Andrea Pondělíčková, ředitelka odboru rozvoje LH MZe ČR
Vážení čtenáři,
v příloze minulého čísla Lesnické práce jste měli možnost nahlédnout do vládou schváleného nového koncepčního dokumentu - Národního lesnického programu (NLP), který vznikal v průběhu posledních dvou let. Považuji za velmi potřebné zdůraznit, že se do jeho přípravy zapojila celá řada odborníků z vědecké, akademické i provozní sféry.
Petr Zahradník
Nutnost ochrany lesů v Evropě i na ostatních kontinentech vedla odpovědné činitele jednotlivých evropských států k diskuzi o vypracování dokumentů na národní úrovni, které by zabezpečily obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem.
Připravil Michal Třeštík
ČLS, pobočka LČR Hradec Králové, zorganizovala 6. března 2003 v konferenčním centru Silvia v Hradci Králové seminář na téma Prezentace Národního lesnického programu (NLP) ČR. Odbornou garanci převzali Ing. Andrea Pondělíčková a Ing. Tomáš Staněk, kteří také přednesli spolu s Ing. Petrem Zahradníkem (Vznik českého NLP, LP str. 7) hlavní referáty (doc. Ing. Bluďovský, DrSc., se omluvil pro nemoc). Setkání moderoval Ing. Ladislav Půlpán (LČR). Uvádíme stručné výtahy hlavních projevů a shrnutí následné diskuze.
Připravil Michal Třeštík
SRN
V roce 1999 rozhodla vláda SRN o vypracování NLP podle návrhů IPF a IFF a poté Federální ministerstvo zemědělství, potravinářství a LH vyzvalo široké spektrum zájmových skupin k diskusi a účasti při přípravě NLP. Ten je dále rozpracováván na úrovni jednotlivých spolkových zemí, které se naopak účastní i práce na federálním NLP.
Připravil Michal Třeštík
25. února se v Pelhřimově konala II. konference Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL), kterou řídil předseda SVOL Ing. František Kučera. Oficiálními hosty byli Ing. Jaromír Vašíček, CSc., náměstek ministra zemědělství a ředitel sekce LH MZe, RNDr. dr. Ladislav Miko, náměstek ministra životního prostředí a ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP a Ing. Ivan Mazánek, poradce generálního ředitele LČR. Program zasedání odrážel aktuální témata lesnictví, současné problémy vlastníků lesů a reakce na nové vnitřní uspořádání SVOL. Uvádíme stručný výtah z některých projevů.
Miloslav Michalčík
V závěru července 2002 se uskutečnila z iniciativy Ing. Jiřího Matějíčka z VÚLHM Jíloviště Strnady a na pozvání pracovníků Lesnického střediska jihovýchodního Finska v Lappeenrantě (Kaakkois-Suomen Metsäkeskus) odborná exkurze se zaměřením na lesnictví a zpracování dříví v jihovýchodní Karélii (MK v Lappeenrantě, Správa LH města Lappeenranta, Stora Enso Metsä, MHY Ylämaa, soukromá pila Alpo Paajanena v Muurikkale, zpracovatelská firma UPM Kymmene Metsä). Naši finští přátelé nám nabídli pohled hluboko pod pokličku vztahů uvnitř LH a navazujících odvětví Finska, které v jejich podmínkách zaujímají jednu z nejváženějších pozic. Tento článek navazuje na komplexní přehled o LH Finska v minulém čísle (LP 3/2003, str. 19) a zaměřuje se detailně na otázky spojené s organizací a fungováním péče finského státu o les a jeho pomoc při řešení otázek spojených s rolí a postavením drobných vlastníků lesa.
Vít Šrámek, Věra Fadrhonsová, Bohumír Lomský
Vápnění lesních porostů jako prostředek chemické meliorace lesních půd je známo a využíváno již několika generacemi lesníků. V největším rozsahu se vápnění v ČR provádělo v 70. a 80. letech dvacátého století v horských imisních oblastech. V letech 1978–1991 bylo v oblasti Krušných hor povápněno 62 000 ha lesa, v Jizerských horách 8 000 ha, v Krkonoších 7 409 ha, v Orlických horách 2 800 ha lesa.
Vilém Podrázský, Stanislav Vacek
Aktuálnost úpravy výživy lesních porostů opět roste s objevujícími se projevy žloutnutí různých druhů lesních dřevin. Otázka vápnění a hnojení se tak dostává opět do popředí zájmu a stává se až předmětem sporů. Bez ohledu na názorové rozdíly ukazují dosavadní výsledky výzkumu na možnost revitalizace lesních porostů ve vhodných podmínkách využitím zásahů odpovídajících stavu porostu a stanovišti. Přímá úprava stavu výživy se přitom jeví mnohem účinnější a výrazně méně riziková.
Libor Jankovský, Milena Martinková, Martin Čermák, Dagmar Palovčíková
Akutní chřadnutí smrku v Orlických horách (OH) se datuje od roku 1997. První reference o problému přináší Šach et al. (1999), kde upozorňuje vedle přetrvávající zátěže oxidy síry na vysoké hodnoty fluoru, chloru a především na prudký vzestup depozic dusíku (ve formě NO3) a ozonu v oblasti.
Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz
Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.
Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.
