LESY RUSKA

Jaromír Nikl

Lesy Ruska zahrnují 22 % světových lesních zdrojů a zaujímají 69 % plochy Ruské federace. Udržení a podpora lesního bohatství země je základním cílem činnosti Federální služby lesního hospodářství Ruska.

ŘÍZENÍ LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Řízení lesního hospodářství na ploše lesního fondu vykonává Federální služba lesního hospodářství Ruska. Zahrnuje celkem:

- 83 orgánů řídících lesní hospodářství v republikách, krajích, oblastech, autonomních jednotkách, v rámci 1763 lesních závodů, 7750 polesí, 13 900 lesnických úseků a 68 200 úseků lesní stráže - 30 národních parků

- 13 státních ústavů HÚL

- 10 výzkumných ústavů

- 24 organizací Letecké protipožární služby

- 27 vzdělávacích institucí

- 11 jiných organizací

MAJETKOVÉ POMĚRY LESNÍHO FONDU RUSKA:

- Federální služba lesního hospodářství (FSLH) 94 % plochy a 91 % zásob dřeva

- Zemědělské organizace 3,8 % lesní plochy

- Ministerstvo lesních zdrojů 1,3 % lesní plochy

- Ostatní ministerstva a odvětví 0,9 % lesní plochy

HOSPODÁŘSKOÚPRAVNICKÉ PRÁCE

Celá plocha lesního fondu Ruska byla k roku 1968 nově globálně prozkoumána. Upřesňování a obnova informací o stavu lesů probíhá neustále. Komplex prací zahrnuje:

- hospodářskou úpravu lesů prováděnou každoročně na ploše 31,5 mil. ha

- inventarizaci lesů - Inventarizace rezervních (netěžených) lesů Sibiře a Dálného východu - každoročně 24,2 mil ha

- roční zápisy běžných změn stavu lesního fondu na úrovni lesních závodů - Výkaz běžných změn v lesním fondu - každoročně celá plocha lesního fondu)

- správu státního lesního fondu - Státní výkaz lesního fondu - jednou za 5 let celá plocha lesního fondu

- sanitárně lesopatologické inspekce lesů - Sanitárně-lesopatologický průzkum lesů - a další speciální druhy průzkumů - každoročně na ploše 7,5 mil. ha)

- lesní monitoring (každoročně celá plocha lesního fondu).

Na základě těchto informací se ročně sestavuje zpráva o stavu lesů Ruska. Od roku 1966 do 1997 se plocha hospodářsky upravených lesů zvětšila téměř 3 krát a nyní dosahuje okolo 2/3 plochy lesního fondu. Ostatní teritoria, převážně v těžce dostupných horských oblastech Sibiře a Dálného východu, jsou sledována a hodnocena metodami dálkového průzkumu.

STRUKTURA PŮDY LESNÍHO FONDU

Teritorium spravované FSLH se nazývá “Lesní fond”. Tento pojem je specifický pro praktické řízení lesů. V Rusku odráží přirozenou vzájemnost lesních, nelesních, lesem pokrytých i nepokrytých půd, respektive prostorovou mozaiku lesní a nelesní vegetace, vod, cest, zemědělsky využívaných půd i osídlení, které vznikly historicky jako výsledek přírodních procesů a činnosti člověka v zóně lesa.

SKUPINY LESŮ

Všechny lesy Ruska o rozloze 1 110 482 tisíc hektarů jsou rozděleny na 3 skupiny podle jejich hospodářského významu a funkčních zvláštností:

- I. skupina - zahrnuje lesy, které mají převážně funkce vodoochranné, ochranné, sanitárně-hygienické a ozdravné. Sem se také řadí lesy jiných ochranných kategorií, které jsou důležité pro ochranu životního prostředí a mají vědecko-historickou a sociálně-kulturní hodnotu. První skupina lesů zaujímá plochu 221,7 milionu hektarů. Plocha lesů I. skupiny se postupně zvětšuje, což svědčí o zvyšování ekologické role lesů.

- II. skupina - zahrnuje lesy v rajonech s vysokou hustotou osídlení, které mají jak ochranný, tak i limitovaný exploatační význam, a také lesy s nedostatečnými zdroji dřeva a striktními pravidly těžby. Plocha je 61 milionů hektarů.

- III. skupina - zahrnuje lesy bohatě zalesněných regionů, které mají hlavní exploatační hodnotu a jsou určeny pro trvalé uspokojování potřeb dřeva bez ohledu na jejich ochranné vlastnosti. Jejich plocha je 827,8 milionu hektarů.

DRUHOVÁ SKLADBA LESŮ

V lesích Ruska se vyskytují tři skupiny základních dřevin - jehličnaté, tvrdolistnaté a měkkolistnaté.

Mezi jehličnany převládá modřín (Larix) s plochou větší než všech ostatních jehličnanů dohromady.

Měkkolistnaté dřeviny jsou prezentovány porosty s převahou břízy (Betula). Jsou to hlavně porosty Betula pendula a Betula pubescens. Osikové lesy (Populus tremula) zaujímají druhé místo mezi měkkolistnatými dřevinami, jejich plocha je však 4,5 krát menší než plocha březových lesů.

Ve skupině tvrdolistnatých dřevin převládá dub. Okolo 55 % doubrav (převážně Quercus robur) je soustředěno v evropské části Ruska, ostatní na Dálném východě, kde se dubové porosty skládají téměř kompletně z dubu mongolského (Quercus mongolica). K tvrdolistnatým dřevinám náleží i bříza kamenná. Pod tímto kolektivním názvem se nachází několik druhů bříz s tmavou kůrou a velmi tvrdým dřevem, nacházejících se ve východní Sibiři a na Dálném východě. Porosty břízy kamenné ve skupině tvrdolistnatých dřevin zaujímají plošně druhé místo po doubravách. Další dřeviny - habr (Carpinus), jasan (Fraxinus), javory (Acer), jilmy (Ulmus) - zaujímají v měřítku Ruska nevýznamné místo.

Tři skupiny hlavních druhů dřevin celkem zaujímají 638 milionů hektarů (90,4 % celé lesní plochy), a to následovně: jehličnany 508 mil.ha (71,9 %), měkkolistnaté 113 mil.ha (16 %), tvrdolistnaté 17 mil.ha (2,5 %).

Tři hlavní skupiny lesních dřevin představují 98,3 % celkové zásoby dřevin (71,7 miliard m3), z čehož tvoří jehličnany 79.1 % (57,7 mld. m3), měkkolistnaté 16,6 % (12,1 mld m3) a tvrdolistnaté 2,6 % (1,9 miliardy m3).

VĚKOVÁ STRUKTURA LESŮ

Ve věkové struktuře lesů Ruska převládají dospělé a přestárlé porosty rozkládající se převážně v asijské části země.

V evropské části Ruské federace mají lesy různých věkových struktur rovnoměrnější zastoupení následkem dlouhodobé exploatace a intenzivního lesního hospodaření.

Existuje poměrně značné procento lesů s nízkým zakmeněním, hlavně u listnáčů. Na tento stav mají vliv převážně sibiřské jehličnaté lesy s modřínem a borovicemi, které mají přirozeně rozvolněný zápoj.

UŽITEK Z LESA

Ruské lesy produkují různé sortimenty dřeva, které jsou cenné na vnitřním trhu i na světových trzích. V roce 1996 byl obchodovatelný objem vytěženého dřeva 102 miliony m3.

Mezi evropsko-uralskou a asijskou částí existuje významný nesoulad v zásobách dřeva a výší hlavní těžby. Zásoba dospělých a přestárlých porostů v evropsko-uralské části představuje celkem 19 % zásoby celého Ruska, ale těží se zde 57 % dřeva.

Před rokem 1990 byl etát mýtní těžby v Rusku v průměru využíván na 50 %. V posledních letech se tento ukazatel prudce snížil.

Objem probírek a zdravotních těžeb v evropské části Ruska je zřetelně vyšší než v asijské části (hustší cestní síť, dostupnost)

OCHRANA LESŮ PŘED POŽÁRY

Každoročně se v lesích Ruska registruje od 12 do 30 tisíc požárů. Plocha aktivní ochrany lesů před požáry je letecká - 709,3 miliony ha a pozemní - 41,9 milionů ha. Pod kontrolou služeb letecké ochrany lesů se nachází více než polovina plochy lesního fondu:

OCHRANA PŘED ŠKŮDCI A CHOROBAMI

Průměrná plocha napadená každý rok škodlivým hmyzem a chorobami představuje 2,0 až 3,5 milionu hektarů. V roce 1996 zahynulo následkem těchto příčin více než 194 000 ha lesů. Boj se škodlivým hmyzem a chorobami se odehrává na ploše více než půl milionu hektarů ročně, z toho asi na 77 % celé plochy biologickými metodami s použitím bakteriálních a virových preparátů.

OBNOVA LESA

Zalesněná plocha v roce 1996 byla 1,11 mil.ha, z toho asi 30 % sadbou a síjí a 70 % přirozenou obnovou. Sadebního materiálu bylo vypěstováno celkem 2,2 mld. sazenic, z toho 89 % jehličnanů.

ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Zvláště chráněná lesní teritoria vytvářejí přírodně ochranný fond Ruska nacházející se pod zvláštní ochranou státu. Řadí se sem lesy různých kategorií ochrany: národní a přírodní parky, rezervace, zvláště hodnotné lesní komplexy, přírodní památníky, lesy mající vědeckou nebo historickou hodnotu, genetické rezervace apod. Zvláště chráněná lesní teritoria zaujímají okolo 3 % plochy lesního fondu. Národní parky jsou v Rusku zakládány od roku 1983. V současné době se nachází v systému FSLH 30 národních parků s celkovou plochou přesahující 6,5 milionu ha.

ZÁVĚR

Udržení a podpora lesního bohatství je základním cílem činnosti FSLH Ruska. To znamená, že lesní hospodářství musí zajistit racionální využívání lesních zdrojů, funkcí a užitků, které mají hodnotu pro lidskou civilizaci v současnosti i budoucnosti

S využitím pramenů FSLH a Celoruského vědecko výzkumného a informačního centra lesních zdrojů (Lesy Ruska, 1997)

Připravil:
Ing. Jaromír Nikl
ÚHÚL Brandýs n. L., pobočka Brno, Vrázova 1, 616 00 Brno, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.