Nové nálezy rakoviny kůry kaštanovníku v ČR
Pavlína Haltofová, Libor Jankovský, Dagmar Palovčíková
Rakovina kůry kaštanovníků působená karanténním škodlivým organismem Cryphonectria parasitica (Murrill) Barr je v ČR v současnosti spíše výjimečným jevem. Ohroženou dřevinou je především kaštanovník jedlý Castanea sativa, choroba se však vyskytuje také na dubech. V ČR byla choroba poprvé zjištěna v roce 2002 na kaštanovníku v Uherském Brodě. V roce 2004 v rámci monitoringu výskytu a zdravotního stavu kaštanovníku v ČR byly zjištěny další dvě lokality. Jako hostitelská dřevina byl vedle kaštanovníku Castanea sativa zjištěn i dub červený Quercus rubra.
Původ a šíření rakoviny kůry kaštanovníku
Rakovina kůry kaštanovníku Cryphonectria parasitica (Murrill) M. E. Barr (syn. Endothia parasitica (Murrill) P.J. Anderson et H.W. Anderson) anamorpha Endothiella parasitica (Murill) Roan) je významnou karanténní chorobou na kaštanovnících. Působí poškození kambia a následných rakovinných lézí na kmenech a silných větvích. Původ choroby je v jihovýchodní Asii.
Cryphonectria parasitica je považována v zemích EPPO (European and Mediterranean Plant Protection Organisation, Evropské a středomořské společenství ochrany rostlin) za karanténní škodlivý organismus (KŠO). V ČR je Státní rostlinolékařská péče upravena zákonem 326/2004 Sb. Stálý výbor pro zdraví rostlin při EK v Bruselu v červenci 2004 kladně projednal žádost ČR o vymezení chráněné zóny s ohledem na původce rakoviny kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica) na celém území ČR. Vymezení této zóny je součástí rozsáhlé novely příloh směrnice Rady 2000/29, text novely byl schválen příslušným výborem, ale nebylo dosud rozhodnuto o datu účinnosti.
První pozorování rakoviny kůry kaštanovníku z Evropy jsou udávány z roku 1925 z Belgie a Anglie (ANONYMOUS 1950 ex JUHÁSOVÁ 1999). V roce 1938 byla choroba potvrzena u Janova (BIRAGHI 1949 ex JUHÁSOVÁ 1999). Postupně se choroba šířila na kaštanovníku jedlém Castanea sativa Mill. v Itálii, Francii, Švýcarsku, bývalé Jugoslávii, Maďarsku aj. Cryphonectria parasitica je udávána již od roku 1880 z oblasti Kavkazu, kde dodnes poškozuje tamní autochtonní porosty kaštanovníku (PRIDNYA et al. 1996). Na území bývalého Československa byla rakovina kůry kaštanovníku zjištěna poprvé v roce 1976 na lokalitě Prašice - Duchonka v okrese Topoľčany (JUHÁSOVÁ 1990, 1991 ex JUHÁSOVÁ 1999, JUHÁSOVÁ, EKE, GÁL 1987). V letech 1976-2001 byla zaznamenána na 26 lokalitách (JUHÁSOVÁ 2002).
Výskyt kaštanovníku jedlého v ČR
Od roku 2001 je postupně monitorován výskyt kaštanovníku jedlého a jeho zdravotní stav na celém území ČR (HALTOFOVÁ, JANKOVSKÝ 2003a, 2003b). Údaje jsou zpracovány ve virtuální mapě rozšíření kaštanovníku jedlého v ČR (http://www.ldf.mendelu.cz). Do současné doby byl výskyt kaštanovníku ověřen na 282 lokalitách a zkontrolován byl stav více než 800 jedinců. V rámci ČR je kaštanovník jedlý Castanea sativa rozšířen jednotlivě prakticky po celém území, a to až do nadmořské výšky cca 750 m n. m. Nejmohutnější stromy se nacházejí v našich kaštánkách v Chomutově a v Nasavrkách. Na několika lokalitách je porostotvornou dřevinou.
Rakovina kůry kaštanovníku v ČR
- V ČR byla rakovina kůry kaštanovníku poprvé zaznamenána v roce 2002 v Uherském Brodě (JANKOVSKÝ, HALTOFOVÁ, PALOVČÍKOVÁ 2002). Infikovaný kaštanovník byl dovezen ze Slovenska, konkrétně z Bratislavy v roce 1976 jako 2letá sazenice. Stáří stromu bylo asi 30 let. Šlo o izolovaného jedince a možnost přenosu choroby na jiné jedince je minimální.
- V květnu 2004 byl zaznamenán výskyt rakoviny kůry kaštanovníku podruhé - v Kuřimi (Brno - venkov) na stromku vysázeném v roce 1975 v areálu psího cvičiště. Šlo o izolovanou výsadbu, nikde v těsné blízkosti se kaštanovník jedlý nevyskytuje. Podobně jako v případě prvního nálezu v Uherském Brodě se kmen kaštanovníků větvil těsně nad zemí. Kaštanovník byl 7,5 m vysoký a měl čtyři kmínky s obvody v prsní výšce 54, 48, 25 a 60 cm. Jeden kmínek byl v minulosti ořezáván, pravděpodobně jako důsledek houbové infekce. Na dvou kmíncích se projevovaly typické příznaky choroby - tvorba rakovin, žluté mycelium pod kůrou, tvorba plodnic na kůře. Na čtvrtém kmínku příznaky choroby nebyly pozorovány.
V areálu cvičiště se nacházel ještě jeden kaštanovník asi v 10metrové vzdálenosti od napadeného jedince. Je pozoruhodné, že na tomto stromku zatím nebyly viditelné příznaky choroby. Lze tedy spekulovat o tom, zda byl strom již infikován a příznaky by se časem projevily, nebo jde o jev „samovyléčení“ stromu díky hypovirulentnímu kmeni této houby.
V areálu byl zaznamenán ještě jeden pařez kaštanovníku, který odumřel před cca 10 lety. Na pařezu a výmladcích byly přítomny oranžové plodničky a žluté mycelium KŠO C. parasitica. Příčinou odumření mohla být infekce rakovinou kůry kaštanovníku. Původ stromů není znám, a tak lze pouze spekulovat o původu choroby. V rámci mimořádných rostlinolékařských opatření (dále MRO) byly kaštanovníky zlikvidovány.
- V červnu 2004 byl na vzorcích z Moravského Písku (okr. Hodonín) zaznamenán výskyt Cryphonectria parasitica na kaštanovnících ve větrolamech. V rámci dalšího šetření ve spolupráci se SRS ČR byla tato choroba potvrzena také na dubu červeném Quercus rubra L. Potvrdila se tak možnost výskytu a přenosu této choroby na dubech i na území ČR. Velké množství kaštanovníků na této lokalitě ji zcela odlišuje od předchozích dvou nálezů, kdy šlo o izolované jedince. Navíc zde kaštanovníky tvořily kostru větrolamů, jejichž odstraněním by se zásadně omezily produkční možnosti okolní půdy. Kaštanovníky podle sdělení v místě pochází z kaštanů, které zůstaly jako přebytek plodů z jednoho z dovozů v 70. letech. S ohledem na izolovanost této lokality lze předpokládat, že choroba mohla být zavlečena již se semeny. Další možná cesta je přenos vzduchem, nebo s dalším použitým sadebním materiálem.
V rámci této lokality uplatnila Státní rostlinolékařská správa MRO, spočívající v likvidaci zdroje infekce a omezení pohybu rostlinného materiálu z této lokality. S ohledem na rozsah ohniska, množství kaštanovníků a skutečnosti, že byly infikovány i duby, není prognóza likvidace choroby na této lokalitě tak příznivá jako na předchozích dvou lokalitách. Podle zkušeností ze zahraničí mají kaštanovníky vynikající výmladkovou schopnost a choroba se objevuje postupně i na výmladcích. Sanace tak předpokládá likvidaci kaštanovníků i s kořeny. Vše je provázeno enormními náklady a dalšími ekonomickými ztrátami. Na řadě lokalit, např. ve Švýcarsku, kde se přistoupilo k razantní eradikaci choroby, nebyla choroba přes všechna opatření v ohniscích infekce zlikvidována. Přistupuje se spíše k zásadnímu omezení pohybu rostlinného materiálu z oblastí s výskytem této choroby. V případě Švýcarska je zásadně omezena možnost pohybu rostlin i mezi kantony.
Postup při mimořádných rostlinolékařských opatřeních (MRO)
V rámci současných MRO přistupuje Státní rostlinolékařská správa při eradikaci choroby k likvidaci infikovaných jedinců a kaštanovníků v nejbližším okolí, na nichž je možno předpokládat výskyt choroby. V případě výskytu ve školkách je po dvě následující období, kdy byl ve školce, nebo v jejím těsném okolí zjištěn KŠO, zastavena expedice hostitelských druhů rostlin, v případě kaštanovníku jde o jedince kaštanovníků a dubů. Vše je v souladu s mezinárodními závazky ČR, kdy se v případě exportu požaduje dodatkové prohlášení u kaštanovníků a dubů, že rostlina pochází z oblastí prostých C. parasitica, resp. se zde choroba nevyskytla po dvě po sobě jdoucí vegetační období.
Možnosti infekce a prevence
Další nálezy Cryphonectria parasitica prokázaly příhodné podmínky pro rakovinu kůry kaštanovníku na území ČR a možnost infekce dubů. Zároveň je nutno konstatovat, že pouze na třech lokalitách z celkového množství 282 šetřených lokalit kaštanovníku jedlého byl zaznamenám výskyt choroby. V případě Moravského Písku jde však o lokalitu s velkým počtem infikovaných jedinců a výskytem na dubech. V rámci této lokality existuje vysoké riziko, že choroba již byla přenesena s infikovaným sadebním materiálem do dalších oblastí ČR. Choroba se může projevit až po více než 20 letech. I přes riziko výskytu karanténní rakoviny kůry kaštanovníku je kaštanovník velmi zajímavou dřevinou, a to jak z hlediska produkce plodů, tak i z hlediska možnosti adaptace na očekávané klimatické extrémy. Dřevina, která je velmi podobná dubu i svou mykorrhizou a především na stávajících stanovištích dubu zimního na nevápenatém podloží, by mohla být zpestřením dřevinné skladby. Bude však nutno provést zásadní preventivní opatření, které omezí riziko zavlečení rakoviny kůry kaštanovníku na minimum. Především v rámci školek je nezbytné věnovat zdravotnímu stavu kaštanovníku zvýšenou pozornost. Ve školkách je zapotřebí provést taková opatření, aby v případě výskytu této choroby byl dopad MRO na provoz a ekonomiku minimální. Vhodné je oddělené pěstování kaštanovníků a dubů a především zamezení importu rostlinného materiálu neznámého původu, včetně semen. Ta mohou být potenciálním zdrojem infekce, tak jak se to ukázalo v případě Moravského Písku. Rizikové jsou i individuální dovozy rostlin kaštanovníku.
Obecně lze konstatovat, že zdravotní stav kaštanovníku na území ČR je dobrý, na některých lokalitách dochází v některých letech k prosychání z důvodu nepříznivých klimatických podmínek. Častý je výskyt mrazových prasklin.
Výsledky byly získány díky podpoře projektu FRVŠ 4FR237 a SRS.
Adresa autora:
Doc. dr. Ing. Libor Jankovský,
Ing. Pavlína Haltofová, Ing. Dagmar Palovčíková
Ústav ochrany lesů a myslivosti
LDF MZLU v Brně
Zemědělská 3, 613 00 Brno
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autor
- anamorfa - tvar houby v nepohlavním nebo vegetativním stadiu
- rakovinná léze - poškození, porucha určité struktury kambia a borky dřevin; u Cryphonectria parasitica se projevuje zprvu začervenáním, posléze morfologickou změnou borky, která záhy spolu s kambiem odumírá
- hypovirulentní kmen - kmen se sníženou schopností šíření v hostiteli
- eradikace - odstranění, zlikvidování ohniska nákazy
III. International Chestnut Congress
Setkání všech odborníků na kaštanovníky se uskutečnilo 20.-23. 10. 2004 v hotelu Forte de Sao Francisco v portugalském městě Chaves, vzdáleném asi půldruhé hodiny severovýchodně od města Porto. Konference se zúčastnilo přes 160 odborníků z 24 států světa. Kaštanovníky jsou významnou ekonomickou plodinou nejen v Evropě, ale také v Asii a Americe. Konference se zúčastnili zástupci zemí jižní a střední Evropy, Číny, Japonska, Jižní Koreje, Chile, USA, Kanady, Anglie. Jeden den čtyřdenní konference byl věnován terénní exkurzi.
Pěstování kaštanovníků, ekonomika, marketing a sběr
Ital Giancarlo Bounous zdůraznil důležitou roli kaštanů nejen v potravinářském průmyslu jako zdroj surovin pro výrobu mouky, lihovin a celé řady jiných výrobků, ale také významnost kaštanového dřeva v dřevozpracujícím průmyslu. Vyzdvihl jedinečnost kaštanovníkových lesů a sadů z hlediska medonosného zdroje, místa růstu jedlých hub, zdroje potravy pro zvěř apod. Zmínil i problém výskytu nosatce Curculio elephas Gyll., který představuje největšího škůdce kaštanových plodů, a blanokřídlého hálkotvorného hmyzu Dryocosmus kuriphilus Yasumatsu, jenž je škůdcem pupenů.
Američanka Sandra Anagnostakis potvrdila nebezpečí této vosy přicházející z Asie. V USA registrují tohoto škůdce kaštanovníkových pupenů od roku 1974. Hmyzí druh D. kuriphilus působí spolu s houbovými patogeny Phythophtora cinnamoni (původce inkoustové choroby) a Cryphonectria parasitica (původce rakoviny kůry) největší hospodářské škody na kaštanovnících.
Portugalské lesnictví a kaštanové sady
Podle informací M. do Loreto Monteiro zaujímají lesy v Portugalsku 3349,327 tis. ha, což představuje 38 % rozlohy Portugalska. Lesy jsou převážně listnaté (61 %), menší část tvoří jehličnaté (26 %) a zbytek představují lesy smíšené. Největší podíl pěstovaných dřevin zabírá Pinus pinaster, Eucaliptus sp., Quercus suber a Q. rotundifolia. Kaštanovníky mají v lesním hospodářství 1% zastoupení. Kaštánky zabírají v Portugalsku cca 30 tis. ha.
Další příspěvky
Někteří přednášející vystoupili s hodně odbornými genetickými tématy. Jiní hovořili o pěstování kaštanovníků v tzv. coopies - výmladkové lesy.
Ursula Heiniger ze Švýcarska se už řadu let se věnuje výzkumu fytopatogenních hub na kaštanovnících. Referovala hlavně o výskytu houby Phytophtora sp. a Cryphonectria parasitica a ochraně před nimi.
Za ČR jsem se zúčastnila konference pouze já. Spolu se slovenskými kolegy doc. Juhásovou, dr. Bolvanským a Mgr. Kobzou jsme tvořili čtyřčlennou „československou formaci“. Příspěvek ohledně rozšíření a zdravotního stavu kaštanovníků v ČR byl zařazen do posterové sekce hned první den. Překvapil mě velký zájem o plochu kaštanovníků, kterou v ČR zabírají. Způsobila jsem údiv a úsměv na tvářích tázajících se, když jsem jim oznámila, že máme jen pár kaštánek a plody si lidé sbírají pro vlastní potřebu.
Děkuji doc. Ing. dr. L. Jankovskému za směrování mých kroků.
Ing. Pavlína Haltofová
Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MZLU v Brně
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: autorka