Ponravy chroustů opět ohrožují lesní školky a kultury

Milan Švestka, Josef Balek

Až do 60. let minulého století náležely ponravy chroustů k nejvážnějším škůdcům v lesních školkách a kulturách. V současnosti je přemnožení chrousta maďálového zaznamenáno především ve středních Čechách (Polabí) a na jihovýchodní Moravě (Strážnicko), kde v minulém roce vznikly významné ztráty v lesních kulturách. Jen v těchto dvou oblastech je celkem přes 25 tisíc hektarů vhodných lokalit pro přemnožení chrousta maďálového.

Vážnost škodlivého působení ponrav, zejména chrousta obecného, dokládají údaje z let 1948–1951, kdy na území tehdejší ČSR bylo každoročně poškozeno až zničeno téměř 10 tis. ha nově založených výsadeb i vzrostlých a zajištěných kultur. Škody nebyly rozdělovány podle druhu chroustů. Tehdy se na území republiky ročně zalesňovalo 55–65 tis. ha.

Přehledné informace o lesnickém významu, rozšíření, popis, způsob života, přirození nepřátelé i metody kontroly a způsoby ochrany chroustů rodu Melolontha jsou zpracovány v letáku Lesní ochranné služby (příloha LP 12/2002). V současnosti je v lesích více rozšířen chroust maďálový (Melolontha hippocastani F.).

LS Strážnice

V obvodu LS Strážnice (LČR s.p.) je zvýšený až kalamitní stav chrousta maďálového na příhodných lokalitách v území o rozloze cca 5 000 ha. Centrum výskytu je v revírech Vracov, Bzenec, Ratíškovice, Dubňany a Mistřín. V letech 2001-2002 ponravy v této oblasti zničily 63 ha lesních kultur (redukovaná plocha zničených mladých porostů borovice, dubu, lípy k 30. 9. 2002). Další přesně nevyčíslené škody vznikly v lesích ostatních majitelů. Poslední rojení brouků zde bylo zaznamenáno v roce 1999 a předtím pravidelně ve čtyřletých intervalech. Kontrolou v podzimním období 2002 byli v půdních sondách zjištěni přezimující brouci. Na jaře 2003 proběhne velmi silné rojení, založení nové populace a případně i šíření na nové lokality. V minulosti byly v této oblasti uskutečněny dva letecké zásahy proti rojícím se chroustům. V roce 1991 byl použit přípravek Karate 5 EC v dávce 0,2 l/ha na ploše 200 ha. Snížení početnosti chrousta vyloučilo hospodářské ztráty v důsledku žíru ponrav až do roku 1997, kdy se v dalším vývojovém cyklu (1995–1998) škůdce opět přemnožil. Další letecký zásah v roce 1999 s přípravkem Trebon 10 F (0,6 l/ha) na ploše 240 ha však nezabránil výskytu škod na kulturách v období následujícího vývojového cyklu (1999–2002). Letecké zásahy byly směrovány do míst, kde se shromažďují brouci k žíru (okraje listnatých porostů a skupiny listnáčů mezi borovými porosty). Chrousti se nejvíce soustřeďují na narašených břízách a rašících dubech, bucích a modřínech.

Slovenské Záhoří

Populace chrousta maďálového se čtyřletým vývojovým cyklem (stejná jako na JV Moravě) je přemnožena také na sousedním Slovenském Záhoří (Šaštín-Stráže, Malacky), kde vznikají významné hospodářské ztráty ve školkách i kulturách. V minulém desetiletí v této oblasti proběhl obranný letecký zásah v roce 1995 na ploše cca 1 100 ha (přípravek Decis 2,5 EC a pokusně biologický preparát Boverol) a později v roce 1999 na ploše 450 ha (Vaztak 10 EC). V důsledku velkých ztrát v lesních kulturách a školkách v období 2001–2002 je v roce 2003 zvažován obranný zásah na ploše cca 800 ha.

Polabí

V Polabí je centrum výskytu chrousta maďálového na území LS Lipník (VLS ČR, s.p.) a LS Mělník (LČR, s.p.).

LS Lipník

V obvodu LS Lipník je zvýšený až kalamitní stav na lokalitách příhodných pro chrousta v území o rozloze cca 2 500 ha. Poslední rojení brouků zde bylo zaznamenáno v roce 2000. Kontrolou v letním období a v závěru roku 2002 byly v půdě zjištěny ponravy v poč-tu až více než 40 ks/m2. Kritický počet představuje cca jedna ponrava na m2, v oblasti je tedy výrazné kalamitní přemnožení. Odpovídají tomu i ztráty v lesních kulturách, které v roce 2002 dosáhly rozsahu 52 ha a je možno předpokládat jejich zvýšení v roce 2003. Ponravy 3. instaru budou po přezimování pokračovat v žíru do letních měsíců 2003 a následně je možno očekávat jejich kuklení a líhnutí brouků v zemi, kde přezimují a vyrojí se v jarním období 2004.

LS Mělník

Škodlivý výskyt chrousta maďálového byl v roce 2002 zjištěn také v porostech LS Mělník na příhodných lokalitách v území o rozloze 1 500 ha, v revírech Pojizeří a Zelená Bouda. V září 2002 byla uskutečněna půdní kontrola na 10 lokalitách. Na šesti místech byli v půdě zjištěni brouci v počtu 1 až 10 ks/m2, na třech místech ponravy v počtu 1 až 2 ks/m2 a na jednom místě ponrava i brouk. Výskyt brouků i ponrav dokládá, že v oblasti Polabí žijí dvě populace chrousta maďálového. Početnost brouků a ponrav signalizuje kalamitní přemnožení a nebezpečí ztrát na zalesnění. Vzhledem k přítomnosti zimujících brouků je jisté, že v jarním období 2003 proběhne v daných lokalitách (poblíž Staré Boleslavi) rojení a založení nové populace chrousta.

LZ Židlochovice

Chroust obecný (Melolontha melolontha L.), který je více vázán na zemědělské biotopy a nalétá na lesní okraje, u nás v druhé polovině minulého století v lesích téměř vymizel. V současnosti se vyskytuje ostrůvkovitě. V posledním desetiletí byl škodlivý výskyt zjištěn v obvodu Polesí Mikulov (LČR, LZ Židlochovice), kde bylo zaznamenáno hromadné rojení v letech 1999 a 2002, doprovázené pomístným žírem na okrajích dubových porostů a ztrátami v kulturách ve dvou letech předcházejících rojení. V letech 1997–1998 bylo napadeno 6,4 ha2,4 ha dvouleté kultury zničeno. Po silném rojení v roce 2002 je možno očekávat další ztráty v kulturách v letech 2003–2004. Na jižní Moravě s průměrnou teplotou vzduchu nad 14°C ve vegetačním období (duben-září) má chroust obecný tříletý vývoj. 

Očekávaná rojení

Souhrnně je možno konstatovat, že v ČR v lesích je možno rojení chroustů očekávat v následujících třech letech: 2003 (Strážnice a okolí Staré Boleslavi – ch. maďálový), 2004 (Lipník – ch. maďálový), 2005 (Mikulov – ch. obecný).

Názory lesníků, entomologů, ochránců přírody a lesníků se na nové rozšíření škodlivého působení chroustů různí. Jedni gradaci spojují se zlepšením přírodních podmínek v naší hospodářské krajině, ze které mizí rezidua chlorovaných uhlovodíků (DDT, lindan). Druzí upozorňují na deseti až padesátinásobné překročení kritických počtů ponrav dle ochranářských norem platných v minulosti a předpokládají velké hospodářské škody. V těchto souvislostech je třeba připomenout, že nynější gradace chrousta maďálového probíhá na úplně jiných stanovištích než kalamity chrousta obecného v polovině minulého století, který gradoval zejména v oblastech s bohatšími hlinitými půdami a ponravy působily škody jak v zemědělství, tak v lesních školkách a na čerstvých holinách. V současnosti chroust maďálový graduje v borových lesích s příměsí dubu a ostatních listnáčů (bříza, lípa aj.) na chudých písčitých půdách. Nelze tedy říci, že se chroust po odeznění reziduí chlorovaných uhlovodíků vrátil na své lokality. Proč však chroust maďálový v současnosti tak intenzivně graduje (zejména v Polabí), nelze přesně stanovit. Jisté je, že hmyzí kalamity se mohou opakovat až po několika desetiletích.

Obranná opatření - dospělci

Přímá obranná opatření je možno směřovat především proti broukům. Letecká aplikace insekticidů je nejefektivnějším opatřením umožňujícím v určitém termínu výrazně snížit populační hustotu chroustů. Úskalí spočívá v okolnosti, že je třeba použít kontaktní a požerový, ekologicky méně vhodný přípravek působící na široké spektrum hmyzu.

Z registrovaných přípravků, u nichž je současně povolena letecká aplikace, jsou k dispozici přípravky Decis EW 50 (případně Decis Flow 2,5), které jsou pro včely relativně neškodné, a pro včely škodlivý Trebon 10 F. Účinnost leteckého zásahu je značně ovlivněna také skutečností, že dospělci chrousta se rojí v relativně dlouhém období (cca 2 týdny), kdy postupně vylézají z půdy a podíl samiček se zvyšuje v průběhu rojení. Není snadné správné načasování zásahu tak, aby jednou aplikací byly významně zasaženy především samičky ještě před kladením vajíček. Ve vzdálenější minulosti byly z důvodu jistějšího výsledku uplatňovány dvě aplikace v průběhu rojení.

Určitou naději představuje biologický přípravek Boverol (pro včely škodlivý) obsahující vzdušné konidie houby Beauveria bassiana, který byl až do roku 1996 registrován k hubení nejmladších instarů larev mandelinky bramborové, a to v kombinaci se sníženou dávkou přípravku Decis. V roce 1995 byl Boverol v dávce 1 kg/ha experimentálně letecky aplikován na rojící se chrousty na slovenském Záhoří. Samičky chrousta s přípravkem, který ulpí na jejich povrchu, zalézají do půdy a při kladení vajíček zanášejí patogena do půdy, kde následně dojde k infikování a hynutí líhnoucích se ponrav. Účinnost je hodnocena podle snížení počtu ponrav ve srovnání s jiným přípravkem, event. s neošetřenou plochou. V daném experimentu byla vyhodnocena účinnost Boverolu cca 65 %. Cena přípravku činila cca 3 000 Kč/1 kg. V současnosti však uvedený přípravek není registrován pro použití v ochraně rostlin. Použití biopreparátu zůstává jedinou eventuální možností přímé obrany v územích se zdroji pitné vody a v území chráněných z hlediska ochrany přírody.

V lokalitách, kde jsou oprávněné úvahy o potřebě obranného leteckého zásahu je potřebné do konce března potvrdit přítomnost brouků v půdě a projednat záměr na uplatnění letecké obrany s hygienickou službou a referátem životního prostředí krajského úřadu a připravit zákres listnatých porostů v ohrožené oblasti. Dále zadat provedení akce dodavatelské firmě. Vlastním signálem pro zahájení obrany je dosažení kritické početnosti rojících se chroustů, tj. připadá-li po setřásání na 10 m2 40 a více chroustů a poměr pohlaví je 1:1 (na počátku rojení převažují samci). Důležité je zasáhnout samičky v době prvního úživného žíru, než odlétnou ke kladení vajíček. Vhodná doba pro zásah trvá obvykle jen 3 až 10 dnů, v závislosti na průběhu počasí. S ohledem na to, že chrousti se v době rojení soustřeďují v listnatých porostech, skupinách listnáčů a na porostních okrajích, tedy ne na souvislé ploše, jeví se pro leteckou aplikaci výhodné použití vrtulníku. Dosavadní zásahy v ČR zabezpečoval plošník, na Slovensku také vrtulník.

Obranná opatření - ponravy

Hubení ponrav chemickými přípravky je relativně obtížné, poněvadž ve 2. a zejména 3. instaru jsou ponravy vůči současným insekticidům velmi odolné a běžným povoleným dávkám odolávají. Aplikaci půdních insekticidů je proto nutno směřovat proti ponravám 1. instaru, tj. v roce rojení dospělců, kdy však nemusí být zřejmé, které lokality jsou nejvíce ohroženy. Ochrana všech zakládaných kultur v ohroženém území v daném roce je problematická z hlediska ekonomického i ekologického. V současnosti není v ČR k dispozici žádný půdní insekticid registrovaný k použití proti ponravám. V roce 2002 byly ukončeny registrační zkoušky biologické účinnosti přípravku Dursban 10 G, jehož registrace se připravuje. Využít na výjimku dle rostlinolékařského zákona je možné i přípravek Marshal suSCon (po dobu tří měsíců v jednom roce dle platného povolení). Pro použití obou jmenovaných přípravků platí výše uvedené okolnosti.

Mezi výhledové možnosti biologického boje proti ponravám je možno zahrnout využití mycelia houby Beauveria bassiana na nosiči (např. ječmen), který se zapraví do půdy v dávce cca 100 kg/ha. Přípravek je zaregistrován např. v Rakousku. Účinnost je dokládána na úrovni 60–80 %, předpokládaná cena se pohybuje v rozmezí 8 000–10 000 Kč/ha. V ČR dosud tento přípravek nebyl zkoušen. Druhou možnost představuje entomopatogenní háďátko Heterorhabditis sp. obsažené v preparátu zkoušeném v zahraničí (např. v Německu). Také tato možnost biologického boje nebyla v ČR dosud ověřována.

Prioritní úkol ochrany lesa

Nejpříhodnější možností (ne však snadnou) pro snížení početnosti přemnožené populace chrousta na určitém území je správně načasovaná letecká aplikace účinného insekticidního přípravku. Doplňkově je možno využít hubení mladých ponrav půdním insekticidem a v místech silně ohrožených v rámci prevence omezit zakládání kultur ve dvou letech předcházejících rojení. S ohledem na aktuální situaci je problematika ochrany před škodami působenými chroustem zařazena mezi prioritní úkoly ochrany lesa a ve VÚLHM je v tomto směru rozšiřován výzkumný úkol.

Adresa autorů:
Ing. Milan Švestka, DrSc., VÚLHM Jíloviště-Strnady
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Josef Balek, MZe ČR, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.