Archiv časopisu Lesnická práce

Rozhovor s děkanem Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity (LDF MZLU) v Brně při příležitosti 85. výročí založení školy.

Rozhovor s vedoucím Institutu celoživotního vzdělávání MZLU v Brně Ing. Pavlem Máchalem, CSc.

Rozsáhlá větrná kalamita postihla Slovensko 19. listopadu 2004. První informace pro nás připravil šéfredaktor slovenského lesnického měsíčníku Slovenské LESOKRUHY J. Fillo. První odhady rozsahu kalamity, které ve svém článku uvádí, byly postupně během prvního týdne po kalamitě zvyšovány. V době uzávěrky LP (25. 11. 2004) se oficiální odhady rozsahu kalamity pohybovaly v následující výši: Tatranský národní park (TANAP) 2–3 mil. m3, státní podnik Lesy SR 1,27 mil. m3. Další škody byly hlášeny z obecních a vojenských majetků, celkový rozsah u soukromých vlastníků lesa nebyl ještě vůbec znám. Podle lesníků, kteří mají s kalamitami zkušenosti, ale bude výsledné číslo ještě daleko vyšší.

Nový předseda Evropské lesnické komise FAO doc. Ing. Ján Ilavský, CSc., poskytl rozhovor šéfredaktorovi slovenského lesnického časopisu Lesokruhy J. Fillovi. Podstatnou část rozhovoru spolu s informacemi o lesnických organizacích OSN Vám přinášíme.

12. října uspořádaly v Konferenčním centru SILVIA v Hradci Králové dvě lesnické stavovské organizace - Česká jednota lesnická a Česká lesnická společnost - a občanské sdružení Národní lesnický komitét již VII. sněm lesníků pod názvem Základní problémy lesnictví v roce vstupu do EU s odbornou garancí předsedů ČJL, ČLS a NLK.

V LP 11/2002 byl uveřejněn článek Ing. Vladimíra Oplta „Regionální certifikace lesů v Českém systému PEFC ukončena“, ve kterém se autor mj. stručně věnoval i roli Sdružení vlastníků a správců lesních majetků ČR v tomto procesu (Sdružení). V tomto pří-spěvku bych se chtěl více věnovat konkrétním úkolům a výsledkům činnosti Sdružení na poli certifikace lesů v uplynulých letech. Úvodem je nutno zdůraznit, že dle stanov je Sdružení žadatelem o regionální certifikaci lesů v ČR systémem PEFC a zastupuje v ní vlastníky lesů prostřednictvím jejich sdružení; vlastníky lesů, kteří nejsou členy sdružení a organizace spravující lesy ve vlastnictví státu.

Zdenka Hlavová

K základním povinnostem vlastníků lesa, vyplývajícím z lesního zákona č. 289/1995 Sb., §11 odst. 2, patří zachování genofondu lesních dřevin. Každý lesní hospodář by měl mít pod vlastní kontrolou genofond populací lesních dřevin, které obhospodařuje, jako předpoklad budoucí prosperity lesních porostů. Je možné spoléhat na trh se sazenicemi a zvlášť pro menší vlastníky je to jistě řešení, ostatní by ale měli pamatovat na zabezpečení vlastních zdrojů semen. V případě kalamity je v zásobách semene určitá „jistota“. Vlastníci lesa by si měli vyhodnotit potřeby osiva do budoucna a vytvořit dostatečné zásoby i na období, kdy dřeviny neplodí, a byla tak zajištěna nepřetržitost produkce sadebního materiálu s výhledem do očekávané další úrody. U smrku jsou semenné roky cca po 10 letech. Po semenném roce bývá v dalším roce „doznívající úroda“, jež se letos u smrku objevuje.

Pavlína Haltofová, Libor Jankovský, Dagmar Palovčíková

Rakovina kůry kaštanovníků působená karanténním škodlivým organismem Cryphonectria parasitica (Murrill) Barr je v ČR v současnosti spíše výjimečným jevem. Ohroženou dřevinou je především kaštanovník jedlý Castanea sativa, choroba se však vyskytuje také na dubech. V ČR byla choroba poprvé zjištěna v roce 2002 na kaštanovníku v Uherském Brodě. V roce 2004 v rámci monitoringu výskytu a zdravotního stavu kaštanovníku v ČR byly zjištěny další dvě lokality. Jako hostitelská dřevina byl vedle kaštanovníku Castanea sativa zjištěn i dub červený Quercus rubra.

Jiří Šindelář, Josef Frýdl, Petr Novotný

Jedle bělokorá byla v minulosti pokládána za druh s minimální variabilitou, odlišující se touto svou vlastností od ostatních lesních dřevin. Teprve pozdější výzkum prokázal neoprávněnost této domněnky. K získání dnešních znalostí o proměnlivosti jedle přispěly významnou měrou zejména srovnávací experimenty zakládané v průběhu 20. století po celém území jejího areálu rozšíření.

IV. Mezinárodní vědecká konference

Ve dnech 14.-16. října se ve Starém Smokovci na Slovensku uskutečnila IV. Mezinárodní vědecká konference s názvem Trieskové a beztrieskové obrábanie dreva 2004. Konferenci uspořádala Katedra obrábění dřeva, Dřevařské fakulty, Technické univerzity ve Zvoleně pod záštitou Mezinárodního vědeckého výboru složeného z odborníků ze Slovenska, ČR, Polska, Ruska, Bulharska a Chorvatska.