Třískové a beztřískové obrábění dřeva 2004

IV. Mezinárodní vědecká konference

Ve dnech 14.-16. října se ve Starém Smokovci na Slovensku uskutečnila IV. Mezinárodní vědecká konference s názvem Trieskové a beztrieskové obrábanie dreva 2004. Konferenci uspořádala Katedra obrábění dřeva, Dřevařské fakulty, Technické univerzity ve Zvoleně pod záštitou Mezinárodního vědeckého výboru složeného z odborníků ze Slovenska, ČR, Polska, Ruska, Bulharska a Chorvatska.

V rámci vědecké konference prezentovali vědečtí, pedagogičtí a vědecko-výzkumní pracovníci výsledky své práce z oblasti třískového a beztřískového obrábění, dělení dřeva a dřevěných materiálů i termické úpravy dřeva. Setkání umožnilo výměnu nejnovějších poznatků z teoretického i technologického výzkumu obrábění dřeva na jednotlivých mezinárodně uznávaných pracovištích. Příspěvky přednášejících byly prezentovány ve dvou sekcích - Dělení a obrábění dřeva a Termická úprava dřeva, přičemž organizace programu umožnila v pravidelných přestávkách volnou diskusi jednotlivých témat. Z pestré nabídky příspěvků reprezentujících obě sekce stručně představíme témata, která asi nejvíce zajímají naše lesníky a dřevo-zpracovatele.

Stanovení objemu suroviny při elektronické přejímce

Rozdílné metody měření a stanovení objemu kulatiny v lese po těžbě (ruční měření) a na skladech kulatiny pilařských závodů (elektronické měření) dávají rozdílné výsledky, které ovlivňují hospodářské výsledky obou stran i mezilidské vztahy. Rozdíly vznikají v samotných hodnotách rozměrů při jejich snímání, při jejich zpracování i vlastním výpočtu.

Hlavní výsledky měření uskutečněného v reálných podmínkách pilařských závodů jsou následující:

- jedno vodorovné snímání se používá pro orientaci, ne pro přesné měření (jsou nezbytné alespoň dvě snímání kolmého směru);

- zaokrouhlování má nízký vliv (ne u jednotlivých kusů);

- měření objemu po sekcích dává vyšší hodnoty objemu ve srovnání se standardní Huberovou metodou založenou na středovém průměru;

- způsob stanovení objemu kulatiny za použití průměrných hodnot z celé délky kusu je přesnější než Huberova metoda (Huberova metoda vzhledem ke skutečnému stavu mírně podměřuje);

- mezi jednotlivými metodami lze pozorovat velké rozdíly (v rozmezí Ī 2 %).

Výzkum řeznosti pilových řetězů

Cílem příspěvku je na základě experimentálních měření zhodnotit řeznost pilových řetězů. Řeznost byla posuzována na zákla-dě velikosti odřezané plochy v závislosti od opotřebení řezného nástroje. Měření se uskutečnilo na experimentálním zařízení navrhnutém na Katedře obrábění dřeva TU ve Zvoleně a elektrické řetězové pile Stihl MSE 180C. Použity byly čtyři typy pilových řetězů od výrobců Stihl (3/8“ PICCO MICRO-profi, 3/8“ PICCO MINI-hobby), Jonsered (3/8“-profi) a Carlton (3/8“-profi). Řezání se uskutečnilo na bukových hranolech (rozměr 10x10 cm, vlhkost 32–34 %).

Pilový řetěz Carlton dosáhl otupení dříve než řetězy Stihl a Jonsered. Po porovnání hodnot zlomových bodů „profi“ řetězů lze konstatovat, že „hobby“ řetězy od tradičních výrobců Stihl a Jonsered jsou vyšší kvality než výrobek nového výrobce Carlton, který je určen na „profi“ použití. Řetěz Jonsered vykázal při experimentu nejvyšší kvalitu. Pilový řetěz Stihl se opotřeboval pomaleji než řetěz Jonsered, přitom na druhé straně má přibližně o 50 % větší řezný výkon.

Analýza produktů zplynování dřeva

Příspěvek popisuje proces a koncepci stanovení složek dřevěného plynu produkovaného spalováním briket ve zplynovacím generátoru. K analýze byl použit surový a vyčištěný plyn, přičemž výzkumná část proběhla na výzkumném zařízení ŠPL Lieskovec.

K určení složení plynu byly využity metody plynové chromatografie, spektrofotometrické vyhodnocení obsahu uhlovodíků v dehtu a gravimetrická metoda pro měření obsahu prachových částic. Ve srovnání s průměrnými údaji uváděnými v literatuře výzkumná měření ukázala vyšší hodnoty některých nežádoucích látek. Výrazný je zejména rozdíl v obsahu dehtu, kde jeho hmotnost v 1 Nm3 surového dřevního plynu až 2,7 násobně převyšuje průměrné publikované hodnoty. Nepříznivých výsledků bylo dosaženo také v případě obsahu CO2 (v získaném vyčištěném plynu až o 8,9 % více).

Výsledky měření vzhledem k nedostatkům zařízení nejsou natolik přesné, aby se daly považovat za referenční údaje o obsahu složení plynu. Pomohly však určit nedostatky navrhnuté generátorové soustavy.

Pozn.: Všechny příspěvky je možné najít ve sborníku z konference.

S využitím sborníku připravil

Ing. Jaroslav Pejzl