AKTUALITY
POVODNĚ 2002 - některá SBÍRKOVÁ KONTA
Společnost Člověk v tísni: 334 334 334/0300, v. s. 111, k.s. 0558
Žlutá linka - 0900 609040 - 60, Kč/min. - na konto SOS Povodně
10030 - 7334 - 011/0100, v. s. 300
materiální pomoc na tel. č.: 02 74770815
Vládní povodňové konto u ČNB:
9025 - 001/0710, v. s. 2002
k. s. pro bezhotovostní platby: 558
k. s. pro hotovostní platby: 379
LESY ČESKÉ REPUBLIKY, s. p. NABÍZEJÍ POMOC OBČANŮM POSTIŽENÝM POVODNĚMI
Státní podnik Lesy České republiky (dále jen LČR) se připojil k akci občanské solidarity s postiženými. Uvolnil okamžitě 20 mil. Kč na odstraňování škod na tocích ve správě LČR a dalších 30 mil. Kč na lesní cesty pro jejich zprůjezdnění. Rovněž poskytuje adresnou finanční pomoc nejvíce postiženým obcím. Hlavní formou vyjádření naší solidarity je hmotná výpomoc občanům, která spočívá ve výhodném prodeji surového dříví pro ty z vás, kteří se rozhodnou pro stavbu dřevěného domu.
Předmětem pomoci jsou občané, kterým byl vydán demoliční výměr na jejich objekt trvalého bydlení.
Podmínky pro získání této pomoci byly stanoveny takto:
A) na výstavbu domku:
- Kdo se rozhodne postavit si celodřevěný dům, může výhodně získat až 100 m3
- V případě stavby kombinované může žadatel získat do 15 m3 surového dříví.
- Kdo si dokáže dříví vyrobit (vytěžit) sám (nebo s pomocí, kterou si sám zajistí), zaplatí za 1 m3 dříví u pařezu smluvní cenu 1 Kč.
- Kdo si koupí kulatinu na skladě firmy, která je smluvním partnerem LČR, zaplatí cenu 500 Kč/m3. Tato cena pokrývá výrobní náklady. Zájemce dříví uhradí na lesní správě LČR a prodejní poukázka je dokladem, proti němuž bude kulatina vydána. Pokud smluvní dodavatel vyrobí kulatinu se slevou na nákladech, bude výsledná cena ještě adekvátně snížena. surového dříví (kulatiny).
B) na koupi domku:
- Stavebník, který se rozhodne zakoupit celodřevěný dům od firmy, která má smlouvu s LČR (LČR dodá jako protihodnotu slevy dříví), bude mít možnost koupi vybraných domků se slevou přibližně 8 % z jejich ceny.
- Kontakty na firmy, s kterými je jednáno, a ukázky z jejich výroby jsou uvedeny dále v textu. Dojde-li k dohodě i s dalšími výrobci celodřevěných domků, tak o nich budou informovány organizační jednotky - příslušné lesní správy LČR.
Hmotná výpomoc LČR je časově omezena a končí datem 31. 12. 2003. Hmotnou výpomoc ve stejném rozsahu jsme v minulosti nabídli postiženým občanům na Moravě a ve východních Čechách. Dosud výpomoci využilo 50 stavebníků na kombinovanou stavbu a 3 občané na stavbu dřevěného domku.
O hmotnou výpomoc od LČR se může ucházet každý občan postižený povodní v roce 2002, který:
- předloží na lesní správu (lesní závod) LČR prostřednictvím obecních úřadů vyplněnou žádost (tiskopisy žádostí jsou k dispozici na místně příslušných lesních správách v postižených oblastech),
- doloží žádost demoličním výměrem na povodní zničený objekt,
- připojí čestné prohlášení, že předmětný objekt sloužil k trvalému bydlení,
- předloží stavební povolení či jiné oprávnění k zahájení stavby.
Další podrobnosti a informace jsou k dispozici na organizačních jednotkách (lesních správách) LČR a na internetových stránkách LČR - http://www.lesycr.cz.
Kontakt na firmy, které se společně s LČR podílejí na výše popsané formě pomoci občanům postiženým povodněmi:
1. Rodinné domky Rýmařov, s. r. o., Ul.
8. května, 795 01 Rýmařov, tel.: 0647/512 111 (196), e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
2. HAAS SERTIG BAU, Chanovice 102, 341 52 Chanovice, tel.: 0187/535 808, 535 111
3. Kanadské sruby, DREVODOM RAJEC, S.R.O. ČR, Třída 9. května 678, 390 01 Tábor, tel.: 0361/498 222, 0606/616 608
4. RDA UDO, s. r. o., 28. Pluku 9/624, 101 00 Praha 10,
obchodní oddělení: Čs. armády 347, 684 01 Slavkov u Brna, tel.: 05/44 22 73 16,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jan Řezáč, tiskový mluvčí LČR
ZEMĚ ŽIVITELKA NEBUDE
Kvůli povodním se ruší letošní ročník výstavy Země živitelka, která se měla konat od 29. srpna do 4. září na výstavišti v Českých Budějovicích. “Areál výstaviště je ještě ze dvou třetin zaplaven a jeho technický stav je po ničivých záplavách velmi špatný,” sdělil mluvčí MZe Martin Severa.
podle iŽurnálu, redakce
FRANTIŠEK PELC O VÁPNĚNÍ
Přestože v 90. letech došlo k velmi výraznému poklesu znečištění ovzduší z průmyslu a energetiky, je imisní zátěž našich horských oblastí v porovnání s pohořími v blízkých západoevropských zemích stále dost vysoká. Poškození horských lesů je spojeno se změnami geobiochemických vlastností půd způsobených nadměrným vstupem acidifikujících látek, které způsobují vymývání bazických kationtů z půdního komplexu, zvýšení kyselosti a poté mobilizaci hliníku z jílových minerálů. Uvolněný hliník pak blokuje příjem nezbytných kationtů, zvláště hořčíku, kořenovým systémem. Dochází k nutriční degradaci půd. Samo lesní hospodaření v minulosti zaměřené na stejnověké smrkové kultury obnovované holosečí přispívá výrazně k acidifikaci půdy, ochuzování živin a snížení ekologické stability lesa. Strom na horách roste do mýtného věku 100 až 150 let a po tu dobu funguje jako pumpa na živiny, které v sobě koncentruje. Po odvezení kmenu na pilu se jich většina nevrací do půdy, která je tak ochuzována. Opad většiny listnatých dřevin i téměř vymizelé jedle naopak zlepšuje kondici půdy. V posledních měsících se diskutuje možnost pomoci horským lesům velkoplošným leteckým vápněním. Masivní, několik málo let trvající vápnění či jiné hnojení imisemi poškozeným lesům však s velkou pravděpodobností příliš nepomůže. Existují četná rizika, že tomu může být právě naopak. Degradace horských půd imisní zátěží a pěstováním smrkových monokultur probíhala 150 až 200 let, avšak relativně pomalu, a tomu se postupně přizpůsobovaly ekologické vazby, jakkoliv tento proces byl negativní. Masivní aplikace vápence, šoková terapie, může způsobit rozvrácení biogeochemických procesů v půdě. V oblastech se zvýšenou depozicí dusíku a nepříznivým poměrem uhlíku k dusíku v půdách, tedy ve většině našich pohoří, intenzívní vápnění podporuje zrychlenou mineralizaci humusu a paradoxně v návaznosti na to i další acidifikaci půd. Letecky aplikovaný vápenec navíc obohacuje pouze svrchní horizonty půdy. Lze tedy lesům pomoci? Vedle dalšího snižování imisí, které však asi brzy narazí na své limity, existuje zřejmě jediné, ekologicky dlouhodobě udržitelné řešení. Postupná změna druhové skladby na lesy smíšené s vysokým a někde i převažujícím zastoupením listnatých dřevin. Ty relativně sníží depozici síry a dusíku, aktivizují rozklad opadu, který je v smrkových porostech inhibován a imobilizuje bazické kationty. V nejvyšších a nejohroženějších polohách je pak racionální pěstovat rozvolněnější struktury lesa a zvážit ponechávání většího objemu dřevní hmoty podporující uzavírání živinných cyklů na místě. Vápnění by se mělo stát pouze podpůrnou součástí komplexu lesnických opatření, přičemž by měla být preferována pozemní aplikace se zapravováním do hlubších vrstev půdy. U letecké aplikace je možné zvážit snad pouze velmi extenzívní způsoby rozložené do několika desetiletí. Nesmíme zapomínat, že dochází k oteplování klimatu, které přináší rizika i pro lesy. Druhově smíšené a prostorově více diverzifikované lesy mají podstatně lepší předpoklady, jak se s tím vypořádat. Cílem samozřejmě není “vyhnat” smrk z hor, ale naopak pěstovat lesy, kde bude jeho existence co nejméně ohrožena, protože v horských lesích má nezastupitelné místo. Před lesníky, ochranáři přírody a přírodovědci se tak ještě naléhavěji objevuje výzva ke společnému postupu v ochraně a ekologicky přijatelném obhospodařování a využívání lesů, které plní řadu funkcí, jež nedokážeme plně zhodnotit.
Autor článku F. Pelc je předseda Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor a ředitel SCHKO.
Podle Hospodářských novin, redakce
DOHODA MEZI OCHRANÁŘI A LESNÍKY
Spolupráci při vymezování lesních porostů ponechávaných samovolnému vývoji v chráněných územích a zajištění jejich monitoringu podepsali v Hradci Králové ředitel Správy chráněných krajinných oblastí ČR František Pelc a generální ředitel LČR Jiří Oliva. Obsah dohody byl připravován více než jeden rok. Mezi prioritní území budou patřit například pečlivě vybrané lesní porosty v rozsáhlé NPR Jizerskohorské bučiny, které jsou součástí CHKO Jizerské hory, kde již probíhá pilotní projekt. Smlouva podle vyjádření obou stran předpokládá, že dohodnutým způsobem vznikne postupně soustava několika desítek takto vymezených a monitorovaných ploch o rozloze zpravidla 25 až 100 hektarů podle charakteru stanovišť. Výběr bude prováděn s ohledem na respektování dostatečné reprezentativnosti jednotlivých lesních společenstev a souhrnná cílová plocha má dosáhnout zhruba 2500 hektarů.
Podle Práva, redakce
PRVNÍ ROK LESNÍ PEDAGOGIKY V ČESKÉ REPUBLICE
V první polovině letošního roku proběhly na Integrované střední škole lesnické ve Vimperku tři kurzy lesní pedagogiky, během kterých bylo vyškoleno prvních sedmnáct lesních pedagogů z celého území České republiky. Na území Ostravských městských lesů byla v květnu letošního roku otevřena Škola lesa.
Pro následující podzimní období letošního roku připravila škola dva kurzy lesní pedagogiky v následujících termínech: 24. - 27. 9. 2002 a 5. - 8. 11. 2002
Podrobnější informace o těchto kurzech naleznete na stránkách školy www.lsvimperk.cz.
Od 1. září budou na těchto stránkách zveřejněny též kompletní informace o lesní pedagogice v České republice.
Ivana Vlková
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
OTEVŘENÍ NAUČNÉ STEZKY “PROMĚNA HORSKÉ SMRČINY” NA BŘEZNÍKU
Od středy 24. 7. 2002 byla v Národním parku Šumava zpřístupněna jedna z nejvíce diskutovaných oblastí - v okolí Březnické hájovny a nedaleké Studené hory otevřela Správa parku naučnou stezku s názvem Proměna horské smrčiny. Oblast byla ještě před nedávnem centrem kůrovcové kalamity na Šumavě a stezka umožňuje široké veřejnosti přímé porovnání bezzásahového režimu v horské smrčině a logických důsledků, které s sebou bezzásahový režim ve smrkových monokulturách nese - tj. vznik sousedních holin při asanaci přemnoženého kůrovce a netradiční způsoby použité při jejich následném zalesňování (vytváření kostry budoucího odolnějšího smíšeného lesa např. pomocí tzv. bio-skupin).
Stezka je dlouhá celkem 9 km a je určena výhradně pro pěší. Návštěvník však může zvolit i kratší variantu a po necelých 4 km se vrátit zpět k hájovně na Březník.
Podle tiskové zprávy NP a Správy CHKO Šumava z 23. 7. 2002, redakce
TISKOVÁ ZPRÁVA K REAKCÍM NA OTEVŘENÍ NS NA BŘEZNÍKU
První reakce turistické veřejnosti, šumavských starostů i zástupců krajských úřadů na zpřístupnění velmi citlivé oblasti okolí Březníku a Studené hory jsou podle očekávání velmi pozitivní. Možnost vidět na vlastní oči přímo epicentrum nedávné kůrovcové kalamity na Šumavě využily už první dny po otevření stovky lidí. Kombinace trasy vedoucí mezi dospělým suchým porostem v bezzásahovém území, zalesněnými holinami a končící ve zdravém lese poskytuje návštěvníkovi (jak laikovi, tak i odborníkovi) sama o sobě objektivní pohled na diskutovaný problém kůrovce v národním parku. Díky této stezce není člověk odkázán jen na záběry kamer či fotoaparátů vybírané někým jiným.
Negativní a podrážděná reakce Hnutí Duha bohužel také nepřekvapila. Napadá objektivnost informací, ale používá přitom velmi zkreslené a neobjektivní argumenty. Zpochybněním legálnosti stezky vzbuzuje dojem, že na zpřístupnění tohoto území veřejnosti nemá Hnutí Duha zájem. V jiných případech - např. při vstupování do I. zón NP Šumava - přitom členové či spolupracovníci Hnutí Duha neváhají zákonné normy překračovat - dokonce se tím veřejně chlubí. K dopravě po turistických cestách v parku často neoprávněně používají i motorová vozidla.
Texty na informačních panelech jsou koncipovány jako doprovodné a Správa NP a CHKO Šumava (dále jen Správa) při jejich tvorbě spolupracovala s odborníky z Ústavu ekologie krajiny či pražské lesnické fakulty. Informace pro návštěvníky vychází z výsledků výzkumu, které jsou pro dané území k dispozici. Argumentace Správy je přitom podpořena i šetřeními ze sousedního NP Bavorský les. Např. i tam je sledován průběh odtoku vody v závislosti na odumírání lesa - i tam se odtoková křivka zvedá v relaci s rostoucí plochou suchého lesa. Funkce zetlelého dřeva jako “houby” však nastoupí mnohem později, v době, kdy už nový les začne opět plnit hydrické funkce.
Pokud jde o tvrzení Hnutí Duha, že se kůrovcem napadené stromy v Bavorském lese i v dalších evropských parcích nechávají stát, je to (v této podobě sdělení) již řadu let oblíbená mystifikace veřejnosti. Skutečně objektivní informace by totiž musela uvést, v jaké části parku se tak děje. Podle snadno dostupných pramenů lze právě tak pravdivě napsat, že: v NP Bavorský les (ale i v jiných evropských parcích) se kůrovcem napadené stromy asanují, tj. kácejí a v drtivé většině odvážejí z lesa a prodávají. Kůrovcové těžby u našich bavorských sousedů jsou v přepočtu na hektar plochy už od roku 1998 dokonce intenzívnější než v NP Šumava.
Případy zcizení několika desítek asanovaných kmenů, které šetřila nebo šetří ČIŽP nebo Policie ČR, jsou sice závažné a mediálně velmi přitažlivé, jde však o selhání jednotlivců (úmyslné či neúmyslné), nikoliv o systémové chyby Správy, která zastupuje poškozenou stranu a má zájem na vyšetření. Z hlediska ochrany přírody na další vývoj ekosystémů nemají tyto případy zásadní vliv.
Správa důrazně protestuje proti tvrzení Hnutí Duha, že naučná stezka “Proměna horské smrčiny” byla vybudována ilegálně. Právní názor Správy zní opačně, stezka je legální. Správa proto očekává od Hnutí Duha řádné odůvodnění výroků MVDr. Jaromíra Bláhy nebo veřejnou omluvu.
Podle tiskové zprávy NP a CHKO Šumava, ze dne 26. 7. 2002, redakce
FINSKÉ A RAKOUSKÉ STÁTNÍ LESY SPOLEČNĚ DO STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY
Rakouské spolkové lesy (ÖBf) a Finské státní lesy (Mätsähallitus) uzavřely na konci června t.r. dohodu o založení podniku pro rozsáhlou lesnickou iniciativu. Podnik s názvem Foria - ÖBf se má etablovat především ve střední a východní Evropě. Společná obchodní činnost by měla v regionu působit až do roku 2007, s ročním obratem 45 mil. eur.
Obsáhlá nabídka lesnických aktivit, od těžby dříví a obchodu s dřívím až po řízení víceúčelového lesního hospodářství, se orientuje na velké podniky. Cílem této kooperace je střednědobý obrat 1 mil. m3. Podnik Foria - ÖBf bude dříví dodávat jak na lokální pily, tak do zahraničí.
Obhospodařované pozemky se nemají získávat natrvalo, nýbrž jen dlouhodobě najímat. Z hlediska lidského faktoru se bude přihlížet k pracovníkům vybaveným potřebným know-how, a to zejména z místních zdrojů. Podle přednosty ÖBf G. Erlachera se má na prvních opěrných bodech zahájit provoz již letos, a to v Rumunsku, na Ukrajině a v Polsku. Očekává se, že trhy porostou v těchto místech rychleji než kdekoliv jinde v Evropě, neboť rozvojový potenciál je v těchto místech mimořádně rozsáhlý. Na základě předběžných jednání lze už letos hovořit o velmi vážném zájmu cílových zákazníků.
Ředitel Finských státních lesů Jan Heino zdůrazňuje, že “oba podniky spojují velké zkušenosti z trvalostního skandinávského lesního hospodářství se zkušenostmi z alpských regionů a jádrem jejich kompetentnosti je i know-how v logistice a v problematice životního prostředí”. Je přesvědčen o tom, že: “Požadavkům velkých majitelů lesů ve střední a východní Evropě bude Foria - ÖBf plně vyhovovat.”
G. Erlacher oceňuje, že se jim k spolupráci podařilo získat jeden z nejdůležitějších evropských lesních podniků. Podniku Mätsähallitus patří 8,8 mil. ha lesů a 3,8 mil. ha vodních ploch. Pozitivně kooperaci hodnotí i J. Heino. Mätsähallitus a ÖBf se na vytvořeném podniku podílejí stejným dílem. Podnik má sídlo v nové budově v Purkersdorfu, kam se ÖBf právě přestěhovaly.
Holzkurier, 26/02, Proch
RYCHLE ROSTOUCÍ DŘEVINY - ENERGIE Z ORNÉ PŮDY
V období 1992 - 1998 Bavorský zemský ústav pro les a lesní hospodářství založil devět výzkumných ploch pěstování rychle rostoucích dřevin, zejména topolů a vrb, s krátkou dobou obmýtí.
Energetické lesy jsou zakládány zpravidla výsadbou řízků, získaných v zimním období z jednoletých letorostů. V následných pěstebních cyklech se pro obnovu porostu využívá výmladné schopnosti dřevin, takže po jedné výsadbě následuje v průběhu cca 25 let více sklizní. Jde tedy o historicky známé pařeziny s tím rozdílem, že se pracuje se šlechtěnými druhy topolů a vrb v extrémně krátkém obmýtí 2 - 7 let.
Ukázalo se, že předpokládaného produkčního cíle - 10 t a.s. (absolutně suché) dřevní hmoty ročně, se na vhodných stanovištích dosáhlo v prvém obmýtí u balzámových topolů (prům. výška až 11 m). Nízkou produkci vykázala olše s prům. výškou 6 m a produkcí 2,42 t a.s. na 1 ha a rok. Ve druhém obmýtí se vzhledem k vytvořenému kořenovému systému očekává vyšší produkce hmoty.
Těžbu - sklizeň energetických lesů lze, stejně jako v běžném lesním hospodářství, provádět různými technologiemi. Pro nízkou hmotnatost jedinců jsou náklady na motomanuální technologii velmi vysoké. Podíl těžebních prací na celkových nákladech činí podle kanadských poznatků 50 - 80 %. K podobným poznatkům dospěly i německé studie. Při motomanuální technologii to představuje 86 - 102 eur na 1 t a.s. dřevní hmoty, což přesahuje současnou tržní cenu standardní lesní štěpky.
Tato čísla dokumentují, že hospodárnost systému energetických lesů závisí především na rozvoji nových, racionálních těžebních postupů. Od konce 80. let byly proto ve více evropských zemích zkoušeny prototypy těžebních strojů pro rychle rostoucí dřeviny - od samojízdných strojů pro kácení a svazkování až po plně automatizované sklízeče, které v jednom pracovním pochodu kácí a štěpkují. S těmito stroji mohou být těžební náklady sníženy až na 10 - 20 eur za 1 t a.s. štěpky.
Pěstování rychle rostoucích dřevin na nevyužívané zemědělské půdě se v Bavorsku nachází stále ještě ve stádiu výzkumu. Tato půda bude převážně převáděna do extenzivně udržovaného zeleného úhoru, na druhém místě je pěstování nepotravinářské řepky (bionafta). Při zajištěném odbytu štěpek (při zásobování blízké bioteplárny) je pěstování rychle rostoucích dřevin ve srovnání s pěstováním řepky, podle kalkulace Bavorského zemského ústavu pro hospodářství a agrostrukturu, hospodárnější variantou.
Při využití hospodárných těžebních postupů představuje toto nové vyžití nadbytečné orné půdy pro zemědělce zajímavou alternativu. Jen v Bavorsku je v tomto čase nevyužito 150 tis. ha zemědělské půdy, což představuje významný potenciál pro produkci energie.
Podle Energie pflanzen, II/2002, Švenda