Archiv časopisu Lesnická práce

Živí-li se člověk dlouho jenom brusinkami,
ztrácí všechnu sebedůvěru.

Zápisky z dobývání Sibiře atamanem Jermakem a jeho kozáky v 16. století

V souvislosti s aktuálními změnami ve slovenském LH navazujeme na článek v minulé čísle LP (str. 14-15) rozhovorem J. Filla se státním tajemníkem MP SR J. Golianem, který vychází také v únorovém čísle časopisu Slovenské Lesokruhy.

Připravili Jan Klíma a Michal Třeštík

Protože slovenské lesní hospodářství (LH) projde pravděpodobně zásadní změnou (viz článek J. Filla, LP 1/2003 str. 14 a rozhovor v tomto čísle), přinášíme Vám stručný souhrn jeho lesnických ukazatelů. Vzhledem k tomu, že na Slovensku funguje podobné organizační schéma Ministerstva zemědělství, které je v ČR v současné době navrhováno, uveřejňujeme také malé srovnání.

Václav Kupčák

Ekonomická komise (EK) odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd (OLH ČAZV) projednávala v dubnu 2002 téma “Ekonomika mechanizačních prostředků a technologií v lesním hospodářství (LH) se zaměřením na využití harvestorů” a v říjnu 2002 diskutovala o problémech ekonomiky lesního semenářství v ČR. Z uvedených jednání vyjímám některé užitečné poznatky.

Josef Lenoch

Změna politického systému v r. 1989 se promítla do lesního hospodářství také změnou vlastnických a uživatelských práv k některým lesním majetkům. Staronovými uživateli lesa se tak stali na základě přijatých zákonů i vlastníci malých lesních majetků. V dnešní době fyzické osoby již hospodaří na 22,2 % (585 500 ha), obce na 13,5 % (356 000 ha) a lesní družstva na 0,9 % (23 500 ha) celkové výměry lesů v ČR. Od vydání lesních majetků těmto vlastníkům v rámci restitucí již uplynulo několik let, a je tedy možné se zabývat ekonomikou obhospodařování těchto majetků či lesních družstev v dnešních podmínkách.

Vilém Podrázský

Lesní hospodářství (LH) v evropském regionu prožívá v současné době jedno ze svých kritických období. Tyto tendence jsou patrné i v našich podmínkách, mnohem větší potíže jsou však dokládány v evropském kontextu, především z okolních středoevropských zemí s relativně vysokou úrovní LH. Nežádoucí trendy jsou určeny v první řadě jeho ekonomickou situací a politickým (z hlediska environmentalistiky) postavením ve společnosti.

Milan Košulič st.

První část příspěvku obsahovala genetické aspekty “malých populací” MZD (LP01/2003, str. 16-17), tato část je zaměřena na jejich funkční efektivnost.

Jiří Šindelář

Principy ekosystémového pojetí se v současnosti začínají uplatňovat ve středoevropském, tedy i českém lesním hospodářství (LH) a ovlivňují zejména koncepce pěstování a ochrany lesů. V souladu se světovými tendencemi se obecně uznává význam biodiverzity, zejména v souvislosti se stabilitou lesních ekosystémů.

Jan Skaloš

Jestliže se z Umea, “města bříz”, kde se nachází nejseverněji situovaná univerzita ve Švédsku s lesnickou fakultou Švédské zemědělské univerzity (SLU), vypravíte po silnici E 12 (tzv. “Bla vägen”) směrem na sever na Storuman či norské Mo i Rana, dorazíte po půldruhé hodině jízdy do nevelkého Lycksele, města, které se stalo klíčem k historii švédského lesnictví.

Dalibor Janouš, Pavel Hadaš, Martin Dubrovský

Lze očekávat, že klimatická změna bude znamenat změny podmínek pro hospodaření v lesích. Zobecnění těchto změn pro území celé ČR je příliš hrubé měřítko pro rozhodování o konkrétních hospodářských opatřeních. Proto je nutné analyzovat tyto změny v regionálním měřítku. Z praktického hlediska se jako nejvýhodnější jeví měřítko přírodních lesních oblastí (PLO). Takovým příkladem je pohled do možné budoucnosti významné smrkové oblasti - PLO č. 40, Moravskoslezské Beskydy.