Dopady klimatické změny v Moravskoslezských Beskydech

Dalibor Janouš, Pavel Hadaš, Martin Dubrovský

Lze očekávat, že klimatická změna bude znamenat změny podmínek pro hospodaření v lesích. Zobecnění těchto změn pro území celé ČR je příliš hrubé měřítko pro rozhodování o konkrétních hospodářských opatřeních. Proto je nutné analyzovat tyto změny v regionálním měřítku. Z praktického hlediska se jako nejvýhodnější jeví měřítko přírodních lesních oblastí (PLO). Takovým příkladem je pohled do možné budoucnosti významné smrkové oblasti - PLO č. 40, Moravskoslezské Beskydy.

Hospodaření v lesích ČR (hospodářsko-úpravnické plánování) vychází z podkladů typologie lesů diferencující přírodní podmínky. Takto se v současné době kvantifikuje zastoupení přirozené potenciální vegetace v ČR, z kterého je nutné vycházet při zpracování odhadu dopadu klimatické změny na naše lesy. Je zřejmé, že očekávaná změna klimatu se v uvedeném systému nejvíce projeví ve vztahu mezi klimatem a biocenózou, tedy ve vertikálním členění typologického systému na lesní vegetační stupně (LVS). Proto se jako prostředek stanovení dopadu klimatické změny na lesy stále nabízí použití tzv. posunů LVS. LVS jsou totiž logickým pojítkem mezi klimatem a systémem hospodářsko-úpravnického plánování v lesích. Každé zdokonalení propojení klimatického scénáře s kritérii určujícími LVS a každý pokus o stanovení posunů rozhraní LVS v důsledku klimatické změny vždy znamenaly zisk významných podkladů pro představy o možném vlivu klimatické změny na lesy a LH.

Vegetační potenciál stanoviště (VPS)

Vzhledem k tomu, že LVS mají v lesnické praxi svoji přesnou definici a daná kritéria, je vhodné pro potřeby vertikálních posunů stanovištních podmínek zavést novou kategorii – vegetační potenciál stanoviště (VPS) – jako označení potenciálu stanoviště pro zabezpečení růstových podmínek pro porosty lesních dřevin. Význam této kategorie v normálovém období (1961–1990) chápejme jako totožný s LVS. V budoucím období popisovaném scénářem však kritéria stanovení stupně zahrnují také změnu růstových nároků lesních dřevin, v tomto případě již nemůžeme hovořit o v současnosti definovaných LVS.

Mimo změnu budoucích stanovištních podmínek je nutno brát v úvahu i to, že růstové nároky dřevin budou ovlivněny zvýšenou koncentrací CO2. Vyjma vztahu k možným škodlivým biotickým činitelům lze očekávat jednoznačně pozitivní dopad zvýšené koncentrace CO2 na růstovou aktivitu a odolnost porostů lesních dřevin. Příznivá je jak stimulace celkové produkce, tak i zvýšený růst kořenového systému a rozvoj mykorhizních symbióz. Důsledkem může být i vyšší produkce biomasy. Důležité je především zvýšení tolerance dřeviny ke zhoršeným podmínkám prostředí, např. půdnímu suchu. V nižších polohách se však očekává zvýšené ohrožení patogeny a škůdci.

Očekávaná změna klimatických podmínek

K hodnocení předpokládaných klimatických poměrů Moravskoslezských Beskyd byl použit model HadCM2 se scénářem SRES-A2. Model je v současnosti považován za nejvíce pravděpodobný a současně nejlépe splňuje kritéria multifaktoriálního hodnocení. Ve scénáři modelu a jeho struktuře se odráží pesimistická varianta globálních ekonomických a sociálních problémů lidské společnosti a jejich předpokládaný dopad na vývoj klimatu. Hodnoty změn průměrných denních teplot vzduchu a atmosférických srážek pro časový horizont roku 2050 jsou uvedeny v tabulce 1.

Pro vymezení současného plošného rozložení LVS byla použita kritéria podle ÚHÚL, pobočky Frýdek- Místek, s doplněním kritérií 3. LVS podle Ambrose (1992). Délka vegetačního období je hodnocena na základě počtu dnů s průměrnou denní teplotou > 8°C (tabulka 2).

Studované území oblasti bylo definováno pravidelnou (krok cca 400 x 600 m) i doplňkovou sítí bodů (dohromady 6492), které v rámci zvoleného měřítka s určitou přesností definují morfologii studovaného území. Doplňková síť charakterizuje význačné vrcholy nebo údolí, které nejsou v rámci pravidelné sítě dostatečně podchyceny. Do této celkové sítě jsou přepočítány klimatické údaje, ze kterých je potom určován příslušný LVS resp. VPS.

Změněné klima v oblasti Moravskoslezských Beskyd bude podle scénáře teplejší, roční průměr bude vyšší téměř o 2,5 °C. Větší nárůst teplot lze očekávat na podzim a v zimě, menší v jarních a letních měsících. Neočekává se významnější změna ročního srážkového úhrnu, ale dojde ke změně rozložení srážek s významným poklesem v srpnu a září a nárůstem v říjnu a listopadu. Pro lesního hospodáře je také důležitá informace o očekávaných extrémech počasí. Tyto potřebné údaje však z dosud dostupných globálních scénářů nevyčteme.

Dopady na porosty lesních dřevin

Stanovištní podmínky nižších poloh se posunou směrem k vyšším polohám. Znamená to, že v oblasti vymizí stanovištní podmínky 6., 7., a 8. LVS. Převládat budou stanoviště s klimatickými podmínkami 3. LVS. To již může pro smrkové porosty znamenat významnější sanitární problém. Zdravotní ohrožení však bude výrazně nižší než na živných stanovištích, kde václavka již v současnosti limituje pěstování smrku do 3. LVS. Václavka se na nižších stanovištích uplatňuje jako biotický stanovištní faktor, který omezuje konkurenční možnosti smrku prakticky všech věkových tříd ve vztahu k ostatním dřevinám. Jako predispoziční faktor působí především stresová zátěž smrku v důsledku letních přísušků a vysoké teploty.

Lze předpokládat vyšší ohrožení smrku červenou hnilobou (kořenovník - Heterobasidion annosum). Další skupinou, u níž lze očekávat zásadní vliv na zdravotní stav, jsou patogeni vaskulárních pletiv, nejčastěji původci vaskulárních mykóz. Zhoršený zdravotní stav spolu s příznivými podmínkami pro populace hmyzu zvýší riziko gradací podkorního hmyzu, především lýkožrouta smrkového. Tito biotičtí limitující činitelé budou pochopitelně působit především v nejnižších LVS. Zde se může stát dalším limitujícím faktorem nadměrné “přehřátí” stromu v kombinaci s letním přísuškem.

Ve vyšších polohách lze naopak očekávat kladný vliv klimatické změny jako důsledek zmírnění některých nepříznivých klimatických extrémů, například nízkých teplot.

Lze předpokládat, že dopad změny stanovištních klimatických podmínek na růst porostů lesních dřevin bude zmírňován již zmíněnou vyšší tolerancí lesních dřevin ke stresovému zatížení. Změna vegetačního potenciálu jednotlivého stanoviště se tedy projeví mírněji než prostá změna klimatických podmínek. Pro PLO Moravskoslezské Beskydy nevyplývá na základě současných poznatků o možných dopadech klimatické změny aktuální potřeba zásadní změny hospodaření. Ve vyšších polohách lze dokonce očekávat vyšší produkci (v 5., 6. a 7. stupni VPS, tj. cca 5 % porostní plochy), v nižších polohách se však významně zvýší zdravotní riziko (cca 40 % porostní plochy). Typologové budou muset řešit prohlubující se nesoulad mezi jednotlivými parametry charakterizujícími jednotlivé LVS a zahrnout do systému i předpokládanou adaptaci lesních dřevin.

Příspěvek byl vypracován na základě výsledků řešení projektu č. 205/99/1561 GA ČR.

Adresa autorů:
Ing. Dalibor Janouš, CSc.
Ústav ekologie krajiny Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, pracoviště Poříčí 3 b,
603 00 Brno,

RNDr. Pavel Hadaš
Ústav ekologie lesa, LDF MZLU v Brně, 613 00 Brno, Zemědělská 3,
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

RNDr. Martin Dubrovský, Dr.
Ústav fyziky atmosféry AVČR v Praze, pracoviště Husova 456, 500 08 Hradec Králové