Vztah státu a soukromých vlastníků lesa ve Finsku

Miloslav Michalčík

V závěru července 2002 se uskutečnila z iniciativy Ing. Jiřího Matějíčka z VÚLHM Jíloviště Strnady a na pozvání pracovníků Lesnického střediska jihovýchodního Finska v Lappeenrantě (Kaakkois-Suomen Metsäkeskus) odborná exkurze se zaměřením na lesnictví a zpracování dříví v jihovýchodní Karélii (MK v Lappeenrantě, Správa LH města Lappeenranta, Stora Enso Metsä, MHY Ylämaa, soukromá pila Alpo Paajanena v Muurikkale, zpracovatelská firma UPM Kymmene Metsä). Naši finští přátelé nám nabídli pohled hluboko pod pokličku vztahů uvnitř LH a navazujících odvětví Finska, které v jejich podmínkách zaujímají jednu z nejváženějších pozic. Tento článek navazuje na komplexní přehled o LH Finska v minulém čísle (LP 3/2003, str. 19) a zaměřuje se detailně na otázky spojené s organizací a fungováním péče finského státu o les a jeho pomoc při řešení otázek spojených s rolí a postavením drobných vlastníků lesa.

Systém vzájemných vztahů mezi subjekty zúčastněnými v procesu produkce, transportu a spotřeby dříví současně s péčí o les jako složky životního prostředí je ve Finsku jednoznačně formulován. Každý ze zúčastněných subjektů má svoji přesně vymezenou roli, která je (především díky uvědomělé vnitřní kázni všech, což lze považovat za jakýsi rys národní povahy) dodržována, a tím je zabezpečena plná funkčnost systému. Nositelem vůdčí role v péči o les ve Finsku je stát.

Vlastnická struktura

Vlastnická struktura je ve Finsku podstatně odlišná od stavu v naší zemi. Z celkové rozlohy lesa vlastní drobní soukromí vlastníci 62 % (tab. 1). Jiná je i struktura drobných vlastníků – majitelů o výměře nad 4 ha je značná převaha. Celkem je ve Finsku přibližně 440 000 soukromých vlastníků lesa, průměrná výměra lesního majetku kolísá podle regionů od 22 ha až do 74 ha (v řídce osídleném Laponsku), v celém Finsku činí průměrně 32,6 ha. Z toho vyplývá, že vlastníky o výměře od několika arů do 0,50 ha Finsko téměř nezná, zatímco v ČR představují více než 3/4 z počtu všech vlastníků (tab. 2). Značný zájem finského státu o drobné vlastníky je proto cílevědomý a pochopitelný. Jak jsme si mohli ověřit, postavení drobného soukromého vlastníka lesa ve Finsku je skutečně zásadně odlišné, zejména ve společenské vážnosti, od postavení vlastníka v ČR.

V ČR vlastní soukromí vlastníci necelou 1/4 výměry, a to i přesto, že řada majitelů (viz členové SVOL) vlastní majetky nad 1500 ha, avšak jejich počet dosahuje téměř 3/4 počtu drobných vlastníků ve Finsku). Celkově nízká průměrná výměra majetku v ČR je dána značným počtem majetků o výměře téměř nepatrné. Naopak ve Finsku je trend velikosti výměry majetku nad 30 ha, která již může poskytovat vlastníkovi relativně stálý výnos (alespoň jedenkrát za 5 let). Kontakt státu s vlastníky je tedy obecně snadnější.

Prostředníky péče finského státu o drobného vlastníka jsou v rozhodující míře dva subjekty: Lesní střediska (Metsäkeskus = dále jen MK), jejichž síť je rozložena po celém území) a Střediska životního prostředí, řízená stejnojmenným ministerstvem. Účastníky naší exkurze zajímala především funkce té části, kterou řídí Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství Finské republiky (MZLHF). V této větvi péče státu pracují:

Metsäkeskus (MK) - Lesnické středisko

Jde o polostátní příspěvkovou organizaci, řízenou MZLHF, která působí po celé zemi. Organizačně je rozdělena do 13 regionů shodně se správním rozdělením státu. Pracoviště MK pro jihovýchodní Finsko v Lappeenrantě je jedním z 10 obdobných pracovišť, které mají ústředí ve městě Kotka. Na území regionu (jihovýchodní Karélie) je 73 pracovníků MK, kteří působí na rozloze 796 000 ha lesů (z toho cca 2 % nevýnosových lesů). 80 % výměry lesů vlastní fyzické osoby, 10 % lesů v regionu pak vlastní firmy (např. UPM Kymmene), zbytek patří státu a církvi. Průměrná velikost lesního majetku činí cca 30 ha. V regionu je více jak 22 000 vlastníků lesa s výměrou nad 5 ha a další tisíce vlastníků pod 5 ha. Průměrná zásoba dřeva je 140 m3/ha, těžba dosahuje 4 mil. m3 dřeva ročně, přičemž těžební možnosti jsou 4,8 mil. m3/rok. Průměrný výnos vlastníka lesa z těžby dřeva se pohybuje kolem 198 eur/ha/rok (6 138 Kč).

Úkoly organizace

a) Prosazování zásad lesnické politiky státu v daném regionu.

b) Sběr a zpracování informací o lesních majetcích.

c) Tvorba LHP platných na jedno decenium pro vlastníky lesa.

d) Projekty a realizace výstavby a rekonstrukce cestní sítě (nikoliv však běžné opravy).

e) Projekty a realizace obnovy odvodnění rašelinišť (pouze vybraná stanoviště).

f) Certifikace hospodaření, dříví, semen a sadebního materiálu.

g) Výkon státního dozoru:

- na dodržování ustanovení lesního zákona a souladu způsobu obhospodařování s LHP;

- na dodržování zásad udržení biodiverzity (např. u chráněných biotopů jako jsou prameniště toků, rašeliniště, stanoviště s výskytem vzácných rostlin apod.), kterých je jen v regionu Lappeenranta asi 3000 ha;

- nad oprávněností čerpání finančních příspěvků státu na obhospodařování lesa;

- schvalováním (potvrzením oprávněnosti) žádostí o příspěvek státu, atd.

h) Poradenská a vzdělávací činnost pro vlastníky lesa na vyžádání vlastníků spočívá v:

- poskytování informací co a jak v lese dělat, jak les obhospodařovat;

- nabízení výčtu možností získání příspěvků od státu na hospodaření v lese;

- proškolování drobných vlastníků lesa o základech lesnických principů hospodaření v lese (vlastníci za školení platí podle zásady - co je poskytováno zdarma, nemá vážnost ani hodnotu);

- znalecká oceňovací činnost;

- výpočet zdanitelného příjmu a vyhotovení daňového přiznání.

i) Osvěta pro sdružování vlastníků (vlastní organizování sdružování má na starosti MHY).

j) Styk se školami (osvěta a v popularizace významu lesa, organizace výletů do přírody).

Tvorba LHP

Služeb MK využívá přibližně 70 % vlastníků lesa. MK organizuje jedenkrát za decenium (ze zákona) setkání všech vlastníků regionu k informativní schůzce o tvorbě nových LHP. Plány vyhotoví MK každému, kdo projeví zájem (v roce 2001 měli 850 objednatelů). Z diskuze dále vyplynulo, že nejmenší majetek, pro který zhotovili plán, měl výměru 4 ha lesa. Náklady se pohybují mezi 14 až 20 eur (434–620 Kč) na 1 ha, z čehož polovinu hradí stát. Samozřejmou součástí LHP jsou i ekonomické kalkulace, hrubé a předběžné, ale dávají dostatečný přehled o současné rentabilitě majetku. Nákladová část kalkulací je nabízena ve variantách: buď v režii vlastníka lesa, nebo provedené cizími, přičemž uvádí i nabídky různých firem. Výnosové kalkulace jsou rovněž jen orientační, avšak s dostatečnou vypovídací schopností.

Způsob financování MK

- Státní příspěvek podle výměry lesa v regionu, který z ročních nákladů MK činí přibližně 50 %.

- Platby vlastníků lesa za objednané poradenské služby, přibližně v rozsahu 12,5 %.

- Platby z fondů EU přibližně v rozsahu 12,5 %.

- Platby od vlastníků lesa podle objednaných ostatních služeb přibližně v rozsahu 25 %.

Metsänhoitoyhdistys RY (MHY) - Sdružení vlastníků lesa

Jde o dobrovolnou soukromou hospodářskou organizaci (společnost s ručením omezeným), která má ve své náplni péči o blaho vlastníků (doslova). Založení MHY spadá do 30. let minulého století. Od té doby se její organizační struktura rozprostřela po celé zemi a vliv neustále roste. Postupně však dochází k zefektivnění činnosti a integraci. V roce 1999 bylo po Finsku 250 takových sdružení, v roce 2001 již jen 206 a tento trend by měl pokračovat i v dalších letech, takže v roce 2005 se předpokládá, že aktivních bude kolem 100 sdružení. Naopak snahou MHY je zastupování co nejširšího počtu vlastníků. Navštívené MHY v Ylämaa působí na části jihovýchodní Karélie v distriktu Lappeenranta. Její teritorium není shodné s územím MK, protože je dobrovolné, není sdružení nezbytně vázáno na jakkoliv přesně vymezené území. Výměra 809 sdružených vlastníků lesa činí 30 893 ha, ročně těží 88 600 m3/rok při těžebních možnostech 140 900 m3/rok. Důvodem nenaplnění etátu je neochota při současných nízkých prodejních cenách dříví v regionu prodávat, zejména ze strany vlastníků - důchodců, kteří na příjmech z prodeje dříví nejsou finančně závislí. Nejčastěji se prý takto chovají ovdovělé ženy, protože jejich vdovský důchod jim poskytuje naprosto dostačující životní standard.

MHY v Ylämaa zaměstnává 5 technicko-hospodářských pracovníků a 7 vlastních dělníků. Podle potřeby najímá k provedení prací drobné soukromé podnikatele.

Úkoly organizace

a) Jednání jménem drobných soukromých vlastníků lesa v jejich zájmu.

b) Zpracování cenových nabídek odběratelů dříví, tvorba ročních plánovacích kalkulací a jejich projednání a odsouhlasení s vlastníkem.

c) Příjem objednávek a zajištění výkonu prací pro drobné soukromé vlastníky za úplatu.

d) Nákup a prodej licencovaného osiva a sadebního materiálu pro potřeby realizace smluvně zadaných prací prováděných pro členy sdružení v režii sdružení MHY, ale i pro další prodej.

e) Zprostředkování prodeje dříví podle nabídek členů sdružení za úplatu (výkup dříví sdružením od vlastníků lesa a jeho další prodej odběratelům je zákonem výslovně zakázán!).

f) Spolupráce při sepsání a zprostředkování žádostí vlastníků o finanční příspěvky od státu.

g) Odpovědnost za dodržování předpisů, jmenovitě za soulad způsobu provedení prací se záměry a ustanoveními LHP a se zněním lesního zákona při provedení prací v režii MHY.

Zprostředkování prodeje dříví

- MHY vypracuje každoročně projekt ročních těžebních prací v technických jednotkách pro všechny vlastníky, kteří v daném roce hodlají těžbu realizovat.

- MHY získá nabídky cen dříví na pni od zpracovatelských firem (v kalkulaci se nachází obvykle 5 nabídek, zvýrazní se varianta nejvýhodnější pro vlastníka lesa).

- Vlastník oznámí MHY, zda využije jejího zprostředkování, nebo zda prodá dříví odběratelské firmě přímo.

V pěstební činnosti je postup obdobný s tím, že vlastník sdělí sdružení, zda si práce provede ve vlastní režii nebo zda žádá o jejich provedení pracovníky sdružení. Druhý případ je častější.

Vlastník lesa je povinen v případě prodeje dříví na trhu (netýká se vlastní spotřeby) 2 týdny před těžbou oznámit MK na stanoveném formuláři základní informace o zamýšleném prodeji dříví (odkud - kolik - komu). Pokud je vlastník členem MHY, ohlašovací povinnost splní za něj sama.

Způsob financování MHY

- Základní příspěvek se vypočte z průměrné ceny dřeva za poslední 3 roky a vynásobí se 70 % (pozn.: základní příspěvek pro rok 2001 činil 21,65 ročně [671 Kč] a platil ho každý vlastník lesa bez rozdílu velikosti výměry majetku).

- Další příspěvek určí představenstvo sdružení v rozmezí 0–11 % z vypočteného základního příspěvku (pozn.: konkrétně v našem případě 9 % – 2,80 eur/ha [87 Kč], kterou vlastník lesa musel zaplatit v závislosti na výměře svého lesního majetku).

- Provize z prodeje dříví vlastníků lesa realizovaného prostřednictvím licence MHY, ve výši 0,17 eur (5,27 Kč) za 1 m3, bez ohledu na dřevinu a sortiment.

Péče státu o drobného vlastníka lesa,

Stát (FMZLH) podporuje odborně i finančně výhradně soukromé vlastníky lesa - fyzické osoby. Velcí vlastníci lesa (zabývající se často i transportem a zpracováním dříví) nejsou předmětem specifické zájmu finského státu, protože se předpokládá (a taková skutečně je) jejich dostatečná ekonomická síla, a tím i schopnost zaplatit si odborné lesnické služby.

Péče státu spočívá v nabídce:

a) Poskytnutí všech nezbytných služeb pro plánování zásahů, včetně tvorby LHP v souladu s legislativou, současně s částečnou úhradou nákladů na tuto činnost.

b) Umožnit a zčásti zaplatit soustavné vzdělávání a poučení o změnách platných předpisů.

c) Podpořit věcně i finančně sdružování vlastníků lesa.

d) Zaručit jeho skutečné hospodářskou ochranu v případě, že se rozhodne využít při prodeji dříví služeb sdružení vlastníků (MHY), a to na úrovni zákona.

e) Finančně jej podpořit formou příspěvků na:

- výchovu porostů do 25 let (do výše 150 eur [4 650 Kč] na 1 ha);

- výchovu porostů do 40 let (do výše 255 eur [7 905 Kč] na 1 ha);

- zmírnění dopadů škod:

- zvěří (zvlášť losem) na mladých porostech (v roce 2000 činila náhrada škod způsobených losem v průměru 1 342 eur [41 602 Kč] na 1 ha). Při menších (nepatrných) škodách vlastníci lesa zpravidla náhradu vůbec nežádají;

- požárem nebo při kalamitách způsobených abiotickými a biotickými činiteli;

- uplatnění řízených požárů ve vymezených oblastech;

- stavbu a rekonstrukci lesních cest (do 40 % nákladů);

- obnovu odvodňovacích příkopů na rašeliništích (do 20 % nákladů);

- na hnojení chudých půd a v dalších případech.

Pozice drobných vlastníků

Pozice drobného vlastníka, který se rozhodl využít možnosti sdružení, je pevná, jeho ochrana je zaručena zákonem. Zákon vlastníku zaručuje, že tok financí mezi vlastníkem lesa a odběratelem (spotřebitelem) musí proběhnout bez cizí účasti.

Výsledkem je mimo jiné skutečnost, že z procesu dodávek dříví časem vypadl mezičlánek překupníka, což považuji za fakt velmi významný. Jím je drobný vlastník lesa chráněn před nebezpečím nevýhodného prodeje svých produktů z neinformovanosti nebo v tísni, lze z toho logicky odvodit i vyšší příjem pro vlastníka lesa a pravděpodobně i nižší nákupní cenu pro odběratele.

V našich podmínkách v současné době, kdy rozevírající se cenové nůžky trápí jak vlastníky lesa, tak zpracovatele dříví, by takový model vztahů neměl ujít pozornosti široké veřejnosti, zejména vlastníků lesa. Snahy a kroky, které mají směřovat k odstranění cenové disproporce (například zařazením dříví do nižší sazby DPH), jsou jen vylepšením situace o současně předpokládaných 14 % vypočtených z realizační ceny, avšak pouze na straně spotřebitele. Nepodceňuji skutečnost, že zlevnění vstupní suroviny může mít značný dopad na celkovou ekonomiku odvětví, avšak uplatnění přímého toku financí z prodeje dříví od spotřebitele k vlastníkovi pod ochranným deštníkem (např. dobrovolného sdružení vlastníků lesa) by byly podle mého názoru řešením, a to na delší dobu. Domnívám se, že by mohly (podle mého odhadu) přinést až dvojnásobek finančních užitků, o které by si mohli dohodnutým dílem vylepšit finanční bilanci jak odběratel, tak i vlastník. Tuto možnost vidím jako nejzávažnější poučení z cesty do překrásné země.

Pro přepočet cen byl zvolen orientační kurz 31 Kč za 1 euro.

Ing. Miloslav Michalčík
Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Lesnická 3, 613 00 Brno
email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.