Archiv časopisu Lesnická práce

Michal Třeštík

Vážení čtenáři,

v uplynulém měsíci jsem se zúčastnil dvou setkání, na kterých se hovořilo o současných problémech lesnicko-dřevařského sektoru. Šlo o Kulatý stůl na půdě Lesnické fakulty v Brně a Konferenci generálních ředitelů středoevropských státních lesů v Hradci Králové, z nichž Vám přinášíme reportáže.

Vážení čtenáři,

nedávno proběhla v Hradci Králové již sedmá konference generálních ředitelů středoevropských státních lesů (reportáž na str. 6 - 7, pozn. redakce). Shodou okolností jsem jediným účastníkem, který se od roku 1997 účastnil všech setkání, a mohu proto srovnávat výběr diskutovaných témat, jejich závažnost a vývoj a zamyslet se i nad budoucností středoevropského lesnictví.

O plánované transformaci slovenských státních lesů jsme Vás již informovali v LP 1 a 2/2003 (článek a rozhovor Jána Filla); nyní Vám chceme představit nového generálního ředitele LSR, který se ujal funkce 21. března 2003. O krátký rozhovor jsme ho požádali na 7. konferenci generálních ředitelů středoevropských státních lesů v Hradci Králové.

Ve dnech 24.–27. června se v Hradci Králové sešli na 7. konferenci generálních ředitelů středoevropských státních lesů zástupci státních lesů Polska, Rakouska, Slovenska, Rumunska, Chorvatska, ČR a bavorského ministerstva zemědělství, aby mj. projednali otázky týkající se těchto tématických okruhů - Státní lesy a veřejnost; Vliv EU na lesní hospodářství (LH) přistupujících zemí a Aktuální problémy obchodní politiky státních lesů.

Připravil Michal Třeštík

Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky LDF MZLU v Brně uspořádal pod odbornou garancí vedoucího ústavu doc. Ing. Františka Kalouska, CSc., na své akademické půdě kulatý stůl s názvem Perspektivy rozvoje dřevozpracujícího průmyslu ČR. K diskusi organizátoři pozvali zástupce všech tří stran lesnicko-dřevařského sektoru (LDS), tedy vlastníků a správců lesů, lesních akciových společností a dřevozpracujícího průmyslu. Přítomni byli i Ing. Martin Chytrý z MZe a zástupci akademické sféry.

Jiří Matějíček

Snižování rozdílů v životní úrovni mezi regiony, boj s nezaměstnaností a podpora hospodářských a sociálních struktur v zaostalých regionech je důležitým úkolem pro regionální a strukturální politiku EU, kde jako jeden z hlavních nástrojů fungují strukturální fondy. Ty lze čerpat na vymezené cíle EU prostřednictvím programů a na ně navazujících projektů.

Božena Gregorová, Karel Černý, Veronika Strnadová, Michal Červenka, Vladimír Holub

Chřadnutí olší se v Evropě objevuje již desítky let. V roce 1993 se ale v jižní Anglii objevil nový typ masivního odumírání břehových porostů olší způsobený novým patogenem hybridního původu, tzv. “alder-Phytophthora”. Tento patogen se rychle rozšířil do značné části západní a střední Evropy a v roce 2001 byl nalezen v souvislosti s chřadnutím olší i u nás.

Miroslav Sloup ml.

Z iniciativy a pod patronací LF ČZU v Praze (prof. Ing. Vilém Podrázký, CSc.), ve spolupráci s VÚLHM - stanice Opočno (RNDr. Marian Slodičák, CSc.) a pracovníky LS Plasy, byla v roce 1997 vybrána a vytyčena výzkumná plocha pro ověřování různých typů výchovy v dubových nárostech. Objekt považujeme i za odkaz prof. Polena, který do této lokality vodil své žáky a měl o zdejší dubové hospodářství velký zájem.

V. Krečmer, V. Švihla, F. Šach, P. Kantor, V. Černohous

Čas od času připomínají místní povodně potřebu věnovat pozornost vodnímu živlu v kulturní krajině, která je dnes mnohem citlivější na velké vody a erozi než v 19. století, kdy se začalo s vědecky podloženou ochranou krajiny a její infrastruktury před velkými vodami. Obecný zájem pak vždy vyvolávají katastrofální přírodní děje, hluboce zasahující životní prostředí, jakými byly povodně roku 1997 a 2002. Zvýšení retence vody v krajině je pak zas jednou z velmi aktuálních otázek, jak tomu bylo už víckrát v historii naší země.

Václav Tlapák

Moravské povodňové neštěstí roku 1997, povodně na Labi 1998 a loňské události v povodí Vltavy připravily naši republiku o několik miliard korun. Všichni dnes máme zájem na zlepšení protipovodňové ochrany, což vyžaduje vývin rychlých a účinných programů pro výpočet velikosti povodní.