Katastrofa ve Vysokých Tatrách!
Rozsáhlá větrná kalamita postihla Slovensko 19. listopadu 2004. První informace pro nás připravil šéfredaktor slovenského lesnického měsíčníku Slovenské LESOKRUHY J. Fillo. První odhady rozsahu kalamity, které ve svém článku uvádí, byly postupně během prvního týdne po kalamitě zvyšovány. V době uzávěrky LP (25. 11. 2004) se oficiální odhady rozsahu kalamity pohybovaly v následující výši: Tatranský národní park (TANAP) 2–3 mil. m3, státní podnik Lesy SR 1,27 mil. m3. Další škody byly hlášeny z obecních a vojenských majetků, celkový rozsah u soukromých vlastníků lesa nebyl ještě vůbec znám. Podle lesníků, kteří mají s kalamitami zkušenosti, ale bude výsledné číslo ještě daleko vyšší.
Ve Vysokých Tatrách již v prvním týdnu po kalamitě pracovaly některé firmy z Česka, které buď na Slovensku již měly mechanizaci, či ji tam rychle přesouvaly. V době uzávěrky to byly např. a. s. CE-WOOD a LESS (se 2 harvestory). Podílely se na odstraňování stromů z cest, lyžařských tras, sjezdovek a okolí rekreačních středisek, což jako prioritu vyhlásil krizový štáb (jeho členy jsou ministr zemědělství, ředitelé Št. lesov i Správy TANAP, LSR ad.), který veškeré práce na odstraňování následků kalamity koordinoval.
Zbohom, doterajšie Vysoké Tatry!
Slovensko si na podobnú katastrofu nepamätá 70 rokov. Orkán, ktorý sa 19. novembra doslova prehnal touto krajinou rýchlosťou okolo 170 kilometrov za hodinu, zanechal za sebou apokalypsu v novodobých dejinách Vysokých Tatrách. Tento prírodný klenot Slovákov sa počas štyroch hodín zmenil na mesačnú krajinu. Šírka spustošenej oblasti dosahuje od 3 do 5 km. Dĺžka celého zničeného územia je najmenej 50 km. V TANAP (46 tis. ha) orkán úplne zničil les na 12 tis. ha, a poškodil ďalších 12 tis. ha. Vetrový živel zničil podľa prvých odhadov okolo 1,5 mil. metrov kubických, prevažne ihličnatého dreva a škody dosiahnu niekoľko mld. korún. Na odstránenie následkov bude treba dva roky. Obnova lesa potrvá 5 až 7 rokov. O mimoriadne silnom orkáne svedčí fakt, že nezničil len monokultúrne smrekové lesy, ale aj limby, jedle, smrekovce, ba aj listnaté dreviny.
Okrem Vysokých Tatier však padlo k zemi aj v ďalších regiónoch Slovenska ďalších takmer 1 mil. m3, prevažne ihličnatých drevín. Ročná ťažba ihličnatého dreva na Slovensku je okolo 3 mil. m3. Orkán zničil stromy s drevom okolo 2,5 mil. m3 (prvé odhady víchrom pováľaného dreva: Vysoké Tatry 1,5 milióna, Beňuš /Horehronie/ 400 tis.; Námestovo - Orava 200 tisíc, Brezno - Mestské lesy 100 tis., Liptov, Rožňava, Revúca po 50 tis. m3), teda na úrovni ročnej ťažby! Minister pôdohospodárstva vydal na prvé týždne po vzniku kalamity okamžitý zákaz plánovanej ťažby ihličnatého dreva na celom území Slovenska.
Kto je zodpovedný za katastrofu v Tatrách?
Takúto otázku sme si položili v našom časopise Slovenské LESOKRUHY. V tej chvíli ešte netušiac, aká skutočná katastrofa postihne o pár dní územie TANAP. Už vtedy sme varovali, že regióny TANAP, ktoré len pred niekoľkými mesiacmi musela štátna správa vyhlásiť za „Oblasť mimoriadneho ohrozenia“, ako dôsledok extrémneho premnoženia podkôrneho hmyzu, sa môžu dožiť toho najhoršieho. A že experiment ochranárov - ponechať choré porasty napospas vlastnému osudu - hraničí s hazardom!
Dajme však slovo hlavným aktérom v dramatickom boji o záchranu Tatier a lesov v ostatných postihnutých regiónoch Slovenska.
Ing. Peter Líška, riaditeľ Štátnych lesov TANAP
- Veľa sa hovorí, že živel vymazal z povrchu zemského predovšetkým monokultúrne smrekové lesy. Myslíte si, že zmiešaný les by víchrica poškodila menej?
V prírode neplatí keby. V Batizovciach napríklad zostali monokultúrne lesy stáť 500 až 1000 metrov od poľnohospodárskych pozemkov. Lesy stoja aj v pásme pod kosodrevinou. V prípade zmiešaného lesa by víchor možno nenarobil také plošné škody.
- Zohľadníte to pri zalesňovaní zničených území?
Samozrejme. V koordinácii s Lesníckym výskumným ústavom Zvolen, čo sa týka zmiešanej drevinovej štruktúry a s Lesoprojektom Zvolen pri zostavovaní nových LHP.
- Čo teda vysadíte na holiny?
Pôvodné dreviny, ktoré najlepšie zodpovedajú prirodzenej podstate odlesnených plôch a nahradia smreky, často introdukované, vysádzané v tridsiatych rokoch minulého storočia. V centrálne časti Tatier to bude smrekovec, borovica a listnáče. V ostatných častiach jedľa, buk, javor, breza, jarabina.
- Čo je teraz najdôležitejšie?
Konať s chladnou hlavou. Na poškodenom území nemá zmysel hrať sa na nejaké ochranárske zóny. Prírodovedecká hodnota územia, na ktorom vyčíňala víchrica, je nulová. Z hľadiska obnovy územia sa musíme zamerať predovšetkým na to, aby sme na jar zvládli boj s lykožrútom, ktorý zimuje v kalamitnom dreve. Ak chceme zachovať les, ktorý ešte stojí, nevyhneme celo-plošnej chemickej ochrane porastov. Ak to neurobíme, podkôrnik zožerie aj les, ktorý prežil orkán v pásme pod kosodrevinou!
- Viete vyčísliť, koľko bude stáť hektár obnovy lesa?
Ak zarátame náklady aj na vyťaženie kalamitného dreva, ktoré vyjde asi na 20 tisíc korún, potom hektár obnoveného lesa vyjde na stotisíc korún. Nevystačíme so sadenicami len z vlastnej škôlky, budeme ich potrebovať z celého Slovenska.
- Viete už, ako prežila víchricu zver v tatranských lesoch?
Kamzík sa utiahol do závetria v pásme nad kosodrevinou. Časť jelenej zveri akoby vytušila blížiace sa nebezpečenstvo a vybehla na lúky ešte pred príchodom prírodného živlu. Zver sa bude presúvať do iných oblastí, lebo lesy sú úplne nepriechodné. Najhoršie na tom sú medvede, ktoré sú na stresy veľmi citlivé. Víchrica prišla práve v čase, keď sa ukladajú na spánok a teraz oň zrejme prídu. Budú hladné a častejšie budú vyberať kontajnery a dostanú sa do väčšej blízkosti ľudí.
Generálny riaditeľ š. p. Lesy SR Ing. Karol Vinš
- Ako budete v štátnych lesoch kalamitné drevo likvidovať?
Vytvárame špeciálny plán, ktorý odsúhlasí štátna lesná správa. Bude dôležité, aby sme kalamitu zvládli čo najefektívnejšie. V teréne použijeme najmodernejšiu techniku, vrátane harvesterov.
- Máte predstavu, ako dlho to potrvá?
Predpokladám, že v lesoch štátneho podniku odstraňovanie spadnutých stromov potrvá do dvoch rokov. Posledná veľká kalamita bola v roku 1996 na Horehroní. Takmer dva roky trvalo, kým sa odstránila pováľaná drevná hmota, hneď za tým sa zakladal nový les. Podobne sa bude postupovať aj teraz.
- Je vôbec možné pri takýchto pohromách zabrániť škodám?
Je pravdou, že voči kalamite je odolnejší les, ktorý je vekovo a druhovo rôznorodý. Veternej smršti, aká sa nad Slovenskom prehnala 19. Novembra, by však ťažko odolával aj zdravý les, nieto ešte porasty, ktoré boli oslabené aj vlaňajším suchom.
Zníži sa ceny dreva?
V tejto súvislosti počuť aj úvahy o tom, ako táto mimoriadna udalosť ovplyvní ceny dreva. Priemerná cena ihličnatého dreva na trhu za prvých desať mesiacov tohto roka bola približne do 1400 Sk za meter kubický. Podľa názoru doc. Suchomela z Lesníckej fakulty TU Zvolen, v dôsledku kalamity sa môže stať, že cena by sa mohla znížiť o 200–300 korún za meter kubický. Na to, aby sa drevo spracovalo naozaj efektívne, by krajina potrebovala špecializovanú celulózku na spracovanie ihličnatého vlákninového dreva. Takú však Slovensko nemá. Čo však potrebuje čím skôr? Práve v najbližších mesiacoch? Spamätať sa z tejto drámy, sprístupniť cesty k mŕtvemu lesu a sústrediť výkonnú techniku a technológie do odstraňovania pováľaných stromov. Každá pomoc je vítaná. Prvé ponuky pomôcť Slovákom prišli z ČR... Ďalšie dodávateľské firmy, či už v ČR alebo v zastúpení na Slovensku, ktoré disponujú modernou výkonnou technikou, sa môžu v tomto smere obrátiť priamo na Generálne riaditeľstvo Lesov SR v Banskej Bystrici.
Ján Fillo, Slovenské LESOKRUHY
Foto (Vysoké Tatry): Pavel Hodějovský
Jak „úřadoval“ vítr u nás?
- V ČR nezanechal vítr ani zdaleka tak vysoké škody jako na Slovensku. Celkový souhrn škod jsme v době uzávěrky LP neměli k dispozici. Odhad za LČR se podle L. Půlpána z GŘ LČR pohyboval kolem 380 tis. m3. Největší škody napáchal vítr v Moravskoslezském kraji. Na krajském inspektorátu (KI) LČR Šumperk hovořily první odhady k 22. 11. 2004 o 48 tis. m3, tedy asi 7 % těžeb ročního etátu (nejvíce na LS Šternberk - cca 15 tis. m3, LS Jeseník a LS Ruda do 10 tis. m3 za LS). Podle J. Hofmanna z KI Šumperk šlo o tlustší jehličnatou hmotu; převažovala roztroušená nad soustředěnou, vesměs vývraty, zlomů je menší podíl. Kalamita ale svým rozsahem nebyla nijak mimořádná. V oblasti KI Frýdek Místek uváděly první odhady zaměstnanců dotčených lesních správ množství asi 170 tis. m3 především jehličnatého dříví. Nejvyšší odhady polomů a vývratů se týkaly LS Bruntál (36 tis. m3), LS Karlovice ve Sl. (25 tis. m3) a LS Ostravice (20 tis. m3). Současně byly zjišťovány škody v oblasti ochrany lesa, kde došlo k výraznému poškození oplocenek a mechanické individuální ochrany v kulturách. Jak poznamenal J. Zátopek z KI Frýdek-Místek, vliv bořivého větru pokračoval i v následujících dnech a uváděné množství narůstalo. I on však uvedl, že stávající rozsah nepřesahuje kalamitu z října roku 2002, kdy jenom na LS Bruntál bylo následně zpracováno 320 tis. m3 kalamitního dříví.
- V souvislosti se zpracováním kalamitního dříví ze Slovenska i od nás jsme se zeptali na připravenost některých českých dřevozpracovatelů. Ředitel Wood Paskov (zprostředkovává nákup dříví pro Biocel Paskov a M-M Sage Paskov) Z. Kulhánek uvedl, že v současnosti je vše ve fázi monitoringu situace. Uvedl, že pila v Paskově je připravená okamžitě zahájit nepřetržitý provoz i o víkendech, takže jsou schopni navíc nakoupit 2–3 tisíce m3 kulatiny denně. „Samozřejmě počítáme i s kalamitní vlákninou pro Biocel Paskov, v tomto roce jsme jí ještě schopni nakoupit cca 30 000 m3.“ Zároveň jsou v kontaktu s příslušnými úřady na Slovensku a připravují nabídku.
S. Navrátil ze společnosti Stora Enso Wood Supply Continental Europe, jež odpovídá za veškeré nákupní aktivity v oblasti dřevní suroviny společnosti Stora Enso v ČR, uvedl, že vzhledem ke zpracovatelským kapacitám a stavu na trhu s dřívím v tomto ročním období nepředpokládá, že by se mohla objevit nabídka objemu kulatin, který by firma nemohla nakoupit a zpracovat. Částečným omezením je pouze předem avizovaná výměna pořezové linky ve Ždírci nad Doubravou, která možnost dodávek dříví v měsíci lednu značně omezí. Tento výpadek však bude kompenzován ostatními vlastními pilami. Příprava nabídek a jednání na Slovensku jsou v kompetenci společnosti EURO - TIMBER, s. r. o. (je vlastněná společností Stora Enso TIMBER AG), která je s postiženými vlastníky v úzkém kontaktu od samotného počátku. K vývoji cen dříví uvedl: „Nemyslím si, že by kalamita měla mít výrazný vliv na ceny kulatinových sortimentů v ČR v nejbližších obdobích. Na samotném Slovensku by tato situace mohla být odlišná a kalamita by se do cen mohla promítnout.“
Připravil Michal Třeštík