Ekonomické aspekty obhospodařování malých lesních majetků
Josef Lenoch
Změna politického systému v r. 1989 se promítla do lesního hospodářství také změnou vlastnických a uživatelských práv k některým lesním majetkům. Staronovými uživateli lesa se tak stali na základě přijatých zákonů i vlastníci malých lesních majetků. V dnešní době fyzické osoby již hospodaří na 22,2 % (585 500 ha), obce na 13,5 % (356 000 ha) a lesní družstva na 0,9 % (23 500 ha) celkové výměry lesů v ČR. Od vydání lesních majetků těmto vlastníkům v rámci restitucí již uplynulo několik let, a je tedy možné se zabývat ekonomikou obhospodařování těchto majetků či lesních družstev v dnešních podmínkách.
Stav malých lesních majetků
Zatímco v předsocialistické éře byli vlastníci drobných lesů převážně aktivní zemědělci, dnes tomu už tak většinou není. Dnešní vlastníci restituovaných lesů jsou v převážné většině dědici původních vlastníků a většinou ještě nepochopili význam a funkce svého majetku, k němuž si musí hluboký citový vztah teprve postupně vytvořit. Nemají také zkušenosti s vlastnictvím lesních majetků, a proto u nich nelze očekávat reálné představy o tom, co toto vlastnictví může pro ně po finanční stránce znamenat. Reálné představy nelze očekávat ani u původních vlastníků, kteří vycházejí především ze svých zkušeností získaných v předsocialistické éře, jež dnes mohou být zdrojem spíše zkreslujících informací.
V malém a zejména drobném lesním hospodářském celku nelze hospodařit podle principu trvalosti a vyrovnanosti všech činností a funkcí lesa, zejména pak není možné dosáhnout trvalých a vyrovnaných těžeb a výnosů z lesa. V malém a drobném lesním majetku je celosvětově i u nás dosahována výrazně nižší produkce dřeva. Porosty jsou často prořídlé s relativně vysokou plochou redukovaných i skutečných holin. Není přitom rozhodující, zda jde o drobný majetek soukromý nebo obecní. V malém a drobném lesním majetku nelze trvale zaměstnávat odborně kvalifikovaný lesní personál, a proto i úroveň hospodaření je většinou nízká. Lesy jsou zpravidla nedostatečně přístupné. Sami vlastníci lesů nemají dostatek zkušeností se všemi druhy prací v lese, nevlastní zpravidla ani základní pracovní prostředky (nářadí, mechanismy apod.), nevyznají se v sortimentaci vytěženého dříví ani v tržních podmínkách a dosahují i z těchto důvodů nízkých výnosů ze svého lesa. Tento stav se nepříznivě dotýká především samotných vlastníků lesa, poněvadž někteří se ocitli i v situaci, kdy by měli často desítky let do svého lesa pouze vkládat práci a finanční prostředky, aniž by přitom dosahovali adekvátních výnosů.
Řešení ekonomické problematiky drobných lesních majetků je proto jedním z nezbytných předpokladů zajištění jejich trvale udržitelného hospodaření do budoucna. Východiskem z této situace může být pro mnohé vlastníky lesa jejich sdružování do lesních družstev.
Metodika zpracování vybraného vzorku lesních majetků
Vzhledem k obrovskému počtu a rozmanitosti malých lesních majetků v ČR byla vybrána pouze jejich část, která představuje relativně nejčastěji se vyskytující lesní poměry a tvoří geograficky ucelené katastrální území jedné obce v Pardubickém kraji (tab. 1).
Po důkladném poznání charakteristik a jejich vzájemných závislostí se zjišťovala samostatně pro každý zkoumaný lesní majetek v obou verzích (samostatně obhospodařované a sdružení) výše nákladů, výnosů a státních dotací na jednotlivé lesnické činnosti a konečná výše hospodářského výsledku před zdaněním. Ekonomické ukazatele jsou zpracovány na období 10 let. Jednotlivé verze jsou pak v konečném ekonomickém ukazateli – hospodářském výsledku před zdaněním – vyhodnoceny a porovnány.
Grafy jsou uspořádány dle velikosti výměry a plošně váženého věku (průměrného věku lesních majetků se zohledněním velikostí výměr jejich jednotlivých věkově odlišných porostních skupin) jednotlivých lesních majetků.
Výsledky zpracování vybraného vzorku lesních majetků
Všechny trendy, které jsou znázorněny v následujících grafech, jsou dány závislostí velikosti výměry a plošně váženého věku jednotlivých lesních majetků a mají alespoň přibližnou všeobecnou platnost i pro všechny ostatní malé lesní majetky v ČR. Konkrétní výše uvedených ekonomických ukazatelů mohou být už ale u ostatních majetků podstatně odlišné, protože jsou samozřejmě bezprostředně závislé ještě i na příslušných přírodních, porostních a ostatních podmínkách, které má každý jednotlivý lesní majetek k dispozici. Každá barevná značka představuje jeden zpracovaný malý lesní majetek, který je v grafu prostorově umístěn dle velikosti své výměry a plošně váženého věku a jeho barva odpovídá kategorii finančního rozpětí příslušného ekonomického ukazatele.
Samostatně obhospodařované malé lesní majetky (obr. 1)
Vlastníci mají pouze ze zákona přiděleného odborného lesního hospodáře (OLH) a na všechny činnosti využívají osoby podnikající v lesnictví. Těmto osobám veškerou manuální práci sami zadávají a také ji přebírají.
- Čím je výměra lesního majetku větší, tím více se jeho obhospodařování přibližuje principu trvalosti a vyrovnanosti. Vlastník lesního majetku o výměře větší než 5 ha má vždy kladný hospodářský výsledek.
- Čím je lesní majetek jednoho vlastníka od výměry 5 ha nižší nebo čím je nižší jeho plošně vážený věk, tím je nižší i jeho hospodářský výsledek a může se pohybovat i v záporných hodnotách.
- Výjimkou jsou nejmenší lesní majetky zhruba do 0,5 ha, které mají současně velmi vysoký plošně vážený věk. Jejich hospodářský výsledek přepočtený na ha dosahuje nejvyšších hodnot.
Malé lesní majetky obhospodařované ve sdružení (obr. 2)
Vlastníci mají založeno sdružení vlastníků lesů ve formě zabezpečení služeb jednotlivým vlastníkům v celém rozsahu. Členství ve sdružení nikterak neomezuje vlastnická práva k majetku. Každý vlastník lesního majetku má v rámci sdružení svůj samostatný účet, takže každý majetek si ekonomicky hospodaří naprosto nezávisle a nepropojeně na ostatních lesních majetcích. Takové sdružení zaměstnává svého OLH, který vykonává za členy tohoto sdružení vlastníků lesů všechny povinnosti a zajišťuje veškeré činnosti spojené s vlastnictvím a obhospodařováním lesních majetků.
- Vlastník lesního majetku o výměře větší než 5 ha má vždy kladný hospodářský výsledek.
- Platí obecný trend, že čím je lesní majetek jednoho vlastníka od výměry 5 ha nižší nebo čím je nižší jeho plošně vážený věk, tím je nižší i jeho hospodářský výsledek.
- Nejvyšší hospodářský výsledek je opět u lesních majetků do 0,5 ha, které mají velmi vysoký plošně vážený věk.
- Všechny lesní majetky s výměrou do 5 ha, které mají plošně vážený věk středních a vyšších hodnot, už nejsou ztrátové. Ztrátové majetky se mohou vyskytovat pouze ve skupině, kde splňují podmínku velikosti výměry do 5 ha a současně plošně váženého věku do 45 let.
- Záporná hodnota hospodářského výsledku u lesních majetků s velikostí výměry do 5 ha přestává být na velikosti jejich výměr tak silně závislá, zůstává pouze silnější závislost na plošně váženém věku.
Zjištěné rozdíly mezi samostatným obhospodařováním a sdružením vlastníků lesů
- Lesní majetky obhospodařované ve sdružení vlastníků lesů mají obecně vyšší náklady a současně i vyšší výnosy, než když jsou obhospodařovány samostatně. Finanční příspěvky od státu na jednotlivé lesnické činnosti jsou stejné (lesní družstvo dostává navíc pouze příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr, ten je však určen na správu sdruženého lesního majetku). Přírůstek výnosů je obvykle vyšší než přírůstek nákladů, proto se dosahuje vyšších hospodářských výsledků. Náklady jsou vyšší, protože vlastníci lesních majetků jako členové sdružení vlastníků lesů si sami hradí náklady na činnost OLH, což se pro účely této práce započítává jako jednotná procentuální sazba do nákladů na jednotlivé lesnické činnosti. Ve sdružení vlastníků lesů jsou také lesní majetky obhospodařovány odborněji, kvalitněji a pečlivěji. Výnosy jsou vyšší, jelikož dochází k lepší sortimentaci, a tím k lepšímu zpeněžení vyráběných sortimentů. Sdružení vlastníků lesů dokáže lépe využívat ekonomických zákonitostí a tržních principů. Tím vším jsou produkční možnosti lesních majetků maximálně využívány a dochází i k jejich efektivnějšímu ekonomickému obhospodařování.
- Čím je výměra lesního majetku nižší a čím je současně jeho plošně vážený věk bližší střední hodnotě, tím je pro ně finančně výhodnější být ve sdružení vlastníků lesů.
- Existuje však u tohoto vzorku i 13,74 % lesních majetků, pro které členství ve sdružení vlastníků lesů představuje drobnou finanční ztrátu. Jsou to většinou vlastníci menších lesních majetků, kteří mají v sledovaných deseti letech provést pouze lesnické činnosti představující jen náklady. Tato finanční ztráta je zaviněna zvýšenými náklady u sdružení vlastníků lesů. Při uvážení dalších povinností spojených se samostatným obhospodařováním, které nelze přesně finančně vyjádřit (studium legislativních předpisů, jednání s orgány státní správy, osobní doprava apod.), je však i pro tyto vlastníky členství ve sdružení vlastníků lesů také výhodnější.
Jevy, jež není možno kvantifikovat a finančně vyjádřit
Všechny tyto skutečnosti (povinnosti se správou majetku, sledování právních předpisů, spolupráce s orgány státní správy apod.), které také za vlastníky lesních majetků ve sdružení vykonává jejich OLH, jasně hovoří o dalších výhodách sdružení vlastníků lesů oproti samostatnému obhospodařování. Je to úspora času a práce vlastníka lesa, kterou nelze přesně finančně vyčíslit. Čím je výměra lesního majetku menší, tím jsou výhody těchto skutečností významnější.
- Vlastník lesního majetku samostatně vyjednávající s osobou v lesnickém oboru podnikající, a tudíž v tomto oboru znalou, má, pokud sám není v oboru vzdělán či v něm nepracuje, vždy nevýhodu menších znalostí složité lesnické disciplíny. Je přirozené, že každý podnikatel se snaží této jeho nevýhody v tržní prostředí maximálně využít (s přihlédnutím k dnešnímu podnikatelskému prostředí a převažující absenci morálních zásad). Všechny tyto problémy se snaží sdružení vlastníků lesů odstranit. Zde za vlastníky lesních majetků jedná jejich OLH, který má patřičné lesnické vzdělání a víceletou praxi v oboru. Navíc může osobně dohlížet na kvalitu, potřebnost a aktuálnost prováděných prací. Tato záležitost představuje nejdůležitější položku, kterou nelze snadno a okamžitě finančně vyjádřit.
- Pokud chce mít OLH příslušného sdružení vlastníků lesů důvěru a dlouhodobou přízeň jeho členů, musí zajišťovat obhospodařování jejich lesních majetků podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Pokud bude počet sdružení vlastníků lesů v budoucnosti dále narůstat, lze očekávat větší konkurenci mezi jednotlivými sdruženími vlastníků lesů. Tato konkurence by se měla projevit především dalšími výhodami pro jejich členy.
Závěr
Porovnání ekonomické stránky samostatného obhospodařování a sdružení vlastníků lesů dokázalo, že pro všechny vlastníky malých lesních majetků může být finančně i časově výhodnější být členem sdružení vlastníků lesů než svůj majetek samostatně obhospodařovat. Sdružení vlastníků lesů je tedy vhodným způsobem, jak zabezpečit trvale udržitelné hospodaření v malolesích, zabezpečit žádoucí odbornou úroveň hospodaření a dodržování platných legislativních předpisů.
V budoucnosti bude stále obtížnější zajistit právě toto trvale udržitelné obhospodařování malých lesních majetků na společensky i ekonomicky akceptovatelné odborné úrovni. Řešením může být pouze utváření organizačně větších lesních útvarů přibližujících se více ekonomicky ideální velikosti jednoho samostatně obhospodařovaného lesního celku. Prvním způsobem, jak toto celoplošně zajistit, je sdružování malých lesních majetků do lesních družstev, která mohou dlouhodobě existovat a efektivně fungovat v celé škále různých podob a forem. Druhý způsob, kterým je změna vlastnických nebo alespoň uživatelských práv k lesním majetkům (skupování či pronájem), zatím ve větší míře v úvahu nepřichází. U skupování lesů malých výměr je to proto, že u nás zatím neexistují a asi ještě dlouho nebudou existovat příznivé podmínky pro fungování trhu s malými lesními majetky. Málo pravděpodobný se jeví také případný zájem a finanční možnosti státu nabídnout v blízké budoucnosti zájemcům možnost státního odkupu jejich malých lesních majetků za úředně stanovené ceny. Stejně tak pronájem lesních majetků se nezdá být příliš perspektivní, protože je považován za ne-atraktivní a příliš komplikovaný, a to zejména z důvodu svého obhospodařování s dlouhou obnovní dobou vždy v řádu několika desítek let.
Sdružování nemůže fungovat jiným způsobem než na principu dobrovolnosti, proto musí být výhodné především pro vlastníky lesních majetků, aby o něj sami projevili zájem. A tato studie prokázala jejich ekonomickou výhodnost.
Rozhodování, zda se stát členem sdružení vlastníků lesů, bude u každého vlastníka malých lesních majetků záležet také na jeho vztahu k soukromému majetku a k povinnostem s tímto majetkem spojeným. Pojmy sdružování a družstvo je nutné chápat v jejich původním a skutečném významu. Proto je nutné vytlačit z povědomí vlastníků lesních majetků zprofanování těchto pojmů, které se vžilo jejich špatným výkladem a nevhodnou praktickou aplikací v období násilné kolektivizace venkova po roce 1948 a vysvětlovat vlastníkům vše, co jednotlivé formy sdružování a typy lesních družstev dnes umožňují. K tomu je zejména důležitá a potřebná objektivita, reálnost a odbornost názorů a přístupů k lesnickému hospodaření. Zde musí nastoupit odborná lesnická osvěta, výchova a vzdělávání vlastníků lesních majetků, neboť bez této činnosti budou jakékoliv snahy o širší zavedení dobrovolného sdružování vlastníků lesů jen málo účinné.
Adresa autora:
Ing. Josef Lenoch,
Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
LDF MZLU v Brně
Zemědělská 3, 613 00 Brno
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.