Výzkum výchovy mladých dubových porostů na LS Plasy

Miroslav Sloup ml.

Z iniciativy a pod patronací LF ČZU v Praze (prof. Ing. Vilém Podrázký, CSc.), ve spolupráci s VÚLHM - stanice Opočno (RNDr. Marian Slodičák, CSc.) a pracovníky LS Plasy, byla v roce 1997 vybrána a vytyčena výzkumná plocha pro ověřování různých typů výchovy v dubových nárostech. Objekt považujeme i za odkaz prof. Polena, který do této lokality vodil své žáky a měl o zdejší dubové hospodářství velký zájem.

Dosavadní výsledky

Protože na kontrolní ploše začalo měření až o jeden rok později, můžeme v současné době hodnotit dílčí výsledky po pěti letech pozorování, a to jen u parametrů, kde docházelo již k opakovanému měření.

Vývoj počtu jedinců

Za relativně krátkou dobu 5 let pozorování nelze sice přijímat obecně platné závěry, ale v daných podmínkách lze považovat silnější podúrovňový zásah za sice možný, přirozená mortalita porostu jej však skoro plně nahrazuje, a tak výši vynaložených prostředků na provedení zásahu nelze považovat za účelnou.

Vliv jednotlivých zásahů na změny výčetní tloušťky

Porovnáme-li průměrnou výčetní tloušťku všech jedinců zbývajících po provedeném zásahu s průměrnou výčetní tloušťkou všech jedinců před zásahem, pak k největšímu nárůstu došlo u silnějšího podúrovňového zásahu (nárůst o 75 %). To ale, vzhledem k stále značnému počtu na 1 ha, nebude mít význam pro hodnocení základní složky porostu. U ostatních ploch byl výsledek srovnatelný (úrovňový pozitivní - nárůst o 45 %, úrovňový negativní - nárůst o 50 % a kontrolní plocha nárůst o 48 %).

Pro posouzení změn výčetní tloušťky bylo dále vyhodnoceno 30 nejsilnějších jedinců na každém čtverci. Výsledek je uveden v následující tabulce.

Na změnu výčetní tloušťky 30 nejsilnějších jedinců v každém čtverci (v přepočtu na 1 ha se jedná o 3 000 jedinců) nemá vliv žádný výchovný zásah, procento tloušťkového přírůstu jako podíl současné výčetní tloušťky a původní je prakticky ve všech případech shodné.

Obdobný výsledek mělo i posouzení změn ve výčetní tloušťce u nadějných jedinců. Za sledované období pěti let nebyl zjištěn významnější rozdíl v přírůstu výčetní tloušťky u vybraných nadějných jedinců na žádné z ploch. Oproti výchozímu stavu došlo k zvýšení výčetní tloušťky od 32–42 % na všech plochách s provedeným zásahem. Kontrolní plocha nemohla být hodnocena, před 5 lety nedošlo k výběru nadějných jedinců.

Vývoj počtu nadějných jedinců a jejich obměna

Takové hodnocení mohlo proběhnout jen na plochách s provedenými zásahy, kde byli barevně označeni nadějní jedinci před pěti lety i v současnosti. Pro hodnocení byl do jednotlivých ploch započítán vždy součet všech tří měřených čtverců (tab. 3).

Bez ohledu na způsob výchovy dochází k vysoké obměně nadějných stromů (48 %), jejich počet celkově zatím neklesá. Tito jedinci patří sice k silnějším než průměr porostu, ale nedosahují zdaleka nejsilnějších dimenzí ani zvýšeného tloušťkového přírůstu oproti ostatním.

Zastoupení nadějných jedinců v úrovni a nadúrovni porostu

Samostatně jsme vyhodnotili zastoupení nadějných jedinců vybraných v r. 2002 ve skupině stromků s výčetní tloušťkou nad cm, kterých je v průměru na jeden ar ve všech plochách přibližně stejně (cca 40 ks). To může ukazovat na postupné ovládnutí úrovně určitým počtem jedinců přirozenými procesy. Taková závislost je zatím pouze naznačena, nelze zatím činit předčasné závěry. Pozoruhodné je však to, že ve všech případech, kdy byl proveden výchovný zásah, je v těchto tloušťkově silnějších dimenzích (tvořících úroveň a nadúroveň porostu) více než 85 % z celkového počtu nadějných jedinců, zatímco na kontrolní ploše je z celkového počtu nadějných stromů ve stejné skupině jen mírně nad 60 % jedinců. Následné ověření takového vývoje by naznačovalo, že na kvalitě hlavního porostu má významný podíl výchovný zásah, a to bez ohledu na způsob a intenzitu provedení (negativní a pozitivní v úrovni, podúrovňový negativní).

Závěr

V daných podmínkách u porostů z přirozené obnovy bez ohledu na vysoký hektarový počet jedinců nemá výchovný zásah významnější vliv na stimulaci tloušťkového přírůstu celého porostu ani nadějných jedinců. Nezanedbatelný vliv má výchovný zásah na kvalitu jedinců ve vytvářeném hlavním porostu. Důležitým cílem je důsledné odstraňování vznikající pařezové výmladnosti mateřského porostu, která se postupně objevuje, a nelze předpokládat její odstranění v rámci jednoho zásahu.

I z těchto dílčích výsledků lze, v souladu se strategií trvale udržitelného hospodaření, usuzovat na možnost úspory finančních prostředků u některých druhů dřevin. Mnohdy zbytečně příliš intenzivní, a tím i nákladné výchovné zásahy lze nahradit vhodnými zásahy s několikanásobně nižší intenzitou a s využitím přírodních procesů.

Adresa autora:
Ing. Miroslav Sloup ml.
Husova 740, 340 22 Nýrsko

Charakteristika výzkumného objektu

Výzkumný objekt je umístěn na LS Plasy (LČR, s.p.), revír Čečiny, v genové základně dubu zimního. Jde o lesní oblast 6 - Západočeská pahorkatina, porostní skupina 809 D 2 o velikosti 2,34 ha, lesní typ 2I2, věk v době založení výzkumné plochy 10–17 let. Porost vznikl z přirozené obnovy, před založením plochy byl proveden jeden výchovný zásah.

V době založení objektu se počet jedinců na 1 ha pohyboval od 28 400 ks až po 47 200 ks. Výčetní tloušťky od 0,5 cm až po 10 cm. Výšky stromů od 2 m až po více než 9 m.

Metodika

Pro ověřování byly vybrány 4 plochy (o výměře po cca 0,35 ha), které slouží k posuzování vlivu výchovných zásahů na vývoj porostu:

- plocha č. 1 - negativní podúrovňové zásahy,

- plocha č. 2 - pozitivní úrovňové zásahy,

- plocha č. 3 - negativní úrovňové zásahy,

- plocha č. 4 - kontrolní, bez zásahů.

Na plochách určených k provedení zásahů bylo vytyčeno vždy 10 arových čtverců, na kontrolní ploše 6 arových čtverců. K měření byly náhodným výběrem byly vybrány vždy tři čtverce na každé ploše. Plocha č. 1 - čtverce 1, 4, 7, plocha č. 2 - čtverce 2, 5, 8, plocha č. 3 - čtverce 1, 5, 8, plocha č. 4 čtverce 1, 3, 6.

V každém čtverci byly všechny stromy očíslovány (čtverce na ploše č. 1 - 3 v roce 1997, kontrolní plocha v roce 1998) a změřena výčetní tloušťka. Toto měření se každoročně opakuje. V roce 1998 byly příslušné zásahy na plochách provedeny, zároveň byl u vybraných vzorníků měřen tloušťkový průměr po metrových sekcích, měřena celková výška i výška nasazení koruny. V zimě 2002/2003 se zásah opakoval i s měřením vzorníků.

U vzorníků z roku 1998 byly na výřezu ve výšce 1,3 m měřeny roční tloušťkové přírůsty. V roce 2002 provedli kontrolní měření výšek pracovníci VÚLHM - stanice Opočno.