Nový předseda Evropské lesnické komise FAO je ze Slovenska

Nový předseda Evropské lesnické komise FAO doc. Ing. Ján Ilavský, CSc., poskytl rozhovor šéfredaktorovi slovenského lesnického časopisu Lesokruhy J. Fillovi. Podstatnou část rozhovoru spolu s informacemi o lesnických organizacích OSN Vám přinášíme.

Na otázku Lesnické práce, které z myšlenek v rozhovoru uvedených týkajících se Slovenska se vztahují i na ČR, J. Ilavský odpověděl: „Nemám dostatočné informácie, aby som si mohol takéto hodnotenie dovoliť. Stretol som sa počas tohto roku s viacerými ľuďmi z Čiech, ale aj tu platí, koľko ľudí toľko názorov. Pretože vývoj lesov a lesníctva počas predošlých desaťročí bol spoločný, myslím, že ta časť, ktorá hovorí o možnostiach uplatnenia našich ľudí a skúsenosti z transformácie a prípravy na vstup do EU by mala platiť aj pre CR. Samozrejme tiež ta časť, ktorá hovorí o Integrovanom programe prace a jeho uplatnení v činnosti na národnej úrovni, ako aj vplyvy internacionalizácie a globalizácie obchodu s drevom a výrobkami z neho na rozvoj priemyslu na baze dreva budú taktiež ovplyvňovať situáciu v Čechách.“

Začiatkom októbra (října, pozn. red.) sa v Ženeve konalo spoločné zasadanie Drevárskeho výboru Európskej hospodárskej komisie (DV ECE) a Európskej lesníckej komisie OSN pre výživu a poľnohospodárstvo (EFC FAO). Bolo to už v poradí 62. zasadanie DV ECE, ktoré sa koná každoročne a 32. zasadanie EFC FAO, ktoré sa uskutočňujú v dvojročných intervaloch. Na zasadnutí sa zúčastnili zástupcovia 31 krajín z Európy a Severnej Ameriky, viacerých organizácií OSN, medzivládnych a mimovládnych medzinárodných organizácií.

O priebehu a výsledkoch zasadania sme sa porozprávali s doc. Ing. Jánom Ilavským, CSc., ktorý na uvedenom zasadaní zastupoval Slovensko a bol zvolený na obdobie rokov 2004 až 2006 za predsedu EFC FAO!

 

- Aké boli hlavné témy spoločného zasadnutia DV ECE a EFC FAO v Ženeve?

Najdôležitejším bodom programu bolo strategické hodnotenie a schválenie Integrovaného programu práce oboch organizácií na roky 2005 až 2008. Najdlhšie, celý jeden deň, sa však diskutovalo o vývoji trhu s drevom a výrobkami z dreva v rokoch 2003 až 2004 a vyhliadkach vývoja v roku 2005. Horúcou témou však bolo aj uplatňovanie lesníckej legislatívy a práva z hľadiska nelegálnej ťažby dreva a obchodu s drevom a výrobkami v jednotlivých krajinách a v medzinárodnom obchode. Zaujímavá diskusia odznela tiež o potrebe pokračovania medzinárodného politického dialógu o úlohách lesa a lesníctva v ekonomickom a sociálnom rozvoji spoločnosti. Samozrejme, že na programe boli aj otázky praktického napĺňania pracovného programu oboch organizácií do najbližších zasadnutí.

- Aké sú hlavné oblasti činnosti, ktorými sa obe najvyššie celoeurópske organizácie v lesnom hospodárstve a drevospracujúcom priemysle budú zaoberať v najbližších štyroch rokoch. A ako sa to bude dotýkať slovenského lesníctva a drevospracujúceho priemyslu?

Proces strategického hodnotenia Integrovaného programu práce trval takmer dva roky. Všetky krajiny a záujmové organizácie boli vyzvané na predkladanie svojich názorov a požiadaviek. Výbory oboch organizácií, v spolupráci so sekretariátom v Ženeve, prerokovali dvakrát v priebehu roku 2004 predložené návrhy a námety, ktoré vyústili do navrhnutého programu práce. Vďaka tomuto otvorenému a transparentnému procesu neboli počas schvaľovania na zasadnutí žiadne kontroverzné názory zástupcov zúčastnených krajín. Hlavným cieľom integrovaného programu práce DV ECE a EFC FAO je „prispieť k dosiahnutiu obhospodarovania lesa na princípoch trvalého rozvoja, vrátane vhodného a legálneho využívania dreva, ostatných produktov a služieb, v celom regióne ECE, a zabezpečiť merateľnosť dosiahnutého pokroku“. V programe je tiež zdôraznená nevyhnutnosť, aby sa pri obhospodarovaní lesov, vrátane využitia dreva a ostatných výrobkov a služieb dosiahla správna vyváženosť v plnení ekologických, ekonomických a sociálnych funkcií lesov. Pracovný program má týchto päť pracovných oblastí:

- Analýzy trhu s drevom a výrobkami z dreva a publikovanie štatistických informácií.

- Hodnotenie lesných zdrojov a indikátorov trvalého obhospodarovania lesov.

- Vypracúvanie výhľadových štúdií rozvoja lesného hospodárstva a drevospracu-júceho priemyslu.

- Podpora rozvoja sociálnych a kultúrnych aspektov lesníctva.

- Monitorovanie a podpora vývoja lesníckych politík a medziodvetvových vzťahov.

V rámci týchto piatich oblastí činnosti účastníci rokovania schválili 23 konkrétnych programových komponentov. Okrem toho schválili založenie siedmich tímov špecialistov na riešenie konkrétnych problematík.

Pokiaľ ide o situáciu na Slovensku, podľa mojich doterajších skúseností, len veľmi málo ľudí sa zaujíma o výsledky a dostupné informácie z činnosti DV ECE a EFC FAO. Na jednej strane to zrejme spôsobuje jazyková bariéra, no myslím, že sa na tom vo veľkej miere podieľa aj naša neskúsenosť v práci s informáciami a ich využívaním. Veľká časť lesníkov je tiež ešte stále viac zahľadená do našej bohatej histórie než do vypracúvania údajmi podložených dlhodobých trendov a tendencií rozvoja odvetvia v širšom kontexte európskeho a svetového vývoja. O drevospracu-júcom priemysle ani nehovoriac. Tam sme históriu pochovali a novú ucelenú koncepciu nikto nevypracoval. Preto využívanie informácií z výhľadových štúdií o rozvoji odvetví lesného hospodárstva a drevospracujúceho priemyslu, vývoji lesných zdrojov, trhu s drevom a výrobkami z neho v európskom kontexte považujem za kľúčové pre stanovenie správnych trendov rozvoja týchto odvetví. Poučenie by sme si mali zobrať aj z názorov medzinárodného spoločenstva na nevyhnutnosť rovnovážneho rozvoja ekologických, ekonomických a sociálnych funkcií lesov pri trvalo udržateľnom rozvoji spoločnosti. V uplynulých desaťročiach bolo naše lesníctvo založené na hlboko prepracovaných biologických princípoch obhospodarovania našich lesov a len veľmi málo bralo do úvahy ekonomické dopady. Dnes sme prešli do iného extrému a chceme z lesov spraviť fabriku na drevo, ktorá v spolupráci s drevármi zachráni celú našu ekonomiku. O sociálnych otázkach a význame lesného hospodárstva vo vidieckych oblastiach sa u nás ani veľmi neuvažuje.

- Využívanie domácej surovinovej základne je však dôležitým faktorom rozvoja vo všetkých štátoch. Prinieslo rokovanie nejaké nové pohľady na túto otázku?

Všade sa snažia čo najviac a najkomplexnejšie využívať drevnú surovinu doma a vyvážať výrobky s čo najväčšou pridanou hodnotou. V tejto súvislosti sa hovorilo najmä o vývoze surového dreva z krajín strednej a východnej Európy a o zmenenej situácii na trhu. Ako hlavný faktor zmien na európskom a svetovom trhu s drevom je však internacionalizácia výroby a globalizácia obchodu. Boli zdôraznené štyri hlavné faktory, ktoré budú ovplyvňovať svetový obchod s drevom a výrobkami. Prvým je ťažbový potenciál Ruska a nárast exportu surového dreva v súvislosti s očakávaným rastom ekonomiky Ruska. Významný je tiež podiel ilegálne dodávaného dreva s nízkymi cenami. Druhým faktorom je rýchly rast ekonomiky v Číne a export výrobkov z dreva. Tretí dôležitý faktor je export lacného a kvalitného guľatinového dreva z plantáží na Novom Zélande, Chile, Brazílii. Ako dôležitý faktor limitujúci rozvoj tradičných odvetví spracúvajúcich drevo je tiež očakávaný nárast využívania dreva na energetické účely.

- Súčasťou Integrovaného programu práce je aj vypracovanie výhľadových štúdií rozvoja odvetví LH a drevospracujúceho priemyslu. Kedy budú takéto štúdie vypracované, kto ich bude vypracúvať a ako ovplyvnia rozvoj týchto odvetví v jednotlivých členských krajinách?

Počas uplynulých štyroch rokov pracoval tím špecialistov na vypracovaní Výhľadovej štúdie rozvoja odvetví LH a drevospracujúceho priemyslu v Európe (European Forest Sector Outlook Study - EFSOS). Táto štúdia bude ukončená a publikovaná do konca roku 2004. Jedným z dôležitých záverov je, že krajiny strednej Európy a Spoločenstva nezávislých štátov (SNŠ) budú v najbližších 20 rokoch hrať oveľa významnejšiu rolu v obchode s výrobkami z dreva. Očakáva sa, že výroba a spotreba dreva v krajinách západnej Európy bude rásť tým istým tempom ako v uplynulom desaťročí. Avšak výroba aj spotreba v krajinách strednej Európy a SNŠ bude rásť dva až tri krát rýchlejšie vďaka liberalizácii trhu a atraktívnosti pre investorov. Výsledky štúdie budú mať možnosť členské krajiny zapracovať do svojich národných rozvojových štúdií. Na Slovensku by sa táto štúdia mala využiť hlavne pri vypracovaní jasnej dlhodobej štátnej lesníckej politiky a Národného lesníckeho programu, ktorý Slovensku, ako jednej z mála európskych krajín chýba.

- Slovensko teda patrí medzi krajiny, v ktorých má výroba aj spotreba dreva a výrobkov z dreva dobrú perspektívu rozvoja. Čo je treba urobiť, aby sme túto šancu nepremeškali?

Slovensko má šancu nielen zvýšiť výrobu a spotrebu výrobkov z dreva doma, ale aj uplatniť svoj ľudský potenciál na medzinárodnom poli. Dlhodobé skúsenosti v obhospodarovaní a zveľaďovaní našich lesov je treba skĺbiť so skúsenosťami posledného desaťročia v prechode k trhovému hospodárstvu a ponúknuť ich ako pomoc pri transformácií odvetvia lesného hospodárstva krajinám, ktoré sú ešte len na začiatku tohto procesu. Uvedomujem si, že tie naše skúsenosti z posledného desaťročia sú dobré aj zlé. Oboje má však význam pre tých, ktorí tento proces iba začínajú.

Samostatne treba posudzovať vývoj v posledných dvoch rokoch. Súčasný stav má hlbšie príčiny, aj v nás lesníkoch. Nie je predmetom tohto rozhovoru hlbšie ich analyzovať. Dúfam však, že v tomto praveku názorov na funkcie lesa v prírode a spoločnosti nezotrváme tak dlho, kým sa nám v okolitých štátoch začnú čudovať. Kým všade dookola v súvislosti s lesmi zdôrazňujú ich nezastupiteľné celospoločenské funkcie a vyváženosť ekologickej, ekonomickej a sociálnej úlohy, my hovoríme len o dreve, obchode, majetku, peniazoch. A ešte o obsadzovaní funkcií politickými nominantmi, čo zase je len cestou k peniazom.

Myslím si, že nezmyselná je aj vojna medzi lesníkmi a drevármi. Treba si čo najskôr sadnúť za jeden stôl a premyslieť stratégiu, ako sa vzájomne podporovať v spomínaných trendoch internacionalizácie a globalizácie ekonomiky.

- Čo majú naši odborníci robiť, aby sa na medzinárodnom poli presadili ako Vy?

V mojom prípade plne platí príslovie, že doma nikto nie je prorokom a nechcel by som sa pasovať do nijakej pozície radcu. Z ústavu, kde som odpracoval vyše tridsať rokov, mi nemal kto z vedenia ani podať ruku a prípadne poďakovať. Myslím, že som nebol prvý ani posledný v situácii, keď u nás prevládne závisť nad záujmom.

Veľa ľudí u nás zatiaľ nepochopilo cenu informácií. Veľká časť rozhodnutí je založená na subjektívnych pocitoch a informáciách. Veľké rezervy sú vo využívaní informačných a komunikačných technológií. Veľkým problémom, obzvlášť v lesníctve, je jazyková bariéra. Bez pripravenosti v týchto troch oblastiach nie je možné uplatniť sa v medzinárodnej spolupráci.

Za rozhovor ďakuje Ján Fillo

Redakčně kráceno. (Celý rozhovor současně vychází v časopise Slovenské Lesokruhy 11–12.)

 

Doc. Ing. Ján Ilavský, CSc., (nar. 1945) absolvoval Lesnickou fakultu Vysoké školy lesnické a dřevařské ve Zvoleně (1968), v roce 1979 získal vědeckou hodnost CSc. v oboru technika a mechanizace lesní výroby, v roce 1993 dosáhl titulu docenta na Vysoké škole zemědělské v Nitře. V letech 1968-1969 absolvoval odbornou lesnickou praxi ve Východoslovenských lesích, s. p., Košice. Od října 1969 pracoval v Lesnickém výzkumném ústavu ve Zvoleně jako vědecký pracovník v oblasti technizace lesní výroby a komplexního využití dřeva , v letech 1984-1994 jako vedoucí Odboru lesní techniky. V letech 1994-2003 byl ředitelem výzkumného ústavu. V roce 2003 vyhrál mezinárodní konkurz na místo vedoucího vědeckého pracovníka pro mezinárodní lesnictví ve Finském lesnickém výzkumném ústavu - Výzkumném centru v Joensuu (Finnish Forest Research Institute- Joensuu Research Centre, kde se zaměřují hlavně na spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy, Ruskem a bývalými sovětskými republikami.

Ján Ilavský působil jako poradce prezidenta Slovenské republiky, byl členem Lesnické komise Národní rady SR, Rady vlády SR pro vědu a techniku, poradního sboru ministra životního prostředí SR, vědeckých rad a poradních sborů výzkumných organizací. Od roku 1999 je členem Správní rady Evropského lesnického ústavu, Řídícího výboru Společného výboru FAO/ECE/ILO pro lesnické technologie, řízení a výchovu, v letech 1995-1997 a od roku 2003 je místopředsedou Lesnického výboru FAO. Od roku 2000 byl podpředsedou Evropské lesnické komise FAO, v roce 2004 byl zvolený jejím předsedou.

 

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ORGANIZACE OSN ZABÝVAJÍCÍ SE LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍM

FAO (Food and Agriculture Organization)

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), založená roku 1945 se sídlem v Římě, sdružuje 175 států. Československo bylo jedním ze zakládajících států, Česká republika má při FAO své stálé zastupitelství.

- FAO funguje, podobně jako většina organizací OSN, po dvou liniích. Statutárními orgány jsou složené ze zástupců jednotlivých zemí. Výkonné orgány tvoří zaměstnanci FAO, stejně jako neformální technické výbory, pracovní skupiny a týmy specialistů zřízené statutárními orgány ze zástupců zemí, které mají o danou problematiku zájem. Vztahy jsou podobné jako mezi parlamentem a vládou.

- V lesnictví je nejvyšším statutárním orgánem Lesnický výbor FAO (Committee on Forestry - COFO). Má celosvětovou působnost a schází se na jednání každé dva roky. Činnost v regiónech řídí 6 regionálních lesnických komisí (pro Afriku; Asii a Pacifik; Evropu; Latinskou Ameriku a Karibskou oblast; Severní Ameriku a Blízký východ). Regionální komise se schází také každé 2 roky, v mezidobí mezi zasedáními COFO.

- V Evropě je nejvyšším statutárním orgánem FAO Evropská lesnická komise (EFC - European Forestry Commission). Hlavní náplní činnosti je přijímání politických opatření a programu činnosti FAO na podporu trvale udržitelného rozvoje LH. Evropská lesnická komise má každé čtyři roky společné zasedání s Dřevařským výborem UNECE (jeho činnost je víc zaměřená na trh s dřívím a rozvoj celého dřevozpracujícího komplexu).

Funkční období v předsednictvu EFC je maximálně na 6 let. Předseda se volí každé 2 roky na jedno funkční období.. V posledních deseti letech byli předsedy: 1996-1998 Jan Heino, Finsko; 1998-2000 Peter Csoka, Maďarsko; 2000-2002 Jose Maria Solano, Španělsko; 2002-2004 Arvids Ozols, Lotyšsko; 2004-2006 Ján Ilavský, Slovensko. Žádný Čech ani Slovák v této funkci předtím nebyl.

- Společné zasedání Evropské lesnické komise FAO s Dřevařským výborem UNECE se organizuje každé 4 roky střídavě v ústředí FAO v Římě a v ustředí EHK v Ženevě. Zasedání EFC FAO v mezidobí se v posledních 10 letech organizuje v zemi, odkud pochází předseda. Je to nepsaná dohoda. O uspořádání nejbližšího zasedání v roku 2006 projevilo zájem Slovensko i Česká republika. V návaznosti na výsledky volby předsedy zástupci ČR podpořili uspořádání nejbližšího zasedání na Slovensku.

- EFC zřídila technické výbory, pracovní skupiny (např. pracovní skupina zabývající se hospodařením v horských povodích (Working Party on the Management of Mountain Watersheds) a týmy specialistů. Výkonnou složkou je Lesnický úsek FAO, vedený asistentem generálního ředitele FAO. Lesnický úsek má 3 oddělení (Lesnické politiky a informatiky; Lesních výrobků a ekonomiky; Lesních zdrojů). Lesnický úsek FAO zřídil také regionální úřady pro Afriku, Asii a Pacifik, Latinskou Ameriku a Karibskou oblast, Blízký východ a Evropu (ten sídlí na ústředí FAO v Římě, kromě toho působí v Budapešti subregionální úřad pro země střední a východní Evropy.

Kompletní informace o FAO najdete na www.fao.org.

EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMISE OSN (UNECE) A JEJÍ DŘEVAŘSKÝ VÝBOR

Evropská hospodářská komise OSN (United Nations Economic Commission for Europe, UNECE nebo jen ECE), založená v roce 1947, je jednou z pěti regionálních komisí OSN. Sdružuje 55 členských států, skládá se ze skupin expertů vzniklých ke konkrétnímu účelu a sedmi základních orgánů - jeden z nich - Dřevařský výbor (Timber Committee UNECE) je nejvyšším statutárním orgánem pro lesnictví a dřevařství. Jednání probíhají každý rok.

Dřevařský výbor má sídlo v Ženevě, jeho úkolem je koordinovat vzájemné kontakty členských zemí, shromažďovat statistické údaje o LH a dřevozpracujícím průmyslu, aktivně je zpracovávat, vypracovávat studie a expertízy a zpětně je poskytovat členským zemím. Pro řešení speciálních problémů vytváří komise či pracovní skupiny expertů, a tak zcela pochopitelně spolupracuje s FAO i dalšími organizacemi.

Systém činnosti je podobný jako ve FAO. Výkonná složka zaměstnanců pro lesnictví a dřevařství je začleněná do divize Rozvoje obchodu a dřevařství (Trade Development and Timber Division). Zaměstnanci této divize zabezpečují i funkci společného sekretariátu pro činnost Dřevařského výboru UNECE a EHC FAO. Oba tyto statutární orgány mají společný Integrovaný program práce, který se přijímá na 4 roky a každé 4 roky se přehodnocuje na společných zasedáních. Program na nejbližší 4 roky byl přijatý v roce 2004.

Podrobné údaje o struktuře a činnosti Timber Committee UNECE najdete na www.unece.org.

Příklady společných výborů a pracovních skupin FAO a UNECE

- Společný výbor pro lesní technologii, řízení a vzdělávání (the Joint FAO/ECE/ILO Committe on Forest Technology, Management and Training),

- Pracovní skupinu FAO/ECE pro lesní ekonomiku a statistiku (the FAO/ECE Working Party on Forest Economics and Statistics).

 
Podle Jána Ilavského a www.uhul.cz

-MT-