Setkání českých a polských lesníků

Společnost Mercata Polívka, s.r.o., ve spolupráci se spol. Monsanto ČR organizují každoročně pro své obchodní partnery odbornou exkurzi spojenou se seminářem do některé lesnicky zajímavé země v Evropě. Po Švédsku a Chorvatsku bylo letos na řadě Polsko. Organizátoři zvolili oblast Mazurských jezer - Lasy panstwowe (státní lesy) - Nadlesnictwo Maskulinskie (lesní závod) v severovýchodní části Polska ve městě Ruciane-Nida, Nadlesnictwo Pisz postižené v roce 2002 uragánem a Biebrzanský národní park. Pokusíme se vám přiblížit několik zajímavých údajů o polském lesnictví.

Program setkání

Odborný seminář byl koncipován do čtyř dní. První den po příjezdu absolvovali účastníci okružní plavbu lodí v oblasti Maskulinského lesního závodu po jezerech, která jsou vzájemně propojena umělými kanály splavnými až do Varšavy. Večer připravilo vedení lesního závodu slavnostní přivítání za účasti trubačů a setkání s polskými lesníky v čele s ředitelem závodu Ing. Czizkem.

Druhý den začal v sídle lesního závodu všeobecnými informacemi o podmínkách hospodaření, následovala prohlídka semenářského závodu založeného v roce 1890 (se současnou zpracovatelskou kapacitou 180 tun šišek za rok - 2700 kg1,2 mil. sazenic na ploše 7,75 ha. V rámci ukázek pěstební činnosti si účastníci mohli prohlédnout kvalitní borové porosty s typickou nadprůměrnou výškou 30–35 m a výběrové stromy se zvláštním způsobem individuální ochrany. Zajímavé byly i postupy pěstování druhého patra tvořeného listnatými dřevinami (především s DB) v oplocenkách a v 15arových kotlících. Exkurze byla zakončena jízdou na kajacích lužním lesem. Večer pokračoval odborným seminářem.

Třetí den začal návštěvou informačního střediska Biebrzanského národního parku s následnou exkurzí do obrovských rašelinišť s výskytem velmi vzácných rostlinných a živočišných druhů, především ptáků. Odpoledne účastníci navštívili sousední lesní závod Pisz, který v loňském roce výrazně poškodila činnost uragánu. Polští lesníci demonstrovali způsoby postupu likvidace kalamity na ploše 10 x 20 km, kdy se jim během 10 měsíců podařilo zpracovat přes 1 milion m3 dřeva. Exkurze pokračovala do poškozených porostů. Večer pokračoval seminář zaměřený na diskuzi účastníků exkurze.

Čtvrtý, poslední den byl věnovaný zajímavým kulturně-významným místům v okolí.

Kalamita na LZ Pisz

Dne 4. 7. 2002 prošel územím závodu uragán, který během 15 minut způsobil kalamitu v pruhu cca 10 x 20 km. Celkově poškodil 33 tis. ha lesa na celkové redukované ploše 17 tis. ha. Odhad poškozeného dřeva je 3,6 mil. m3. Z toho 2 mil. m3 padlo a cca 1,6 mil. m3 zůstalo ohnutých (v současné době čekají na další zpracování).

Kalamita postihla tři lesní závody, z toho na LZ Pisz poškodila 35 % plochy lesů (12 000 ha). Z celkového množství 2,5 mil m3 zpracoval LZ Pisz během 10 měsíců již 1 030 000 m3 dřeva, což představovalo jejich etát na 6 let. Z celkového množství poškozené hmoty se podařilo vyrobit 400 000 m3 pilařské kulatiny. Z toho 50 tis. m3 zůstalo uloženo v jezeře a čeká na výhodný prodej. Zbylé množství tvoří vláknina.

Na zpracování kalamity bylo nasazeno cca 2000 lesních dělníků - cca 1000 dřevorubců, 300 UKT, 7 HA+VS a 10 drtičů klestu. Ke zpracování použili lesníci v zimním období zemědělské traktory vybavené lesnickou nástavbou.

Organizace likvidace kalamity byla příkladná. Polští lesníci ukázali neobyčejnou jednotu a organizační schopnosti. Likvidace se stala i prioritou pro polskou vládu. Plocha byla rozdělena požárními pásy na pracovní pole. V první řadě byly uvolněny odvozní cesty. Jednotlivá pracovní pole byla dále rozčleněna protipožárními pásy a nabídnuta jednotlivým zpracovatelům z oblasti Bialystok. Ti zajišťovali nejen zpracování kalamity, ale i vlastní prodej svým odběratelům. Drobné konflikty se objevily mezi zpracovateli a zástupci města ohledně využití veřejných komunikací, které byly neúměrně zatěžovány průjezdy odvozních souprav. Město vycítilo možnost financování opravy silnice ze státního rozpočtu a v rámci jednání dočasně zakázalo vjezd odvozních souprav do města.

Všechny zbylé porosty po likvidaci kalamity se zakmeněním pod 0,5 budou v budoucnu úplně domýceny a znovu zalesněny.

Biebrzanský národní park

Založen v roce 1993. Rozloha 59 223 ha, z toho 15 444 ha (25,9 %) les. Vedle borovice tvoří cca 5000 ha olšové porosty. Těžba 6000 m3/rok. NP je typický bažinatými praúdolími. Rašeliniště zaujímají plochu 20 000 ha a dosahují hloubky 1–6 m.

Neuvěřitelná je absolutní rovina území (spád se pohybuje od 0 do 3,3 %). NP je typický bohatými meandry řeky Biebrzy a v jarním období rozsáhlými záplavami, které vytvářejí neopakovatelné scenérie zvláště při pohledu z letadla. Kouzelným obdobím je i podzim a zima.

Správa parku má 25 strážců. Na území parku existuje soukromé vlastnictví půdy - zemědělci dostávají dotace na kosení ploch. Problémem je odchod řady vlastníků, kteří již vlastní půdu neobhospodařují. Tím dochází ke změně struktury společenstev. Dalším problémem je nízká hustota a špatná kvalita cestní sítě. Velikým problémem jsou pytláci. Na území parku nalezneme 500–600 ks losů (i přes jejich ochranu se uvažuje o regulaci), chráněni jsou také bobři a vlci. Dále se tu vyskytuje jelení zvěř (stav/lov - 1130/340 kusů), srnčí (1500/350), a černá zvěř (300/210). Loví se 310 zajíců a 310 lišek. Oblast NP je významná pro vodní ptactvo, ale i značným výskytem bobrů. Velmi významné je zastoupení 698 druhů rostlin, z toho je chráněno 58 velmi vzácných druhů, které nenalezneme v žádné jiné části v Polsku (Drosera anglica, Polemonium coeruleum, Pedicularis sceptrum- carolinum, Gentiana pneumonanthe, Sweertia perennis, Iris sibirica, Cypripedium calceolus, Epipactis atropurpurea, Goodyera repens, Saxifraga hirculus, Eriophorum gracile, Trichophorum alpinum, Viola stagnina, Lunaria rediviva, ad.). Mezi vzácné druhy dřevin patří i vrby a břízy (Salix lapponum, Betula humilis).

V parku nalezneme 263 druhů ptáků (178 chráněných druhů - čáp černý, husa velká, tetřev hlušec, bekasina, ledňáček, orel mořský, výr velký a mnoho dalších). Nechybí ani hadi, obojživelníci, 36 druhů ryb. Toto přírodní bohatství je dalším místem v Evropě, které nabízí ideální studium flóry a fauny ve specifických podmínkách.

Oto Lasák,
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Libor Kolář, Lesy Města Velká Bíteš
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.