující průmysl.
FAKTOR ČASU A EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST
Desátá kapitola zdůrazňuje význam faktoru času při hodnocení výsledků lesní výroby. Autor v ní aplikuje metody finanční matematiky na hodnocení lesa a výsledků lesní výroby. Metodický přístup je zde důsledně orientovaný na praktické potřeby finančního řízení výroby.
Jedenáctá kapitola je zaměřená na hodnocení ekonomické efektivnosti lesní výroby. Zahrnuje hlavní metody výpočtu tohoto závažného ukazatele podnikové ekonomiky. M. S. Figurič přitom důsledně využívá metodická východiska popsaná v přecházející kapitole. Z textu je zřejmé jeho úsilí o praktickou využitelnost popisovaných metodických postupů při řízení lesních podniků.
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V TRŽNÍ EKONOMICE
Stěžejní postavení v obsahu učebnice zaujímá dvanáctá a třináctá kapitola. Jsou věnovány postavení lesního hospodářství v tržní ekonomice a tržnímu zhodnocení lesních a dřevařských výrobků. Značná pozornost je věnovaná marketingu a jeho významu pro ekonomickou efektivnost lesních a následně i dřevařských podniků. Originální je autorovo pojetí monopolu lesní výroby, zdůrazňuje se jeho specifičnost a výhodnost v tržním prostředí. V textu se několikrát upozorňuje na ekonomické výhody výroby a přímého prodeje sortimentů dříví lesními podniky podnikům dřevozpracujícího průmyslu. Dopravní, technická a technologická koordinace obou odvětví je přitom důležitým zdrojem efektivnosti lesních i dřevařských podniků. V obou kapitolách je řada odkazů na poznatky zahraničních autorů. Text obou kapitol obsahuje praktické příklady, které vhodně ilustrují realizaci lesních a dřevařských výrobků.
HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA JAKO EKONOMICKÝ PŘEDMĚT
Čtrnáctá kapitola zvýrazňuje hospodářskou úpravu lesů a obšírné pojednává o ekonomické, finanční a komerční zralosti porostů lesních dřevin. Autor zde upřednostňuje komerční zralost, což vyplývá z významu, který přikládá marketingu v řízení lesní výroby.
POSTAVENÍ LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ V EKONOMICE STÁTU
Obsahem patnácté a šestnácté kapitoly jsou hlavní principy lesnické politiky. Posuzuje zde postavení lesního hospodářství v ekonomice státu, jednak obecně a jednak v chorvatských poměrech. Také v této části učebnice je kladen důraz na koordinaci hospodářské politiky dřevozpracujícího průmyslu a zásad státní lesnické politiky.
POLEMIKA
V závěrečné sedmnácté kapitole M. Figurič konfrontuje požadavky na podporu tzv. přirozeného vývoje lesů - tzn. zejména zvýšení biodiverzity lesních porostů a omezování plošného způsobu hospodaření v lesích - s ekonomikou výroby dřeva na pni. Upozorňuje zde na ekonomická omezení, která ztíží uskutečňování tohoto programu na podnikové úrovni.
Na učebnici lesnické ekonomiky prof. M. Figuriče kontinuálně navazuje jeho učebnice ekonomiky zpracování dřeva (Proizvodni i poslovni procesi u preradi drva i proizvodnji namještaja. MUSZ, Zagreb 2000, s. 389; ISBN 953-6307-47-2). Obsahem této učebnice je úseková ekonomika průmyslového odvětví. Z jejího pojetí je zřejmá návaznost na lesnickou ekonomiku, tedy úsekovou ekonomiku prvovýroby. Mimo jiné i z tohoto důvodu jsou obě učebnice v mnohém poučné i pro českého čtenáře.
Prof. Jiří Bartuněk