7. sněm lesníků České republiky
12. října uspořádaly v Konferenčním centru SILVIA v Hradci Králové dvě lesnické stavovské organizace - Česká jednota lesnická a Česká lesnická společnost - a občanské sdružení Národní lesnický komitét již VII. sněm lesníků pod názvem Základní problémy lesnictví v roce vstupu do EU s odbornou garancí předsedů ČJL, ČLS a NLK.
Jednání sněmu, které moderoval Ing. Jaromír Vašíček (ředitel ÚHÚL), bylo rozděleno do tří bloků (viz níže) s jednotlivými příspěvky a zajímavou diskusí. Ta vyústila v požadavek na vypracování usnesení, jež by vyjádřilo postoj lesníků zvláště k připravované novele lesního zákona. Nakonec z tohoto požadavku vzešel společný dopis premiérovi ČR, který zveřejňujeme v rámečku. Stručně zmíním některé myšlenky, jež zazněly v jednotlivých blocích a diskusi.
Lesnická politika a legislativa
- Poslání lesů v Evropě
Ing. Vladimír Krečmer, CSc. (nemohl se sněmu zúčastnit)
Lesnictví se nachází v celém světě v historickém přerodu z odvětví čistě výrobního se samovolnými účinky lesa na krajinné prostředí a sociální aspekty lidské společnosti (službami lesa) na odvětví funkčně integrované s rovnocennými složkami lesní výroby a služeb LH. V západní Evropě tento proces pokročil až k závažným změnám lesního zákonodárství. Lesnictví se tam snaží uspokojovat zájem veřejnosti zejména v oblasti rekreačního využívání lesního prostředí, ochrany vodárenských zdrojů, přiměřené ochrany vodního režimu kulturní krajiny i jí samé před vodním živlem a erozí. Lépe se pak potýká i s tvrdě nastolovanými problémy ochrany přírody. A to tak, aby nebyla porušována vlastnická práva především soukromých vlastníků lesa a náklady na environmentální či sociální efekty, jež vznikají lesnickými, trhem neprocházejícími aktivitami, byly hrazeny tím, kdo je požaduje. Došlo také k diferenciaci poslání podle druhů vlastnictví: veřejné lesy mají prioritně zabezpečovat veřejné zájmy na lesích jako smysl své existence. Lesnictví také vynakládá mnoho úsilí v oboru public relations.
- Vize lesnická legislativy
Vývoj legislativy vedl neustále k většímu zásahu státu do hospodaření vlastníků a určoval vlastníkům způsob hospodaření bez ohledu na velikost jejich majetku. V současné době máme jeden z nejpřísnějších lesních zákonů v celé Evropě, a tím i na celém světě. Dnešním lesním zákonem je vynucováno na vlastnících dodržování zásad trvale udržitelné hospodaření (plnění ostatních funkcí lesa i za cenu snížení jejich hospodářských výsledků) bez jakékoliv trvale zajištěné odpovídající náhrady nebo příspěvku na toto hospodaření. Je proto nutné provést legislativní změny, které odstraní poručníkování státu a ponechají větší volnost, ale i odpovědnost na vlastnících lesa nebo na jejich odborných hospodářích.
Je nutné rozlišovat požadavky na státní a komunální lesy, jež mohou v plném rozsahu plnit zadání společnosti. U soukromého vlastnictví je však vhodné rozlišovat velikost majetků do 50 ha (případně 100 ha, hospodaření není nutné řídit podrobně předpisy nebo plány) a nad 50 ha výměry lesa (je možno požadovat plnění všech funkcí lesa za předpokladu, že vzniklé ekonomické újmy budou povinně uhrazeny formou náhrad, příspěvků nebo dotací).
Jednotlivé konkrétní návrhy na legislativní změny: rozšířit typy kategorií lesů podle plnění veřejných požadavků, a umožnit tak využití dotací; zvýšení významu OPRL; posílení ÚHÚL; minimální velikost pro vypracování LHP zvýšit na 100–200 ha; zvýšit odpovědnost OLH; u SSL změnit celkový přístup z udělování sankcí na podporu kvalitního hospodaření v lesích; zvýšit odpovědnost SSL za poškozování lesů a požadavky na způsobilost; podpory TUH poskytovat pouze fyzickým osobám, a nikoliv správcům státního lesa (LČR, VLS, NP); změnit smysl dotací na podporu celospolečenských funkcí lesa; dotace znovu učinit součástí státního rozpočtu s tím, že jejich výše musí být zaručena několik let a jejich vyplácení povinné; v řízení lesního hospodářství zahrnout všechny lesy; sjednocení kontroly hospodaření
- Lesnická politika, Natura 2000
Přístup k drobnějším vlastníkům z hlediska plánování (ukazatelé, druhová skladba apod.) musí být mnohem liberálnější. Omezit se jen na naplnění základních funkcí (zalesnění a ochrana lesa).
Je potřebné ustoupit od stále rozdmýchávaného klišé výběrného typu lesa jako převládajícího cíle v našich přírodních podmínkách. Dostatečně prověřený je hosp. způsob maloplošný pasečný (podrostní). V současných zákonných předpisech a z nich odvozeného les. hosp. plánování není potřeba zásadní korekce. Při jakýchkoliv legislativních změnách upřednostňovat poradenství a motivace před administrativními zásahy a sankcemi.
K Natuře 2000 - Majetková práva nelze obejít. Vznikající reálnou, ale i potenciální újmu je nutno vlastníkům uhradit, je nutno jasně a jednoduše formulovat prováděcí předpisy k platným zákonům. Je potřeba upustit od maximalistických tendencí. Rozhodující při výběru musí být kvalita, a nikoliv rozsah. Motivace vlastníků a hospodářů na cíle ochrany přírody je nezbytná. Dlouhodobou motivaci lze zajistit jen u vlastníků a dlouhodobých nájemců. Není těžké být v současnosti verbálním ekologem, ale je velmi těžké být odpovědným hospodářem.
Využití ekonomického potenciálu lesa
- Ekonomický potenciál Lesního hospodářství ČR
V ČR chybí analýza ekonomického potenciálu, ať už v hospodářsko-úpravnickém pojetí, nebo z ekonomického hlediska.
Samotný podíl LH na celkovém HDP tvoří 0,6 % v roce 2001, od roku 2002 se sleduje hrubá přidaná hodnota - HPH (LH se na HPH ČR v základních cenách podílela v r. 2002 0,97 %). K základním ukazatelům stavu lesa patří kategorizace lesů, vývoj výměry lesů, druhové složení lesů a věková struktura lesů (oproti roku 1930 průměrné obmýtí vzrostlo o 23 roků, v roce 2001 se poprvé objevil mírný pokles). K hlavním produkčním ukazatelům patří vývoj zásob dříví (celkem cca 640 mil m3, průměrná zásoba na porostní plochu bez holin - 250 m3/ha) a přírůstů (všechny hodnoty PMP, CPP, CBP mají vzestupnou tendenci). Roční těžba dříví se v posledních letech pohybuje kolem 14 mil m3 (cca 90 % jehličnatého dříví). Průměrný hospodářský výsledek všech druhů vlastníků lesa byl v roce 2002 277 Kč/ha. Objem finančních prostředků pro LH, jež jsou poskytovány jako podpory ze státního rozpočtu pro LH, se pohybuje okolo 10 % HDP, vytvořeného v sektoru LH (v roce 2002 celkem 1,097 mld. Kč).
Export surového dříví z ČR se v současnosti pohybuje okolo 3 mil. m3 ročně, export řeziva ve výši cca 1,5 mil. m3 ročně a export buničiny okolo 250 tis. tun ročně.
- Zvyšování spotřeby dřeva na vnitřním trhu
Zvýšení spotřeby dříví je základním předpokladem k tomu, aby se celému LH a navazujícím odvětvím dařilo lépe. Spotřeba jehl. řeziva v zemích EU je průměrně 0,29 m3 (nejvíce ve Finsku 1,06 m3, Rakousko 0,63 m3, ČR 0,23 m3, Německo 0,19 m3, Slovensko 0,04 m3). Dosavadní akce na podporu zvýšení spotřeby dříví byly neúspěšné. V současnosti probíhá jednání mezi LČR a Storou Enso o vytvoření společné neziskové organizace. Mělo by však jít o společnou aktivitu všech zúčastněných subjektů. Jedinou možností zvýšení spotřeby dříví je propagace! Ta má dvě části - lesnickou (lesníci jsou dnes v médiích považováni za škůdce - potřeba neustálého vysvětlování významu těžby dříví) a dřevařskou (spotřeba dříví - mělo by se pokračovat v oslovování laické veřejnosti a poukazovat např. na výhody dřevěných staveb). V Rakousku se podařilo masivní kampaní zvrátit vnímání veřejnosti vůči lesníkům, těžbě dříví a jeho využití. Jen pro zahájení takovéto kampaně je nutné mít podle hrubých propočtů asi 20 mil. Kč. Ty se zatím v ČR nepodařilo dát dohromady. Je to také otázka daňových předpisů (neexistuje povinné členství v agrární či hospodářské komoře, kdy by příspěvky na členství byly daňově uznatelnou položkou a generovaly by i prostředky na propagaci). ČAPLH navázal úzkou spolupráci s rakouskou organizací PRO-HOLZ (rozpočet spolkové org. 2,6 mil eur v roce 2003 pouze na zvyšování image LH a zvýšení spotřeby dříví, ještě existují zemské org. s vlastním rozpočtem). Na nákladech PRO-HOLZ se podílí dřevařský průmysl 73 %, lesnictví 20 %, obchod se dřevem 2 %, navazující odvětví 2 %, prodej publikací a materiálů 3 %.
- Ceny dříví v evropské souvislosti
ČR a její LH je neoddělitelnou součástí evropského trhu. Evropský cenový trh s dřívím během posledních několika let prochází dynamickým vývojem. Odstraněním bariéry zabraňující pohybu dříví se výrazně uvolnil východoevropský trh. Objem zahraničních investic do dřevozpracujících podniků v rámci ČR je nadprůměrný. Probíhá razantní a masivní globalizace zpracovatelských kapacit. Nadnárodní uskupení se snaží svou silou prosadit jak v prodeji své produkce, tak při nákupu suroviny. Zejména tlak na ceny při nákupu surového dříví bude postupně gradovat. Bez kvalitního marketingu, a s tím důsledného monitorování trhu s dřívím není dnes možné fungování žádného většího lesního subjektu. K tomu se musí přidat zejména logistika pohybu a dopravy dřeva od lesních majetků k odběratelům a logistika technologické a časové výroby u producentů dřevní hmoty.
- Prvním hlavním požadavkem trhu se dřevem je trvalá potřeba dříví slabších dimenzí, zejména 2. a 3. tloušťkového stupně. To vyhovuje moderním technologiím, produktivitě dřevozpracujících kapacit a produkci nejvíce žádaných dimenzí a kvality řeziva. Asi dojde k odborným diskusím nad snížením obmýtní doby. Pěstování tlustšího dříví nad 40 cm bude z pohledu obchodu a ceny čím dál problematičtější.
- Druhým zásadním požadavkem evropského trhu je dodávání dřevní suroviny, zejména pro pilařské zpracování, v konkrétních délkách, tedy ve výřezech. (Zavádění moderních technologií či řízení dodávek již od výroby dřevozpracujícím subjektem, a to jak ve vlastní režii, tak také najímáním služeb. Tento trend bude také vytvářet vhodné prostředí k zavádění aukcí u lesních subjektů).
- Třetí zásadním požadavkem je rychlost a operativnost dodávek požadovaného sortimentu (schopnost dodávat objednané sortimenty dříví v krátké době, spíše okamžitě, rovnoměrně a nepřetržitě, tj. 24 hodin denně - tlak zpracovatelských kapacit na co nejoptimálnější výrobní zásoby) Tuto rychlost a operativnost jsou nejspíše schopny zajistit takové lesní majetky, které kooperují nebo úzce spolupracují se silnou přepravní firmou, nebo výrazně investují do dopravních prostředků. Lze konstatovat zvyšující se objem dřevní suroviny přepravující se kamiony na úkor vagónů a to zejména z důvodu operativy.
OLH a státní správa lesů v ČR ve srovnání s vyspělou Evropou
Někteří pracovníci státní správy nezvládají situaci týkající se kvality předložených LHO, posouzení práce OLH a chybí jim praktické zkušenosti z hospodaření. Aplikace zákona samozřejmě odpovídá jejich zkušenostem, nemají dovednosti z oblasti nedirektivního a poradenského přístupu k vlastníkům lesů apod.
Některé problémy a návrhy k OLH:
- Neuspokojivé stanovení povinností OLH vůči orgánům SSL.
- Zázemí, které vytváří stát na činnost OLH.
- Praktické naplnění ust. § 52 zákona o lesích (Povinnosti odborných lesních pracovníků) není dostatečně legislativně podchyceno (musí být jednoznačně stanovena pravidla uložení „sankce“ za nesplnění povinností).
- Potřeba upravit způsob výpočtu nákladů za činnost OLH, kdy § 1 vyhlášky MZe č. 219/1998 Sb., nejednoznačně stanovuje způsob výpočtu nákladů za činnost OLH, pokud tuto činnost vykonává pro více než 50 vlastníků.
- Z důvodu zefektivnění práce OLH by měla osoba, která se pohybuje po daném území, tuto činnost vykonávat na lesních pozemcích bez rozdílu vlastnictví.
Ulehčení SSL: navýšení pomoci ÚHÚL, poskytnutí dat KN v potřebném stavu a tomu odpovídající software, umožnění ÚHÚL zpracovávat LHO. SSL je nedostatečně personálně a odborně obsazená, s nedostatečným materiálně technickým zabezpečením.
Změna legislativy by se měla týkat zejména úpravy nedostatků v oblasti úpravy problematiky OLH, stavu roztříštěnosti úředníků (úrovně SSL, vrchního státní dozoru a ČIŽP), neexistence reálné lesní hospodářské evidence a absence ustanovení zabývajících se slučováním vlastníků lesů.
Diskuse
Diskuse zahrnula mnoho témat současného lesnictví. Od evergreenu většiny setkání lesníků - kritiky situace kolem bezzásahového režimu a vývoje v NP Šumava, problémů s kůrovcem, přes referování o situaci u LČR, nepřízni médií, postavení lesnictví, zalesňování zemědělské půdy až po problematiku cyklostezek a jejich vyznačování (Ing. Duha z LČR upozornil, že vyhlašování cyklotras garantuje Klub českých turistů ve spolupráci s vlastníkem a obcemi. Pokud dojde k neprojednanému vyhlášení, nezbývá vlastníkovi než chopit se svých práv a tvrdě požadovat zrušení takto navržené trasy). Ing. Vašíček upozornil na to, že LH je nutné posuzovat jako celek i s navazujícími obory a podíl na HDP a celková síla je pak daleko větší než uváděných 0,6 % HDP. V souvislosti s propagací zvýšení spotřeby dříví upozornil na obecnou nutnost společného postupu lesníků a dřevařů a zmínil, že i doposud bylo možno prostředky vydávat na reklamu jako daňově uznatelnou položku. Problémem zatím byla hlavně neexistence společné vůle, protože „je stále ještě dobře“. Nejvíce se však diskutovalo o novele lesního zákona. Většina diskutujících se shodla na potřebě lesní zákon liberalizovat.
Ing. Rensa prohlásil, že zákon není novelizovatelný, proto se musí vypracovat nový lesní zákon. Mgr. Dvořák z MZe uvedl, že zamýšlené úpravy lesního zákona budou tak rozsáhlé, že fakticky půjde o novou právní úpravu. MZe je ale při práci na novele les. zákona povinno vycházet ze dvou vládních usnesení - o NLP a k zprávě o výsledcích vrchního státního dozoru (předkladatelem bylo MŽP, Judr. Ing. Flora z LDF MZLU upozornil, že tento dokument jde v podstatné části proti duchu NLP). Mgr. Dvořák dále považuje za nešťastné, že při tvorbě zákona nezaznívá jednotný hlas lesníků. Ing. Vašíček zmínil možnost rezignovat na novelu lesního zákona a vytvořit návrh věcného záměru nového zákona. Získal by se tak čas na diskusi o jeho principech.
S využitím sborníku připravil Michal Třeštík
Nejzajímavější příspěvky se budeme snažit v LP publikovat samostatně.
Dopis předsedovi vlády JUDr. S. Grossovi
Vážený pane předsedo vlády,
Česká lesnická společnost, Česká jednota lesnická a Národní lesnický komitét jako organizátoři VII. sněmu lesníků konaného dnešního dne v Hradci Králové a současně jediné tři nezávislé odborné lesnické organizace působící v ČR, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR jako sdružení zastupující zájmy obcí a soukromých subjektů vlastnících les a Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně a Fakulta lesnická a environmentální ČZU v Praze jako fakulty poskytující v ČR vysokoškolské vzdělání lesnického směru s upřímným zájmem sledují probíhající práci Ministerstva zemědělství (MZe) na přípravách novel platného lesního zákona a projevují, stejně jako vždy v minulosti, snahu se do nich v maximální míře zapojit.
V této souvislosti jsou si všechny uvedené subjekty vědomy povinnosti MZe postupovat při tvorbě návrhů zákonů v intencích přijatých usnesení vlády ČR. Za přirozený základ, ze kterého by měly připravované novely lesního zákona vycházet, přitom považujeme Národní lesnický program (NLP) schválený Usnesením vlády ČR č. 53 ze dne 13. ledna 2003, jehož základním principem je obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem, při omezování administrativních zásahů státu na nevyhnutelné minimum, při motivačním působení státní lesnické politiky na podporu veřejných zájmů a při zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za svůj majetek. Jedině tento trend ve vývoji lesnické legislativy je schopen přiblížit české lesní právo principům existujícím v lesnicky vyspělých státech Evropské unie.
Lze konstatovat, že to byla právě implementace NLP, co ČLS, ČJL, NLK, SVOL i obě lesnické fakulty od připravovaných novel lesního zákona především očekávaly. Je proto na naší straně příčinou jistého rozčarování zjištění, že priority vytyčené NLP téměř ve všech směrech ustupují rozsáhlým legislativním úkolům, které MZe a Ministerstvu životního prostředí (MŽP) uložila vláda ČR Usnesením č. 9 ze dne 7. ledna 2004 ke zprávě o výsledcích vrchního státního dozoru v lesích. Rozčarování je o to větší, že namísto omezování administrativních zásahů na nezbytné minimum, posílení motivačního působení státní lesnické politiky a zvyšování odpovědnosti vlastníků lesů za svůj majetek předpokládá usnesení vlády ČR č. 9/2004 jednoznačné rozšíření a posílení regulace a mocenských oprávnění orgánů veřejné správy a zakotvení dalších administrativních povinností vlastníků lesů.
Vážený pane předsedo vlády, jako zástupci odborné lesnické veřejnosti, vlastníků lesů i akademické obce touto cestou vyjadřujeme obavu, že mezi úkoly, které byly MZe svěřeny v Usnesení vlády ČR č. 53 ze dne 13. ledna 2003 o schválení NLP, a úkoly vyplývajícími z usnesení téže vlády č. 9 ze 7. ledna 2004 ke zprávě o výsledcích vrchního státního dozoru v lesích existují rozpory natolik významné, že mohou mít a v některých ohledech již nyní mají za následek nejen nepochopení záměrů vlády ČR při přípravě novel lesního zákona lesnickou veřejností, nýbrž i vážné komplikace v legislativním procesu, či dokonce jeho úplné zablokování. V této souvislosti jsme přesvědčeni, že nejschůdnější řešení vzniklé situace spočívá ve změně Usnesení vlády ČR č. 9/2004, kterým by bylo MZe pověřeno přípravou věcného záměru zcela nového lesního zákona respektující obsah a principy obsažené v NLP. Ujišťujeme Vás přitom, že při obhajobě pomyslného „návratu“ k NLP jako konsensuálně vzniklému materiálu při jednání vlády ČR máte naši plnou podporu.
V Hradci Králové dne 12. 10. 2004, podepsáni Ing. Štěpán Kalina, předseda ČLS, Radomír Charvát, místopředseda ČJL, Ing. Vladimír Krečmer, CSc., předseda NLK, Ing. František Kučera, předseda SVOL, doc. Ing. Ladislav Slonek, CSc., děkan LDF MZLU, prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., děkan FLE ČZU.
Z průvodního dopisu předsedy SVOL F. Kučery
Vážený pane předsedo vlády,
k přiloženému dopisu SVOL podotýká, že návrh, aby vláda ČR namísto přípravy dílčí novely lesního zákona ve smyslu jejího usnesení č. 9/2004 ze dne 7. ledna 2004 pověřila dotčené resorty přípravou věcného záměru lesního zákona zcela nového, respektuje skutečnost, že v současné době jsou připravovány, nebo již byly schváleny další významné změny předpisů bezprostředně souvisejících s právní úpravou hospodaření v lesích, aniž by však novela lesního zákona předpokládaná usnesením vlády č. 9/2004 s těmito okolnostmi počítala nebo je zohledňovala. Jde zejména o nový správní řád publikovaný pod č. 500/2004, jehož ustanovení navíc není platný lesní zákon schopen „využít“ bez zásadních změn vlastní struktury, a o připravovaná nová pravidla rozpočtového určení daní, která mění dosavadní lesním zákonem předvídaný způsob poskytování finanční podpory na hospodaření v lesích. Dále jde o připravovaný nový stavební zákon, který by měl poskytnout možnost propojení institutu územního plánování s institutem oblastních plánů rozvoje lesů, o změnu zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
SVOL je přesvědčeno, že usnesení vlády č. 9/2004 staví před dotčené resorty úkol, jehož splnění by přineslo vysoce sporné a s vysokou pravděpodobností pouze krátkodobě využitelné výsledky.
Ing. František Kučera, předseda SVOL