HOSPODAŘENÍ LČR, S. P., V ROCE 2001 - II.

Jan Řezáč

Příspěvek navazuje na článek o hospodaření LČR z předchozího čísla LP (str. 360-362) a dotýká se především ekonomických ukazatelů a majetkoprávních vztahů.

EKONOMIKA

Ratingová agentura CRA Rating Agency, a. s., dokončila k 16. říjnu 2001 přehodnocení CRA Ratingu LČR, s. p., a udělila podniku tento CRA Rating:

- dlouhodobý mezinárodní rating: Baa+
- dlouhodobý lokální rating: czAaa
- krátkodobý rating: czP-1

Agentura zhodnotila minulé hospodaření LČR, které je charakteristické vysokými přebytky čistých peněžních toků z provozní činnosti, stabilní kapitálovou strukturou a rostoucí produktivitou práce. Podnik se úspěšně vyrovnává se snižováním obhospodařované plochy vlivem uspokojování restitučních nároků. Vzhledem k vysokému objemu likvidního majetku není pochyb o schopnosti státního podniku v krátkém období dostát řádně a včas veškerým finančním závazkům.

Agentura rovněž posoudila očekávaný budoucí vývoj hospodaření LČR. K dlouhodobě působícím faktorům podporujícím úroveň ratingového hodnocení řadí právní formu podniku, dominantní postavení na trhu eliminující nebezpečí plynoucí z koncentrace odběratelů a finanční sílu umožňující financovat veškeré aktivity pouze z vlastních zdrojů. Kladně také hodnotí hospodaření v souladu s trvale udržitelným rozvojem projevující se vyššími přírůstky dřevní hmoty ve srovnání s objemem těžby, což dává předpoklady pro úspěšné hospodaření i v dlouhodobém horizontu.

MAJETEK

K 31. 12. 2001 měla aktiva LČR hodnotu 65,6 mld. Kč. Stálá aktiva představovala 60,9 mld. Kč, z toho 53,7 mld. Kč tvořila hodnota pozemků, převážně lesních. Hodnota pozemků se snížila o 0,96 mld. Kč, jejich podíl na celkové bilanční sumě trvale mírně klesá a k 31. 12. 2001 činil 81,8 % (v roce 2000 82,7 %, v roce 1995 86,4 %). Celková bilanční suma podniku se snížila o 438 mil. Kč (tj. 0,7 %); bilanční suma očištěná o hodnotu pozemků vzrostla v roce 2001 o 4,6 %.

V roce 2001 nedošlo k výraznějším změnám ve struktuře aktiv. Navýšení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku o 53 % je způsobeno zejména zařazením nových lesních hospodářských plánů do této kategorie. Snížení objemu dlouhodobého finančního majetku je dáno změnou instrumentů při správě volných finančních prostředků a je kompenzováno navýšením objemu krátkodobého finančního majetku. Hodnota finančního majetku je na historicky nejvyšší hodnotě. Došlo ke snížení hodnoty dlouhodobých pohledávek a k nárůstu podílu krátkodobých pohledávek. Stále pokračuje mírná tendence snižování podílu pozemků (restituce).

Hodnota vlastního kapitálu se snížila o 0,4 %. Důvodem snížení je vydávání majetku z titulu restitucí a náhrad, zejména lesních pozemků vedených na kapitálových fondech. Základní kapitál se však vlivem převzetí provozních budov od Pozemkového fondu ČR zvýšil o 3,4 %. V roce 2001 došlo ke snížení objemu rezerv, zejména pak rezervy na pěstební činnost o 3,8 %. Důvodem je klesající objem nákladů na pěstební činnost související s klesající výměrou obhospodařované půdy a s jemnějšími způsoby lesnického hospodaření.

NÁKLADY

Oproti roku 2000 došlo k meziročnímu poklesu nákladů o 13,7 %. Na poklesu nákladů se hlavní měrou podílí utlumení aktivní správy volných finančních zdrojů. Pokles provozních nákladů o 3,2 % je způsoben dalším snížením tvorby rezervy na pěstební činnost, snížením objemu prodávaného či směňovaného dlouhodobého majetku a snížením objemu prováděné pěstební činnosti i oprav a údržeb dlouhodobého majetku. Naopak osobní náklady vzrostly o 3,8 %.

VÝNOSY

Objem výnosů v roce 2001 poklesl meziročně o 13,3 %. Stejně jako u nákladů byl tento pokles ovlivněn utlumením aktivní správy finančních prostředků. Pokles provozních výnosů je způsoben především snížením tržeb z prodejů a směn dlouhodobého majetku. Tržby z prodeje dříví oproti roku 2000 mírně vzrostly.

HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY (HV)

HV s výjimkou provozního hospodářského výsledku vykazují oproti roku 2000 mírný pokles. Na jejich absolutní výši se pozitivně promítlo ve výnosech snížení zákonných rezerv o 98 mil. Kč. Výnosy z provozní činnosti bez vlivu rezerv poklesly o 202 mil. Kč a vrátily se na úroveň roku 1999. Náklady provozní činnosti snížené o tvorbu rezerv poklesly o 146 mil. Kč. Na poklesu provozního HV bez rezerv o 56 mil. Kč se téměř 120 mil. Kč podílí snížení HV z prodeje, resp. směn dlouhodobého majetku a zásob. Dosažené výsledky pak lze vzhledem ke komplikující se situaci v dřevozpracujícím průmyslu hodnotit pozitivně. Ekonomická situace podniku je stabilní.

OBCHODNÍ VZTAHY

7 % celkové výměry bylo obhospodařováno pěti přímo řízenými lesními závody LČR a na zbývajících 93 % byly lesnické činnosti zajišťovány smluvně, prostřednictvím privátních podnikatelských subjektů zabezpečujících komplexní dodávku lesnických prací. Komplexní dodávka lesnických prací spočívá v provádění pěstebních činností a nákupu dříví u pně (tzv. lesnické činnosti). Dlouhodobé i roční projekty lesnických činnosti zpracovává personál LČR, který vykonává funkci odborného lesního hospodáře (OLH) a zadává a přebírá práce provedené podnikatelskými subjekty. Obrat z těchto činností tvoří rozhodující část ekonomiky LČR.

Se smluvními partnery uzavírají LČR obchodní smlouvy na provádění pěstebních činností a prodej a nákup dříví (tzv. komplexní dodávka lesnických činností). Obchodní smlouva se vždy vztahuje ke konkrétní smluvní územní jednotce. V lesích určených k obhospodařování prostřednictvím smluvních dodavatelů bylo pro rok 2001 vylišeno 288 územních jednotek, na nichž působilo 137 podnikatelských subjektů. K 1. 1. 2002 to bylo 279 územních jednotek se 123 smluvními dodavateli. Obchodní smlouvy se uzavírají obvykle na dobu určitou, zpravidla na období dvou let. V roce 1999 byl schválen návrh smlouvy na dobu neurčitou s dvouletou výpovědní lhůtou. K 31. 12. 2001 bylo v platnosti 44 těchto smluv a v průběhu roku 2001 byla splněna kritéria k uzavření dalších 90 smluv s platností od 1. 1. 2002. Celkově je tedy k 1. 1. 2002 uzavřeno 134 smluv na dobu neurčitou s dvouletou výpovědní lhůtou. V roce 2001 proběhlo 24 výběrových řízení na dodavatele lesnických činností na uzavření dvouleté obchodní smlouvy. V rámci těchto výběrových řízení bylo úspěšně odzkoušeno několik nových prvků, které přispěly k maximální transparentnosti tohoto procesu. Mezi nejvýznamnějšími prvky je možné uvést: - Dvoukolový systém s výběrem nejvhodnějších nabídek v kole prvním a veřejném předkládání nabídek vybraných firem v kole druhém, kde vítězí finančně nejvyšší nabídka. - Neveřejné první kolo (bez účasti uchazečů při otevírání obálek). - Skládání finančních jistot před výběrovým řízením. - Veřejná prohlídka prostředí smluvní územní jednotky před vypracováním nabídek (možnost pro uchazeče). - Veškeré podklady pro výběrové řízení jsou k dispozici na internetu (nic se nekopíruje a nevydává na OI či LS). - Nabídky jsou předkládány ve dvou oddělených částech (obálkách): první obálka obsahuje kvalifikační předpoklady (tj. informace nutné pro připuštění do vyhodnocování ceny); druhá cenovou nabídku. - Zjednodušený systém vyhodnocování nabídek.

V roce 2001 LČR pokračovaly v realizaci vlastní obchodní politiky na trhu se dřívím. Podle postupně nově uzavíraných obchodních smluv přibližně třetinu vytěženého dříví umisťují na trhu prostřednictvím společnosti Hradecké lesní a dřevařské společnosti, a. s. (HLDS). Objem takto obchodovaného dříví za rok 2001 činil 1,6 mil m3.

OBNOVA VLASTNICKÝCH A UŽÍVACÍCH VZTAHŮ

Obnova vlastnických a užívacích práv k pozemkům vychází ze zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Po deseti letech jeho účinnosti bylo z celkově uplatněných nároků na vrácení vlastnických práv ve více než 50 tis. případech (355 tis. ha) dokončeno pravomocně správní řízení u pozemkových úřadů nebo soudní řízení s kladným výsledkem pro oprávněné osoby ve více než 46 tis. případech (290 tis. ha). Rozdíl mezi výše uvedenými čísly tvoří z více než poloviny případy, kdy bylo vysloveno pozemkovými úřady a často potvrzeno soudy, že nárok neodpovídá zákonným podmínkám. Přibližně 1,8 tis. případů jsou dosud v řešení jak pozemkovými úřady a soudy, tak příslušnými pracovišti podniku. Dohody o vydání nemovitostí ze strany LČR jako povinné osoby však v současnosti jsou s ohledem na převahu komplikovaných a nejednoznačných případů uzavírány výjimečně a zpravidla rozhodují o vlastnictví oprávněných osob pozemkové úřady podle ust. § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 212/2000 Sb. změnil některé předchozí restituční předpisy tím, že založil nové nároky na vydání majetku osobám, které vlastnická práva pozbyly v období od 29. 9. 1938 do 8. 5. 1945. Lhůta pro uplatnění nároků skončila 30. 6. 2001 a u LČR se přihlásilo jen několik desítek osob. Mezi nimi jsou však i nároky na poměrně rozsáhlé majetky řádově několika tis. ha.

Pokud jde o obnovu užívacích práv, pak z celkového počtu zjištěného z údajů katastru nemovitostí a po přihlášení vlastníků na počet cca 136 tis. případů zbývá vyřídit (ukončit nájemní vztah) necelých 4 tis. případů, kde je nutno nejprve dokončit řízení o dědictví nebo dořešit spoluvlastnické podíly. Mimo jednání o vrácení vlastnických a užívacích práv podle restitučních zákonů probíhají sporná řízení před soudy, spočívající podle názoru žalobců v neoprávněné konfiskaci majetku po 2. světové válce, tedy žaloby vlastnické povahy. Jde o poměrně rozsáhlé výměry lesní půdy a s nimi souvisejících věcí. Samostatnou kapitolou je tzv. církevní majetek, dotýkající se u LČR zejména lesní půdy o výměře téměř 190 tis. ha a řady staveb s lesy souvisejícími. Převody těchto věcí jsou do doby vydání zvláštního zákona vyloučeny. Obhospodařování je prováděno LČR v souladu s obecně závaznými předpisy.

Po 1. 7. 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 114/2000 Sb., jímž byl novelizován zákon č. 172/1991 Sb., došlo k odstranění řady sporů, vyplývajících z nepřesností a nejednoznačnosti tohoto zákona, a z toho vyplynuly zvýšené nároky obcí. Tyto jsou, pokud odpovídají zákonu, bez prodlení uspokojovány. Tím byla potvrzena i správnost výkladů a stanovisek LČR k dikci zákona před citovanou novelou. Spory, které dosud přetrvávají, spočívají v administrativních nedostatcích z dob před více než padesáti roky a nedávají LČR jistotu pro vydání bez rozhodnutí soudy. Stále ještě je nezměněno právně neujasněné vydávání majetku lesních družstev obcí, založené legislativním nedostatkem, jenž neumožňuje vrácení vlastnických práv k lesním pozemkům, jež jim byly odňaty začátkem 60. let min. století.

Objem uplatněných restitučních náhrad podle zák. č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů představuje cca 381 mil. Kč při počtu 21 534 případů. K 31. 12. 2001 bylo uzavřeno 9 101 dohod o vypořádání restitučních náhrad, což představuje objem náhrad ve výši 319 064 tis. Kč. Z tohoto objemu byly k 31. 12. 2001 již poskytnuty náhrady, představující ve finančním vyjádření 311 338 tis. Kč. Značný rozdíl mezi počtem uplatněných a vyřízených případů je dán zejména tím, že oprávněné osoby se o náhrady přihlásily “z opatrnosti”, aby nedošlo ke zmeškání zákonných lhůt a později zjistily, že nárok na náhradu nemají nebo je tak nízký, že v dalším řízení již nepokračují.

Na základě smlouvy uzavřené mezi LČR a Pozemkovým fondem (PF) a nabytím účinnosti zák. č. 313/2001 Sb., čl. I. odst. 2 byly převzaty povinnosti PF, jež mu ukládá ust. § 11 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb. v plat. znění. Jde o nároky oprávněných osob na poskytnutí náhrad za nevydané lesní pozemky, jež PF nemá k dispozici, v celkové výměře cca 800 ha. Zatím však je uspokojování nároků, dotýkající se několika set osob, ve stadiu projednávání mezi účastníky těchto dohod.

připravil Ing. Jan Řezáč
tiskový mluvčí LČR, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Komentář: Údaje použité v tabulce jsou souhrnem všech případů řešených podle zák. 229/1991 Sb. v platném znění (dále jen zákon), tedy jak obnova vlastnických práv podle druhé části zákona, tak obnova užívacích práv podle § 22 zákona a dále i několika případů podaných určovacích žalob na určení vlastnického práva pro neplatnost či neoprávněnost konfiskace po 2. světové válce uplatněných mimo lhůty dané zákonem. Každoroční nárůst uplatněné výměry, ale zejména počtu uplatněných případů je dán tím, že mnohdy oprávněné osoby nepodaly ve lhůtě výzvy k vydání nemovitostí a o uplatněném restitučním nároku se mnohdy dozvídáme až po proběhnuvším řízení o vydání a rozhodnutí pozemkového úřadu podle § 9 odst. 4 zákona a dále postupným dokládáním vlastnictví fyzických osob po obnově užívacích práv podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona. Nejsou výjimkou případy, kdy se takoví vlastníci lesních pozemků objeví teprve po obnově katastrálního operátu v souvislosti s digitalizací souboru geodetických informací KN.